# Přípony v esperantu: všech 31 oficiálních s příklady

Source: https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pripony/
Language: cs
Updated: 2026-10-28

> Všech 31 oficiálních esperantských přípon od -aĉ- po -um- s významem a příklady. 28 jich je z Fundamenta (1905); -aĉ-, -ism- a -end- přibyly později.

Esperanto má **31 oficiálních přípon**. Každá stojí mezi kořenem a koncovkou a přidává jeden význam: *lern·ej·o* „škola“ je „učit se + místo“. Osmadvacet pochází z *Fundamento de Esperanto* (1905); *-aĉ-* přibyla roku 1909, *-ism-* roku 1919 a *-end-* roku 1953.

Dalších šest přípon tvoří [příčestí](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pricesti/) (*-ant-, -int-, -ont-, -at-, -it-, -ot-*). Společně s 10 [předponami](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/predpony/) to dává 47 oficiálních afixů.

## Všech 31 oficiálních přípon

| Přípona | Význam | Příklady | Překlad |
|---|---|---|---|
| *-aĉ-* | špatná kvalita, pohrdání | *domaĉo, babilaĉi* | „chatrč, žvanit“ |
| *-ad-* | trvalý nebo opakovaný děj | *martelado, legadi* | „bušení kladivem, číst stále dokola“ |
| *-aĵ-* | konkrétní věc; maso zvířete | *trinkaĵo, dolĉaĵo, porkaĵo* | „nápoj, sladkost, vepřové maso“ |
| *-an-* | člen, obyvatel, stoupenec | *klubano, vilaĝano* | „člen klubu, vesničan“ |
| *-ar-* | soubor stejných věcí | *arbaro, vortaro* | „les, slovník“ |
| *-ĉj-* | domácká podoba mužského jména | *Joĉjo* (od *Johano*), *paĉjo* | „Honzík, tatínek“ |
| *-ebl-* | lze udělat | *manĝebla, videbla* | „jedlý, viditelný“ |
| *-ec-* | vlastnost, abstraktní stav | *beleco, infaneco* | „krása, dětství“ |
| *-eg-* | větší, intenzivnější | *domego, varmega* | „velký dům, horký“ |
| *-ej-* | místo pro | *lernejo, kuirejo* | „škola, kuchyně“ |
| *-em-* | sklon, náchylnost | *timema, laborema* | „bázlivý, pracovitý“ |
| *-end-* | musí být vykonáno | *pagenda* | „k zaplacení“ |
| *-er-* | jedna jednotka z hmoty | *neĝero, monero* | „sněhová vločka, mince“ |
| *-estr-* | vedoucí, hlava | *urbestro, ŝipestro* | „starosta, kapitán lodi“ |
| *-et-* | menší, slabší | *dometo, rideti* | „domek, usmívat se“ |
| *-id-* | potomek, mládě | *katido, reĝido* | „kotě, princ“ |
| *-ig-* | činit, způsobit | *purigi, sidigi* | „čistit, posadit (někoho)“ |
| *-iĝ-* | stávat se | *ruĝiĝi, sidiĝi* | „zčervenat, posadit se“ |
| *-il-* | nástroj, prostředek | *tranĉilo, ŝlosilo* | „nůž, klíč“ |
| *-in-* | ženský | *patrino, reĝino* | „matka, královna“ |
| *-ind-* | hodný čeho | *leginda, fidinda* | „hodný čtení, důvěryhodný“ |
| *-ing-* | držák, do něhož se věc částečně zasunuje | *kandelingo, glavingo* | „svícen, pochva“ |
| *-ism-* | nauka, systém, hnutí | *komunismo, anglismo* | „komunismus, anglicismus“ |
| *-ist-* | profesionál, přívrženec | *instruisto, esperantisto* | „učitel, esperantista“ |
| *-nj-* | domácká podoba ženského jména | *Manjo* (od *Mario*), *panjo* | „Mařenka, maminka“ |
| *-obl-* | -násobný | *duobla, trioble* | „dvojitý, třikrát tolik“ |
| *-on-* | zlomek | *duono, kvarono* | „polovina, čtvrtina“ |
| *-op-* | skupina z | *duope, triopo* | „po dvou, trojice“ |
| *-uj-* | nádoba | *monujo, sukerujo* | „peněženka, cukřenka“ |
| *-ul-* | osoba s vlastností | *junulo, riĉulo* | „mladík, boháč“ |
| *-um-* | bez pevného významu | *kolumo, plenumi* | „límec, splnit“ |

