# 16 pravidel gramatiky esperanta: výklad každého pravidla Source: https://esperantopedia.org/cs/gramatika/16-pravidel/ Language: cs Updated: 2026-10-28 > Zamenhofových 16 pravidel (1887), závazných od Fundamenta z roku 1905, pokrývá koncovky, časy, člen a přízvuk. Každé pravidlo srozumitelně česky. 16 pravidel tvoří gramatickou část knihy *Fundamento de Esperanto* z roku 1905, která jazyk vymezuje. L. L. Zamenhof je poprvé zveřejnil v *Unua Libro*, jež vyšla rusky ve Varšavě 26. července 1887. Dohromady pokrývají koncovky, časy, zájmena, přízvuk a několik obecných zásad. Pravidla jsou závazná, ale neúplná. Buloňská deklarace (1905) učinila z Fundamenta nedotknutelný základ: nikdo ho nesmí měnit, i když lze přidávat nová slova a oficiální rozhodnutí. Oficiální text existuje ve francouzštině, angličtině, němčině, ruštině a polštině. Překlady do esperanta existují, ale nejsou součástí Fundamenta. ## Před pravidly: abeceda Gramatika začíná abecedou o 28 písmenech, z nichž každé znamená jeden zvuk, včetně ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ a ŭ. Následují dvě poznámky: *ŭ* se píše jen po samohlásce a tiskárny bez písmen s diakritikou smějí psát *ch, gh, hh, jh, sh, u*. Pozor, v tomto h-systému znamená *ch* písmeno *ĉ* (tedy české *č*), nikoli české *ch*. Úplný průvodce: [abeceda esperanta](https://esperantopedia.org/cs/uceni/abeceda-a-vyslovnost/). ## Slovní druhy (pravidla 1–8) ### Pravidlo 1: člen Existuje jediný člen, *la* – „ten, ta, to“, stejný pro každý rod, číslo i pád. Neurčitý člen neexistuje, takže *domo* znamená „dům“ nebo „nějaký dům“. Pravidlo začátečníkům dokonce dovoluje *la* zpočátku vynechávat. Čeština člen nemá, takže jde o novinku. Více: [člen la](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/clen/). ### Pravidlo 2: podstatná jména Podstatná jména končí na *-o* a množné číslo přidává *-j*. Pády jsou jen dva: základní tvar a akuzativ s *-n*. Ostatní vztahy vyjadřují předložky. *patro* – „otec“, *patroj* – „otcové“, *patron* – „otce“ (jako předmět), *de la patro* – „od otce“, *al la patro* – „k otci“. Čeština má pádů sedm, esperanto jen dva. ### Pravidlo 3: přídavná jména Přídavná jména končí na *-a* a stejně jako podstatná jména přebírají *-j* a *-n*. Stupňování používá *pli* – „více“, *plej* – „nejvíce“ a *ol* – „než“: *pli blanka ol neĝo* – „bělejší než sníh“. Více: [podstatná a přídavná jména](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/podstatna-a-pridavna-jmena/). ### Pravidlo 4: číslovky Základní číslovky jsou *unu, du, tri, kvar, kvin, ses, sep, ok, naŭ, dek, cent, mil* (1–10, 100, 1000). Větší čísla se z nich skládají: *kvincent tridek tri* – 533. Koncovky a přípony tvoří řadové číslovky (*kvara* – „čtvrtý“), násobné (*-obl-*), zlomky (*-on-*) a skupinové (*-op-*) a *po* vyjadřuje rozdělení: *po kvin* – „po pěti“. ### Pravidlo 5: zájmena Osobní zájmena jsou *mi, vi, li, ŝi, ĝi, si, ni, ili, oni*. Přidáním *-a* vzniká přivlastňovací zájmeno, *mia* – „můj“, a zájmena přebírají *-n* jako podstatná jména: *min* – „mě“. Více: [zájmena](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/zajmena/). ### Pravidlo 6: slovesa Slovesa se nikdy nemění podle osoby ani čísla. Veškerou práci odvede šest koncovek: *-i* infinitiv, *-as* přítomný čas, *-is* minulý čas, *-os* budoucí čas, *-us* podmiňovací způsob, *-u* rozkaz nebo přání. Šest příčestí (*-ant-, -int-, -ont-, -at-, -it-, -ot-*) vyjadřuje činný a trpný význam. Čeština naproti tomu časuje podle osoby a minulý čas navíc podle rodu („dělal, dělala“); esperantské *-is* je pro všechny stejné. Trpný rod tvoří *esti* a trpné příčestí, přičemž původce se uvádí s *de*: *ŝi estas amata de ĉiuj* – „je milována všemi“. Anglický text z roku 1905 označuje *-us* jako „subjunctive“ (konjunktiv); dnes se mu říká podmiňovací způsob. Více: [slovesa](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/slovesa/). ### Pravidlo 7: příslovce Příslovce končí na *-e* a stupňují se jako přídavná jména: *mia frato kantas pli bone ol mi* – „můj bratr zpívá lépe než já“. ### Pravidlo 8: předložky Za předložkou následuje základní tvar (nominativ): *kun la patro* – „s otcem“. Česká předložka vyžaduje určitý pád („s otcem“, „k otci“, „od otce“), esperantská žádný. Systematickou výjimkou je pravidlo 13, podle něhož *-n* po předložce místa označuje směr. ## Obecná pravidla (pravidla 9–16) ### Pravidlo 9: čtení Každé slovo se čte přesně tak, jak se píše. Žádná písmena nezůstávají němá. ### Pravidlo 10: přízvuk Přízvuk vždy padá na předposlední slabiku: *fa-mi-**li**-o*, *es-pe-**ran**-to*. Čeština přízvukuje první slabiku slova, takže na tohle si dejte pozor. ### Pravidlo 11: složená slova Složená slova vznikají prostým spojením slov, přičemž hlavní slovo stojí poslední: *vaporŝipo* – „parník“ (*vapor-* „pára“ + *ŝip-* „loď“). Text z roku 1905 označuje části slov pro začátečníky apostrofy (*patr'o*), což se už nepoužívá. Více: [tvoření slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tvoreni-slov/). ### Pravidlo 12: zápor Stačí jedno záporné slovo ve větě. Má-li věta jiné záporné slovo, *ne* se vynechá: *mi neniam vidis* – „nikdy jsem neviděl/a“, *mi nenion vidis* – „nic jsem neviděl/a“. V češtině se záporka naopak opakuje u každého slova („nikdy jsem nic neviděl“), v esperantu ne. ### Pravidlo 13: směr Pohyb k nějakému místu se vyjadřuje koncovkou *-n*: *kie?* – „kde?“, *kien?* – „kam?“; *tie* – „tam“, *tien* – „tam“ (jako směr pohybu); *mi iras Parizon* – „jdu do Paříže“. Dnes je obvyklejší *al Parizo*. Více: [akuzativ](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/). ### Pravidlo 14: předložka je Každá předložka má pevný význam. Když žádná nevyhovuje, použije se *je*, které nemá vlastní význam: *ĝoji je tio* – „radovat se z toho“. Akuzativ bez předložky může *je* nahradit: *ĝoji tion*. Esperantské *je* nemá nic společného s českým „je“ (to je *estas*). ### Pravidlo 15: cizí slova Mezinárodní slova dostávají esperantský pravopis a nic víc. Přebírá se jen základní slovo, příbuzná se tvoří esperantskými koncovkami: *teatro* – „divadlo“, *teatra* – „divadelní“. ### Pravidlo 16: apostrof Koncové *-o* podstatného jména a *-a* členu *la* lze vypustit a nahradit apostrofem: *de l' mondo* – „světa“. Dnes se to děje téměř jen v poezii a v písních. ## Co 16 pravidel vynechává Pravidla vznikla v 80. letech 19. století, v tradičním stylu a z evropského pohledu. Komentář PMEG označuje představu, že esperanto má jen 16 pravidel, za častý omyl. Témata, kterých se sotva dotýkají nebo která vynechávají: - 45 [tabulkových slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tabulkova-slova/) (*kiu, tiu, ĉiu…*) a významy předpon a přípon, které se objevují spíše ve slovníku a cvičeních Fundamenta; - slovosled, otázky ano/ne s *ĉu* a věty s *ke* – „že“; - kdy použít zvratné *si* místo *li* nebo *ŝi*; - akuzativ u dat a měr (*lundon* – „v pondělí“, *du horojn* – „dvě hodiny“); - jaký čas příčestí vyjadřují, což Akademio de Esperanto upřesnila rozhodnutími z let 1967 a 1989; - jak přípony *-ig-* a *-iĝ-* přepínají slovesa mezi přechodnými a nepřechodnými. ## Co je na pravidlech nové pro mluvčí češtiny Z pravidel může překvapit hlavně jejich jednoduchost. Zvyk si budete muset změnit ve čtyřech místech: - **Člen.