# Počasí a roční období v esperantu: slova a fráze

Source: https://esperantopedia.org/cs/fraze/pocasi-a-rocni-obdobi/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Esperantská slovesa pro počasí nemají podmět: Pluvas je „prší“, Neĝas „sněží“. Roční období, Estas varme, teploty a užitečné fráze.

V esperantu nemají slovesa pro počasí podmět: ***Pluvas*** je „Prší“, ***Neĝas*** „Sněží“ a ***Tondras*** „Hřmí“. Pro stav a teplotu následuje po *estas* příslovce: ***Estas varme*** „Je teplo“, ***Estas malvarme*** „Je zima“. Čtyři roční období jsou ***printempo, somero, aŭtuno, vintro***. Výslovnost na této stránce ukazuje přízvučnou slabiku velkými písmeny; je vždy předposlední (viz [abeceda](https://esperantopedia.org/cs/uceni/abeceda-a-vyslovnost/)).

## Čtyři roční období

| Česky | Esperanto | Výslovnost |
|---|---|---|
| jaro | *printempo* | prin-TEM-po |
| léto | *somero* | so-ME-ro |
| podzim | *aŭtuno* | aŭ-TU-no |
| zima | *vintro* | VIN-tro |
| roční období, sezóna | *sezono* | se-ZO-no |
| období dešťů | *pluvsezono* | pluv-se-ZO-no |
| období sucha | *seka sezono* | SE-ka se-ZO-no |
| počasí | *vetero* | ve-TE-ro |

Názvy ročních období jsou obyčejná podstatná jména psaná malým písmenem ([měsíce](https://esperantopedia.org/cs/fraze/dny-a-mesice/) se tradičně píšou velkým). ReVo pokládá *printempo* za jediný kořen, ačkoli končí na *tempo* „čas“. Roční období vymezuje podle gregoriánského kalendáře: jaro na severní polokouli trvá zhruba od 21. března do 21. června, na jižní polokouli zhruba od 23. září do 21. prosince.

**Pozor na falešného přítele.** České „jaro“ je *printempo*, ale esperantské *jaro* je „rok“. A české „zima“ je dvojznačné: roční období je *vintro*, kdežto „zima“ ve smyslu nízké teploty je *malvarmo*. Proto „v zimě je zima“ je *En la vintro estas malvarme*.

## Jak se řekne „v létě“?

| Vzor | Esperanto | Česky |
|---|---|---|
| podstatné jméno + *-e* | *Somere mi naĝas en la maro.* | V létě plavu v moři. |
| *en la* + podstatné jméno | *En la somero ni veturis al la maro.* | V létě jsme jeli k moři. |
| *dum la* + podstatné jméno | *Dum la vintro la tagoj estas mallongaj.* | Během zimy jsou dny krátké. |
| *ĉi-* + podstatné jméno + *-e* | *Ni havis malmulte da neĝo ĉi-vintre.* | Letos v zimě jsme měli málo sněhu. |
| přídavné jméno + podstatné jméno + *-n* | *Venontan someron mi vojaĝos.* | Příští léto budu cestovat. |
| *tuta* + podstatné jméno + *-n* | *Neĝis la tutan vintron.* | Sněžilo celou zimu. |

Koncovka *-e* mění podstatné jméno na příslovce času: *somere*, *vintre*, *matene* (viz [příslovce](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/prislovce/)). Správné je *somere* i *en la somero*. Cvičení ve *Fundamentu*, citovaná v ReVo, dokonce používají *en somero* a *en vintro* bez členu.

Podstatné jméno času s [akuzativem *-n*](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/) a bez předložky označuje okamžik nebo úsek času (PMEG): *la sekvan dimanĉon* „příští neděli“, a tedy *pasintan vintron* „minulou zimu“, *la tutan vintron* „celou zimu“. Slovo *ĉi* znamená „tento, blízko mluvčího“ a PMEG ho ukazuje ve složeninách jako *ĉi-nokte* „dnes v noci“ a *ĉi-jara* „letošní“; *ĉi-vintre* a *ĉi-somere* se tvoří stejně.