## Přípony podle významu

Učit se přípony ve skupinách usnadňuje jejich zapamatování:

- **Lidé:** *-an-* (člen), *-ist-* (profesionál), *-ul-* (osoba s vlastností), *-estr-* (vedoucí), *-id-* (potomek), *-in-* (ženský), *-ĉj-* a *-nj-* (domácké podoby jmen)
- **Místa a nádoby:** *-ej-* (místo), *-uj-* (nádoba), *-ing-* (držák)
- **Věci a soubory:** *-aĵ-* (konkrétní věc), *-il-* (nástroj), *-er-* (jeden kousek), *-ar-* (soubor)
- **Míra a postoj:** *-et-* (malý), *-eg-* (velký), *-aĉ-* (špatný), *-ec-* (vlastnost), *-em-* (sklon)
- **Děj:** *-ad-* (trvání), *-ig-* (způsobit), *-iĝ-* (stát se), *-ebl-* (možnost), *-ind-* (hodnota), *-end-* (nutnost)
- **Čísla:** *-obl-, -on-, -op-* (viz [číslovky](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/cislovky/))
- **Ostatní:** *-ism-* (nauka), *-um-* (bez pevného významu)

## Co už Čech zná

Čeština je na odvozování bohatá, takže mnoho přípon má v češtině ozvěnu:

- *-an-* odpovídá české příponě pro obyvatele („vesničan“, „Pražan“): *vilaĝano* „vesničan“.
- *-ist-* a *-ism-* znáte z českých přípon „-ista“ a „-ismus“: *esperantisto* „esperantista“, *komunismo* „komunismus“.
- *-et-* je jako české zdrobňování „-ek“: *dometo* „domek“. Zdrobněliny jsou v češtině velmi hojné (dům – domek, stůl – stolek), v esperantu stačí jediná přípona.
- *-in-* tvoří ženský tvar jako česká přípona „-ka“: *instruisto* „učitel“ → *instruistino* „učitelka“.
- *-ar-* připomíná česká hromadná jména jako „listí“ nebo „studentstvo“: *arbaro* „les“, *vortaro* „slovník“.
- *-ej-* odpovídá českým příponám místa („čítárna“, „pracovna“, „hřiště“): *lernejo* „škola“, *kuirejo* „kuchyně“.
- *-il-* tvoří nástroje jako česká přípona „-dlo“ („mýdlo“, „zrcadlo“, „letadlo“): *tranĉilo* „nůž“.
- *-ind-* odpovídá „-hodný“: *fidinda* „důvěryhodný“, *laŭdinda* „chvályhodný“.
- *-ebl-* odpovídá „-telný“ a „-ný“: *videbla* „viditelný“, *legebla* „čitelný“.
- *-ad-* připomíná česká opakovací slovesa („chodívat“, „čítávat“): *legadi* „čítat, číst opakovaně“.
- *-iĝ-* často odpovídá českému „se“: *La pordo fermiĝas* – „Dveře se zavírají“. České „se“ však nepřekládejte automaticky zájmenem *sin*; viz [přechodnost sloves](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/prechodnost/).

## Přípony jsou také slova

Každá přípona může dostat koncovku a fungovat jako obyčejný kořen: *ejo* „místo“, *ilo* „nástroj“, *ano* „člen“, *aro* „skupina“, *ero* „částice“, *estro* „vedoucí“, *eta* „drobný“, *ega* „obrovský“, *ege* „velmi“, *ebla* „možný“, *inda* „hodný“, *aĉa* „mizerný“, *igi* „způsobit“, *iĝi* „stát se“.

