# Esperanto -ig- a -iĝ-: přechodná a nepřechodná slovesa

Source: https://esperantopedia.org/cs/gramatika/prechodnost/
Language: cs
Updated: 2026-10-28

> Esperantská slovesa jsou přechodná, nebo ne: komenci a komenciĝi, fermi a fermiĝi. -ig- přidá předmět, -iĝ- ho odebere. Přes 30 dvojic z ReVo.

Každé esperantské sloveso buď má přímý předmět (je přechodné), nebo ne (je nepřechodné) a přípony *-ig-* a *-iĝ-* mezi oběma možnostmi přepínají. *-Ig-* přidá činitele a předmět: *sidi* – „sedět“ → *sidigi* – „posadit (někoho)“. *-Iĝ-* předmět odebere: *fermi* – „zavřít (něco)“ → *fermiĝi* – „zavřít se (samo)“. Obě jsou oficiální přípony z *Fundamento de Esperanto* (1905).

Čeština tento rozdíl zná z každodenní zkušenosti: „otevřít“ – „otevřít se“, „zavřít“ – „zavřít se“, „probudit“ – „probudit se“. Jen s tím rozdílem, že česká slovesa to nedělají vždy („Film začíná“, „Škola končí“ – tady „se“ chybí) a že „se“ má v češtině i jiné úlohy. Esperanto je důslednější: *Mi malfermis la pordon.* – „Otevřel/a jsem dveře.“ a *La pordo malfermiĝis.* – „Dveře se otevřely.“ Holé *La pordo malfermis* je chyba.

S *-iĝ-* se předmět stává podmětem; s *-ig-* se podmět stává předmětem:

Mi malfermis la pordon. | Otevřel/a jsem dveře.
La pordo malfermiĝis. | Dveře se otevřely.

La infano dormas. | Dítě spí.
Ŝi dormigas la infanon. | Uspává dítě.

## Přechodné, nebo nepřechodné?

Přechodné sloveso může mít přímý předmět, který dostává *-n* (viz [akuzativ](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/)). Zeptejte se za slovesem „koho?“ nebo „co?“. *Mi fermas la pordon* – „Zavírám dveře“: odpověď je *la pordon*, takže *fermi* je přechodné. *Mi dormas* – „Spím“ odpověď nemá, takže *dormi* je nepřechodné.

Samotný slovesný kořen neprozradí, kterého je druhu; záleží na významu a zapisují to slovníky. ReVo, bezplatný esperantský slovník, označuje většinu sloves jako *tr* (přechodné), *ntr* (nepřechodné) nebo *x* (obojí). Každé sloveso, jehož kořen je v tabulkách níže, jsme tam ověřili a ukazujeme jeho označení.

Některá slovesa fungují oběma způsoby. ReVo označuje *paroli* jako *x*: *Ŝi parolas.* – „Mluví.“ a *Ŝi parolas Esperanton.* – „Mluví esperantem.“ Česká vazba přitom nemusí odpovídat: česky „mluvit esperantem“ (7. pád), esperantsky *paroli Esperanton* (předmět s *-n*). Několik nepřechodných sloves přijímá předmět, který jen opakuje děj: *Mi dancis valson.* – „Tančil/a jsem valčík.“

## Přechodné kořeny: -iĝ- odebírá předmět

Přidejte *-iĝ-*, když se předmět stává podmětem a děj se odehraje sám, nebo je nám jedno, kdo ho způsobil. Srovnejte:

- *La infano rompis la glason.* – „Dítě rozbilo sklenici.“
- *La glaso rompiĝis.* – „Sklenice se rozbila.“

| Sloveso | ReVo | Význam | S -iĝ- | Význam |
|---|---|---|---|---|
| *komenci* | tr | začít (něco) | *komenciĝi* | začít (o události) |
| *fini* | tr | dokončit (něco) | *finiĝi* | skončit |
| *fermi* | tr | zavřít | *fermiĝi* | zavřít se |
| *malfermi* | tr | otevřít | *malfermiĝi* | otevřít se |
| *veki* | tr | probudit (někoho) | *vekiĝi* | probudit se |
| *movi* | tr | pohnout (něčím) | *moviĝi* | pohnout se |
| *turni* | tr | otočit (něco) | *turniĝi* | otočit se |
| *ŝanĝi* | tr | změnit (něco) | *ŝanĝiĝi* | změnit se |
| *rompi* | tr | rozbít | *rompiĝi* | rozbít se |
| *levi* | tr | zvednout | *leviĝi* | zvednout se, vstát |
| *trovi* | tr | najít | *troviĝi* | nacházet se |
| *detrui* | tr | zničit | *detruiĝi* | rozpadnout se, zničit se |
| *naski* | tr | porodit | *naskiĝi* | narodit se |

