# Otázky a zápor v esperantu: ĉu, slova na ki-, ne

Source: https://esperantopedia.org/cs/gramatika/otazky-a-zapor/
Language: cs
Updated: 2026-10-28

> Otázky ano/ne tvoří ĉu, ostatní slova na ki- (kio, kie, kiam). Zápor tvoří ne nebo slova na neni-; dva zápory se ruší, česky jich je třeba víc.

Esperanto změní oznamovací větu v otázku ano/ne tím, že na začátek dá **ĉu**: *Vi parolas Esperanton* → *Ĉu vi parolas Esperanton?* – „Mluvíte esperantem?“ Ostatní otázky začínají **slovem na ki-**, například *kio* „co“ nebo *kie* „kde“. Pro zápor dejte **ne** před slovo, které popíráte, nebo použijte **slovo na neni-**. V jedné větě stačí jeden zápor (pravidlo 12 ze [16 pravidel](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/16-pravidel/)).

## Otázky ano/ne s ĉu

*Ĉu* obvykle stojí na začátku otázky (PMEG). Zbytek věty se nemění: není žádné „do“ a sloveso se nepřesouvá. Čeština se při tom spoléhá hlavně na intonaci („Rozumíš mi?“); esperanto má slovo *ĉu*, které otázku pozná i v psaném textu.

- *Ĉu vi komprenas min?* – „Rozumíte mi?“
- *Ĉu vi estas kanadano?* – „Jste Kanaďan?“
- *Ĉu vi volas kafon aŭ teon?* – „Chcete kávu, nebo čaj?“

*Ĉu* může stát i na konci po čárce: *Vi estas usonano, ĉu?* Chcete-li se ujistit, dodejte *ĉu ne?*: *Vi restos hejme, ĉu ne?* – „Zůstanete doma, že?“ (PMEG).

V nepřímých otázkách znamená *ĉu* „zda, jestli“: *Mi ne scias, ĉu li venos* – „Nevím, jestli přijde“.

## Otázky se slovy na ki-

Otázky na podrobnosti začínají slovem na ki- z tabulky [tabulkových slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tabulkova-slova/).

| Slovo | Význam | Příklad | Překlad |
|---|---|---|---|
| *kio* | co | *Kio estas tio?* | „Co je to?“ |
| *kiu* | kdo, který | *Kiu vi estas?* | „Kdo jste?“ |
| *kia* | jaký | *Kia estas la vetero?* | „Jaké je počasí?“ |
| *kie* | kde | *Kie vi loĝas?* | „Kde bydlíte?“ |
| *kien* | kam | *Kien vi iras?* | „Kam jdete?“ |
| *kiam* | kdy | *Kiam vi venos?* | „Kdy přijdete?“ |
| *kial* | proč | *Kial vi ridas?* | „Proč se smějete?“ |
| *kiel* | jak | *Kiel vi fartas?* | „Jak se máte?“ |
| *kiom* | kolik | *Kiom ĝi kostas?* | „Kolik to stojí?“ |
| *kies* | čí | *Kies libro estas tio?* | „Čí je to kniha?“ |
| *kioma* | kolikátý | *Kioma horo estas?* | „Kolik je hodin?“ (viz [číslovky](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/cislovky/)) |

Je-li tázací slovo předmětem, dostane [akuzativ](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/) *-n*: *Kion vi volas?* – „Co chcete?“; *Kiun vi vidis?* – „Koho jste viděl/a?“.

Slova na ki- obvykle stojí na začátku, ale pro důraz jsou možná i jiná pořadí (Wikipedia; viz [slovosled](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/slovosled/)). Tatáž slova uvozují i vztažné věty: *la viro, kiu venis* – „muž, který přišel“. Česká tázací slova „kdo, co, kde, kdy, proč, jak, kolik, čí“ lze přiřadit téměř jedno k jednomu; *kiu* navíc pokrývá české „kdo“ i „který“.

Otázku lze položit i samou intonací, bez *ĉu* (PMEG). V psaném textu je otázka díky *ĉu* jasná.

## Zápor se slovem ne

*Ne* stojí hned před slovem, které popírá (PMEG). Před slovesem popírá celou větu:

- *Mi ne dormas.* – „Nespím.“
- *Ne mi faris tion.* – „To jsem neudělal/a já.“
- *Ni faris la kontrakton ne skribe, sed parole.* – „Smlouvu jsme uzavřeli ne písemně, ale ústně.“

Česká záporná předpona „ne-“ se píše dohromady se slovesem („nespím“), kdežto esperantské *ne* je samostatné slovo: *Mi ne dormas*, nikoli *Mi nedormas*.

*Nek … nek* znamená „ani … ani“: *Mi volas nek kafon, nek teon* – „Nechci ani kávu, ani čaj“. Po záporu *nek* přidává „a ani“: *Mi ne renkontis lin, nek lian fraton* – „Nepotkal/a jsem ho, ani jeho bratra“.