## Řetězení přípon

Za jedním kořenem může následovat několik přípon, což je jádro [tvoření slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tvoreni-slov/) v esperantu. Každá se vztahuje na všechno, co stojí před ní:

| Slovo | Části | Význam |
|---|---|---|
| *malsanulejo* | mal·san·ul·ej·o | nemocný + osoba + místo = „nemocnice“ |
| *lernejestro* | lern·ej·estr·o | učit se + místo + vedoucí = „ředitel školy“ |
| *nekredebla* | ne·kred·ebl·a | ne + věřit + možný = „nevěřitelný“ |
| *bopatrino* | bo·patr·in·o | příbuzný sňatkem + otec + ženský = „tchyně“ |

lernejestro = ředitel školy | lern = učit se
malsanulejo = nemocnice | san = zdravý

## Poznámky k záludným příponám

**-ig- a -iĝ-.** *-Ig-* tvoří sloveso s předmětem; *-iĝ-* sloveso bez předmětu. Výsledek závisí na kořeni: *morti* „umřít“ → *mortigi* „zabít“; *fermi* „zavřít (něco)“ → *fermiĝi* „zavřít se (samo)“. Více u [sloves](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/slovesa/) a na stránce o [přechodnosti](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/prechodnost/).

**-et- a -eg- s ustáleným významem.** Některá slova mají pevný význam, který přesahuje „malý“ nebo „velký“: *rideti* „usmívat se“ (ne jen „trochu se smát“), *pordego* „brána“, *ŝtrumpeto* „ponožka“.

**-in- a rod.** *-In-* se používá jen pro živé bytosti. Mnoho kořenů je neutrálních (*amiko* „přítel, přítelkyně“, *instruisto* „učitel“), některé jsou však ve výchozím významu mužské (*patro* „otec“, *frato* „bratr“). PMEG popisuje neoficiální mužskou příponu *-iĉ-* (*katiĉo* „kocour“), navrženou v 70. letech a používanou některými mluvčími.

**-ĉj- a -nj- zkracují kořen.** Z jména se ponechá první až pět písmen: *Johano* → *Joĉjo*, *Mario* → *Manjo*, *patrino* → *panjo*. Jsou to jediné afixy, které kořen krátí.

**-uj- a názvy zemí.** Fundamento používalo *-uj-* také pro ovocné stromy (*pomujo* „jabloň“) a země (*Francujo* „Francie“). Dnes je obvyklejší *pomarbo* a mnoho mluvčích říká *Francio* s neoficiální příponou *-i-*; stejně vzniklo i *Ĉeĥio* „Česko“. Akademio de Esperanto v roce 2023 potvrdila, že *-i-* stále není oficiální.

**-um-** nemá žádný vlastní význam. Každé slovo se učí zvlášť: *kolumo* „límec“, *aerumi* „větrat“, *plenumi* „splnit“.

## Neoficiální přípony

Tyto přípony **nejsou oficiální afixy**. Nepocházejí z *Fundamenta* ani z rozhodnutí Akademie, přesto jsou slova s nimi tvořená běžná v lékařství, vědě i v každodenních textech a mnohá jsou ve slovnících. PMEG jich popisuje 36. Tabulka sleduje abecední pořadí PMEG. Nejvzácnější, většinou pokusné, například *-ab-*, *-iĉ-*, *-ip-* a *-uk-*, PMEG označuje za chybějící ve slovníku PIV.

Nepleťte je s oficiálními příponami. *-ism-* (druhý oficiální dodatek, 1919), *-end-* (rozhodnutí Akademie, 1953) a *-aĉ-* (první oficiální dodatek, 1909) jsou oficiální. *-i-*, *-iv-* a *-oz-* nejsou.

