# Město, orientace a doprava v esperantu

Source: https://esperantopedia.org/cs/fraze/mesto-a-doprava/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Město je urbo, vlevo maldekstre, vpravo dekstre: esperantská slova pro místa, dopravní prostředky a směry, ptaní se na cestu a koncovka -n pro pohyb.

Město je ***urbo***, ulice je ***strato*** a po městě se pohybujete pomocí ***iri*** „jít“ nebo ***veturi*** „jet vozidlem“. Směry jsou příslovce: ***dekstre*** znamená „vpravo“ a ***dekstren*** „doprava“, protože koncovka *-n* označuje pohyb. Tato stránka doplňuje městskou slovní zásobu a směry k části o dopravě ve [frázích na cesty](https://esperantopedia.org/cs/fraze/cestovani/), která pokrývá jízdenky, nádraží a první pokyny k cestě. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.

## Místa ve městě

| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| město | *urbo* | UR-bo | |
| městečko | *urbeto* | ur-BE-to | *-et-* „malý“ |
| vesnice | *vilaĝo* | vi-LA-ĝo | |
| hlavní město | *ĉefurbo* | ĉe-FUR-bo | *ĉef-* „hlavní“ |
| centrum města | *urbocentro*, *centro* | ur-bo-CEN-tro, CEN-tro | |
| čtvrť | *kvartalo* | kvar-TA-lo | |
| ulice | *strato* | STRA-to | |
| náměstí | *placo* | PLA-co | |
| most | *ponto* | PON-to | |
| křižovatka | *vojkruciĝo* | voj-kru-CI-ĝo | |
| semafor | *semaforo* | se-ma-FO-ro | ReVo uvádí i *trafiklumo* |
| park | *parko* | PAR-ko | |
| banka | *banko* | BAN-ko | |
| pošta | *poŝtoficejo* | poŝ-to-fi-CE-jo | |
| kostel, modlitebna | *preĝejo* | pre-ĜE-jo | *preĝi* „modlit se“ |
| muzeum | *muzeo* | mu-ZE-o | |
| nemocnice | *hospitalo* | hos-pi-TA-lo | |
| lékárna | *apoteko* | a-po-TE-ko | |
| supermarket | *superbazaro* | su-per-ba-ZA-ro | *super-* + *bazaro* „trh“ |

Mnoho názvů místa používá *-ej-*: *preĝi* dává *preĝejo*, *halti* „zastavit“ dává *haltejo* a *buso* + *haltejo* dává *bushaltejo*. *Flug-* „let“ + *haveno* „přístav“ je *flughaveno*, „letiště“. Viz [tvoření slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tvoreni-slov/).

## Dopravní prostředky a veřejná doprava

| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| auto | *aŭto* | AŬ-to | Zkratka od *aŭtomobilo* |
| autobus | *buso* | BU-so | Zkratka od *aŭtobuso* |
| vlak | *trajno* | TRAJ-no | |
| tramvaj | *tramo* | TRA-mo | |
| metro | *metroo* | me-TRO-o | |
| jízdní kolo | *biciklo* | bi-CI-klo | *biciklisto* „cyklista“ |
| taxi | *taksio* | tak-SI-o | |
| letadlo | *aviadilo* | a-vi-a-DI-lo | *aviado* „letectví“ + *-il-* „nástroj“ |
| loď | *ŝipo* | ŜI-po | |
| nádraží | *stacidomo* | sta-ci-DO-mo | |

*Aŭtobuso*, *aviadilo* a *taksio* pocházejí z Oficiálních dodatků Akademie, ne z původního seznamu slov ve Fundamentu. Pozor, česky se jízdnímu kolu běžně říká „kolo“, ale esperantské *kolo* je krk; jízdní kolo je *biciklo*.

