# Vesmír a věda v esperantu: planety, hvězdy, vědy

Source: https://esperantopedia.org/cs/fraze/vesmir-a-veda/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Slunce je suno, planeta planedo, hvězda stelo: planety, kosmonautika, školní vědy a laboratorní slova v esperantu s výslovností.

V esperantu je Slunce ***suno***, Měsíc ***luno***, hvězda ***stelo*** a planeta ***planedo***. Názvy planet jsou mezinárodní a končí na *-o* (*Marso*, *Jupitero*, *Plutono*), školní předměty končí na *-io* nebo *-iko* (*astronomio*, *biologio*, *fiziko*) a lidé, kteří se jimi zabývají, jsou slova na *-isto* nebo kratší kořeny (*fizikisto*, *astronomo*). Všední slova o obloze jsou na stránce [příroda](https://esperantopedia.org/cs/fraze/priroda/). Výslovnost je zapsána s přízvučnou slabikou velkými písmeny; přízvuk je vždy na předposlední slabice (viz [abeceda](https://esperantopedia.org/cs/uceni/abeceda-a-vyslovnost/)).

## Planety sluneční soustavy

Počítáno od Slunce jsou planety *Merkuro, Venuso, Tero, Marso, Jupitero, Saturno, Urano* a *Neptuno*.

| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Merkur | *Merkuro* | mer-KU-ro | nejblíže Slunci |
| Venuše | *Venuso* | ve-NU-so | druhá; bohyně je *Venero* |
| Země | *Tero* | TE-ro | třetí |
| Mars | *Marso* | MAR-so | čtvrtý; přídavné jméno *marsa*; Marťan z vědeckofantastické literatury je *marsano* |
| Jupiter | *Jupitero* | ju-pi-TE-ro | pátý a největší |
| Saturn | *Saturno* | sa-TUR-no | šestý, druhý největší, známý svými prstenci |
| Uran | *Urano* | u-RA-no | sedmý |
| Neptun | *Neptuno* | nep-TU-no | osmý |
| Pluto | *Plutono* | plu-TO-no | trpasličí planeta (*nanplanedo*); do roku 2006 se počítal za devátou planetu |

Pořadí pochází z ReVo, které definuje *Marso* jako *la kvara planedo* „čtvrtá planeta“ sluneční soustavy. Většina názvů planet je zároveň jménem bohů: ReVo uvádí *Marso* jako římského boha války a *Urano* jako řeckého boha nebe. Dny *lundo, mardo, merkredo* jsou samostatná slova, nevznikla z názvů planet, a píšou se malým písmenem; viz [dny a měsíce](https://esperantopedia.org/cs/fraze/dny-a-mesice/).

## Velká písmena: suno, nebo Suno?

Názvy planet jsou běžná vlastní jména: velké písmeno, bez *la* (*Marso*, *sur Marso*). *Suno, luno* a *tero* jsou obyčejná slova. PMEG poznamenává, že lidé často píšou *la Suno* velkým písmenem, když myslí naše Slunce jako jméno, a taková jména si *la* ponechávají, jako *la Granda Ursino*. Velká písmena nejsou povinná, proto se vyskytují obě podoby. Čeština to řeší podobně: „Země“ jako planeta se píše velkým písmenem, „země“ jako půda malým, a stejně „Slunce“ jako těleso a „slunce svítí“.

| Zápis | Co znamená |
|---|---|
| *La suno brilas.* | Slunce svítí (příklad z PMEG) |
| *la Suno*, *la Luno*, *la Tero* | naše Slunce, náš Měsíc, planeta Země jako jména; ReVo píše *Suno-Tero-distanco* |
| *sunoj* | slunce, tedy hvězdy s vlastními planetami |
| *la lunoj de Jupitero* | měsíce Jupiteru (každý přirozený satelit je *luno*) |
| *tero* | půda nebo země; v prostém textu i planeta |