Několik neoficiálních přípon má stejný tvar jako oficiální prvky, proto sledujte souvislosti:

- lékařské *-it-* „zánět“ a příčestná přípona *-it-*
- *-al-* a *-en-* v biologii a předložky *al* a *en*
- *-ol-* v hudbě a spojka *ol* „než“
- *-e-* a příslovečná koncovka, *-i-* a koncovka infinitivu, *-j-* a koncovka množného čísla

| Přípona | Význam | Příklad | Poznámka |
|---|---|---|---|
| *-ab-* | pevné zařízení | *trinkabo* „pítko“ | Pokusná. PMEG radí vyhnout se jí: použijte *trinkilo* nebo *trinkfontano*. |
| *-ac-* | čeleď rostlin (lat. *-aceae*) | *rozacoj* „růžovité“ | Jen botanická jména. |
| *-al-* | řád rostlin (lat. *-ales*) | *rozaloj* „růžotvaré“ | Jen botanická jména. Slova jako *speciala* „zvláštní“ jsou jednotlivé kořeny. |
| *-anc-* | fyzikální veličina | *impedanco* „impedance“ | PMEG raději vidí taková slova jako jednotlivé kořeny, například *substanco* „substance“. |
| *-ari-* | číselná soustava | *duaria* „dvojkový“ | V praxi se nepoužívá. Obvyklý tvar je *duuma* s příponou *-um-*. |
| *-ator-*, *-ador-* | přístroj | *kalkulatoro* „kalkulátor“ | Slova na *-ator-* jsou většinou přejaté jednotlivé kořeny. PMEG dává přednost *-il-* nebo *aparato*. *-Ador-* koliduje se slovesem *adori* „uctívat“. |
| *-e-* | tribus rostlin (lat. *-eae*); navrženo: barva | *asklepiadeoj* „tribus Asclepiadeae“, *rozea* „růžový“ | Význam barvy byl navržen v roce 1986 a téměř se nepoužívá. Řekněte *rozkolora*. |
| *-ed-* | čeleď živočichů (lat. *-idae*) | *cervedoj* „jelenovití“ | Jen zoologická jména. |
| *-en-* | podčeleď živočichů (lat. *-inae*) | *lutrenoj* „podčeleď vyder“ | Jen zoologická jména. |
| *-enz-* | látka, která působí | *solvenzo* „rozpouštědlo“ | Pokusná, hlavně v chemii. Normálně *-il-* nebo *-aĵ-*. |
| *-esk-* | podobný, ve stylu | *japaneska* „v japonském stylu“ | Vzácná. Obvyklejší je *-ec-*, *ŝajn-* nebo *simil-*. |
| *-i-* | země (od jména národa) | *Francio* „Francie“, *Japanio* „Japonsko“ | Velmi běžná, paralelní k oficiální příponě *-uj-* (*Francujo*). Stále neoficiální; viz poznámka u *-uj-* výše. |
| *-iĉ-* | mužský | *katiĉo* „kocour“, *najbariĉo* „soused (muž)“ | Nejoblíbenější takový návrh (asi od roku 1976). Většina mluvčích stále používá *vira* nebo *vir-*. |
| *-if-* | proměnit se v | *varmifi* „proměnit se v teplo“ | Navržená technická přípona, téměř se nepoužívá. Obvyklá je *-ig-*. |
| *-ik-* | obor, věda, řemeslo | *matematiko* „matematika“, *fiziko* „fyzika“ | PMEG většinou pokládá taková slova za jednotlivé kořeny. |
| *-ilion-* | velmi velká čísla | *duiliono* „10¹², milion milionů“ | Používají ji hlavně matematici. V běžné řeči stačí *miliono* a *miliardo*. |
| *-iliard-* | tisíckrát číslo s *-ilion-* | *duiliardo* „10¹⁵“ | Stejné užití jako *-ilion-*. |
| *-ip-* | nebinární osoba | *amikipo* „nebinární přítel/přítelkyně“ | Navržena v roce 2019, jen pokusná. |