## Slovesa pohybu

| Česky | Esperanto | Výslovnost | Příklad |
|---|---|---|---|
| jít, jet | *iri* | I-ri | *Mi iras al la parko.* – Jdu do parku. |
| jet vozidlem | *veturi* | ve-TU-ri | *Ni veturas per trajno.* – Jedeme vlakem. |
| jít pěšky | *piediri* | pi-e-DI-ri | *Mi iras piede.* – Jdu pěšky. |
| letět | *flugi* | FLU-gi | *Mia fratino flugas al Romo.* – Moje sestra letí do Říma. |
| přijet, dorazit | *alveni* | al-VE-ni | *Ni alvenos en Parizo je la deka.* – Dorazíme do Paříže v deset. |
| odjet, odejít | *foriri* | fo-RI-ri | *La buso foriras de la stacidomo.* – Autobus odjíždí z nádraží. |
| přejít, přejet | *transiri* | tran-SI-ri | *Ni transiras la ponton.* – Přecházíme most. |
| vejít, vyjít | *eniri*, *eliri* | e-NI-ri, e-LI-ri | *Ŝi eniras en la muzeon.* – Vchází do muzea. |

*Iri* je obecné sloveso. ReVo ho definuje jako pohyb pomocí končetin nebo vozidlem, *veturi* jako jízdu bez chůze, nesenou nějakým prostředkem. Čeština rozlišuje „jít“ a „jet“; esperantské *iri* pokrývá obojí, takže *Li iros per buso* – „Pojede autobusem“ – je správně, a *veturi* zdůrazňuje samotnou jízdu. Vozidlo uveďte pomocí *per*: *per buso*, *per trajno*, *per biciklo*. Předpona *al-* dává příchod a *for-* odchod; viz [předpony](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/predpony/).

## Vlevo, vpravo a rovně

| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| vpravo | *dekstre* | DEKS-tre | Poloha: *La banko estas dekstre.* – Banka je vpravo. |
| doprava | *dekstren* | DEKS-tren | Pohyb: *Iru dekstren.* – Jděte doprava. |
| vlevo | *maldekstre* | mal-DEKS-tre | *mal-* dává opak |
| doleva | *maldekstren* | mal-DEKS-tren | |
| rovně, přímo | *rekte* | REK-te | Bez *-n*: *Iru rekte.* – Jděte rovně. |
| dopředu, dozadu | *antaŭen*, *malantaŭen* | an-TAŬ-en, ma-lan-TAŬ-en | *rekte antaŭen* „rovně vpřed“ |
| zpátky (cestou, kterou jste přišli) | *reen* | RE-en | *tien kaj reen* „tam a zpátky“; *returne* má stejný význam |
| nahoru, dolů | *supren*, *malsupren* | SU-pren, mal-SU-pren | |
| blízko, daleko | *proksime*, *malproksime* | prok-SI-me, mal-prok-SI-me | *proksime de la parko* „blízko parku“ |

Přídavná jména jsou *dekstra* a *maldekstra*: *sur la dekstra flanko* „na pravé straně“. V *reen* nelze *-n* vynechat, protože *ree* znamená „znovu“. Stejná dvojice, jeden tvar pro místo a jeden pro směr, funguje u *tie* a *tien*, *kie* a *kien*, *hejme* a *hejmen*; viz [příslovce](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/prislovce/) a [tabulková slova](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tabulkova-slova/). Čeština rozlišuje místo a směr podobně: „kde × kam“, „doma × domů“, „nahoře × nahoru“, „vpravo × doprava“. Esperanto na to používá jedinou koncovku *-n*.

## Sever, jih, východ a západ

| Česky | Podstatné jméno | Výslovnost | Poloha (*-e*) | Směr (*-en*) |
|---|---|---|---|---|
| sever | *nordo* | NOR-do | *norde* | *norden* |
| jih | *sudo* | SU-do | *sude* | *suden* |
| východ | *oriento* | o-ri-EN-to | *oriente* | *orienten* |
| západ | *okcidento* | ok-ci-DEN-to | *okcidente* | *okcidenten* |

Pro „severně od“ použijte *norde de*: *La parko estas norde de la centro.* – „Park je severně od centra.“ Pro pohyb použijte *-en*: *Ni veturas norden.* – „Jedeme na sever.“ Podstatná jména pojmenovávají oblasti: *en la nordo de la lando* – „na severu země“.