## Slova na neni-

Řada neni- mezi tabulkovými slovy obsahuje slova, která popírají sama, ať stojí kdekoli.

| Slovo | Význam | Příklad | Překlad |
|---|---|---|---|
| *neniu* | nikdo; žádný | *Neniu venis.* | „Nikdo nepřišel.“ |
| *nenio* | nic | *Mi vidis nenion.* | „Nic jsem neviděl/a.“ |
| *nenie* | nikde | *Ĝi estas nenie.* | „Nikde to není.“ |
| *neniam* | nikdy | *Mi neniam fumis.* | „Nikdy jsem nekouřil/a.“ |
| *neniel* | nijak | *Mi neniel povas helpi.* | „Nijak nemohu pomoci.“ |
| *nenial* | z žádného důvodu | *Li nenial koleris.* | „Rozzlobil se bez jakéhokoli důvodu.“ |
| *nenia* | žádný (druh) | *Mi havas nenian ideon.* | „Nemám nejmenší tušení.“ |
| *nenies* | ničí | *Ĝi estas nenies.* | „Je to ničí.“ |
| *neniom* | nic, ani trochu | *Restas neniom.* | „Nezbývá ani trochu.“ |

## Žádný dvojitý zápor

Pravidlo 12 ve Fundamentu: „Je-li ve větě jeden zápor, druhý není přípustný.“ Tedy *Mi vidis neniun* znamená „Nikoho jsem neviděl/a“, bez *ne* před slovesem.

Dva zápory se ruší. *Mi ne amas neniun* znamená „Není pravda, že nemiluji nikoho“ – tedy někoho miluji (PMEG).

**Tohle je největší past pro mluvčí češtiny.** Čeština dvojitý, ba i trojitý zápor „vyžaduje“: „Nikdo nepřišel“, „Nic nevidím“, „Nikdy jsem nekouřil“. Esperantsky se každá z těchto vět zapíše jediným záporem: *Neniu venis*, *Mi vidas nenion*, *Mi neniam fumis*. Napíšete-li z návyku *Neniu ne venis*, řeknete vlastně „Není pravda, že nikdo nepřišel“, tedy „někdo přišel“. Podobně je tomu v polštině, ruštině, španělštině a dalších jazycích, kde je dvojitý zápor běžný.

Opakování téhož záporného slova jen zesiluje: *Neniam, neniam, neniam li revenos* – „Nikdy, nikdy, nikdy se nevrátí“ (PMEG).

## Odpovídání jes a ne

*Jes* znamená „ano“ a *ne* „ne“. Tvoří i krátké odpovědi: *Ĉu vi komprenas? – Jes, mi komprenas. / Ne, mi ne komprenas.* – „Rozumíte? – Ano, rozumím. / Ne, nerozumím.“

Záporné otázky jsou záludné. U *Ĉu vi ne volas kafon?* – „Nechcete kávu?“ PMEG popisuje dva používané systémy:

| Odpověď | „Západní“ systém | „Východní“ systém |
|---|---|---|
| *Jes!* | „Ano, kávu chci.“ | „Správně, nechci žádnou.“ |
| *Ne!* | „Ne, nechci žádnou.“ | „Ne, kávu chci.“ |

Oba se vyskytují v praxi. Nejbezpečnější je odpovědět celou větou: *Jes, mi volas* nebo *Ne, mi ne volas*. Další každodenní fráze najdete v [základních frázích](https://esperantopedia.org/cs/fraze/zakladni-fraze/).

## Příklady ve větách

- *Ĉu vi jam manĝis?* – „Už jsi jedl?“
- *Ĉu ni iru al la kinejo aŭ restu hejme?* – „Půjdeme do kina, nebo zůstaneme doma?“
- *Kun kiu vi parolis?* – „S kým jsi mluvil?“
- *Pri kio vi pensas?* – „Na co myslíš?“
- *Kiom da gefratoj vi havas?* – „Kolik máš sourozenců?“
- *Kial vi ne venis hieraŭ?* – „Proč jsi včera nepřišel?“
- *Mi neniam estis en Japanio.* – „V Japonsku jsem nikdy nebyl.“
- *Neniu el ni scias la respondon.* – „Nikdo z nás odpověď nezná.“
- *Mi tute ne scias, kie li estas.* – „Vůbec nevím, kde je.“

## Časté otázky

### Jak se v esperantu řekne ano a ne?
„Ano“ je *jes* a „ne“ je *ne*. *Ne* znamená i „nikoli“: *Ne, mi ne scias* – „Ne, nevím“.

### Mění se v esperantských otázkách slovosled?
Ne. Dejte *ĉu* před oznamovací větu pro otázku ano/ne, nebo začněte slovem na ki-. Pomocné sloveso jako anglické „do“ neexistuje.

### Je v esperantu dovolený dvojitý zápor?
Ne. V jedné větě stačí jeden zápor a dva se ruší: *Mi ne vidis neniun* znamená „Někoho jsem viděl/a“. Je to opak češtiny, kde je dvojitý zápor povinný: české „Nikoho jsem neviděl“ je esperantsky *Mi vidis neniun*.

### Jak odpovědět na zápornou otázku v esperantu?
Mluvčí používají dva různé systémy pro *jes* a *ne*, proto je nejjasnější celá věta: *Jes, mi volas* – „Ano, chci to“.

### Jaký je rozdíl mezi ĉu a kiu?
*Ĉu* se ptá, zda je něco pravda, a očekává *jes* nebo *ne*. *Kiu* znamená „kdo“ nebo „který“: *Kiu venis?* – „Kdo přišel?“.

## Zdroje

- [Fundamento de Esperanto – gramatika v angličtině (pravidlo 12)](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/gramatiko_angla.html)
- [PMEG – otázky a odpovědi](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/demandoj_respondoj/index.html)
- [PMEG – otázky s ĉu](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/demandoj_respondoj/chu.html)
- [PMEG – odpovědní slova](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/demandoj_respondoj/respondvortoj.html)
- [PMEG – zápor](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/neado.html)
- [PMEG – slovosled (poloha slova ne)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/vortordo/index.html)
- [Wikipedia – Esperanto grammar](https://en.wikipedia.org/wiki/Esperanto_grammar)