## Nepřechodné kořeny: -ig- přidává předmět

Přidejte *-ig-*, chcete-li říct, že někdo nebo něco způsobuje, aby se děj odehrál. Dřívější podmět se stává předmětem: *La infano dormas.* → *Ŝi dormigas la infanon.* – „Uspává dítě.“ Každé sloveso na *-ig-* má předmět (PMEG).

| Sloveso | ReVo | Význam | S -ig- | Význam |
|---|---|---|---|---|
| *sidi* | ntr | sedět | *sidigi* | posadit (někoho) |
| *stari* | ntr | stát | *starigi* | postavit, vztyčit |
| *morti* | ntr | umřít | *mortigi* | zabít |
| *bruli* | ntr | hořet | *bruligi* | spálit, zapálit (něco) |
| *daŭri* | ntr | trvat | *daŭrigi* | pokračovat v (něčem) |
| *resti* | ntr | zůstat | *restigi* | nechat (něco) být, zanechat |
| *vivi* | ntr | žít | *vivigi* | oživit |
| *fali* | ntr | padat | *faligi* | srazit, porazit |
| *dormi* | ntr | spát | *dormigi* | uspat |
| *kreski* | ntr | růst | *kreskigi* | pěstovat (rostlinu), odchovat |
| *boli* | ntr | vařit se | *boligi* | vařit (tekutinu) |
| *okazi* | ntr | stát se, konat se | *okazigi* | uspořádat, pořádat (událost) |
| *ĉesi* | ntr | přestat | *ĉesigi* | zastavit, ukončit (něco) |

Kořeny, které už předmět berou, mohou přidat *-ig-* také ve smyslu „přimět někoho, aby to udělal“: *kompreni* – „rozumět“ → *komprenigi* – „dát někomu porozumět“; *manĝi* – „jíst“ → *manĝigi* – „krmit“; *scii* – „vědět“ → *sciigi* – „informovat“. Předmětem je buď osoba, nebo věc, nikdy obojí: *Mi sciigis lin pri la afero.* – „Informoval/a jsem ho o té věci.“

## Sidi, sidiĝi, sidigi: tři slovesa z jednoho kořene

U nepřechodného kořene lze připojit obě přípony.

| Sloveso | Význam | Příklad |
|---|---|---|
| *sidi* | sedět | *La infano sidas.* – „Dítě sedí.“ |
| *sidiĝi* | posadit se | *La infano sidiĝis.* – „Dítě se posadilo.“ |
| *sidigi* | posadit někoho | *Ŝi sidigis la infanon.* – „Posadila dítě.“ |

Česká trojice „sedět – posadit se – posadit“ odpovídá přesně. U nepřechodného kořene označuje *-iĝ-* začátek děje, téměř jako předpona *ek-* (viz [předpony](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/predpony/)): *sidiĝi* ≈ *eksidi*. *Sidiĝi* označuje pohyb do sedu, *sidi* polohu: *Bonvolu sidiĝi.* – „Posaďte se, prosím.“

## Kořeny přídavných a podstatných jmen: obě přípony

U přídavného jména znamená *-ig-* „udělat takovým“ a *-iĝ-* „stát se takovým“: *pura* – „čistý“ → *purigi* – „čistit“, *puriĝi* – „stát se čistým“. Podstatná jména se chovají stejně; logiku viz [tvoření slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tvoreni-slov/).

| Kořen | S -ig- | S -iĝ- |
|---|---|---|
| *pura* – čistý | *purigi* – čistit | *puriĝi* – stát se čistým |
| *ruĝa* – červený | *ruĝigi* – zbarvit dočervena | *ruĝiĝi* – zčervenat, začervenat se |
| *granda* – velký | *grandigi* – zvětšit | *grandiĝi* – zvětšit se, vyrůst |
| *seka* – suchý | *sekigi* – sušit | *sekiĝi* – vyschnout |
| *laca* – unavený | *lacigi* – unavit | *laciĝi* – unavit se |
| *kolero* – hněv | *kolerigi* – rozzlobit | *koleriĝi* – rozzlobit se |
| *paco* – mír | *pacigi* – uklidnit, usmířit | *paciĝi* – uzavřít mír, usmířit se |
| *edzo* – manžel | *edzigi* – oženit (někoho) | *edziĝi* – oženit se |
| *edzino* – manželka | *edzinigi* – provdat (někoho) | *edziniĝi* – vdát se |

Pro dvojici použijte *geedziĝi*: *Ili geedziĝis en Majo.* – „Vzali se v květnu.“ Od *amiko* – „přítel“ je užitečné sloveso *amikiĝi*: *Mi amikiĝis kun ŝi.* – „Spřátelil/a jsem se s ní.“