## Vedle, naproti, za

| Esperanto | Česky | Výslovnost | Příklad |
|---|---|---|---|
| *apud* | vedle | A-pud | *apud la parko* |
| *kontraŭ* | naproti | KON-traŭ | *kontraŭ la banko* |
| *antaŭ* | před | AN-taŭ | *antaŭ la muzeo* |
| *malantaŭ* | za | ma-LAN-taŭ | *malantaŭ la preĝejo* |
| *inter* | mezi | IN-ter | *inter la ponto kaj la placo* |
| *ĉe* | u, při | ĈE | *ĉe la semaforo* |
| *ĝis* | až do, až k | ĜIS | *ĝis la ponto* |

Více o [předložkách](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/predlozky/).

## Ptaní se na cestu

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| *Pardonu, kie estas la apoteko?* | Promiňte, kde je lékárna? |
| *Kiel mi iru al la muzeo?* | Jak se dostanu do muzea? |
| *Ĉu la banko estas proksime?* | Je banka blízko? |
| *Kien iras ĉi tiu tramo?* | Kam jede tato tramvaj? |

*Kiel mi iru?* se doslova ptá „Jak mám jít?“: koncovka *-u* vyjadřuje vůli a PMEG poznamenává, že otázka jako *Ĉu ni iru…?* často funguje jako zdvořilý návrh.

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| *Iru rekte antaŭen ĝis la ponto.* | Jděte rovně až k mostu. |
| *Turniĝu dekstren ĉe la dua strato.* | U druhé ulice odbočte doprava. |
| *Ĉe la semaforo turniĝu maldekstren.* | Na semaforu odbočte doleva. |
| *Transiru la straton kaj iru maldekstren.* | Přejděte ulici a jděte doleva. |
| *La muzeo estas apud la parko, kontraŭ la banko.* | Muzeum je vedle parku, naproti bance. |
| *Ĝi ne estas malproksime. Vi estos tie post kvin minutoj.* | Není to daleko. Budete tam za pět minut. |

*Dua* „druhý“ je řadová číslovka, utvořená z *du* a *-a*; viz [číslovky](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/cislovky/). Pro změnu směru ReVo uvádí *turniĝi* a *sin turni* „otočit se“, zatímco samotné *turni* znamená otáčet něčím, například klíčem.

## Proč „en la urbon“? Směr s koncovkou -n

| Místo (bez *-n*) | Směr (*-n*) |
|---|---|
| *Mi estas en la urbo.* – Jsem ve městě. | *Mi iras en la urbon.* – Jdu do města. |
| *La infanoj kuras en la parko.* – Děti běhají v parku. | *La infanoj kuras en la parkon.* – Děti vbíhají do parku. |
| *Li estas hejme.* – Je doma. | *Li iras hejmen.* – Jde domů. |
| *Kie vi estas?* – Kde jste? | *Kien vi iras?* – Kam jdete? |

Existují čtyři způsoby, jak říct „jdu do města“:

| Esperanto | Jak to funguje |
|---|---|
| *Mi iras al la urbo.* | Předložka *al* už znamená „do, k“, takže bez *-n*. Obvyklá volba. |
| *Mi iras en la urbon.* | Do města: předložka místa plus *-n*. |
| *Mi iras urben.* | Příslovce místa *urbe* „ve městě“ plus *-n*. |
| *Mi veturos Parizon.* | Jméno plus *-n*, jako ve Fundamentu. PMEG to označuje za vzácné a téměř archaické; normální je *al Parizo*. |

Nikdy nepřidávejte *-n* za *al*, *ĝis*, *el* ani *de*, které směr vyjadřují samy: *ĝis la ponto*, *el la urbo*. U *alveni* PMEG připouští *alveni en Parizo* i *alveni en Parizon*. Úplná pravidla najdete na stránce o [akuzativu](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/).