## Sluneční soustava a dál

| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| sluneční soustava | *sunsistemo* | sun-sis-TE-mo | Slunce s tělesy kolem něj |
| planeta | *planedo* | pla-NE-do | obíhá hvězdu a vyčistila si okolí své dráhy |
| trpasličí planeta | *nanplanedo* | nan-pla-NE-do | *nana* „drobný“ + *planedo* |
| asteroid, planetka | *asteroido* | as-te-ro-I-do | od metrů po kilometry |
| kometa | *kometo* | ko-ME-to | u Slunce vytváří ohon |
| meteor | *meteoro* | me-te-O-ro | světlo tělesa vstupujícího do atmosféry |
| padající hvězda | *falstelo* | fal-STE-lo | „padající hvězda“, jasný meteor |
| galaxie | *galaksio* | ga-lak-SI-o | jedno z velkých hvězdných seskupení vesmíru |
| Mléčná dráha | *Lakta Vojo*, *Laktovojo* | LAK-ta VO-jo, lak-to-VO-jo | ReVo odrazuje od *galaksio* pro naši vlastní galaxii |
| vesmír (vše, co existuje) | *universo* | u-ni-VER-so | všechno, co existuje |
| zatmění | *eklipso* | ek-LIP-so | *luneklipso* měsíční, *suneklipso* sluneční |
| nov, úplněk | *novluno*, *plenluno* | nov-LU-no, plen-LU-no | |

## Astronomie a cesty do vesmíru

| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| hvězda | *stelo* | STE-lo | sama svítí; ReVo počítá i naše Slunce |
| souhvězdí | *konstelacio* | kon-ste-la-CI-o | jedna z 88 oficiálních oblastí oblohy |
| seskupení hvězd | *stelaro* | ste-LA-ro | obrazec, který kreslí, je *stelfiguro* |
| Velká medvědice | *la Granda Ursino* | GRAN-da ur-SI-no | velký obrazec ve tvaru naběračky (Velký vůz) |
| Orion | *Oriono* | o-ri-O-no | bez *la* (PMEG) |
| dalekohled, teleskop | *teleskopo* | te-le-SKO-po | k pozorování vzdálených předmětů |
| hvězdárna, observatoř | *observejo*, *stelobservejo* | ob-ser-VE-jo, ste-lob-ser-VE-jo | ReVo má i *observatorio* |
| oběžná dráha | *orbito* | or-BI-to | křivka, po které jedno těleso obíhá druhé |
| družice, satelit | *satelito* | sa-te-LI-to | měsíc nebo přístroj obíhající planetu |
| raketa | *raketo* | ra-KE-to | také ohňostrojná raketa |
| kosmická loď | *kosmoŝipo* | kos-mo-ŜI-po | ReVo: totéž co *kosmoveturilo* |
| astronaut, kosmonaut | *astronaŭto*, *kosmonaŭto* | as-tro-NAŬ-to, kos-mo-NAŬ-to | ReVo definuje *astronaŭto* jako *kosmonaŭto* |
| kosmický prostor | *kosmo* | KOS-mo | vesmír, zejména prostor za Zemí |
| prostor (místo, mezera) | *spaco* | SPA-co | ReVo označuje *spaco* pro kosmický prostor za *evitinde* „třeba se tomu vyhnout“ |
| mimozemšťan | *eksterterano* | ek-ster-te-RA-no | ten, kdo je zvenčí Země |

Slovesa: *orbiti* „obíhat po oběžné dráze“, *rondiri* „obíhat“ (ReVo: Měsíc *rondiras ĉirkaŭ* Země), *turniĝi* „otáčet se“ (Země se otáčí kolem osy, *akso*), *ekflugi* „odstartovat“ (ReVo: *kosmodromo* je místo pro *ekflugo* kosmických lodí), *observi* „pozorovat“.

## Jak se tvoří slova o vesmíru?

| Část slova | Význam | Příklady |
|---|---|---|
| *-ar-* | skupina mnoha | *stelo* → *stelaro* |
| *-et-* | malý | *stelo* → *steleto* hvězdička |
| *-ej-* | místo | *observejo* observatoř |
| *-il-* | nástroj | *mezuri* „měřit“ → *mezurilo* |
| *-ig-* | učinit, způsobit | *en·orbit·ig·i* vynést na oběžnou dráhu |
| *ekster-* | vně | *eksterterano* mimozemšťan, *ekstersunsistema* mimo sluneční soustavu |
| složenina | první slovo popisuje druhé | *sunsistemo, suneklipso, plenluno, kosmoŝipo* |

Více v [příponách](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pripony/) a [tvoření slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tvoreni-slov/).

