# Podstatná a přídavná jména v esperantu: -o, -a a množné -j

Source: https://esperantopedia.org/cs/gramatika/podstatna-a-pridavna-jmena/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Esperantská podstatná jména končí na -o a přídavná na -a; obě berou -j v množném čísle a -n jako předmět: bonajn katojn. Shoda, stupňování pli a plej.

Každé esperantské podstatné jméno končí na *-o* a každé přídavné jméno na *-a*. Obě přidávají *-j* v množném čísle a *-n* jako předmět a přídavné jméno se vždy shoduje se svým podstatným jménem: *bona kato*, *bonaj katoj*, *bonan katon*, *bonajn katojn* – „dobrá kočka, dobré kočky, dobrou kočku, dobré kočky“. Gramatický rod ani nepravidelné množné číslo neexistují.

Shoda přídavného jména s podstatným je vám z češtiny dobře známá. Esperanto ji ale zjednodušilo na minimum: čeština se shoduje v rodě, čísle a jednom ze sedmi pádů, esperanto jen v čísle a v tom, zda je slovo předmětem.

## Podstatná jména: koncovka -o

Podstatné jméno je každé slovo zakončené na *-o*: *domo* – „dům“, *amiko* – „přítel“, *kuro* – „běh“. Koncovka určuje slovní druh, takže z jednoho kořene vznikne několik slov: *bela* – „krásný“, *bele* – „krásně“, *belo* – „krása“. To je základ esperantského [tvoření slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tvoreni-slov/).

Podstatná jména nemají gramatický rod. Většina slov pro osoby, například *amiko* – „přítel, přítelkyně“ nebo *instruisto* – „učitel, učitelka“, o pohlaví nic neříká. Několik kořenů je významem mužských a přípona *-in-* tvoří ženský tvar: *patro* – „otec“, *patrino* – „matka“. Viz [přípony](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pripony/). V češtině naopak každé podstatné jméno rod má (pes, kočka, auto), a ten určuje tvary přídavných jmen i sloves v minulém čase.

## Množné číslo: -j

Přidejte *-j* za koncovku: *domo* → *domoj* – „domy“, *bela* → *belaj*. Koncovka *-oj* zní jako české „oj“ ve slově „stroj“ a *-aj* jako „aj“ ve slově „kraj“.

Po každém čísle vyšším než jedna je podstatné jméno v množném čísle: *du katoj* – „dvě kočky“, *tri grandaj domoj* – „tři velké domy“. S *unu* – „jeden“ zůstává v jednotném čísle: *unu tago* – „jeden den“. Česká číslovka vyžaduje po pěti a více 2. pád množného čísla („pět koček“) a esperanto tuto proměnlivost nezná: vždy *kvin katoj*.

## Shoda: přídavné jméno kopíruje podstatné

Přídavné jméno přebírá stejné *-j* a *-n* jako podstatné jméno, které popisuje. Takhle vypadá celý vzorec:

| | Jednotné číslo | Množné číslo |
|---|---|---|
| **Podmět** | *bona kato* | *bonaj katoj* |
| **Předmět (-n)** | *bonan katon* | *bonajn katojn* |

- *La bonaj katoj dormas.* – „Dobré kočky spí.“
- *Mi vidas bonajn katojn.* – „Vidím dobré kočky.“

Pořadí se nemění: koncovka, pak *-j*, pak *-n*. Proto *katojn*, nikdy *katonj*. Koncovka množného předmětu *-ojn* se čte „oj“ a hned za tím „n“. Kdy přidat *-n*, vysvětluje stránka o [akuzativu](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/).

Slova, která fungují jako přídavná jména, se shodují stejně. Patří sem přivlastňovací zájmena jako *mia* – „můj“ a tabulková slova jako *tiu* – „ten“: *miajn amikojn* – „mé přátele“ (předmět), *tiujn librojn* – „ty knihy“ (předmět). Viz [zájmena](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/zajmena/) a [tabulková slova](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tabulkova-slova/).

### Postavení přídavného jména

Přídavné jméno obvykle stojí před podstatným jménem, stejně jako v češtině, ale správné je i po něm: *bela domo* nebo *domo bela* – „krásný dům“. Koncovky ukazují, k jakému podstatnému jménu patří, i když se slovosled změní.

