# Příčestí v esperantu: -ant-, -int-, -ont-, -at-, -it-, -ot-

Source: https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pricesti/
Language: cs
Updated: 2026-10-28

> Šest esperantských příčestí: činná -ant-, -int-, -ont-, trpná -at-, -it-, -ot-. Samohlásky a, i, o odpovídají -as, -is, -os. Složené časy a spor ata/ita.

Esperanto má **šest příčestných přípon**: tři činné (*-ant-, -int-, -ont-*) a tři trpné (*-at-, -it-, -ot-*). Samohláska ukazuje fázi děje – **a** probíhající, **i** dokončený, **o** dosud nezačatý – přesně jako slovesné koncovky *-as, -is, -os*. Písmeno **n** označuje činný rod. Všech šest je v pravidle 6 ze [16 pravidel](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/16-pravidel/) z *Fundamento de Esperanto* (1905).

Příčestí představuje děj jako vlastnost osoby nebo věci (PMEG). S koncovkami *-a, -e* a *-o* se stává přídavným jménem, příslovcem nebo podstatným jménem. Šest příčestných přípon se počítá zvlášť od 31 běžných [přípon](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pripony/).

## Šest příčestí v kostce

| | Probíhající (a) | Dokončené (i) | Budoucí (o) |
|---|---|---|---|
| **Činné** – dělá | *-ant-*: *leganta* „čtoucí“ | *-int-*: *leginta* „který přečetl“ | *-ont-*: *legonta* „který se chystá číst“ |
| **Trpné** – je dělán | *-at-*: *legata* „právě čtený“ | *-it-*: *legita* „přečtený“ | *-ot-*: *legota* „který bude přečten“ |

## S koncovkami -a, -e a -o

| Přípona | -a (přídavné jméno) | -e (příslovce) | -o (osoba) |
|---|---|---|---|
| *-ant-* | *leganta* „čtoucí“ | *legante* „při čtení“ | *leganto* „čtenář“ |
| *-int-* | *leginta* „který přečetl“ | *leginte* „po přečtení“ | *leginto* „ten, kdo přečetl“ |
| *-ont-* | *legonta* „který se chystá číst“ | *legonte* „když se chystá číst“ | *legonto* „ten, kdo bude číst“ |
| *-at-* | *legata* „právě čtený“ | *legate* „zatímco je čten“ | *legato* „ten, kdo (co) je čten“ |
| *-it-* | *legita* „(už) přečtený“ | *legite* „poté, co byl přečten“ | *legito* „ten, kdo (co) byl přečten“ |
| *-ot-* | *legota* „který bude přečten“ | *legote* „když má být přečten“ | *legoto* „ten, kdo (co) má být přečten“ |

**Tvary na -a** popisují podstatné jméno a shodují se s ním jako každé [přídavné jméno](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/podstatna-a-pridavna-jmena/): *la dormanta infano* – „spící dítě“; *la skribitaj leteroj* – „napsané dopisy“.

**Tvary na -e** popisují, co dělá podmět věty současně s hlavním dějem, před ním nebo po něm. Viz též [příslovce](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/prislovce/).

- *Legante, mi lernas.* – „Při čtení se učím.“
- *Fininte la laboron, li foriris.* – „Když dokončil práci, odešel.“

**Tvary na -o** označují osobu: *lernanto* „žák“ (ten, kdo se učí), *parolanto* „mluvčí“, *mortinto* „zesnulý“, *kaptito* „zajatec“ (ten, kdo byl zajat). Je mezi nimi i název jazyka: *esper·ant·o* „ten, kdo doufá“. Zamenhof vydal svou první knihu roku 1887 pod pseudonymem *Doktoro Esperanto* (viz [Zamenhof](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/zamenhof/)).