## Slova o počasí

| Česky | Esperanto | Výslovnost |
|---|---|---|
| nebe, obloha | *ĉielo* | ĉi-E-lo |
| slunce | *suno* | SU-no |
| sluneční svit | *sunbrilo* | sun-BRI-lo |
| mrak | *nubo* | NU-bo |
| mlha | *nebulo* | ne-BU-lo |
| déšť | *pluvo* | PLU-vo |
| sníh | *neĝo* | NE-ĝo |
| kroupy | *hajlo* | HAJ-lo |
| led | *glacio* | gla-CI-o |
| mráz | *frosto* | FROS-to |
| duha | *ĉielarko* | ĉi-e-LAR-ko |
| vítr | *vento* | VEN-to |
| vánek | *venteto* | ven-TE-to |
| vichr, velmi silný vítr | *ventego* | ven-TE-go |
| bouře | *ŝtormo* | ŜTOR-mo |
| orkán, uragán | *uragano* | u-ra-GA-no |
| blesk | *fulmo* | FUL-mo |
| hrom | *tondro* | TON-dro |
| bouřka | *fulmotondro* | ful-mo-TON-dro |

Odpovídající přídavná jména končí na *-a*: *suna tago* „slunečný den“, *nuba* „oblačný“, *sennuba* „bez mráčku“, *pluva* „deštivý“, *neĝa* „zasněžený“, *venta* „větrný“, *glacia* „ledový“, *seka* „suchý“, *malseka* „mokrý“, *kota* „blátivý“. S *vetero* se používá obyčejné přídavné jméno: *bela vetero* „pěkné počasí“.

## Slovesa pro počasí: bez podmětu, bez „ono“

Angličtina potřebuje prázdné *it* („it rains“); esperanto ne. PMEG říká jasně, že se u takových sloves nemá používat *ĝi*: *Hodiaŭ pluvas*, ne *Ĝi pluvas hodiaŭ*. Dodává, že zbytečné *ĝi* ve Zamenhofově *Ĝi estis varmega posttagmezo* zmizelo a dnes se počítá za chybu. Viz [zájmena](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/zajmena/). Česky je to stejné: „prší“, „sněží“ – žádné „ono“.

| Esperanto | Česky | Infinitiv | Výslovnost |
|---|---|---|---|
| *Pluvas.* | Prší. | *pluvi* | PLU-vas |
| *Neĝas.* | Sněží. | *neĝi* | NE-ĝas |
| *Tondras.* | Hřmí. | *tondri* | TON-dras |
| *Fulmas.* | Blýská se. | *fulmi* | FUL-mas |
| *Hajlas.* | Padají kroupy. | *hajli* | HAJ-las |
| *Ventas.* | Fouká vítr. | *venti* | VEN-tas |
| *Frostas.* | Mrzne. | *frosti* | FROS-tas |
| *Ŝtormas.* | Zuří bouře. | *ŝtormi* | ŜTOR-mas |
| *Sunas.* | Svítí slunce. | *suni* | SU-nas |
| *Tagiĝas.* | Svítá. | *tagiĝi* | ta-GI-ĝas |

Obvyklé koncovky dávají časy (viz [slovesa](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/slovesa/)): *Hieraŭ pluvis* „Včera pršelo“, *Morgaŭ pluvos* „Zítra bude pršet“. Příslovce dodávají sílu: *Pluvas forte* „Silně prší“, *Neĝas multe* „Hodně sněží“.

Když něco jiného než déšť padá jako déšť, stává se to podmětem, a proto nemá *-n*: *Pluvis ŝtonoj sur la tegmenton* „Na střechu pršely kameny“. PMEG tady varuje před *ŝtonojn*.

## „Je teplo“: Estas varme

Když *estas* nemá skutečný podmět, slovo popisující situaci je příslovce na *-e*, ne přídavné jméno (PMEG): *Estas varme*, ne *Estas varma*. Mezi příklady PMEG je i *Estas mallume* „Je tma“. České „je teplo“, „je zima“, „je horko“ jsou stejné: bezpodmětné věty s přísudkem, který není přídavné jméno.

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| *Estas varme.* | Je teplo. |
| *Estas malvarme.* | Je zima. |
| *Estas sune.* | Je slunečno. |
| *Estas nube, sed ne pluvas.* | Je zataženo, ale neprší. |
| *Estas nebule.* | Je mlhavo. |
| *Estas malseke.* | Je mokro. |
| *Estas tro malvarme por naĝi.* | Je příliš zima na plavání. |

S podmětem se přídavné jméno vrací a shoduje se s ním: *La vetero estas varma* „Počasí je teplé“ (podmět *vetero*), *Estas bela vetero* „Je pěkné počasí“ (přídavné jméno patří k *vetero*).

Chcete-li říct, jak se cítíte, použijte slovesa *varmi* a *malvarmi*, která ReVo definuje jako být nebo cítit se teple a studeně: *Mi malvarmas* „Je mi zima“, *Al mi varmas* „Je mi teplo“, *Ĉu tro varmas?* „Není příliš teplo?“. *Mi frostas* znamená „mrznu“; ReVo definuje *frosti* jako pociťovat mrazivou zimu. České „je mi zima“ (dativ) je tedy *Mi malvarmas* nebo *Al mi malvarmas*.

