# Časté chyby v esperantu: 50 omylů a jak se jim vyhnout

Source: https://esperantopedia.org/cs/gramatika/caste-chyby/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Nejčastější chyby v esperantu: chybějící -n, -ig- × -iĝ-, sia × lia, ol po pli, přízvuk. Špatné a správné věty s pravidlem a pastmi pro Čechy.

Nejčastější chyby v esperantu jsou chybějící akuzativ *-n*, přídavné jméno, které nekopíruje své podstatné jméno, zaměněné *-ig-* a *-iĝ-*, *lia* tam, kde patří *sia*, a *kiel* tam, kde patří *ol*. Řádky níže jsou psány s ohledem na mluvčí češtiny. Každý uvádí špatný tvar, správný tvar a důvod. Několik „špatných“ vět je gramatických, ale říká něco jiného, než autor zamýšlel; sloupec „Proč“ to uvádí.

## Koncovky

Úplná pravidla: [akuzativ](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/) a [podstatná a přídavná jména](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/podstatna-a-pridavna-jmena/).

| Špatně | Správně | Proč |
|---|---|---|
| *Mi vidas la hundo.* | *Mi vidas la hundon.* – „Vidím psa.“ | Přímý předmět dostává *-n*; slovosled ho neoznačuje. Česky se mění koncovka podstatného jména („psa“), esperantsky to dělá *-n*. |
| *Mi estas instruiston.* | *Mi estas instruisto.* – „Jsem učitel.“ | Po *esti* slovo popisuje podmět a není předmětem, takže žádné *-n*. Českému 7. pádu („jsem učitelem“) tu žádná koncovka neodpovídá. |
| *belaj domo*, *grandan domoj* | *bela domo*, *grandajn domojn* – „krásný dům“, „velké domy“ | Přídavné jméno kopíruje číslo (*-j*) a *-n* svého podstatného jména. Rod, který česká shoda vyžaduje, esperanto nemá. |
| *katonj* | *katojn* – „kočky“ (předmět) | *-j* vždy stojí před *-n*. |
| *Mi havas du kato.* | *Mi havas du katojn.* – „Mám dvě kočky.“ | Víc než jedna věc znamená množné číslo. Na rozdíl od češtiny („dvě kočky“, „pět koček“) se tvar nemění podle čísla: po každé číslovce vyšší než jedna je *-j*. |
| *Mi iras al la urbon.* | *Mi iras al la urbo.* – „Jdu do města.“ | *Al* už vyjadřuje směr; směrové *-n* patří k *en*, *sur*, *sub* (PMEG). České „do města“ má 2. pád, ne akuzativ, takže *-n* si z češtiny neodvodíte. |
| *La birdo flugis en la ĉambro.* | *La birdo flugis en la ĉambron.* – „Pták vletěl do pokoje.“ | Obě věty jsou správně, ale bez *-n* už pták byl uvnitř. Česky rozdíl dělá předložka a pád („v pokoji“ × „do pokoje“), esperantsky samo *-n*. |
| *Mi donis lin libron.* | *Mi donis al li libron.* – „Dal/a jsem mu knihu.“ | Esperanto nemá dativ. Osobu, která něco dostává, označuje *al*, a *-n* má jen to, co se dává (*libron*). |

## Slovesa

Viz [-ig- a -iĝ-](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/prechodnost/), [slovesa](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/slovesa/) a [příčestí](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pricesti/).