## Česká příčestí a přechodníky

Čech zná část těchto tvarů z vlastního jazyka, jenže esperanto jich má víc a pravidelně:

| Esperanto | Česká obdoba | Příklad |
|---|---|---|
| *-anta* | činné přídavné jméno slovesné (-ící) | *dormanta* – „spící“ |
| *-ata* | trpné příčestí nedokonavého slovesa | *legata* – „čtený“ |
| *-ita* | trpné příčestí dokonavého slovesa | *legita* – „přečtený“ |
| *-ante* | přechodník přítomný (knižní) | *legante* – „čta, čtouc“ |
| *-inte* | přechodník minulý (knižní) | *leginte* – „přečtěv, přečtši“ |
| *-inta, -onta, -ota* | jednoslovná obdoba chybí – opis větou | *leginta* – „který přečetl“ |

Česká trpná příčestí rozlišují vid: „čtený“ (nedokonavé, děj probíhá) a „přečtený“ (dokonavé, děj je hotový) – přesně jako *-ata* a *-ita*. Čech tedy rozdíl mezi nimi cítí od přírody. Věta *Fininte la laboron, li foriris* odpovídá knižnímu „Dokončiv práci, odešel“. Čeština má jen dva přechodníky, přítomný a minulý, a dnes se objevují hlavně v knižním stylu. V esperantu se příčestí tvoří stejně pravidelně od každého slovesa a ke třem činným tvarům přibývají tři trpné.

## Fáze, ne hodinový čas

Příčestí ukazují, v jaké fázi je děj **vzhledem k hlavnímu slovesu**, nikoli vzhledem k přítomnosti (PMEG). Srovnejte:

- *La letero estis skribata en la paŭzo.* – „Dopis se psal během přestávky.“ (stále ve psaní)
- *La letero estis skribita en la paŭzo.* – „Dopis byl během přestávky napsán.“ (tehdy už hotový)

Rozdíl je stejný jako mezi českým „psaný“ a „napsaný“.

## Složené časy: esti + příčestí

Tvar slovesa *esti* „být“ s příčestím dává přesnější časy. Změníte-li *estas* na *estis, estos, estus* nebo *estu*, posunete celý tvar v čase. Jednoduché časy popisují [slovesa](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/slovesa/).

| Esperanto | Význam |
|---|---|
| *Mi estas manĝinta.* | „Mám po jídle (už jsem jedl/a).“ |
| *Mi estis manĝinta, kiam li venis.* | „Už jsem měl/a po jídle, když přišel.“ |
| *Mi estos manĝinta.* | „Budu mít po jídle.“ |
| *Mi estis manĝanta.* | „Právě jsem jedl/a.“ |
| *Mi estas manĝonta.* | „Chystám se jíst.“ |
| *Mi estus manĝinta.* | „Byl/a bych jedl/a.“ |
| *La pomo estas manĝata.* | „Jablko se právě jí.“ |
| *La pomo estas manĝita.* | „Jablko je snědeno.“ |
| *La pomo estos manĝita.* | „Jablko bude snědeno.“ |
| *La pomo estas manĝota.* | „Jablko má být snědeno.“ |

Trpný rod se tvoří z *esti* a trpného příčestí. Původce děje následuje po *de*: *La letero estis skribita de Petro* – „Dopis byl napsán Petrem“. Česky stojí původce v 7. pádu („Petrem“), esperantsky za *de* v základním tvaru. Může-li být *de* nejasné, je srozumitelnější *fare de*.

PMEG označuje jednoduché koncovky *-as, -is, -os, -us, -u* za obecně výhodnější: *Mi manĝis* – „Jedl/a jsem“ většinou postačí stejně jako *Mi estis manĝinta*. Zamenhof nikdy nepoužil splynulé tvary jako *manĝintas* místo *estas manĝinta*. PMEG je pokládá za logické, ale obtížně srozumitelné; jen málo z nich, například *sciintus* „byl/a by věděl/a“, se trochu používá.

## Spor ata/ita

V 50. letech a na počátku 60. let 20. století se esperantisté přeli o trpná příčestí. Jedna skupina, zvaná *atistoj*, četla samohlásky hlavně jako značky času. Pro dům postavený dávno psala *La domo estis konstruata* – „Dům byl postaven“.

