# Pocity a emoce v esperantu – šťastný, smutný, unavený

Source: https://esperantopedia.org/cs/fraze/pocity/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Šťastný je feliĉa nebo ĝoja, smutný malĝoja, unavený laca. Jak říct Mi estas laca, Mi timas a Mi ĝojas, plus mal-, -iĝ-, -ig- a -em- pro další pocity.

Jak se cítíte, řeknete esperantsky pomocí *esti* „být“ a přídavného jména – ***Mi estas feliĉa*** „Jsem šťastný/á“, ***Mi estas laca*** „Jsem unavený/á“ – nebo pomocí slovesa pocitu: ***Mi ĝojas*** „Mám radost“, ***Mi timas*** „Bojím se“, ***Mi enuas*** „Nudím se“. Několik částí slov (*mal-, -iĝ-, -ig-, -em-*) pak z jednoho kořene vytvoří celou rodinu pocitů. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny; je vždy předposlední.

## Pocity jako přídavná jména

Přídavná jména končí na *-a* a v množném čísle mají *-j*: *Ni estas feliĉaj* „Jsme šťastní“.

| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| šťastný | *feliĉa* | fe-LI-ĉa | také „mající štěstí“ |
| radostný, potěšený | *ĝoja* | ĜO-ja | hlubší než *gaja* |
| veselý | *gaja* | GA-ja | projevuje se navenek |
| spokojený | *kontenta* | kon-TEN-ta | nic víc nechce |
| smutný | *malĝoja* | mal-ĜO-ja | hluboký zármutek, třeba po ztrátě |
| skleslý, zasmušilý | *malgaja* | mal-GA-ja | lehčí, přechodná nálada |
| smutný | *trista* | TRIS-ta | často užívané, krátké |
| nešťastný | *malfeliĉa* | mal-fe-LI-ĉa | také „nemající štěstí“ |
| rozzlobený | *kolera* | ko-LE-ra | |
| bojácný | *timema* | ti-ME-ma | |
| unavený | *laca* | LA-ca | také „mající něčeho dost“ |
| ospalý | *dormema* | dor-ME-ma | |
| nervózní | *nervoza* | ner-VO-za | |
| klidný | *trankvila* | tran-KVI-la | |
| neklidný, znepokojený | *maltrankvila* | mal-tran-KVI-la | |
| osamělý | *soleca* | so-LE-ca | |
| hrdý | *fiera* | fi-E-ra | *fiera pri vi* „hrdý na tebe“ |
| žárlivý | *ĵaluza* | ĵa-LU-za | bojí se, že přijde o to, co je jeho |
| zarmoucený, rozmrzelý | *ĉagrenita* | ĉa-gre-NI-ta | |
| překvapený | *surprizita* | sur-pri-ZI-ta | |

**Odstíny významu.** Slovník ReVo uvádí, že *gaja* se cítí a projevuje navenek, zatímco *ĝoja* je hlubší, niternější pocit. Podobně *malgaja* je lehčí, vnější nálada a *malĝoja* hluboký zármutek. Běžné je i *trista*: PMEG ho označuje za často užívanou alternativu k *malgaja* a *malĝoja*, ačkoli ReVo cituje jazykovou příručku, která dává přednost tvarům s *mal-*. *Feliĉa* znamená „šťastný“ i „mající štěstí“; pro prosté štěstí řekněte *bonŝanca*. *Ĵaluza* je strach ze ztráty něčeho svého; chtít to, co má někdo jiný, je *envii* „závidět“.

**Pocity na -ita.** *Ĉagrenita, surprizita* a *ravita* „nadšený, okouzlený“ pocházejí ze sloves *ĉagreni* „zarmoutit“, *surprizi* „překvapit“ a *ravi* „okouzlit“. Koncovka *-ita* dává výsledný stav, takže *Mi estas surprizita* je „Jsem překvapený/á“ (něčím). Viz [příčestí](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pricesti/).