## Školní vědy a vědci

| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| věda | *scienco* | sci-EN-co | poznání vybudované na výzkumu |
| fyzika | *fiziko* | fi-ZI-ko | pohyb těles a jejich vzájemné působení |
| chemie | *ĥemio*, *kemio* | ĥe-MI-o, ke-MI-o | ReVo uvádí obě podoby |
| biologie | *biologio* | bi-o-lo-GI-o | |
| matematika | *matematiko* | ma-te-ma-TI-ko | |
| zeměpis, geografie | *geografio* | ge-o-gra-FI-o | |
| geologie | *geologio* | ge-o-lo-GI-o | studium zemské kůry |
| astronomie, hvězdářství | *astronomio* | as-tro-no-MI-o | věda o nebeských tělesech |
| meteorologie | *meteorologio* | me-te-o-ro-lo-GI-o | věda o počasí, také *meteologio*; viz [počasí a roční období](https://esperantopedia.org/cs/fraze/pocasi-a-rocni-obdobi/) |
| informatika | *komputiko* | kom-pu-TI-ko | ReVo: totéž co *informatiko*, *informadiko*; viz [technika](https://esperantopedia.org/cs/fraze/technika-a-internet/) |

| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| vědec | *sciencisto*, *scienculo* | sci-en-CIS-to, sci-en-CU-lo | *sciencisto* je profesionál; *scienculo* každý, kdo obor zkoumá |
| fyzik | *fizikisto* | fi-zi-KIS-to | *fiziko* + *-ist-* |
| chemik | *ĥemiisto*, *kemiisto* | ĥe-mi-IS-to, ke-mi-IS-to | *ĥemio* + *-ist-* |
| matematik | *matematikisto* | ma-te-ma-ti-KIS-to | *matematiko* + *-ist-* |
| biolog | *biologo* | bi-o-LO-go | také *biologiisto* |
| geograf | *geografo* | ge-o-GRA-fo | také *geografiisto* |
| geolog | *geologo* | ge-o-LO-go | také *geologiisto* |
| astronom | *astronomo* | as-tro-NO-mo | ne *astronomisto* |

Seznam vysvětlují dva vzorce. Když osoba nemá vlastní kořen, přidejte k vědě *-ist-*: *fiziko* → *fizikisto*. PMEG upozorňuje, že *fiziko* nemůže znamenat i fyzika, protože je to název vědy. Mnohá jména na *-io* mají souběžný kořen bez *i*: *biologio* → *biologo*. Tvary na *-iisto* jsou možné, ale dvojité *i* je neohrabané, proto se dává přednost krátkému kořeni a PMEG říká, ať se nevytváří *astronomisto*. PMEG nazývá *-olog-* ve slově *biologo* ex-příponou: mezinárodní koncovkou, ne pravidelnou esperantskou příponou. Předměty a školní slova jsou na stránce [škola](https://esperantopedia.org/cs/fraze/skola-a-vzdelani/).

Česky se tvoří podobně: „biolog“, „geolog“ a „astronom“ mají stejnou stavbu jako *biologo*, *geologo*, *astronomo*, kdežto „fyzik“, „chemik“ a „matematik“ jsou v esperantu *fizikisto*, *ĥemiisto* a *matematikisto* s příponou *-ist-*.

## Laboratoř a pokus

| Česky | Esperanto | Výslovnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| laboratoř | *laboratorio* | la-bo-ra-to-RI-o | pracoviště pro výzkum a pokusy |
| pokus, experiment | *eksperimento* | eks-pe-ri-MEN-to | metodická zkouška hypotézy |
| experimentovat | *eksperimenti* | eks-pe-ri-MEN-ti | obvykle *eksperimenti pri* + téma |
| hypotéza | *hipotezo* | hi-po-TE-zo | nedokázaný předpoklad, který se má ověřit |
| teorie | *teorio* | te-o-RI-o | uspořádané vysvětlení, které předpovídá jevy |
| měřit | *mezuri* | me-ZU-ri | porovnávat s jednotkou; *mezuro* měření |
| dokázat | *pruvi* | PRU-vi | ukázat úvahou nebo faktem |
| mikroskop | *mikroskopo* | mi-kro-SKO-po | ukazuje, co holé oko nevidí |
| atom | *atomo* | a-TO-mo | jádro plus elektrony |
| molekula | *molekulo* | mo-le-KU-lo | nejmenší jednotka chemické látky |
| energie | *energio* | e-ner-GI-o | ve fyzice schopnost konat práci |
| gravitace | *gravito* | gra-VI-to | síla, která přitahuje hmoty k sobě |

