# Akuzativ v esperantu (-n): kompletní průvodce

Source: https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/
Language: cs
Updated: 2026-10-28

> Koncovka -n označuje v esperantu předmět (Mi vidas la katon), ale také směr, datum a míru. Pravidla, tabulky a nejčastější chyby, včetně českého 4. pádu.

Akuzativ v esperantu je koncovka *-n*. Jejím hlavním úkolem je označit přímý předmět, tedy osobu nebo věc, na kterou sloveso působí: *Mi vidas la katon* – „Vidím kočku“. Vyjadřuje také směr (*en la domon* – „do domu“), datum (*lundon* – „v pondělí“) a míru (*du horojn* – „dvě hodiny“).

Esperanto má jen dva pády, základní tvar a akuzativ; všechny ostatní vztahy vyjadřují předložky ([pravidlo 2](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/16-pravidel/)). Pro mluvčí češtiny je to známá půda: *-n* odpovídá českému 4. pádu (akuzativu) u přímého předmětu, jen žádné z dalších šesti českých pádů už nepotřebujete.

PMEG to vysvětluje takto: ve větě v esperantu označuje roli slova předložka nebo koncovka *-n* a podstatné jméno bez předložky i bez *-n* je obvykle podmětem (nebo po *esti* popisuje podmět). Proto *-n* říká „toto není podmět“ všude tam, kde to neříká předložka: ve větě *La katon vidas la hundo* – „Pes vidí kočku“ – nemůže být *la katon* podmětem, ať stojí kdekoli.

## Pět úkolů koncovky -n

| Úkol | Příklad | Překlad |
|---|---|---|
| Přímý předmět | *Mi legas libron.* | „Čtu knihu.“ |
| Směr (kam) | *Ŝi iras en la parkon.* | „Jde do parku.“ |
| Čas (kdy) | *Ni venos lundon.* | „Přijdeme v pondělí.“ |
| Míra (jak dlouho, kolik) | *Ĝi kostas dek eŭrojn.* | „Stojí to deset eur.“ |
| Náhrada za *je* (vzácné) | *Mi ridas lian naivecon.* | „Směju se jeho naivitě.“ |

## Která slova berou -n

Koncovka se přidává ke slovům, která pojmenovávají nebo popisují věc, a vždy až za *-j*:

| Druh slova | Základní tvar | S -n |
|---|---|---|
| Podstatné jméno | *kato*, *katoj* | *katon*, *katojn* |
| Přídavné jméno | *granda*, *grandaj* | *grandan*, *grandajn* |
| Osobní zájmeno | *mi*, *li*, *ili* | *min*, *lin*, *ilin* |
| Přivlastňovací zájmeno | *mia* | *mian* |
| Tabulkové slovo na -u, -a, -o | *kiu*, *tia*, *tio* | *kiun*, *tian*, *tion* |
| Příslovce místa (jen směr) | *hejme*, *tie*, *kie* | *hejmen*, *tien*, *kien* |

*-n* nikdy nepřijímají slovesa, člen *la*, předložky, spojky, číslovky jako *du* nebo *tri* a tabulková slova na *-el, -am, -om, -al, -es* (*kiel, kiam, kiom, kial, kies*). Proto *Mi havas du katojn* – „Mám dvě kočky“, nikdy *dun katojn*. Česká číslovka se skloňuje (dva, dvou, dvěma), esperantské *du* je neměnné.

## 1. Přímý předmět

Předmět odpovídá za slovesem na otázku „koho?“ nebo „co?“. Protože ho označuje *-n*, může se slovosled měnit beze změny významu, stejně jako v češtině („Kočku pokousal pes“ znamená totéž co „Pes pokousal kočku“). Postavit *la katon* na začátek jen přesune důraz. Přesunete-li však *-n* na *la hundon*, změní se, kdo koho kousl:

La hundo mordis la katon. | Pes pokousal kočku.
La katon mordis la hundo. | Kočku pokousal pes.

La kato mordis la hundon. | Kočka pokousala psa.