## Pocity jako slovesa

| Sloveso | Výslovnost | Příklad | Česky |
|---|---|---|---|
| *ami* | A-mi | *Mi amas mian familion.* | Miluji svou rodinu. |
| *ŝati* | ŜA-ti | *Mi ŝatas tiun kanton.* | Mám rád/a tu písničku. |
| *plaĉi* | PLA-ĉi | *Tiu kanto plaĉas al mi.* | Ta písnička se mi líbí. |
| *malami* | mal-A-mi | *Mi malamas atendi.* | Nenávidím čekání. |
| *ĝoji* | ĜO-ji | *Mi ĝojas pri via sukceso.* | Mám radost z vašeho úspěchu. |
| *timi* | TI-mi | *Mi timas la hundon.* | Bojím se psa. |
| *koleri* | ko-LE-ri | *Li koleras pro la bruo.* | Zlobí se kvůli hluku. |
| *enui* | e-NU-i | *Mi enuas.* | Nudím se. |
| *honti* | HON-ti | *Mi hontas pri mia eraro.* | Stydím se za svou chybu. |
| *esperi* | es-PE-ri | *Mi esperas, ke vi venos.* | Doufám, že přijdete. |
| *bedaŭri* | be-DAŬ-ri | *Mi bedaŭras, ke mi malfruis.* | Je mi líto, že jsem se zpozdil/a. |
| *sopiri* | so-PI-ri | *Mi sopiras al la maro.* | Stýská se mi po moři. |

**Mít rád, milovat, nenávidět.** V současném užívání je *ŝati* mírnější slovo a *ami* silnější; ReVo poznamenává, že starší užívání bylo opačné. Čeština pro obě slovesa často používá „mít rád“. PMEG vysvětluje, že *ŝati* a *plaĉi* znamenají téměř totéž, ale vymění si role: *Mi ŝatas la libron* odpovídá *La libro plaĉas al mi*. Pro „nemám to rád“ řekněte *Mi ne ŝatas ĝin* a *malami* si nechte pro skutečnou nenávist. *Malŝati* je v některých slovnících přeloženo jako „nemít rád“, ale ReVo je definuje jako považovat něco za bezcenné nebo nedůležité, takže jistější je *Mi ne ŝatas*. Pro lásku mezi lidmi viz [Miluji tě](https://esperantopedia.org/cs/fraze/miluji-te/).

**Co následuje za slovesem.** Příčinu uveďte pomocí *pri* nebo *pro*: ReVo má *ĝoji pri la bonaĵo* i *mi ĝojas pro via helpo*. Celá věta se připojuje slovem *ke* „že“: *Mi ĝojas, ke vi venis*; *Mi timas, ke pluvos* „Bojím se, že bude pršet“. Stejné části následují za *esti* a přídavným jménem: *Mi estas ĝoja, ke vi venis.* Hlad a žízeň najdete v [jídle a pití](https://esperantopedia.org/cs/fraze/jidlo-a-piti/), chlad a horko v [počasí a ročních obdobích](https://esperantopedia.org/cs/fraze/pocasi-a-rocni-obdobi/).

## Pocity česky a esperantsky

Mnoho českých sloves pocitu je zvratných („bát se“, „stydět se“, „nudit se“) a „bát se“ chce 2. pád. Esperantská slovesa pocitu jsou nezvratná a předmět mají v akuzativu nebo za předložkou:

| Česky | Esperanto | Poznámka |
|---|---|---|
| bát se psa | *timi la hundon* | žádné „se“, předmět v akuzativu místo 2. pádu |
| nudit se | *enui* | |
| stydět se za chybu | *honti pri eraro* | předložka *pri* |
| zlobit se | *koleri* | žádné „se“ |
| radovat se z něčeho | *ĝoji pri* | |
| stýskat se po, toužit po | *sopiri al* | ReVo: tesknit, toužit |
| litovat | *bedaŭri* | |
| doufat | *esperi* | |