## Časté otázky

### Jak se řekne „město“ esperantsky?

*Urbo*. Městečko je *urbeto*, hlavní město *ĉefurbo* a vesnice *vilaĝo*.

### Jaký je rozdíl mezi iri a veturi?

*Iri* je „jít“ pěšky nebo „jet“ vozidlem. *Veturi* znamená jet, nesen nějakým prostředkem, například autem, vlakem nebo lodí: *veturi per trajno*.

### Jak se řekne vlevo a vpravo esperantsky?

*Maldekstre* a *dekstre* říkají, kde něco je; *maldekstren* a *dekstren* říkají, kam jít. Přídavná jména jsou *maldekstra* a *dekstra*.

### Jak se esperantsky zeptat na cestu?

Řekněte *Pardonu, kiel mi iru al…?* – „Promiňte, jak se dostanu do…?“ A pokračujte *Ĉu ĝi estas malproksime?* – „Je to daleko?“

### Jak se řekne sever, jih, východ a západ esperantsky?

*Nordo*, *sudo*, *oriento* a *okcidento*. Přidejte *-en* pro směr (*norden* „na sever“) a *-e* pro polohu (*norde de la urbo* „severně od města“).

## Zdroje

- [PMEG: N-finaĵo por direkto](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/direkto.html)
- [PMEG: Vola modo, U-finaĵo](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj/vola.html)
- ReVo, místa: [urbo](https://reta-vortaro.de/revo/art/urb.html), [vilaĝo](https://reta-vortaro.de/revo/art/vilagx.html), [kvartalo](https://reta-vortaro.de/revo/art/kvarta.html), [strato](https://reta-vortaro.de/revo/art/strat.html), [placo](https://reta-vortaro.de/revo/art/plac.html), [ponto](https://reta-vortaro.de/revo/art/pont.html), [semaforo](https://reta-vortaro.de/revo/art/semafo.html), [parko](https://reta-vortaro.de/revo/art/park.html), [banko](https://reta-vortaro.de/revo/art/bank.html), [poŝto](https://reta-vortaro.de/revo/art/posxt.html), [preĝi](https://reta-vortaro.de/revo/art/pregx.html), [muzeo](https://reta-vortaro.de/revo/art/muze.html), [hospitalo](https://reta-vortaro.de/revo/art/hospit.html), [apoteko](https://reta-vortaro.de/revo/art/apotek.html), [bazaro](https://reta-vortaro.de/revo/art/bazar.html)
- ReVo, dopravní prostředky: [aŭto](https://reta-vortaro.de/revo/art/auxt.html), [buso](https://reta-vortaro.de/revo/art/bus.html), [trajno](https://reta-vortaro.de/revo/art/trajn.html), [tramo](https://reta-vortaro.de/revo/art/tram.html), [metroo](https://reta-vortaro.de/revo/art/metro.html), [biciklo](https://reta-vortaro.de/revo/art/bicikl.html), [taksio](https://reta-vortaro.de/revo/art/taksi.html), [aviadilo](https://reta-vortaro.de/revo/art/aviad.html), [ŝipo](https://reta-vortaro.de/revo/art/sxip.html), [haveno](https://reta-vortaro.de/revo/art/haven.html), [stacio](https://reta-vortaro.de/revo/art/staci.html)
- ReVo, slovesa a směry: [iri](https://reta-vortaro.de/revo/art/ir.html), [veturi](https://reta-vortaro.de/revo/art/vetur.html), [flugi](https://reta-vortaro.de/revo/art/flug.html), [alveni](https://reta-vortaro.de/revo/art/ven.html), [turni](https://reta-vortaro.de/revo/art/turn.html), [dekstra](https://reta-vortaro.de/revo/art/dekstr.html), [rekta](https://reta-vortaro.de/revo/art/rekt.html), [nordo](https://reta-vortaro.de/revo/art/nord.html), [sudo](https://reta-vortaro.de/revo/art/sud.html), [oriento](https://reta-vortaro.de/revo/art/orient.html), [okcidento](https://reta-vortaro.de/revo/art/okcide.html)