# Pozdravy v esperantu: Saluton, Ĝis revido a další

Source: https://esperantopedia.org/cs/fraze/pozdravy/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Ahoj je v esperantu Saluton! a na shledanou Ĝis revido! nebo jen Ĝis! Pozdravy podle denní doby, odpovědi na „Jak se máte?“ a zvyky esperantistů.

„Ahoj“ nebo „dobrý den“ se esperantsky řekne ***Saluton!*** (sa-LU-ton) a „na shledanou“ ***Ĝis revido!*** (ĝis re-VI-do) nebo prostě ***Ĝis!*** (ĝis). Obojí se hodí v kteroukoli denní dobu a ke komukoli, od kamaráda po cizího člověka. Výslovnost je na této stránce zapsána po slabikách a přízvučná slabika je psaná velkými písmeny.

## Pozdravy při setkání

| Esperanto | Výslovnost | Česky | Kdy |
|---|---|---|---|
| *Saluton!* | sa-LU-ton | Ahoj! / Dobrý den! | Kdykoli a v jakékoli situaci |
| *Sal!* | sal | Ahoj! / Čau! | Velmi neformální, zkratka z *Saluton* |
| *Bonan matenon!* | BO-nan ma-TE-non | Dobré ráno! | Ráno |
| *Bonan tagon!* | BO-nan TA-gon | Dobrý den! | Přes den |
| *Bonan vesperon!* | BO-nan ves-PE-ron | Dobrý večer! | Večer |
| *Bonvenon!* | bon-VE-non | Vítejte! | Při přivítání hostů |
| *Saluton al ĉiuj!* | sa-LU-ton al ĈI-uj | Ahoj všichni! / Zdravím vás! | Pozdrav skupiny |
| *Karaj geamikoj!* | KA-raj ge-a-MI-koj | Milí přátelé! (muži i ženy) | Úvod projevu nebo dopisu |

Pozdravy jako *Bonan matenon!* mají [akuzativ *-n*](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/), protože jsou zkrácenými větami: *Bonan matenon!* znamená *(Mi deziras al vi) bonan matenon!* – „(Přeji vám) dobré ráno“. Referenční gramatika PMEG vysvětluje, že se toto *-n* stalo obvyklým tvarem tradičních výrazů. *Bonan matenon* a podobná přání najdete už ve *Fundamentu* z roku 1905.

## Pozdravy při loučení

| Esperanto | Výslovnost | Česky | Kdy |
|---|---|---|---|
| *Ĝis!* | ĝis | Ahoj! / Čau! / Zatím! | Každodenní, velmi časté |
| *Ĝis revido!* / *Ĝis la revido!* | ĝis (la) re-VI-do | Na shledanou! (doslova „do shledání“) | Neutrální |
| *Ĝis baldaŭ!* | ĝis BAL-daŭ | Brzy na viděnou! | Brzy se uvidíte |
| *Ĝis poste!* | ĝis POS-te | Tak zatím! / Uvidíme se později! | Později týž den |
| *Ĝis morgaŭ!* | ĝis MOR-gaŭ | Zítra na viděnou! | Příští den |
| *Ĝis la venonta fojo!* | ĝis la ve-NON-ta FO-jo | Do příště! | Příští setkání |
| *Bonan nokton!* | BO-nan NOK-ton | Dobrou noc! | Před spaním nebo při pozdním odchodu |
| *Fartu bone!* | FAR-tu BO-ne | Měj se hezky! (doslova „měj se dobře“) | Vřelé rozloučení |
| *Bonan vojaĝon!* | BO-nan vo-JA-ĝon | Šťastnou cestu! | Někdo odjíždí |
| *Adiaŭ!* | a-DI-aŭ | Sbohem! | Rozloučení na dlouho nebo navždy |

*Ĝis* je předložka s významem „do“ (časově), takže *Ĝis!* je doslova „Do…!“ – zbytek věty se rozumí. PMEG poznamenává, že *Adiaŭ!* se v každodenní řeči používá velmi málo; lidé dávají přednost *Ĝis revido!* nebo *Ĝis!*, které naznačují, že se ještě uvidíte. *Adiaŭ!* řekněte jen tehdy, když opravdu nečekáte, že se s někým dlouho uvidíte.

## „Jak se máte?“ a jak odpovědět

| Esperanto | Výslovnost | Česky |
|---|---|---|
| *Kiel vi fartas?* | KI-el vi FAR-tas | Jak se máte? / Jak se máš? |
| *Kiel vi?* | KI-el vi | Jak se vede? (neformálně) |
| *Kio nova?* | KI-o NO-va | Co je nového? |
| *Bone, dankon. Kaj vi?* | BO-ne, DAN-kon. kaj vi | Dobře, děkuji. A vy? |
| *Tre bone!* | tre BO-ne | Velmi dobře! |
| *Bonege!* | bo-NE-ge | Skvěle! |
| *Ne malbone.* | ne mal-BO-ne | Nic moc, ale ujde to. (doslova „ne špatně“) |
| *Tiel-tiel.* | TI-el TI-el | Tak napůl. / Ujde to. (hovorově) |
| *Malbone.* | mal-BO-ne | Špatně. |
| *Nenio speciala.* | ne-NI-o spe-ci-A-la | Nic zvláštního. |

*Farti* znamená „být v určitém stavu zdraví nebo pohody“: *Mi fartas bone* – „Mám se dobře“. V odpovědi je příslovce na *-e* (*bone*, ne *bona*), protože popisuje, jak se vám daří.