Všechno, co předmět popisuje, dostává také *-n*: *Mi aĉetis tiun belan ruĝan aŭton.* – „Koupil/a jsem to krásné červené auto.“ Viz [podstatná a přídavná jména](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/podstatna-a-pridavna-jmena/) a [zájmena](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/zajmena/).

### Předměty, které nemohou mít -n

Infinitivy, věty s *ke* – „že“ a citace nemají kam koncovku připojit. Jejich role je přesto jasná:

- *Mi volas dormi.* – „Chci spát.“
- *Mi scias, ke vi venos.* – „Vím, že přijdeš.“

### Pozdravy a poděkování

Mnoho běžných frází končí na *-n*: *Saluton!* – „Ahoj!“, *Dankon!* – „Děkuji!“, *Bonan tagon!* – „Dobrý den!“, *Bonvenon!* – „Vítejte!“. Jsou to předměty nevysloveného slovesa: *(Mi deziras al vi) bonan tagon* – „(Přeji vám) dobrý den“. Česky se zdraví v 1. pádě („Dobrý den!“), esperantsky se k tomu přidává *-n*. Více v [pozdravech](https://esperantopedia.org/cs/fraze/pozdravy/).

## 2. Směr: kam

Po předložce místa mění *-n* otázku „kde“ na „kam“:

| Poloha (bez -n) | Pohyb (s -n) |
|---|---|
| *en la domo* – „v domě“ | *en la domon* – „do domu“ |
| *sur la tablo* – „na stole“ | *sur la tablon* – „na stůl“ |
| *trans la rivero* – „na druhé straně řeky“ | *trans la riveron* – „přes řeku“ |
| *antaŭ la domo* – „před domem“ | *antaŭ la domon* – „před dům“ |

Rozdíl je podstatný: *La kato saltas sur la tablo* – „Kočka skáče po stole“ (nahoru a dolů), ale *La kato saltas sur la tablon* – „Kočka vyskočí na stůl“.

La kato saltas sur la tablo. | Kočka skáče po stole.
La kato saltas sur la tablon. | Kočka vyskočí na stůl.

Tohle rozlišení znáte i z češtiny: po předložkách „na, pod, před, za, nad“ se pro „kde?“ užívá 6. nebo 7. pád a pro „kam?“ 4. pád – „na stole“ × „na stůl“, „pod stolem“ × „pod stůl“, „před domem“ × „před dům“. Esperanto k tomu nepotřebuje jiný pád, jen *-n*.

Jen předložky, které mohou označovat i místo, přijímají směrové *-n*: *en, sur, sub, antaŭ, apud, inter, trans* a další. *Al* „k, do“, *el* „z“, *de* „od“ a *ĝis* „až do“ místo nikdy neoznačují, a proto po sobě *-n* nikdy nemají. Říká se *Mi iras al la urbo* – „Jdu do města“, nikoli *al la urbon*. Směrové *-n* vždy vyjadřuje pohyb k nějakému místu, nikdy pohyb od něj (PMEG). Úplný seznam je na stránce o [předložkách](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/predlozky/).

Příslovce místa a tabulková slova místa přebírají *-n* pro směr i bez předložky: *hejmen* – „domů“, *supren* – „nahoru“, *tien* – „tam“, *Kien vi iras?* – „Kam jdeš?“. Totéž může udělat název místa (*Mi veturos Parizon* – „Pojedu do Paříže“, z cvičebnice *Ekzercaro* ve Fundamentu), ale PMEG poznamenává, že se toto holé *-n* v praxi používá téměř jen u jmen měst a zemí, pro vstup do místa, a dnes je velmi vzácné, skoro archaické; obvyklý tvar je *al Parizo*.

Směr může být i přenesený, pro změnu stavu: *La sorĉisto ŝanĝis la princon en ranon.* – „Čaroděj proměnil prince v žábu.“

## 3. Čas: kdy

Časový údaj s *-n* a bez předložky říká, kdy se něco děje:

- *lundon* – „v pondělí“
- *la 5-an de Majo* – „pátého května“
- *ĉiun tagon* – „každý den“
- *unu tagon* – „jednoho dne“

Česky se přitom data vyjadřují 2. pádem („pátého května“) a dny předložkou s 6. pádem („v pondělí“); esperanto pro obojí používá jediné *-n*.