## Teplota

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| *Kiom da gradoj estas ekstere?* | Kolik je venku stupňů? |
| *Estas dudek gradoj.* | Je dvacet stupňů. |
| *Estas dudek du gradoj celsiaj.* | Je dvaadvacet stupňů Celsia. |
| *Estas dek gradoj super nulo.* | Je deset stupňů nad nulou. |
| *Estis dek gradoj sub nulo ĉi-matene.* | Dnes ráno bylo deset stupňů pod nulou. |
| *La temperaturo nun estas minus dek gradoj.* | Teplota je nyní minus deset stupňů. |
| *Morgaŭ estos pli varme.* | Zítra bude tepleji. |

Řekněte nejdřív číslo, pak *gradoj* („jeden stupeň“ je *unu grado*); viz [číslovky](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/cislovky/). PMEG uvádí oba způsoby čtení znaménka teploty: +10° je *plus dek gradoj* nebo *dek gradoj super nulo* a −10° je *minus dek gradoj* nebo *dek gradoj sub nulo*. Česky se také říká „nad nulou“ a „pod nulou“.

Přípony *-eg-* „silnější“ a *-et-* „slabší“ tvoří stupnici: *malvarmega* „velmi studený“, *malvarma* „studený“, *malvarmeta* „chladný“, *varma* „teplý“, *varmega* „horký“. Pro větu o počasí změňte *-a* na *-e*: *Estas varmege* „Je horko“.

ReVo říká, že *varma* je tradičně mírné, příjemné teplo, kdežto *varmega* znamená nepříjemně horké, až pálivé. Dodává, že slovníky PV a PIV tento odstín ztratily, kdežto rusky a německy mluvící esperantisté ho zachovávají.

## Tvoření slov z kořenů počasí

| Slovo | Části | Česky |
|---|---|---|
| *pluvego* | pluv·eg·o | liják |
| *pluveto* | pluv·et·o | mrholení |
| *pluvero* | pluv·er·o | dešťová kapka |
| *neĝero* | neĝ·er·o | sněhová vločka |
| *neĝulo*, *neĝhomo* | neĝ·ul·o, neĝ·hom·o | sněhulák |
| *pluvneĝo* | pluv·neĝ·o | déšť se sněhem (sníh tající při pádu) |
| *senpluveco* | sen·pluv·ec·o | sucho |
| *pluvombrelo*, *sunombrelo* | pluv·ombrel·o, sun·ombrel·o | deštník, slunečník |
| *pluvmantelo* | pluv·mantel·o | pláštěnka |
| *fulmotondro* | fulm·o·tondr·o | bouřka |
| *ĉielarko* | ĉiel·ark·o | duha |
| *malvarmumo* | mal·varm·um·o | nachlazení |

Přípona *-er-* pojmenovává jednu část hmoty, takže *neĝero* je jedna vločka *neĝo*. Slovesné tvary následují: *pluveti* „mrholit“, *pluvegi* „lít“. ReVo definuje samotné *ombrelo* jako přenosný štít proti dešti nebo slunci a *pluvombrelo* a *sunombrelo* říkají který. Pozor na „zima“: *malvarmo* je nízká teplota, kdežto *malvarmumo* je nemoc, tedy nachlazení. Více v [tvoření slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tvoreni-slov/).

Slovesa s *-iĝ-* „stát se“ mohou stát i samostatně: *Aŭtune pli kaj pli malvarmiĝas* „Na podzim se stále víc ochlazuje“, *Vesperiĝas* „Nastává večer“.

## Mluvíme o počasí

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| *Kia estas la vetero en via urbo?* | Jaké je počasí ve vašem městě? |
| *Kia bela tago!* | Jaký krásný den! |
| *Pluvas, prenu ombrelon.* | Prší, vezměte si deštník. |
| *Surmetu mantelon, ĉar estas malvarme.* | Oblékněte si kabát, protože je zima. |
| *Ĉu morgaŭ pluvos?* | Bude zítra pršet? |
| *Laŭ la veterprognozo morgaŭ neĝos.* | Podle předpovědi počasí bude zítra sněžit. |
| *Kiun sezonon vi plej ŝatas?* | Které roční období máte nejraději? |
| *Mi plej ŝatas la printempon.* | Nejraději mám jaro. |

Poslední dvě věty používají akuzativ: roční období je předmět slovesa *ŝatas*, a proto končí na *-n*.