## České „se“ a -iĝ-: nejčastější chyby

Nejčastější chyba je použít přechodné sloveso bez předmětu. Není-li předmět a věc se prostě děje, nejspíš potřebujete *-iĝ-*. Čech má tu výhodu, že tam, kde česky řekne „otevírá se“, „zavírá se“, „mění se“, „probouzí se“, potřebuje obvykle i esperantsky *-iĝ-*. Pozor však na česká slovesa, která „se“ nemají („Film začíná“, „Hodina skončila“): tam si *-iĝ-* musíte přidat sami.

| Chybně | Správně | Proč |
|---|---|---|
| *La filmo komencas je la oka.* | *La filmo komenciĝas je la oka.* | Žádný předmět: film začíná sám. Česky se „se“ nepřidává, esperantsky je *-iĝ-* nutné. |
| *La leciono finis.* | *La leciono finiĝis.* | *Fini* potřebuje předmět: *Ŝi finis la lecionon.* |
| *La pordo malfermas.* | *La pordo malfermiĝas.* | Žádný předmět, tedy *-iĝ-*. |
| *La vetero ŝanĝis.* | *La vetero ŝanĝiĝis.* | *Ŝanĝi* potřebuje předmět: *Mi ŝanĝis mian opinion.* |
| *Mi vekis je la sesa.* | *Mi vekiĝis je la sesa.* | *Veki* znamená budit někoho jiného. |
| *Li mortis la serpenton.* | *Li mortigis la serpenton.* | *Morti* nikdy nemá předmět. |
| *La libro vendas bone.* | *La libro vendiĝas bone.* | Kniha není prodavač; česky „kniha se dobře prodává“. |
| *La pordo fermas sin.* | *La pordo fermiĝas.* | České „se“ u věci, která se zavírá sama, je *-iĝ-*, ne *sin*. |

Ne každé české „se“ je ale *-iĝ-*. Částice „se“ má v češtině tři různé úlohy:

| Česká věta | Esperantsky | Co se děje |
|---|---|---|
| Dveře se otevřely. | *La pordo malfermiĝis.* | Změna sama od sebe: *-iĝ-*. |
| Narodil/a jsem se v květnu. | *Mi naskiĝis en Majo.* | Změna (narození): *-iĝ-*. |
| Myji se. | *Mi lavas min.* | Činitel koná na sobě: zvratné zájmeno. |
| Petr se myje. | *Petro lavas sin.* | Třetí osoba: *sin*. |
| Učím se esperanto. | *Mi lernas Esperanton.* | „Se“ je součást českého slovesa; *lerni* má předmět s *-n*. |
| Bojím se psů. | *Mi timas hundojn.* | *Timi* má předmět s *-n*. |
| Dívám se na film. | *Mi rigardas filmon.* | *Rigardi* má předmět s *-n*, česká předložka „na“ zmizí. |
| Smějeme se. | *Ni ridas.* | *Ridi* je nepřechodné. |

Zvratné zájmeno („myji se“) tedy esperantsky dává *min* nebo *sin*: *Mi lavas min*. Vzájemné „mají se rádi“ se řekne *unu la alian*: *Ili amas unu la alian*. *-Iĝ-* si zvolíte tehdy, když se děj prostě přihodí věci nebo osobě. České „jmenuje se Petr“ je také *-iĝ-*: *Li nomiĝas Petro*.

*Komenci* s infinitivem je správně, protože infinitiv je předmět: *Komencis pluvi.* – „Začalo pršet.“

## Esti fermita, nebo fermiĝi?

Obojí může popisovat zavřené dveře, ale říká něco jiného.

| Tvar | Zaměření | Příklad |
|---|---|---|
| Činný rod | činitel | *La gardisto fermis la pordon.* – „Hlídač zavřel dveře.“ |
| Trpný rod: *esti* + *-ita* | věc; činitel existuje, jmenovaný či ne | *La pordo estas fermita.* – „Dveře jsou zavřené.“ |
| *-iĝ-* | vlastní změna věci | *La pordo fermiĝis.* – „Dveře se zavřely.“ |

Za trpným rodem vždy stojí činitel, kterého lze přidat pomocí *de*: *La pordo estis fermita de la gardisto.* – „Dveře byly zavřeny hlídačem.“ Sloveso na *-iĝ-* říká, že se děj odehrává víceméně samo, takže činitel se obvykle nejmenuje. PMEG staví proti sobě *Li estis naskita en Januaro*, které zdůrazňuje akt narození, a *Li naskiĝis en Januaro*, které zdůrazňuje novorozence. Podobně *Li estas nomata Petro* znamená, že mu tak lidé říkají, zatímco *Li nomiĝas Petro* prostě uvádí jeho jméno. Více o trpném rodu na stránce o [příčestích](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pricesti/).