| Špatně | Správně | Proč |
|---|---|---|
| *La filmo komencas.* | *La filmo komenciĝas.* – „Film začíná.“ | *Komenci* potřebuje předmět (*Mi komencas la filmon*). Co začíná samo, dostává *-iĝ-*. Čeština má pro obojí jediné sloveso „začít“. |
| *Mi dormas la bebon.* | *Mi dormigas la bebon.* – „Uspávám miminko.“ | Nepřechodné sloveso dostane předmět jen přes *-ig-*. |
| *Mi volas lernas.* | *Mi volas lerni.* – „Chci se učit.“ | Po *voli*, *povi* a *devi* zůstává druhé sloveso v infinitivu *-i*. |
| *Mi volas, ke vi venas.* | *Mi volas, ke vi venu.* – „Chci, abys přišel/přišla.“ | Po slovesech chtění stojí za *ke* sloveso na *-u*; české „aby“ ho zastupuje. |
| *Li diris, ke li venus.* | *Li diris, ke li venos.* – „Řekl, že přijde.“ | Zachovejte čas původních slov („přijdu“); posouvání časů podle angličtiny je chyba (PMEG). Čeština časy také neposouvá, takže vám tahle past hrozí méně. |
| *Estas varma hodiaŭ.* | *Estas varme hodiaŭ.* – „Dnes je teplo.“ | Věta bez podmětu má příslovce. Česky také říkáme „je teplo“, ne „je teplé“. |
| *La ĉambro estas varme.* | *La ĉambro estas varma.* – „Pokoj je teplý.“ | U skutečného podmětu se k *esti* pojí přídavné jméno. |
| *La pordo estas fermata.* | *La pordo estas fermita.* – „Dveře jsou zavřené.“ | *-at-* znamená děj, který ještě probíhá („jsou zavírané“), *-it-* děj dokončený. |
| *Mi ĵetadis la pilkon unu fojon.* | *Mi ĵetis la pilkon unu fojon.* – „Hodil/a jsem míč jednou.“ | *-ad-* ukazuje děj trvající nebo opakovaný (PMEG); jediný čin je obyčejné sloveso. Čeština rozlišuje „házel“ × „hodil“ videm, esperanto samostatné vidové tvary nemá, proto *-ad-* přidejte, jen když chcete ukázat trvání nebo opakování. Viz [přípony](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pripony/). |
| *La pordo fermas sin.* | *La pordo fermiĝas.* – „Dveře se zavírají.“ | České „se“ u věci, která se děje sama, je *-iĝ-*, ne *sin*. *Sin* znamená, že podmět působí sám na sebe: *Li lavas sin* – „Myje se“. |
| *Mi ĝojas min pri via sukceso.* | *Mi ĝojas pri via sukceso.* – „Raduji se z vašeho úspěchu.“ | České „radovat se“, „bát se“, „smát se“ mají „se“, ale *ĝoji*, *timi* a *ridi* zvratné zájmeno nemají. *Mi timas min* znamená „bojím se sám sebe“. Viz [city](https://esperantopedia.org/cs/fraze/pocity/). |

## Zájmena a tabulková slova

Viz [zájmena](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/zajmena/), [vztažné věty](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/vztazne-vety/) a [otázky a zápor](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/otazky-a-zapor/).

| Špatně | Správně | Proč |
|---|---|---|
| *Petro amas lian edzinon.* | *Petro amas sian edzinon.* – „Petr miluje svou ženu.“ | *Sia* se vrací k podmětu („svou“). *Lian* znamená ženu jiného muže („jeho“). |
| *Mi amas sian edzinon.* | *Mi amas mian edzinon.* – „Miluji svou ženu.“ | *Sia* se týká jen podmětu ve třetí osobě (PMEG). České „svůj“ sedí ke všem osobám („miluji svou ženu“), proto se snadno přenese; esperantsky je u *mi* a *vi* *mia* a *via*. |
| *Petro kaj sia edzino venis.* | *Petro kaj lia edzino venis.* nebo *Petro kun sia edzino venis.* – „Petr a jeho žena přišli.“ | *Sia* nemůže být součástí podmětu a je jen třetí osoby: *Mi venis kun mia frato*, ne *kun sia frato*. |
| *La libro, ke mi legis* | *La libro, kiun mi legis* – „kniha, kterou jsem četl/a“ | Podstatné jméno popisujete pomocí *kiu* („který“), s *-n*, je-li předmětem. *Ke* („že“) jen uvozuje výpověď. |
| *Mi pensas, kiu vi pravas.* | *Mi pensas, ke vi pravas.* – „Myslím, že máš pravdu.“ | Výpověď po slovese myšlení nebo mluvení vyžaduje *ke*. |
| *Mi estas dudek jaroj.* | *Mi havas dudek jarojn.* nebo *Mi estas dudekjara.* – „Je mi dvacet let.“ | Věk se má (*havi … jarojn*) nebo se vyjadřuje přídavným jménem na *-jara*; nejste „léta“. Čech to má snadné, protože „mám dvacet let“ má stejnou stavbu. Viz [čas a data](https://esperantopedia.org/cs/fraze/cas/). |
| *Mi ne vidis neniun.* | *Mi vidis neniun.* – „Nikoho jsem neviděl/a.“ | Jedno záporné slovo ve větě. Dvě se vzájemně ruší, takže špatná věta znamená „přece jsem někoho viděl/a“. Česky je násobný zápor povinný („nikoho jsem neviděl“), proto se do esperanta tak snadno přenáší. |
| *Mi ne scias, se li venos.* | *Mi ne scias, ĉu li venos.* – „Nevím, jestli přijde.“ | Otázky ano/ne uvnitř věty začínají *ĉu* („zda, jestli“); *se* znamená „jestliže, pokud“. České „jestli“ kryje obojí. |