Stejný význam lze vyjádřit i předložkou: *en la sama tago* = *la saman tagon* – „ve stejný den“. U hodin se používá *je*: *je la deka* – „v deset hodin“, kdežto *la dekan* znamená „desátého“ (v měsíci).

## 4. Míra: jak dlouho, jak daleko, kolik

*-n* vyjadřuje také dobu trvání, vzdálenost, cenu, váhu a věk:

- *Mi dormis ok horojn.* – „Spal/a jsem osm hodin.“
- *Ni marŝis dek kilometrojn.* – „Šli jsme deset kilometrů.“
- *La libro kostas dek eŭrojn.* – „Kniha stojí deset eur.“
- *Li estas dudek jarojn aĝa.* – „Je mu dvacet let.“

Pro trvání funguje i *dum* – „během“: *dum ok horoj*. Také čeština používá pro trvání 4. pád: „čekal jsem celou hodinu“ – *Mi atendis tutan horon*.

## 5. Místo je

Pravidlo 14 dovoluje *-n* místo bezvýznamné předložky *je*: *Mi ridas je lia naiveco* = *Mi ridas lian naivecon*. PMEG poznamenává, že je to dnes dost vzácné a mluvčí dávají přednost jasné předložce.

## Kdy -n nepoužít

Většina chyb vzniká právě tady. V těchto případech *-n* vynechte:

1. **Po *esti*, *iĝi* a *ŝajni*.** Slovo za nimi popisuje podmět, není předmětem. *Mi estas instruisto.* – „Jsem učitel.“ *Ŝi iĝis kuracisto.* – „Stala se lékařkou.“ (Česky by zde stál 7. pád, „lékařkou“; esperantsky tu žádné *-n* není.)
2. **Když podmět stojí za slovesem.** *Hieraŭ okazis grava afero.* – „Včera se stala důležitá věc.“ U sloves *okazi* – „stát se“, *manki* – „chybět“, *resti* – „zůstat“ a *aperi* – „objevit se“ stojí podmět často na konci.
3. **Po většině předložek.** *kun mia amiko* – „s mým přítelem“, *pri la libro* – „o knize“. Česká předložka mění pád slova za sebou, esperantská ne; jen směr po předložce místa přidává *-n*.
4. **U výsledku nebo popisu předmětu.** *Mi farbis la pordon verda.* – „Natřel/a jsem dveře na zeleno.“ Porovnejte *Mi farbis la verdan pordon.* – „Natřel/a jsem zelené dveře.“
5. **U nepřímého předmětu.** Použijte *al*: *Mi donis libron al ŝi.* – „Dal/a jsem jí knihu.“ Český 3. pád (dativ) se v esperantu vyjadřuje předložkou *al*.

## Čeština a esperantský akuzativ

Přímý předmět je v češtině i v esperantu v akuzativu, jenže česká slovesa a předložky vyžadují i jiné pády. Při překladu proto nestačí řídit se českým pádem:

| Česky | Esperantsky | Co se děje |
|---|---|---|
| Vidím kočku. (4. pád) | *Mi vidas la katon.* | Přímý předmět: *-n*, stejně jako česky. |
| Dal/a jsem jí knihu. (3. pád) | *Mi donis libron al ŝi.* | Český dativ vyjadřuje předložka *al*, bez *-n*. |
| Bojím se psa. (2. pád) | *Mi timas la hundon.* | Česky genitiv, esperantsky normální předmět s *-n*. |
| Mluvím esperantem. (7. pád) | *Mi parolas Esperanton.* | Česky instrumentál, esperantsky předmět s *-n*. |
| Jsem učitel. | *Mi estas instruisto.* | Po *esti* žádné *-n*. |
| Jdu s kamarádem. | *Mi iras kun amiko.* | Po předložce žádné *-n*. |
| Bydlím v Praze. (6. pád) | *Mi loĝas en Prago.* | Poloha: základní tvar, bez *-n*. |