** Čeština žádný nemá; u každého podstatného jména se tedy ptejte, zda posluchač ví, o které věci mluvíte ([člen la](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/clen/)). - **Shoda a pády.** Žádné skloňování ani rodová shoda, jen *-j* a *-n*; předložky nepožadují žádný pád. - **Slovesa.** Žádné osobní koncovky, žádný rod v minulém čase, žádné vidové dvojice. - **Přízvuk a zápor.** Přízvuk na předposlední slabice místo první, jedno záporné slovo ve větě místo několika. ## Kde najít úplnou gramatiku - **PMEG** (*Plena Manlibro de Esperanta Gramatiko*) Bertila Wennergrena: nejúplnější volně dostupná příručka, na internetu od roku 1995, napsaná v esperantu. Verze 15.5 je z června 2024. - **Samotné Fundamento**: kromě pravidel ukazují gramatiku v praxi jeho *Ekzercaro* (cvičebnice) a *Universala Vortaro* (slovník). - **Rozhodnutí Akademio de Esperanto**: oficiální upřesnění, například k příčestím. ## Příklady ve větách - *La libro estas sur la tablo.* – „Kniha je na stole.“ - *Mi vidas du katojn.* – „Vidím dvě kočky.“ - *La bluaj floroj estas tre belaj.* – „Modré květiny jsou velmi krásné.“ - *En la klaso estas dudek tri lernantoj.* – „Ve třídě je dvacet tři žáků.“ - *Ŝi skribis al mi longan leteron.* – „Napsala mi dlouhý dopis.“ - *Hieraŭ mi laboris, hodiaŭ mi ripozas.* – „Včera jsem pracoval, dnes odpočívám.“ - *Li kuras rapide.* – „Rychle běží.“ - *Ni veturos al la maro per trajno.* – „Pojedeme k moři vlakem.“ - *Mia avino havas grandan legomĝardenon.* – „Moje babička má velkou zeleninovou zahradu.“ - *Hodiaŭ neniu venis.* – „Dnes nikdo nepřišel.“ - *La infanoj kuris en la parkon.* – „Děti vběhly do parku.“ - *Mi venos je la tria.* – „Přijdu ve tři hodiny.“ ## Časté otázky ### Má esperanto opravdu jen 16 gramatických pravidel? Ne. 16 pravidel je oficiální jádro, ale nezabývá se slovosledem, tabulkovými slovy, užitím *si* a spoustou dalšího. Úplné gramatiky, jako je PMEG, mají stovky stran. ### Kdo napsal 16 pravidel a kdy? L. L. Zamenhof, tvůrce esperanta. Poprvé se objevila v *Unua Libro* roku 1887 a součástí *Fundamento de Esperanto* se stala roku 1905. ### Dá se těch 16 pravidel změnit? Ne. Od Buloňské deklarace (1905) se Fundamento nesmí měnit. Akademio de Esperanto může přidávat slova a vydávat rozhodnutí, ale pravidla přepsat nemůže. ### Existuje oficiální esperantská verze 16 pravidel? Ne. Oficiální texty jsou ve francouzštině, angličtině, němčině, ruštině a polštině. Esperantské překlady, například v PMEG, nemají oficiální status. ## Zdroje - [Fundamento de Esperanto](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/) a jeho [anglická gramatika](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/gramatiko_angla.html) – Akademio de Esperanto - [Gramatiko en la Fundamento, s komentářem](https://bertilow.com/pmeg/aldonoj/fundamenta_gramatiko.html) – PMEG - [Participoj (rozhodnutí z let 1967 a 1989)](https://www.akademio-de-esperanto.org/decidoj/participoj.html) – Akademio de Esperanto - [Apostrofo: normala uzo](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/apostrofo/normala_uzo.html) – PMEG - [Fundamento de Esperanto](https://en.wikipedia.org/wiki/Fundamento_de_Esperanto), [Unua Libro](https://en.wikipedia.org/wiki/Unua_Libro), [Plena Manlibro de Esperanta Gramatiko](https://en.wikipedia.org/wiki/Plena_Manlibro_de_Esperanta_Gramatiko) – Wikipedie (anglicky)