## Volba slov

Viz [stupňování](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/stupnovani/), [předložky](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/predlozky/) a [člen](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/clen/).

| Špatně | Správně | Proč |
|---|---|---|
| *Li estas pli alta kiel mi.* | *Li estas pli alta ol mi.* – „Je vyšší než já.“ | „Než“ je *ol*. *Kiel* znamená „jako“. |
| *Mi volas glason de akvo.* | *Mi volas glason da akvo.* – „Chci sklenici vody.“ | *Da* pojmenovává množství. *Glaso de akvo* je sklenice související s vodou, například taková, v níž voda byla (PMEG). České 2. pád („sklenice vody“) napovídá *de*, ale míra se s látkou spojuje přes *da*. |
| *multe de homoj* | *multe da homoj* – „hodně lidí“ | Slova označující množství se k počítané věci pojí pomocí *da* a po něm není *-n*: *Mi vidis multe da homoj.* |
| *Mi venos en la oka.* | *Mi venos je la oka.* – „Přijdu v osm.“ | Hodiny berou *je*. Dny berou *-n*: *lundon* – „v pondělí“. |
| *Tiu ŝtofo kostas dek eŭrojn po metro.* | *Tiu ŝtofo kostas po dek eŭrojn por metro.* – „Ta látka stojí deset eur za metr.“ | *Po* stojí před částkou, která se opakuje, a „za“ ve smyslu „na“ je *por* (PMEG). |
| *Mi parolas anglan.* | *Mi parolas la anglan.* – „Mluvím anglicky.“ | Jazyk pojmenovaný přídavným jménem bere *la*: *la angla*. České „anglicky“ lze vyjádřit i příslovcem *angle*. |
| *Mi lernas la Esperanton.* | *Mi lernas Esperanton.* – „Učím se esperanto.“ | Názvy jazyků na *-o* (*Esperanto*, *Ido*, *Volapuko*) jsou vlastní jména a *la* neberou. |
| *Mi vidis hundon. Hundo estis nigra.* | *Mi vidis hundon. La hundo estis nigra.* – „Viděl/a jsem psa. Ten pes byl černý.“ | Už zmíněná věc bere *la*. Čeština člen nemá, a proto se *la* snadno zapomíná. |