## Časté chyby

| Špatně | Správně | Proč |
|---|---|---|
| *Mi vidas la kato.* | *Mi vidas la katon.* | Předmět potřebuje *-n*. |
| *Mi vidas bela katon.* | *Mi vidas belan katon.* | Přídavná jména přebírají *-n*. |
| *Mi havas du katonj.* | *Mi havas du katojn.* | *-j* stojí před *-n*. |
| *Mi iras al la urbon.* | *Mi iras al la urbo.* | *Al* už znamená „do“. |
| *Mi estas en la domon.* | *Mi estas en la domo.* | Žádný pohyb, tedy žádné *-n*. |
| *Okazis akcidenton.* | *Okazis akcidento.* | Je to podmět, ne předmět. |
| *Mi donis ŝin libron.* | *Mi donis al ŝi libron.* | Příjemce má *al*. |

## Akuzativ a slovosled

Protože předmět nese *-n*, jsou gramatická všechna uspořádání podmětu, slovesa a předmětu: *Petro amas Marian*, *Marian amas Petro*, *Amas Petro Marian* a tak dále. Neutrální pořadí je podmět–sloveso–předmět. Volný slovosled znáte z češtiny, kde ho umožňují pády.

Postavit předmět na začátek dodává důraz: *Kafon mi ne trinkas, sed teon mi ŝatas.* – „Kávu nepiju, ale čaj mám rád/a.“ Jestliže předmět nemůže dostat *-n*, například cizí jméno, zachovejte neutrální pořadí. Více o [slovosledu](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/slovosled/).

## Rychlá kontrola: -n, nebo ne

1. Pohyb k místu po *en*, *sur*, *sub* a podobných? Přidejte *-n*.
2. Předmět slovesa (ne po *esti*, *iĝi*, *ŝajni*)? Přidejte *-n* jemu i každému slovu, které ho popisuje.
3. Datum nebo míra bez předložky? Přidejte *-n*.
4. Cokoli jiného po předložce? Žádné *-n*.

## Časté otázky

### Co je akuzativ v esperantu?
Je to koncovka *-n* přidávaná k podstatným jménům, přídavným jménům, zájmenům a některým tabulkovým slovům. Označuje přímý předmět a také směr, data a míry.

### Odpovídá esperantské -n českému 4. pádu?
U přímého předmětu většinou ano: „Vidím kočku“ – *Mi vidas la katon*. Pozor však na česká slovesa, která chtějí jiný pád („bát se psa“, „mluvit esperantem“): esperantské sloveso má v těchto případech předmět s *-n* (*Mi timas la hundon*, *Mi parolas Esperanton*). Naopak 3. pád („dal jsem jí“) a pády po předložkách se v esperantu vyjadřují předložkou bez *-n*.

### Proč pozdravy v esperantu končí na -n?
Jsou to zkrácené věty. *Bonan tagon!* znamená *(Mi deziras al vi) bonan tagon* – „(Přeji vám) dobrý den“, takže pozdrav je předmětem nevysloveného slovesa.

### Používá se -n po předložkách?
Normálně ne: *kun mi* – „se mnou“, *al la urbo* – „do města“. Výjimkou je směr po předložce místa, jako je *en*, *sur* nebo *sub*: *en la domon* – „do domu“.

### Přebírá -n i přídavné jméno?
Ano. Každé přídavné jméno, přivlastňovací zájmeno a tabulkové slovo, které popisuje předmět, dostává *-n*: *Mi perdis mian novan telefonon.* – „Ztratil/a jsem svůj nový telefon.“

## Zdroje

- [Fundamento de Esperanto, pravidla 2, 8, 13 a 14 (anglicky)](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/gramatiko_angla.html) – Akademio de Esperanto
- PMEG, kapitola o koncovce N: [přehled](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/index.html), [základní pravidla](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/bazaj_reguloj.html), [předmět](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/objekto.html), [směr](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/direkto.html), [časový bod](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/tempopunkto.html), [míra](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/mezuro.html), [místo je](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/n_anstatau_je.html)
- [Esperanto grammar](https://en.wikipedia.org/wiki/Esperanto_grammar) – Wikipedie (anglicky)
- [„Bonan matenon“ a nevyslovené sloveso](https://bulteno.esperanto-usa.org/a/2022/06/corner/) – Usona Esperantisto, 2022