Dvě české stavby mají v esperantu téměř doslovnou obdobu. „Líbí se mi to“ má stejnou stavbu s 3. pádem jako *plaĉi al mi*: *Tiu kanto plaĉas al mi.* – „Ta písnička se mi líbí.“ A „je mi zima“ odpovídá *Estas al mi malvarme*, kde *al mi* je „mi“ ve 3. pádu. Český „cítit se“ je zase stejné jako esperantské *senti sin*, doslova „cítit sebe“.

Pozor na *kolera*: v esperantu je to „rozzlobený“ (a *kolero* je „hněv“, *kolerema* „prchlivý“), zatímco nemoc cholera je *ĥolero*.

## Čtyři způsoby, jak říct, jak se cítíte

| Vzorec | Příklad | Česky |
|---|---|---|
| *esti* + přídavné jméno | *Mi estas laca.* | Jsem unavený/á. |
| sloveso pocitu | *Mi timas.* | Bojím se. |
| *senti sin* + přídavné jméno | *Mi sentas min sola.* | Cítím se osamělý/á. |
| *Estas al mi* + příslovce | *Estas al mi malvarme.* | Je mi zima. |

V *senti sin* „cítit se“ je *min* předmět a přídavné jméno za ním popisuje vás, a proto nemá *-n*: *Ni sentas nin solaj* „Cítíme se osamělí“. PMEG to popisuje jako přívlastek připojený přes sloveso. Pro to, jak dobře se cítíte, použijte příslovce: *Mi sentas min bone* „Cítím se dobře“. Poslední vzorec je z PMEG, který cituje *Estas al mi malvarme* ze Zamenhofova překladu Andersenových pohádek; *al mi* označuje osobu, která to pociťuje.

## Části slov, které tvoří pocity

| Část | Účinek | Příklady |
|---|---|---|
| *mal-* | opak | *feliĉa → malfeliĉa* „nešťastný“, *kontenta → malkontenta* „nespokojený“, *ĝoji → malĝoji* „být smutný, truchlit“, *espero → malespero* „zoufalství“, *ami → malami* „nenávidět“ |
| *-iĝ-* | stát se, začít | *kolera → koleriĝi* „rozzlobit se“, *laca → laciĝi* „unavit se“, *trankvila → trankviliĝi* „uklidnit se“, *enui → enuiĝi* „začít se nudit“, *ĉagreni → ĉagreniĝi* „zarmoutit se“ |
| *-ig-* | způsobit pocit | *ĝoji → ĝojigi* „udělat radost“, *timi → timigi* „vystrašit“, *koleri → kolerigi* „rozzlobit“, *trankvila → trankviligi* „uklidnit (někoho)“, *enui → enuigi* „nudit“ |
| *-ig-* + *-a* | vyvolávající pocit | *enuiga* „nudný“, *laciga* „únavný“, *timiga* „děsivý“, *ĝojiga* „potěšující“ |
| *-em-* | náklonnost k | *timema* „bojácný“, *kolerema* „prchlivý“, *hontema* „stydlivý“, *plorema* „plačtivý“, *enviema* „závistivý“ |
| *-eg-* | velmi silný | *feliĉega* „nesmírně šťastný“, *kolerega* „zuřivý“, *lacega* „vyčerpaný“ |
| *-et-* | slabý | *kolereta* „mírně rozmrzelý“, *rideti* „usmívat se“ (od *ridi* „smát se“) |
| *ek-* | náhle | *ektimi* „lekat se“, *ekridi* „zasmát se“, *ekami* „zamilovat se“ |

Další informace najdete u [předpon](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/predpony/) a [přípon](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pripony/). Na co si dát pozor:

- **Opak, nebo jen „ne“.** *Mal-* je opačná myšlenka, zatímco *ne* ji jen popírá. Dvojice z PMEG je *ami → malami*: *Mi ne amas lin* „Nemiluji ho“, ale *Mi malamas lin* „Nenávidím ho“.
- **Žádné ĝojiĝi.** ReVo *ĝojiĝi* neuvádí, protože *ĝoji* už znamená „cítit radost“.
- **Strach.** *Timiĝi* existuje, ale PMEG pro „lekat se“ doporučuje *ektimi*.
- **Přechodný stav.** PMEG uvádí, že *-em-* může pojmenovat i okamžitou touhu: *dormema* znamená „ospalý“ (chce se mu spát), ne „hodně spící“.

## Ptáme se na pocity a odpovídáme

| Esperanto | Výslovnost | Česky |
|---|---|---|
| *Kiel vi fartas?* | KI-el vi FAR-tas | Jak se máte? |
| *Kiel vi sentas vin?* | KI-el vi SEN-tas vin | Jak se cítíte? |
| *Kio estas al vi?* | KI-o ES-tas al vi | Co se děje? / Co vám je? |
| *Kio okazis?* | KI-o o-KA-zis | Co se stalo? |
| *Kio ĝenas vin?* | KI-o ĜE-nas vin | Co vás trápí? / Co vás obtěžuje? |
| *Kial vi estas malĝoja?* | KI-al vi ES-tas mal-ĜO-ja | Proč jste smutný/á? |
| *Nenio, mi nur estas laca.* | ne-NI-o, mi nur ES-tas LA-ca | Nic, jen jsem unavený/á. |

ReVo definuje *farti* jako být v dobrém nebo špatném stavu, pokud jde o funkce těla, a *Kiel vi fartas?* je stále standardní „jak se máte?“; odpovědi najdete v [pozdravech](https://esperantopedia.org/cs/fraze/pozdravy/). *Kiel vi sentas vin?* se ptá na vaši momentální náladu.

## Utěšování a reakce

| Esperanto | Výslovnost | Česky |
|---|---|---|
| *Ne ploru.* | ne PLO-ru | Neplačte. / Neplač. |
| *Ne timu.* | ne TI-mu | Nebojte se. / Neboj se. |
| *Ne zorgu.* | ne ZOR-gu | Nedělejte si starosti. |
| *Trankviliĝu.* | tran-kvi-LI-ĝu | Uklidněte se. |
| *Ĉio estos en ordo.* | ĈI-o ES-tos en OR-do | Všechno bude v pořádku. |
| *Mi kunsentas kun vi.* | mi kun-SEN-tas kun vi | Soucítím s vámi. |
| *Mi kondolencas.* | mi kon-do-LEN-cas | Upřímnou soustrast. |
| *Kia domaĝo!* | KI-a do-MA-ĝo | Jaká škoda! |
| *Mi ĝojas pri vi.* | mi ĜO-jas pri vi | Mám z vás radost. |
| *Mi fieras pri vi.* | mi fi-E-ras pri vi | Jsem na vás hrdý/á. |

Příkazy končí na *-u*, což je rozkazovací způsob, a *ne* z nich dělá zákaz. Česky je při utěšování obvyklejší tykání (*Neplač*, *Neboj se*), ale esperantské *vi* platí pro tykání i vykání. Krátké výkřiky jako *Ve!* „běda“ a *Hura!* „hurá“ jsou [citoslovce](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/citoslovce/).

## Časté otázky

### Jak se řekne „jsem šťastný“ esperantsky?

*Mi estas feliĉa* nebo *Mi estas ĝoja*. Samotné *Mi ĝojas* znamená „mám radost“, obvykle z něčeho konkrétního.

### Jak se řekne „jsem unavený“ esperantsky?

*Mi estas laca*. „Jsem vyčerpaný“ je *Mi estas lacega* a „unavuji se“ je *Mi laciĝas*.