### Falešní přátelé

Slova, která vypadají česky, ale znamenají něco jiného (ověřeno v ReVo):

| Špatně | Správně | Proč |
|---|---|---|
| *Ano, mi komprenas.* | *Jes, mi komprenas.* – „Ano, rozumím.“ | *Ano* je „člen (skupiny)“, například *ano de klubo*. České „ano“ je *jes*. |
| *Ja estas studento.* | *Mi estas studento.* – „Jsem student.“ | Esperantské *ja* není české „já“ (to je *mi*). ReVo ho popisuje jako zdůrazňující slovíčko odkazující na něco už známého, podobné českému „přece“, takže ve větě chybí podmět. |
| *La aŭto havas kvar kolojn.* | *La aŭto havas kvar radojn.* – „Auto má čtyři kola.“ | *Kolo* je krk. České „kolo“ jako součást vozidla je *rado*. |
| *La firmao suferis grandajn stratojn.* | *La firmao suferis grandajn perdojn.* – „Firma utrpěla velké ztráty.“ | *Strato* je ulice. Česká „ztráta“ (vyslovuje se zhruba [strata]) je *perdo*. |
| *Li kuras kun granda tempo.* | *Li kuras kun granda rapideco.* – „Běží velkým tempem.“ | *Tempo* je čas (*Mi ne havas tempon* – „Nemám čas“). České „tempo“ ve smyslu rychlosti je *rapideco*. |
| *Tio estas donaco pro vi.* | *Tio estas donaco por vi.* – „To je dárek pro tebe.“ | *Por* znamená „pro“ (účel, adresát), *pro* znamená „kvůli“ (příčina). České „pro“ pokrývá obojí. |
| *Po la laboro mi iras hejmen.* | *Post la laboro mi iras hejmen.* – „Po práci jdu domů.“ | *Post* je „po“ v čase; *po* rozděluje: *po tri* – „po třech“. |

## Výslovnost a pravopis

Tyto chyby plynou z českých návyků. Viz [stránka o abecedě](https://esperantopedia.org/cs/uceni/abeceda-a-vyslovnost/).

| Špatně | Správně | Proč |
|---|---|---|
| *ES-pe-ran-to*, *FA-mi-li-o* | *es-pe-RAN-to*, *fa-mi-LI-o* | Přízvuk padá na předposlední samohlásku a *i* před *o* je samostatná slabika. Čeština přízvukuje první slabiku, a proto přízvuk padá příliš brzy. |
| *ni* čtené „ňi“, *tiu* čtené „ťiu“ | *ni* čtené „ni“, *tiu* čtené „tiu“ | České *ni, ti, di* se čtou měkce (ň, ť, ď). V esperantu jsou *n, t, d* vždy tvrdé, i před *i*. |
| *Ču vi komprenas?* | *Ĉu vi komprenas?* – „Rozumíte?“ | Esperanto používá stříšku, ne háček: *ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ*; písmena *č, š, ž, ř* v abecedě nejsou. Nemůžete-li psát *ĉ*, použijte [x-systém](https://esperantopedia.org/cs/uceni/abeceda-a-vyslovnost/) (*cx*). |
| *chaoso*, *monacho* | *ĥaoso* – „chaos“, *monaĥo* – „mnich“ | České „ch“ je v esperantu jediné písmeno *ĥ*. Zápis *ch* se v h-systému čte jako *ĉ*, ne jako české „ch“. |
| *Ĝis revído!* | *Ĝis revido!* | Esperanto nemá čárky nad samohláskami a délka samohlásky nic nemění. |
| *systemo*, *stylo* | *sistemo* – „systém“, *stilo* – „styl“ | V esperantu není písmeno *y*; píše se i čte *i*. |
| *Mi scias, ke si venos.* | *Mi scias, ke ŝi venos.* – „Vím, že ona přijde.“ | *Si* bez stříšky je zvratné zájmeno, úplně jiné slovo. Nemůžete psát *ŝ*? Použijte [x-systém](https://esperantopedia.org/cs/uceni/abeceda-a-vyslovnost/). |
| *Ŝi parolas la Francan.* | *Ŝi parolas la francan.* – „Mluví francouzsky.“ | Přídavná jména z názvů jazyků a národností se zpravidla píší malým písmenem. Velké písmeno mají názvy jazyků na *-o*, například *Esperanto*. České „Čech“ a „Francouz“ jsou *ĉeĥo* a *franco*, bez velkého písmene. |

## Časté otázky

### Které chyby v esperantu mění význam věty?
Několik: *lian* místo *sian* (žena jiného muže, ne vlastní), *-ata* místo *-ita* („jsou zavírané“ místo „jsou zavřené“), chybějící směrové *-n* (uvnitř pokoje místo do pokoje) a dvojí zápor (věta se stane kladnou).