## Tykat, nebo vykat?

Esperanto používá ***vi*** pro každého – pro jednoho člověka i pro více lidí, pro dítě i pro ministra (viz [zájmena](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/zajmena/)). Zájmeno *ci* pro oslovení jednoho člověka teoreticky existuje, ale PMEG uvádí, že se běžně nepoužívá. Zdvořilost se proto vyjadřuje jinými slovy:

- **Tituly:** *sinjoro* „pan“, *sinjorino* „paní“, *gesinjoroj* „dámy a pánové“.
- **Dopisy:** *Estimata sinjoro Novak* – „Vážený pane Nováku“, doslova „ctěný“ (formální); *Kara Maria* – „Milá Marie“ (přátelské).
- **Závěr:** *Amike* – „přátelsky“ nebo *Kore* – „srdečně“ v přátelských dopisech; *Ĝis!* v krátké zprávě.

## České pozdravy esperantsky

Čeština rozlišuje pozdravy podle toho, jestli si s člověkem tykáte, nebo vykáte; esperanto má jeden pozdrav pro oba případy.

| Česky | Esperanto | Poznámka |
|---|---|---|
| ahoj, čau, nazdar | *Saluton!*, *Sal!*, *Ĉaŭ!* | Při setkání; *Ĉaŭ!* je z italského *ciao* stejně jako české „čau“ |
| ahoj, čau, zatím (při loučení) | *Ĝis!*, *Ĝis baldaŭ!* | České „ahoj“ a „čau“ slouží k pozdravu i k rozloučení, esperantsky je to *Saluton!* a *Ĝis!* |
| dobrý den, dobré ráno, dobrý večer | *Bonan tagon!*, *Bonan matenon!*, *Bonan vesperon!* | Stejně jako česky podle denní doby |
| na shledanou | *Ĝis revido!* | Stejná stavba jako v češtině: „do shledání“ |
| sbohem | *Adiaŭ!* | Obojí vzniklo z „s Bohem“: *adiaŭ* z francouzského *adieu* „k Bohu“ |
| vítejte | *Bonvenon!* | |
| dobrou noc | *Bonan nokton!* | |

České „dobrý den“ je přání dobrého dne a esperantsky mu odpovídá *Bonan tagon!*; kdykoli během dne se však hodí i prostě *Saluton!*

## Zvyky při pozdravu

- **„Ĝis!“ všude.** PMEG poznamenává, že *ĝis* a *ĝis revido* jsou obvyklá rozloučení; *Ĝis!* uvidíte v hovoru, na chatu i v e-mailu.
- **Samideano.** Někteří esperantisté si říkají *samideano* – doslova „člověk stejné myšlenky“, tedy kolega esperantista.
- **Nedělejte krokodýla.** Na esperantských akcích se přecházení na mateřštinu s krajany říká *krokodili* „dělat krokodýla“ a bývá to nevítané.
- **Krátké neformální tvary.** Na internetu uvidíte *Sal!* místo *Saluton!* a *Ĉaŭ!* (z italského *ciao*).

Další každodenní fráze najdete na stránce [základní fráze](https://esperantopedia.org/cs/fraze/zakladni-fraze/). K času a dnům viz [dny, měsíce a čas](https://esperantopedia.org/cs/fraze/dny-a-mesice/).

## Časté otázky

### Jak se řekne „ahoj“ nebo „dobrý den“ esperantsky?

*Saluton!* (sa-LU-ton). Hodí se kdykoli a v každé situaci. Ráno můžete říct také *Bonan matenon!* a přes den *Bonan tagon!*

### Jak se řekne „na shledanou“ esperantsky?

*Ĝis revido!* nebo jen *Ĝis!* – doslova „do shledání“ a „do“. *Ĝis morgaŭ!* je „Zítra na viděnou!“ a *Ĝis baldaŭ!* „Brzy na viděnou!“

### Proč esperantské pozdravy končí na -n?

Jsou to zkrácené věty: *Bonan tagon!* znamená „Přeji vám dobrý den“, kde *tagon* je předmět slovesa „přát“. Akuzativní koncovka *-n* zůstala, i když sloveso odpadlo.

### Jaký je rozdíl mezi Ĝis a Adiaŭ?

*Ĝis* očekává další setkání; *Adiaŭ* je pro dlouhé nebo definitivní rozloučení. V každodenním životě skoro všichni říkají *Ĝis!*

### Jak odpovědět na „Kiel vi fartas?“

*Bone, dankon. Kaj vi?* – „Dobře, děkuji. A vy?“ Další odpovědi jsou *Tre bone!* „Velmi dobře!“, *Ne malbone* „Ujde to“ a *Tiel-tiel* „Tak napůl“.

## Zdroje

- [PMEG: Mallongigitaj frazoj – Bonan matenon!, Saluton!](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/frazospecoj/mallongigitaj_frazoj.html)
- [PMEG: Oficialaj ekkrioj – Adiaŭ and Ĝis revido](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/ekkrioj_sonimitoj/oficialaj_ekkrioj.html)
- [PMEG: Personaj pronomoj – vi and ci](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/pronomoj/personaj.html)
- [ReVo: adiaŭ](https://reta-vortaro.de/revo/art/adiaux.html)
- [Wiktionary: saluton](https://en.wiktionary.org/wiki/saluton), [sal](https://en.wiktionary.org/wiki/sal), [ĝis](https://en.wiktionary.org/wiki/%C4%9Dis), [kiel vi fartas](https://en.wiktionary.org/wiki/kiel_vi_fartas), [amike](https://en.wiktionary.org/wiki/amike), [kore](https://en.wiktionary.org/wiki/kore), [ĉaŭ](https://en.wiktionary.org/wiki/%C4%89a%C5%AD)
- [Vikipedio: Samideano](https://eo.wikipedia.org/wiki/Samideano)
- [Vikipedio: Krokodili](https://eo.wikipedia.org/wiki/Krokodili)