# Dny v týdnu a měsíce v esperantu

Source: https://esperantopedia.org/cs/fraze/dny-a-mesice/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Dny v týdnu (lundo, mardo…), měsíce (Januaro…Decembro) a roční období v esperantu s výslovností, plus jak říct datum a čas.

Esperantské dny v týdnu jsou ***lundo, mardo, merkredo, ĵaŭdo, vendredo, sabato, dimanĉo*** – od pondělí do neděle. Měsíce jsou ***Januaro, Februaro, Marto, Aprilo, Majo, Junio, Julio, Aŭgusto, Septembro, Oktobro, Novembro, Decembro***. Všechna jsou podstatná jména na *-o* a většina bude povědomá mluvčím evropských jazyků. České názvy dnů (pondělí, úterý…) i měsíců (leden, únor…) jsou ale slovanské a s esperantskými se téměř nepodobají, takže se je budete muset naučit zvlášť. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.

## Dny v týdnu

| Česky | Esperanto | Výslovnost |
|---|---|---|
| pondělí | *lundo* | LUN-do |
| úterý | *mardo* | MAR-do |
| středa | *merkredo* | mer-KRE-do |
| čtvrtek | *ĵaŭdo* | ĴAŬ-do |
| pátek | *vendredo* | ven-DRE-do |
| sobota | *sabato* | sa-BA-to |
| neděle | *dimanĉo* | di-MAN-ĉo |

Názvy těsně sledují francouzštinu (*lundi, mardi, mercredi, jeudi, vendredi, dimanche*); *sabato* je blíž italskému *sabato*. Připomíná i české „sobota“ (obě slova pocházejí z hebrejského „šabat“). Dny se píšou malým písmenem, protože nejsou vlastní jména, stejně jako česky. *Semajnfino* znamená „víkend“.

**„V pondělí“** je *lundon* (s *-n*) nebo *en lundo*: *Mi venos lundon* – „Přijdu v pondělí“. Příslovce *lunde* má jiný význam: „o pondělích“, tedy každé pondělí nebo v nějaké pondělí.

## Měsíce v roce

| Česky | Esperanto | Výslovnost |
|---|---|---|
| leden | *Januaro* | ja-nu-A-ro |
| únor | *Februaro* | fe-bru-A-ro |
| březen | *Marto* | MAR-to |
| duben | *Aprilo* | a-PRI-lo |
| květen | *Majo* | MA-jo |
| červen | *Junio* | ju-NI-o |
| červenec | *Julio* | ju-LI-o |
| srpen | *Aŭgusto* | aŭ-GUS-to |
| září | *Septembro* | sep-TEM-bro |
| říjen | *Oktobro* | ok-TO-bro |
| listopad | *Novembro* | no-VEM-bro |
| prosinec | *Decembro* | de-CEM-bro |

Pamatujte, že [*j* se čte jako české „j“](https://esperantopedia.org/cs/uceni/abeceda-a-vyslovnost/) („jak“): *Januaro* začíná jako „ja“ a *Junio* jako „ju“. Protože přízvuk padá na předposlední samohlásku, mají *Junio* a *Julio* přízvuk na *i*.

**Velké, nebo malé písmeno?** *Fundamento* a Zamenhof psali názvy měsíců velkým písmenem a referenční gramatika PMEG to doporučuje, protože měsíce jsou vlastní jména. Mnoho lidí je dnes píše malým písmenem (*januaro*), což PMEG popisuje jako velmi běžné, ale nedoporučované. Česky se měsíce píšou vždy malým, takže si na velké písmeno v esperantu dávejte pozor. V každém případě měsíce nikdy neberou člen *la*.

## Roční období a slova pro čas

| Česky | Esperanto | Výslovnost |
|---|---|---|
| jaro | *printempo* | prin-TEM-po |
| léto | *somero* | so-ME-ro |
| podzim | *aŭtuno* | aŭ-TU-no |
| zima | *vintro* | VIN-tro |
| den / noc | *tago / nokto* | TA-go / NOK-to |
| ráno / večer | *mateno / vespero* | ma-TE-no / ves-PE-ro |
| poledne / půlnoc | *tagmezo / noktomezo* | tag-ME-zo / nok-to-ME-zo |
| odpoledne | *posttagmezo* | post-tag-ME-zo |
| týden / měsíc / rok | *semajno / monato / jaro* | se-MAJ-no / mo-NA-to / JA-ro |
| dnes | *hodiaŭ* | ho-DI-aŭ |
| včera / zítra | *hieraŭ / morgaŭ* | hi-E-raŭ / MOR-gaŭ |
| předevčírem | *antaŭhieraŭ* | an-taŭ-hi-E-raŭ |
| pozítří | *postmorgaŭ* | post-MOR-gaŭ |

Pozor na falešného přítele: české „jaro“ je *printempo*, ale esperantské *jaro* znamená „rok“. České „měsíc“ je *monato* (v kalendáři) i *luno* (na obloze). Přidáním *-e* vytvoříte příslovce „v…“: *somere* „v létě“, *vintre* „v zimě“, *matene* „ráno“. S [akuzativním *-n*](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/) znamená podstatné jméno času „v tu dobu“: *la pasintan semajnon* „minulý týden“, *la venontan monaton* „příští měsíc“.