### Přídavná jména po esti

Po *esti* – „být“, *iĝi* – „stát se“ a *ŝajni* – „zdát se“ se přídavné jméno shoduje v čísle, ale nikdy nebere *-n*:

- *La katoj estas bonaj.* – „Kočky jsou dobré.“
- *La domo ŝajnas malnova.* – „Dům se zdá starý.“

Jedno přídavné jméno popisující dvě podstatná jména v jednotném čísle spojená *kaj* – „a“ je v množném čísle: *La tablo kaj la seĝo estas novaj.* – „Stůl a židle jsou nové.“

## Stupňování: pli, plej, ol

Esperanto nemá koncovky pro druhý stupeň ani nepravidelné tvary typu „dobrý – lepší – nejlepší“. Práci odvedou krátká slova:

| Význam | Vzorec | Příklad | Překlad |
|---|---|---|---|
| více … než | *pli … ol* | *Paŭlo estas pli alta ol Petro.* | „Pavel je vyšší než Petr.“ |
| méně … než | *malpli … ol* | *Teo estas malpli forta ol kafo.* | „Čaj je méně silný než káva.“ |
| nejvíce | *la plej … el* | *la plej bona el ĉiuj* | „nejlepší ze všech“ |
| nejméně | *la malplej* | *la malplej multekosta* | „nejméně drahý“ |
| stejně … jako | *tiel … kiel* | *tiel granda kiel vi* | „tak velký jako ty“ |
| úplně stejně | *same … kiel* | *same alta kiel mi* | „stejně vysoký jako já“ |

*Bona* zůstává pravidelné: *pli bona* – „lepší“, *la plej bona* – „nejlepší“. Totéž stupňuje i příslovce: *pli rapide* – „rychleji“. Čeština tvoří druhý stupeň příponou („-ější, -ší“) a mnohé tvary jsou nepravidelné („dobrý – lepší, velký – větší, malý – menší“); esperanto má jediný postup. Podrobně o [stupňování](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/stupnovani/).

Po *ol* a *kiel* zůstává slovo v tom tvaru, který by mělo v úplné větě:

- *Mi amas vin pli ol li.* – „Miluji tě víc než on.“
- *Mi amas vin pli ol lin.* – „Miluji tě víc než jeho.“

Česky to funguje stejně: „víc než on“ a „víc než jeho“ se liší pádem podle role slova v celé větě.

Pro „velmi“ a „příliš“ použijte *tre* a *tro*: *tre granda* – „velmi velký“, *tro granda* – „příliš velký“. Přípony *-eg-* a *-et-* mění sílu uvnitř slova: *granda* → *grandega* – „obrovský“, *domo* → *dometo* – „domek“.

## Časté chyby

| Špatně | Správně | Proč |
|---|---|---|
| *bona katoj* | *bonaj katoj* | Přídavné jméno kopíruje množné číslo. |
| *Mi havas du kato.* | *Mi havas du katojn.* | Po číslech vyšších než jedna množné číslo, plus *-n* pro předmět. |
| *katonj* | *katojn* | *-j* vždy stojí před *-n*. |
| *La katoj estas bonajn.* | *La katoj estas bonaj.* | Po *esti* žádné *-n*. |
| *pli bona ke vi* | *pli bona ol vi* | „Než“ je *ol*. |

## Časté otázky

### Shodují se esperantská přídavná jména s podstatnými jmény?
Ano, v čísle a pádu. Má-li podstatné jméno *-j* nebo *-n*, má je i každé přídavné jméno, které ho popisuje: *grandajn domojn* – „velké domy“ (předmět). Shoda v rodě neexistuje, protože neexistuje gramatický rod.

### Jak se v esperantu tvoří množné číslo?
Přidejte *-j* k podstatnému jménu a jeho přídavným jménům: *nova libro* → *novaj libroj* – „nové knihy“. Žádné výjimky neexistují.

### Jak se v esperantu řekne „lepší“ a „nejlepší“?
*Pli bona* je „lepší“ a *la plej bona* „nejlepší“. U příslovcí: *pli bone* – „lépe“, *plej bone* – „nejlépe“.

### Může přídavné jméno stát za podstatným jménem?
Ano. *Domo bela* i *bela domo* jsou správně; koncovky ukazují, která slova k sobě patří.

## Zdroje

- [Fundamento de Esperanto, pravidla 2 a 3 (anglicky)](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/gramatiko_angla.html) – Akademio de Esperanto
- [Seksa signifo de O-vortoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/o-vortoj/seksa_signifo.html) – PMEG
- [A-vortoj: bazaj reguloj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/a-vortoj/bazaj_reguloj.html) – PMEG
- [Nombro: bazaj reguloj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/unu-nombro_multe-nombro/bazaj_reguloj.html) a [Nombro ĉe A-vortoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/unu-nombro_multe-nombro/uzado/a-vortoj.html) – PMEG
- [N-finaĵo: bazaj reguloj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/bazaj_reguloj.html) – PMEG
- [Kiel kaj ol: uzado](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/komparoj/kiel_ol/uzado.html) a [kun rolmontriloj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/komparoj/kiel_ol/kun_rolmontriloj.html) – PMEG
- [Esperanto grammar](https://en.wikipedia.org/wiki/Esperanto_grammar) – Wikipedie (anglicky)