# Gramatika esperanta: přehled, koncovky a pravidla

Source: https://esperantopedia.org/cs/gramatika/
Language: cs
Updated: 2026-10-28

> Gramatika esperanta se vejde na jednu kartu: 11 koncovek označuje podstatná jména, přídavná jména, časy, množné číslo a předmět. Bez nepravidelných sloves.

Gramatika esperanta stojí na jedné myšlence: kořeny se nikdy nemění a malá sada koncovek vždy znamená totéž. Slovo zakončené na *-o* je podstatné jméno, na *-a* přídavné jméno, na *-as* sloveso v přítomném čase. Nepravidelná slovesa, nepravidelná množná čísla ani gramatický rod neexistují.

Pro mluvčí češtiny je to velká úleva: místo sedmi pádů jsou jen dva a místo tří rodů žádný. [16 pravidel](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/16-pravidel/), která L. L. Zamenhof vydal roku 1887, tento systém načrtávají; níže popsané jádro stačí na většinu vět, na které narazíte.

## Celá gramatika na jedné kartě

Oficiální slovník Akademio de Esperanto napočítá přesně 11 gramatických koncovek:

| Koncovka | Co označuje | Příklad | Význam |
|---|---|---|---|
| -o | podstatné jméno | *domo* | „dům“ |
| -a | přídavné jméno | *granda* | „velký“ |
| -e | příslovce | *rapide* | „rychle“ |
| -i | infinitiv | *lerni* | „učit se“ |
| -as | přítomný čas | *mi lernas* | „učím se“ |
| -is | minulý čas | *mi lernis* | „učil/a jsem se“ |
| -os | budoucí čas | *mi lernos* | „budu se učit“ |
| -us | podmiňovací způsob | *mi lernus* | „učil/a bych se“ |
| -u | rozkaz, přání | *lernu!* | „uč se!“, „učte se!“ |
| -j | množné číslo | *domoj* | „domy“ |
| -n | předmět, směr | *domon* | „dům“ (jako předmět) |

Koncovky se řadí v pevném pořadí: slovní druh, pak *-j*, pak *-n*: *grandajn domojn* – „velké domy“ (jako předmět). Přídavná jména přebírají *-j* a *-n* od svého podstatného jména, jak ukazuje stránka o [podstatných a přídavných jménech](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/podstatna-a-pridavna-jmena/).

[Slovesa](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/slovesa/) nikdy nemají *-j* ani *-n* a nemění se podle osoby: *mi lernas, vi lernas, ili lernas* – „učím se, učíte se, učí se“.

## Koncovky ve větách

Každá koncovka v krátké každodenní větě:

- **-o**: *La domo estas nova.* – „Dům je nový.“
- **-a**: *Ni loĝas en nova domo.* – „Bydlíme v novém domě.“
- **-e**: *Ŝi parolas malrapide kaj klare.* – „Ona mluví pomalu a zřetelně.“
- **-i**: *Mi volas lerni Esperanton.* – „Chci se učit esperanto.“
- **-as**: *Nun mi lernas la vortojn.* – „Teď se učím slovíčka.“
- **-is**: *Hieraŭ ni lernis dum unu horo.* – „Včera jsme se učili hodinu.“
- **-os**: *Morgaŭ mi skribos al vi.* – „Zítra ti napíšu.“
- **-us**: *Se mi havus tempon, mi vojaĝus.* – „Kdybych měl čas, cestoval bych.“
- **-u**: *Venu kun ni!* – „Pojď s námi!“
- **-j**: *Miaj amikoj estas en la parko.* – „Moji přátelé jsou v parku.“
- **-n**: *Mi vidas grandan ŝipon.* – „Vidím velkou loď.“
- **Všechno dohromady**: *Miaj novaj amikoj rapide lernis la gravajn vortojn.* – „Moji noví přátelé se rychle naučili důležitá slova.“

## Další stavební kameny

- **Jediný člen.** *La* znamená „ten, ta, to“ pro každý rod i číslo a slovo pro neurčité „a“ neexistuje. Viz [člen](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/clen/).
- **Volný slovosled.** Protože *-n* označuje předmět, *La hundo vidas la katon* i *La katon vidas la hundo* znamenají „Pes vidí kočku“ – stejně jako česky „Kočku vidí pes“. Viz [akuzativ](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/).
- **Tvoření slov.** Předpony a přípony z jednoho kořene tvoří mnoho slov: *sana* – „zdravý“, *malsana* – „nemocný“, *malsanulo* – „nemocný člověk, pacient“, *malsanulejo* – „nemocnice“. Viz [tvoření slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tvoreni-slov/).
- **45 korelativů.** Tabulka 5 × 9 tázacích a ukazovacích slov: *kiu* – „kdo, který“, *tiu* – „ten“, *ĉiu* – „každý“. Viz [korelativy](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tabulkova-slova/).

**Jeden kořen, desítky slov** Reta Vortaro uvádí 23 slov utvořených z kořene san-. Tady jich ukazujeme 15 – když znáte několik předpon a přípon, porozumíte jim i bez slovníku.

## Časté otázky

### Má gramatika esperanta výjimky?
Tvarosloví žádné nemá: každé podstatné jméno tvoří množné číslo příponou *-j* a každé sloveso používá týchž šest koncovek, včetně *esti* – „být“. Slovo od slova se učí slovní zásoba, například zda sloveso má předmět.

### Má esperanto gramatický rod?
Ne. Podstatná a přídavná jména se podle rodu nemění. Ženské tvary se tvoří příponou *-in-*: *patro* – „otec“, *patrino* – „matka“.

### Kde najdu oficiální gramatiku esperanta?
Ve *Fundamento de Esperanto* (1905), které uvádí 16 pravidel v pěti jazycích. Nejúplnějším moderním popisem je PMEG Bertila Wennergrena, volně dostupný na internetu (esperantsky).

## Zdroje

- [Fundamento de Esperanto: gramatika, anglická verze](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/gramatiko_angla.html) – Akademio de Esperanto
- [Akademia Vortaro: vysvětlivky a statistiky](https://www.akademio-de-esperanto.org/akademia_vortaro/klarigoj.html) – 11 koncovek
- [PMEG – Plena Manlibro de Esperanta Gramatiko](https://bertilow.com/pmeg/) – Bertilo Wennergren, verze 15.5 (2024)
- [Esperanto grammar](https://en.wikipedia.org/wiki/Esperanto_grammar) – Wikipedia (anglicky)