## Časté otázky

### Jak se řekne „prší“ esperantsky?

*Pluvas.* Slovo pro „ono“ neexistuje: slovesa pro počasí nemají podmět a PMEG říká, že se nemá přidávat *ĝi*. Minulý čas: *Pluvis*; budoucí: *Pluvos*.

### Jak se řekne „je zima“ nebo „je horko“ esperantsky?

*Estas malvarme* a *Estas varme*; pro velké horko *Estas varmege*. Slovo po *estas* je příslovce na *-e*.

### Jaká jsou roční období v esperantu?

*Printempo* (jaro), *somero* (léto), *aŭtuno* (podzim) a *vintro* (zima), všechna s malým písmenem.

### Jak se řekne „v zimě“ esperantsky?

*Vintre* nebo *en la vintro*. Pro „letos v zimě“ řekněte *ĉi-vintre* a pro „minulou zimu“ *pasintan vintron*.

### Jak se uvádí teplota v esperantu?

Řekněte číslo a *gradoj*: *Estas dek gradoj*. Pro pod nulou použijte *minus dek gradoj* nebo *dek gradoj sub nulo*.

## Zdroje

- [PMEG: Sensubjektaj verboj (pluvi, neĝi, hajli, ŝtormi, frosti, fulmi, tondri)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj_frazroloj/sensubjektaj.html)
- [PMEG: Tria persono (bez *ĝi* u bezpodmětných sloves)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/pronomoj/tria.html)
- [PMEG: Uzo de E-vortoj (Estas mallume, Kritiki estas facile)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/e-vortoj/uzo.html)
- [PMEG: N por tempopunkto](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/tempopunkto.html) a [N por mezuro](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/mezuro.html)
- [PMEG: Dum](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/rolvortetoj/aliaj_rolvortetoj/dum.html)
- [PMEG: Ĉi (ĉi-nokte, la ĉi-jara somero)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/e-vortecaj_vortetoj/lokaj/chi.html)
- [PMEG: Plus kaj minus (plus dek gradoj, dek gradoj sub nulo)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/kunligaj_vortetoj/plus_minus.html)
- [ReVo: printempo](https://reta-vortaro.de/revo/art/printe.html), [somero](https://reta-vortaro.de/revo/art/somer.html), [aŭtuno](https://reta-vortaro.de/revo/art/auxtun.html), [vintro](https://reta-vortaro.de/revo/art/vintr.html), [sezono](https://reta-vortaro.de/revo/art/sezon.html)
- [ReVo: pluvo a odvozená slova](https://reta-vortaro.de/revo/art/pluv.html), [neĝo](https://reta-vortaro.de/revo/art/negx.html), [vento](https://reta-vortaro.de/revo/art/vent.html), [nebulo](https://reta-vortaro.de/revo/art/nebul.html), [fulmo](https://reta-vortaro.de/revo/art/fulm.html), [tondri](https://reta-vortaro.de/revo/art/tondr.html), [hajlo](https://reta-vortaro.de/revo/art/hajl.html)
- [ReVo: ŝtormo](https://reta-vortaro.de/revo/art/sxtorm.html), [uragano](https://reta-vortaro.de/revo/art/uragan.html), [frosto](https://reta-vortaro.de/revo/art/frost.html), [glacio](https://reta-vortaro.de/revo/art/glaci.html), [nubo](https://reta-vortaro.de/revo/art/nub.html), [vetero](https://reta-vortaro.de/revo/art/veter.html), [suno](https://reta-vortaro.de/revo/art/sun.html)
- [ReVo: varma, malvarma a odvozená slova](https://reta-vortaro.de/revo/art/varm.html), [grado](https://reta-vortaro.de/revo/art/grad.html), [ombrelo](https://reta-vortaro.de/revo/art/ombrel.html)
- [Tatoeba](https://tatoeba.org/) věty (CC BY 2.0 FR), použité tak, jak jsou napsané: [#2127737](https://tatoeba.org/en/sentences/show/2127737), [#980568](https://tatoeba.org/en/sentences/show/980568), [#557222](https://tatoeba.org/en/sentences/show/557222), [#583328](https://tatoeba.org/en/sentences/show/583328); zkrácené nebo upravené a použité ke kontrole užití: [#13090664](https://tatoeba.org/en/sentences/show/13090664), [#12313539](https://tatoeba.org/en/sentences/show/12313539), [#2652792](https://tatoeba.org/en/sentences/show/2652792), [#639494](https://tatoeba.org/en/sentences/show/639494), [#870840](https://tatoeba.org/en/sentences/show/870840), [#6380476](https://tatoeba.org/en/sentences/show/6380476)