## Kdy není přípona potřeba

- Sloveso, které už samo znamená změnu, obvykle *-iĝ-* nepotřebuje. *Morti* už znamená „přejít ze života do smrti“; *mortiĝi* je vzácné a naznačuje nehodu (PMEG).
- PMEG dává přednost *ĉesi* nebo *ekĉesi* před *ĉesiĝi*, *ektimi* před *timiĝi* a *ekscii* před *sciiĝi*.
- Chcete-li říct, že někdo způsobuje něco, co už je slovesem na *-iĝ-*, použijte *igi* s infinitivem místo nabalování přípon: *La bruo igis ŝin vekiĝi.* – „Hluk způsobil, že se probudila.“ *Igi* – „způsobit“ a *iĝi* – „stát se“ jsou také samostatná slovesa.

## Příklady ve větách

- *Mi fermis la pordon.* – „Zavřel jsem dveře.“
- *La pordo fermiĝis pro la vento.* – „Dveře se zavřely kvůli větru.“
- *La orkestro komencis la koncerton akurate.* – „Orchestr začal koncert včas.“
- *La koncerto komenciĝis je la oka.* – „Koncert začal v osm hodin.“
- *La infano sidiĝis apud la fenestro.* – „Dítě se posadilo u okna.“
- *La patro sidigis la bebon sur la seĝon.* – „Otec posadil miminko na židli.“
- *La akvo jam bolas.* – „Voda už vře.“
- *Mi boligas akvon por teo.* – „Vařím vodu na čaj.“
- *Liaj vortoj ĝojigis ĉiujn.* – „Jeho slova všechny potěšila.“
- *La prezoj altiĝis dum la jaro.* – „Ceny během roku vzrostly.“

## Časté otázky

### Jaký je rozdíl mezi -ig- a -iĝ-?
*-Ig-* znamená „způsobit“: přidává činitele a předmět (*bruli* → *bruligi*). *-Iĝ-* znamená „stát se“ nebo „dít se samo“: nikdy nemá předmět (*fermi* → *fermiĝi*). Všechny přípony jsou uvedeny na stránce o [příponách](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pripony/).

### Je komenci v esperantu přechodné?
Ano, ReVo ho označuje *tr*. Bere to, co se začíná (*Mi komencis la laboron*), nebo infinitiv (*Li komencis paroli*). Pro událost, která začne sama, použijte *komenciĝi*: *La koncerto komenciĝis.*

### Jak se řekne „obchod se otevírá v devět“?
*La butiko malfermiĝas je la naŭa.* Otevírá-li ho člověk, použijte základní sloveso: *La vendisto malfermas la butikon je la naŭa.* – „Prodavač otevírá obchod v devět.“

### Jak poznám, že je esperantské sloveso přechodné?
Podívejte se do ReVo, které slovesa označuje *tr*, *ntr* nebo *x* (obojí), nebo se za slovesem zeptejte „koho?“ či „co?“. Slovesa na *-ig-* jsou vždy přechodná a slovesa na *-iĝ-* nikdy.

### Jak napsat -iĝ- bez písmene se stříškou?
V x-systému napište *igx*: *komencigxi* se změní na *komenciĝi*.

### Sidi, nebo sidiĝi pro „posadit se“?
*Sidiĝi* označuje samotný pohyb do sedu: *Ŝi sidiĝis apud mi.* – „Posadila se vedle mě.“ *Sidi* je stav, kdy někdo sedí: *Mi sidas.* – „Sedím.“ *Sidigi* znamená posadit někoho jiného.

## Zdroje

- PMEG: [IG-verboj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj_frazroloj/ig.html), [IĜ-verboj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj_frazroloj/igh.html), [Objektaj verboj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj_frazroloj/objektaj.html), [Senobjektaj verboj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj_frazroloj/senobjektaj.html)
- PMEG: [IG](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/ig.html) a [IĜ](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/igh.html) (včetně srovnání sloves na IĜ s trpnými slovesy)
- PMEG: [Pasivo – bazaj reguloj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/pasivo/bazaj_reguloj.html), [Pasivigeblaj frazoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/pasivo/pasivigeblaj_frazoj.html)
- [Reta Vortaro](https://reta-vortaro.de/) (ReVo): [zkratky *tr*, *ntr*, *x*](https://reta-vortaro.de/revo/dok/mallongigoj.html); hesla jako [komenci](https://reta-vortaro.de/revo/art/komenc.html), [fini](https://reta-vortaro.de/revo/art/fin.html), [fermi](https://reta-vortaro.de/revo/art/ferm.html), [sidi](https://reta-vortaro.de/revo/art/sid.html), [morti](https://reta-vortaro.de/revo/art/mort.html), [veki](https://reta-vortaro.de/revo/art/vek.html), [bruli](https://reta-vortaro.de/revo/art/brul.html)
- [Fundamento de Esperanto](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/) – Akademio de Esperanto