## České pasti a české souvislosti

- **Vesmír.** Česky je „vesmír“ jedno slovo pro všechno, co existuje, i pro prostor za Zemí. ReVo překládá *universo* i *kosmo* jako „vesmír“: *universo* je všechno, co existuje, *kosmo* hlavně prostor mimo Zemi. Pro cestu do „vesmíru“ řekněte *kosmo*, nikoli *spaco*; to je obecný „prostor“.
- **Raketa.** České „raketa“ je i tenisová. Esperantsky je tenisová raketa *rakedo* (ReVo: náčiní k odpalování míčku s rukojetí a obvykle plochou odpalovací částí); *raketo* je raketa na oblohu, v ohňostroji i kosmická.
- **Měsíc.** České „měsíc“ je těleso i část roku. Těleso je *luno*, měsíc v kalendáři *monato*.
- **Hvězdárna.** Česká „hvězdárna“ je *stelobservejo*; ReVo překládá obecné *observejo* jako „rozhledna“ (místo vhodné k pozorování) a *observatorio* jako „observatoř“.
- **Vladimír Remek.** *Vladimír Remek estis la unua ĉeĥoslovaka kosmonaŭto* – „Vladimír Remek byl první československý kosmonaut.“ Do vesmíru letěl s lodí Sojuz 28 od 2. do 10. března 1978.

## Vesmír a věda ve větách

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| *La Tero turniĝas ĉirkaŭ sia akso.* | Země se otáčí kolem své osy. |
| *La Luno rondiras ĉirkaŭ la Tero.* | Měsíc obíhá kolem Země. |
| *Marso estas la kvara planedo de la sunsistemo.* | Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy. |
| *Saturno havas multajn lunojn.* | Saturn má mnoho měsíců. |
| *Ĉu estas vivo sur Marso?* | Je na Marsu život? |
| *Nokte ni observas la stelojn per teleskopo.* | V noci pozorujeme hvězdy dalekohledem. |
| *Mia fratino volas esti astronaŭto.* | Moje sestra chce být astronautkou. |
| *La kosmoŝipo ekflugis hieraŭ.* | Kosmická loď včera odstartovala. |
| *La sciencistoj eksperimentas pri nova metodo.* | Vědci experimentují s novou metodou. |

## Časté otázky

### Jak se řekne „planeta“ esperantsky?

*Planedo*. Pluto, *Plutono*, je *nanplanedo* „trpasličí planeta“; ReVo říká, že se do roku 2006 počítal za devátou planetu.

### Píšou se názvy planet v esperantu velkým písmenem?

Ano. Jsou to vlastní jména, takže *Marso* a *Jupitero* mají velké písmeno a nemají *la*. Velké písmeno u *la Suno*, stejně jako u *la Luno* a *la Tero*, je volitelné; PMEG říká, že se *la Suno* často takto píše.

### Jak se řekne „vesmír“ esperantsky?

*Universo* je všechno, co existuje, *kosmo* je kosmický prostor, s přídavným jménem *kosma* „kosmický“ a složeninou *kosmoŝipo* „kosmická loď“. ReVo označuje *spaco* pro kosmický prostor za *evitinde* „třeba se tomu vyhnout“.

### Jaký je rozdíl mezi *astronaŭto* a *kosmonaŭto*?

V esperantu žádný: ReVo definuje *astronaŭto* jako *kosmonaŭto*, člověk, který cestuje do vesmíru.

### Jak se řekne „vědec“ nebo „fyzik“ esperantsky?

*Sciencisto* nebo *scienculo* pro vědce a *fizikisto* pro fyzika; biolog je *biologo* a astronom *astronomo*.