Druhá skupina, *itistoj*, je četla jako vid: *-it-* pro dokončený děj, tedy *La domo estis konstruita*. Dne 25. listopadu 1967 Akademio de Esperanto rozhodla poměrem hlasů 26 z 31, že příčestí vyjadřují vid. Dodala, že jen tento výklad odpovídá Zamenhofovu úzu.

V roce 1989 Akademio rozhodnutí potvrdila. Označila výklad podle vidu za starší, knižnější a základní. Moderní popisné gramatiky, například PMEG, popisují příčestí těmito pojmy: probíhající, dokončené, dosud nezačaté. Pro mluvčí češtiny je takový výklad přirozený, protože „stavěný“ a „postavený“ se v češtině liší právě videm, ne časem.

## Příklady ve větách

- *La dormanta bebo ne aŭdis la bruon.* – „Spící miminko neslyšelo ten hluk.“
- *Ŝi rigardis la falantan neĝon.* – „Dívala se na padající sníh.“
- *Mi trovis la perditan ŝlosilon sub la lito.* – „Našel jsem ztracený klíč pod postelí.“
- *Ni renkontiĝos la venontan semajnon.* – „Sejdeme se příští týden.“
- *Promenante en la parko, mi renkontis malnovan amikon.* – „Když jsem se procházel v parku, potkal jsem starého přítele.“
- *Manĝinte, ni iris promeni.* – „Po jídle jsme šli na procházku.“
- *La parolanto dankis la aŭskultantojn.* – „Řečník poděkoval posluchačům.“
- *La domo estis konstruita antaŭ cent jaroj.* – „Ten dům byl postaven před sto lety.“
- *La ponto estas ankoraŭ konstruata.* – „Most se ještě pořád staví.“

## Časté otázky

### Jaký je rozdíl mezi -ata a -ita?
*-Ata* popisuje probíhající děj, *-ita* dokončený. *La pordo estas fermata* znamená „dveře se právě zavírají“; *la pordo estas fermita* znamená „dveře jsou zavřené“.

### Jak se v esperantu tvoří trpný rod?
Použijte *esti* s trpným příčestím: *La libro estas legata* – „Kniha se čte“. Původce následuje po *de* (nebo *fare de*).

### Co znamená slovo „esperanto“?
Je to podstatné jméno utvořené z činného příčestí přítomného od slovesa *esperi* „doufat“: *esper·ant·o*, „ten, kdo doufá“. Pochází ze Zamenhofova pseudonymu *Doktoro Esperanto* (1887).

### Potřebuji složené časy typu estas manĝinta?
Zřídka. Jednoduché tvary *-as, -is, -os* pokryjí většinu potřeb; složené časy pomáhají, když záleží na přesné fázi děje.

### Co znamená příčestí s -e?
Popisuje děj podmětu, který provází hlavní sloveso: *Fininte, li foriris* – „Když skončil, odešel“.

## Zdroje

- [Fundamento de Esperanto – gramatika v angličtině (pravidlo 6)](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/gramatiko_angla.html)
- [Akademio de Esperanto – rozhodnutí o příčestích (1967, 1989)](https://www.akademio-de-esperanto.org/decidoj/participoj.html)
- [PMEG – příčestí](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/participoj/index.html)
- [PMEG – příčestí jako slova na -a](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/participoj/a-vortoj.html)
- [PMEG – složené slovesné tvary](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/participoj/kunmetitaj_verboformoj/index.html)
- [PMEG – neobvyklé složené slovesné tvary](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/participoj/kunmetitaj_verboformoj/nekutimaj.html)
- [David K. Jordan – The ata/ita problem (UC San Diego)](https://pages.ucsd.edu/~dkjordan/eo/colloq/colloq200.html)
- [Wikipedia – Unua Libro](https://en.wikipedia.org/wiki/Unua_Libro)
- [Wikipedia – Esperanto grammar](https://en.wikipedia.org/wiki/Esperanto_grammar)