### Jak se řekne „jsem smutný“ esperantsky?

*Mi estas malĝoja*, *Mi estas malgaja* nebo *Mi estas trista*. Používají se všechna tři a *malĝoja* je nejhlubší.

### Jak se řekne „bojím se“ esperantsky?

*Mi timas*, s předmětem (*Mi timas la hundon*) nebo větou (*Mi timas, ke pluvos*). „Nebojte se“ je *Ne timu*.

### Jaký je rozdíl mezi feliĉa a ĝoja?

*Feliĉa* je obvyklé „šťastný“ a znamená také „mající štěstí“. *Ĝoja* je „radostný“ a *ĝoji* je „mít z něčeho radost“.

## Zdroje

- ReVo: [feliĉa](https://reta-vortaro.de/revo/art/felicx.html), [ĝoji, ĝoja, malĝoja](https://reta-vortaro.de/revo/art/gxoj.html), [gaja, malgaja](https://reta-vortaro.de/revo/art/gaj.html), [kontenta](https://reta-vortaro.de/revo/art/konten.html), [trista](https://reta-vortaro.de/revo/art/trist.html), [kolera](https://reta-vortaro.de/revo/art/koler.html), [timi](https://reta-vortaro.de/revo/art/tim.html), [laca](https://reta-vortaro.de/revo/art/lac.html), [enui](https://reta-vortaro.de/revo/art/enu.html)
- ReVo: [esperi](https://reta-vortaro.de/revo/art/esper.html), [bedaŭri](https://reta-vortaro.de/revo/art/bedaux.html), [sopiri](https://reta-vortaro.de/revo/art/sopir.html), [honti](https://reta-vortaro.de/revo/art/hont.html), [envii](https://reta-vortaro.de/revo/art/envi.html), [ŝati](https://reta-vortaro.de/revo/art/sxat.html), [ami, malami](https://reta-vortaro.de/revo/art/am.html), [plaĉi](https://reta-vortaro.de/revo/art/placx.html), [ĉagreni](https://reta-vortaro.de/revo/art/cxagre.html), [ravi](https://reta-vortaro.de/revo/art/rav.html)
- ReVo: [trankvila](https://reta-vortaro.de/revo/art/trankv.html), [soleca](https://reta-vortaro.de/revo/art/sol.html), [fiera](https://reta-vortaro.de/revo/art/fier.html), [ĵaluza](https://reta-vortaro.de/revo/art/jxaluz.html), [nervoza](https://reta-vortaro.de/revo/art/nervoz.html), [kondolenci](https://reta-vortaro.de/revo/art/kondol.html), [kunsenti](https://reta-vortaro.de/revo/art/sent.html), [farti](https://reta-vortaro.de/revo/art/fart.html), [okazi](https://reta-vortaro.de/revo/art/okaz.html)
- [PMEG: EM](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/em.html), [IĜ](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/igh.html), [ET](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/et.html), [MAL](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/prefiksoj/mal.html), [EK](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/prefiksoj/ek.html)
- [PMEG: IĜ-verboj (timiĝi, ektimi)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj_frazroloj/igh.html), [priskribaj verboj (esti, fariĝi)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj_frazroloj/priskribaj.html), [similsignifaj verboj (ŝati, plaĉi)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj_frazroloj/similsignifaj.html)
- [Tatoeba](https://tatoeba.org/en/sentences/show/1150510) (CC BY 2.0 FR), fráze potvrzené jako doložené: #1150510 *Kio estas al vi?*, #435657 *Kio okazis?*, #3952972 *Kio ĝenas vin?*, #656588 *Kiel vi sentas vin?*, #1840821 *Mi sentas min sola*, #12091947 *Kial vi estas malĝoja?*, #4810793 *Mi kondolencas*, #550822 *Kia domaĝo*, #1015630 *Ne ploru*, #429408 *Ne timu*, #466730 *Trankviliĝu*, #470078 *Mi enuas*