## Zdroje

- [ReVo: suno, sunsistemo](https://reta-vortaro.de/revo/art/sun.html), [luno, plenluno, novluno](https://reta-vortaro.de/revo/art/lun.html), [tero, eksterterano](https://reta-vortaro.de/revo/art/ter.html), [planedo, nanplanedo](https://reta-vortaro.de/revo/art/planed.html), [kometo](https://reta-vortaro.de/revo/art/komet.html), [asteroido](https://reta-vortaro.de/revo/art/astero.html), [galaksio](https://reta-vortaro.de/revo/art/galaksi.html), [Lakta Vojo](https://reta-vortaro.de/revo/art/lakt.html), [universo](https://reta-vortaro.de/revo/art/univer.html), [nana](https://reta-vortaro.de/revo/art/nan.html)
- [ReVo: Merkuro](https://reta-vortaro.de/revo/art/merkur1.html), [Venuso](https://reta-vortaro.de/revo/art/venus.html), [Marso, marsano](https://reta-vortaro.de/revo/art/mars.html), [Jupitero](https://reta-vortaro.de/revo/art/jupiter.html), [Saturno](https://reta-vortaro.de/revo/art/saturn.html), [Urano](https://reta-vortaro.de/revo/art/uran.html), [Neptuno](https://reta-vortaro.de/revo/art/neptun.html), [Plutono](https://reta-vortaro.de/revo/art/pluton.html)
- [ReVo: stelo, stelaro, falstelo](https://reta-vortaro.de/revo/art/stel.html), [konstelacio](https://reta-vortaro.de/revo/art/konste.html), [Oriono](https://reta-vortaro.de/revo/art/orion.html), [Granda Ursino](https://reta-vortaro.de/revo/art/urs.html), [meteoro](https://reta-vortaro.de/revo/art/meteor.html), [eklipso, luneklipso, suneklipso](https://reta-vortaro.de/revo/art/eklips.html), [orbito](https://reta-vortaro.de/revo/art/orbit.html), [akso](https://reta-vortaro.de/revo/art/aks.html)
- [ReVo: raketo](https://reta-vortaro.de/revo/art/raket.html), [rakedo](https://reta-vortaro.de/revo/art/raked.html), [satelito](https://reta-vortaro.de/revo/art/sateli.html), [teleskopo](https://reta-vortaro.de/revo/art/telesk.html), [observi, observejo, stelobservejo](https://reta-vortaro.de/revo/art/observ.html), [observatorio](https://reta-vortaro.de/revo/art/observ1.html), [kosmo](https://reta-vortaro.de/revo/art/kosm.html), [spaco](https://reta-vortaro.de/revo/art/spac.html), [kosmonaŭto](https://reta-vortaro.de/revo/art/kosmonauxt.html), [astronaŭto](https://reta-vortaro.de/revo/art/astronauxt.html), [kosmoŝipo](https://reta-vortaro.de/revo/art/sxip.html), [kosmodromo](https://reta-vortaro.de/revo/art/kosmodrom.html), [monato](https://reta-vortaro.de/revo/art/monat.html), [ĉeĥoslovaka](https://reta-vortaro.de/revo/art/cxehx.html)
- [ReVo: astronomo](https://reta-vortaro.de/revo/art/astron.html), [astronomio](https://reta-vortaro.de/revo/art/astron1.html), [fiziko, fizikisto](https://reta-vortaro.de/revo/art/fizik.html), [ĥemio, kemio, ĥemiisto](https://reta-vortaro.de/revo/art/hxemi.html), [biologio](https://reta-vortaro.de/revo/art/biolog1.html), [biologo](https://reta-vortaro.de/revo/art/biolog.html), [matematiko, matematikisto](https://reta-vortaro.de/revo/art/matema.html), [geografio](https://reta-vortaro.de/revo/art/geogra1.html), [geografo](https://reta-vortaro.de/revo/art/geogra.html), [geologio](https://reta-vortaro.de/revo/art/geolog1.html), [geologo](https://reta-vortaro.de/revo/art/geolog.html), [meteorologio](https://reta-vortaro.de/revo/art/meteor2.html), [informatiko](https://reta-vortaro.de/revo/art/informatik.html), [scienco, sciencisto, scienculo](https://reta-vortaro.de/revo/art/scienc.html)
- [ReVo: laboratorio](https://reta-vortaro.de/revo/art/labora.html), [eksperimento](https://reta-vortaro.de/revo/art/eksper.html), [hipotezo](https://reta-vortaro.de/revo/art/hipote2.html), [teorio](https://reta-vortaro.de/revo/art/teori.html), [mezuri](https://reta-vortaro.de/revo/art/mezur.html), [pruvi](https://reta-vortaro.de/revo/art/pruv.html), [mikroskopo](https://reta-vortaro.de/revo/art/mikros.html), [atomo](https://reta-vortaro.de/revo/art/atom.html), [molekulo](https://reta-vortaro.de/revo/art/moleku.html), [energio](https://reta-vortaro.de/revo/art/energi.html), [gravito](https://reta-vortaro.de/revo/art/gravit.html)
- [PMEG: majuskloj ĉe propraj nomoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/propraj_nomoj/majuskloj.html), [la ĉe propraj nomoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/difiniloj/la/propraj_nomoj.html), [la kaj konata afero (la suno)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/difiniloj/la/konateco.html)
- [PMEG: IST](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/ist.html), [I (geografio → geografo)](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/neoficialaj_afiksoj/sufiksoj/i.html), [OLOG](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/neoficialaj_afiksoj/sufiksoj/olog.html), [IĜ (La tero turniĝas ĉirkaŭ sia akso)](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/igh.html)
- [Wikipedie: Vladimír Remek](https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Remek)