### Proč Čechům snadno splývají -ig- a -iĝ-?
Čeština často používá stejné sloveso pro obojí a rozlišuje je zvratným „se“ („dveře se otevřely“ × „otevřel jsem dveře“), nebo vůbec ne („film začíná“ × „začínám film“). Esperanto má dvě slovesa: *La pordo malfermiĝis* a *Mi malfermis la pordon*. Dvojice uvádí stránka o [-ig- a -iĝ-](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/prechodnost/).

### Píší se v esperantu názvy jazyků velkým písmenem?
Jen názvy na *-o*, například *Esperanto*, *Ido* a *Latino*. Přídavná jména jako *angla* a *franca* a většina názvů národností (*anglo*, *usonano*) se zpravidla píší malým písmenem. Česky píšeme „Čech“ a „Francouz“ velkým, takže to bývá past.

### Jak zkontrolovat vlastní esperanto?
Zkontrolujte v každé větě *-n* u každého předmětu, *-j* a *-n* u každého přídavného jména, správný tvar *-ig-/-iĝ-*, *sia* jen pro podmět a *ol*, *ke*, *ĉu* na správných místech. Pak větu přečtěte nahlas a ověřte přízvuk.

## Zdroje

- PMEG: [N – základní pravidla](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/bazaj_reguloj.html), [N pro předmět](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/objekto.html), [N pro směr](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/direkto.html), [A-vortoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/a-vortoj/bazaj_reguloj.html), [Jednotné a množné číslo](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/unu-nombro_multe-nombro/bazaj_reguloj.html)
- PMEG: [Slovesa s -iĝ-](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj_frazroloj/igh.html), [Neutrální způsob (infinitiv)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj/neutrala.html), [Čas v nepřímé řeči](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/subfrazoj/nerekta_parolo/verboformoj.html), [E-vortoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/e-vortoj/uzo.html), [Příčestí jako A-vortoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/participoj/a-vortoj.html), [Přípona -ad-](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/ad.html)
- PMEG: [Si v jednoduchých větách](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/pronomoj/si/simplaj_frazoj.html), [Kiu](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/subfrazoj/rilataj/kiu_kio_kies/kiu.html), [Otázky jako vedlejší věty](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/subfrazoj/demandaj.html), [Zápor](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/neado.html), [Zvolání](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/frazospecoj/fraztipoj_frazfunkcioj.html)
- PMEG: [Kiel a ol](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/komparoj/kiel_ol/index.html), [Da](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/rolvortetoj/da/detalaj_reguloj.html), [Je](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/rolvortetoj/je.html), [Po](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/rolvortetoj/aliaj_rolvortetoj/po.html), [La před názvy jazyků](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/difiniloj/la/specialaj_uzoj.html), [Velká písmena](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/propraj_nomoj/majuskloj.html), [Výslovnost](https://bertilow.com/pmeg/skribo_elparolo/elparolo/bazaj_reguloj.html)
- Reta Vortaro (ReVo): [ano](https://reta-vortaro.de/revo/art/an.html), [ja](https://reta-vortaro.de/revo/art/ja.html), [kolo](https://reta-vortaro.de/revo/art/kol.html), [strato](https://reta-vortaro.de/revo/art/strat.html), [tempo](https://reta-vortaro.de/revo/art/temp.html), [pro](https://reta-vortaro.de/revo/art/pro.html), [por](https://reta-vortaro.de/revo/art/por.html), [po](https://reta-vortaro.de/revo/art/po.html), [rado](https://reta-vortaro.de/revo/art/rad.html), [perdi](https://reta-vortaro.de/revo/art/perd.html), [rapida](https://reta-vortaro.de/revo/art/rapid.html)