## Jak říct datum

Datum používá pro den řadovou číslovku (končící na *-a*), pak *de* a měsíc. Česky je to podobné: „7. října“ je řadová číslovka a měsíc ve druhém pádu.

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| *Kiu dato estas hodiaŭ?* | Kolikátého je dnes? |
| *Hodiaŭ estas la sepa de Oktobro.* | Dnes je sedmého října. |
| *Hodiaŭ estas merkredo, la 7-a de Oktobro 2026.* | Dnes je středa 7. října 2026. |
| *Mi naskiĝis la 3-an de Majo.* | Narodil/a jsem se 3. května. |
| *Esperanto aperis en 1887.* | Esperanto se objevilo v roce 1887. |

Na dvou podrobnostech záleží. *De* se mezi dnem a měsícem používá vždy, protože číslo ve skutečnosti popisuje (nevyslovené) slovo *tago*: *la unua de Majo* = „první (den) května“. Česky tu stojí druhý pád („května“). Chcete-li říct **dne** s datem, přidejte k číslu *-n*: *la 3-an de Majo* „3. května“. V psaní PMEG doporučuje mezinárodní formát 2026-10-07 nebo měsíc napsaný slovy, protože 7.10. a 10/7 se v různých zemích čtou různě.

## Jak říct čas

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| *Kioma horo estas?* | Kolik je hodin? |
| *Estas la tria (horo).* | Jsou tři hodiny. |
| *Estas la tria kaj dek kvin.* | Je čtvrt na čtyři. |
| *Estas la tria kaj duono.* | Je půl čtvrté. |
| *Estas kvarono antaŭ la kvara.* | Je tři čtvrtě na čtyři. |
| *Je la oka.* | V osm hodin. |
| *Je la dek-kvina kaj tridek.* | V 15:30. |
| *Je kioma horo komenciĝas la koncerto?* | V kolik hodin začíná koncert? |

Hodiny používají řadové číslovky, stejně jako data: *la tria* je doslova „třetí (hodina)“. Pro **v** určitou hodinu použijte *je*, ne *-n* – PMEG varuje, že *la trian* by znamenalo „třetího dne v měsíci“. Používá se 12hodinový i 24hodinový systém; v případě potřeby přidejte *antaŭtagmeze* (dopoledne) nebo *posttagmeze* (odpoledne). Pozor na české půlhodiny a čtvrthodiny: „půl čtvrté“ je 3:30 (esperantsky doslova „třetí a půl“), „čtvrt na čtyři“ je 3:15 a „tři čtvrtě na čtyři“ je 3:45. Číslovky samotné najdete na stránce [číslovky](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/cislovky/); jízdenky a rezervace jsou ve [frázích na cesty](https://esperantopedia.org/cs/fraze/cestovani/).

## Časté otázky

### Jaké jsou dny v týdnu v esperantu?

*Lundo, mardo, merkredo, ĵaŭdo, vendredo, sabato, dimanĉo* – od pondělí do neděle. Píšou se malým písmenem.

### Píšou se měsíce v esperantu velkým písmenem?

Tradičně ano: *Januaro, Februaro…* *Fundamento* i PMEG používají velká písmena, ale měsíce malým písmenem (*januaro*) jsou dnes velmi běžné. Česky se měsíce píšou malým.

### Jak se řekne „v pondělí“ esperantsky?

*Lundon* nebo *en lundo* pro konkrétní pondělí. Pro pravidelný zvyk použijte *lunde* „o pondělích“.

### Jak se píše datum v esperantu?

*La 7-a de Oktobro 2026* – den jako řadová číslovka, pak *de* a měsíc. Ve větě ve smyslu „dne…“ přidejte *-n*: *la 7-an de Oktobro*.

## Zdroje

- [PMEG: Datoj (data)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/nombroj/datoj.html)
- [PMEG: Horoj (hodiny)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/nombroj/horoj.html)
- [PMEG: Majuskloj ĉe propraj nomoj (měsíce a dny v týdnu)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/propraj_nomoj/majuskloj.html)
- [PMEG: N-finaĵo por tempopunkto (lundon, la sekvantan dimanĉon)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/tempopunkto.html)
- [PMEG: Uzo de E-vortoj (lunde, matene)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/e-vortoj/uzo.html)
- [PMEG: Bazaj elparolaj reguloj (přízvuk)](https://bertilow.com/pmeg/skribo_elparolo/elparolo/bazaj_reguloj.html)