| *-istan-* | země (z mezinárodního *-stan*) | *Afganistano* „Afghánistán“ | Používejte ji jen tam, kde existuje mezinárodní tvar na *-stan*. PMEG dává přednost *Afganujo* nebo *Afganio*. |
| *-it-* | zánět | *bronkito* „zánět průdušek“, *nefrito* „zánět ledvin“ | Lékařství. Mimo ně PMEG radí samostatné slovo *inflamo*. |
| *-iv-* | schopný čeho | *produktiva* „produktivní“, *kreiva* „tvořivý“ | Poměrně běžná. Znamená aktivní schopnost, na rozdíl od *-ebl-*. PMEG navrhuje *-em-*, *-pov-* nebo *-kapabl-*, kde záleží na srozumitelnosti. |
| *-iz-* | pokrýt čím; ošetřit metodou | *kuprizi* „pokrýt mědí“, *pasteŭrizi* „pasterovat“ | PMEG pokládá většinu takových slov za jednotlivé kořeny. Prostá slovesa bývají lepší. |
| *-j-*, *-pj-* | domácká podoba bez rodu; domácká podoba pro nebinární osobu | *Alejo*, *Alepjo* (od *Alekso*) | Pokusné. Fungují jako oficiální *-ĉj-* a *-nj-*. *-J-* pochází z roku 1932 a byla oživena kolem roku 2010; *-pj-* z roku 2019. |
| *-nomial-* | výraz o n členech | *dunomialo* „dvojčlen“ | Vyhněte se jí. Řekněte *dutermo*. |
| *-ofon-* | mluvčí jazyka | *esperantofono* „mluvčí esperanta“ | Nadbytečná. Slovo je *esperantisto*. |
| *-oid-*, *-ojd-* | podobný | *asteroido* „asteroid“, *elipsoido* „elipsoid“ | Věda. Většina takových slov jsou jednotlivé kořeny. |
| *-ol-* | hudební rytmická skupina | *triolo* „triola“ | Jen hudba. |
| *-olog-* | odborník | *psikologo* „psycholog“ | Jen když existuje odpovídající mezinárodní slovo. Jinak *-ist-*. |
| *-ologi-* | věda, studijní obor | *psikologio* „psychologie“, *kancerologio* „studium rakoviny, onkologie“ | Stejné pravidlo jako u *-olog-*. |
| *-ometr-* | měřicí přístroj | *barometro* „barometr“ | Často jednotlivé kořeny. Nová slova riskují kolizi se slovem *metro*, proto PMEG dává přednost *mezurilo*: *pluvomezurilo* „srážkoměr“. |
| *-ometri-* | vědecké měření | *fotometrio* „fotometrie“ | U nových slov PMEG dává přednost *mezurado*: *altomezurado* „měření výšky“. |
| *-otek-* | sbírka, místo pro sbírku | *biblioteko* „knihovna“ | Skutečná slova tohoto typu jsou jednotlivé kořeny a *biblioteko* nemá s *Biblio* nic společného. Pro nová řekněte *kolekto*: *librokolekto*. |
| *-oz-* | nemoc, porucha; „plný čeho“ | *sklerozo* „skleróza“, *mikozo* „plísňová infekce“ | Lékařství a botanika. Význam „plný čeho“ je méně standardní. PMEG dává přednost složeninám se slovem *malsano*, například *virusmalsano*. |
| *-t-* | hudební interval | *kvinto* „kvinta“, *okto* „oktáva“ | Hudba. Stojí za číslovkou. |
| *-tet-* | skladba pro n hudebníků | *kvarteto* „kvarteto“ | Mnoho takových slov existuje jako jednotlivé kořeny. PMEG dává přednost *-op-* pro skupinu (*kvaropo*) a *-aĵ-* pro skladbu (*kvaropaĵo*). |
| *-uk-* | vykastrovaný samec | *bovuko* „vůl“ | Málo používána. Normálně *eks-*: *eksvirkato* „vykastrovaný kocour“. |

## Příklady ve větách

- *La lernejo troviĝas apud la preĝejo.* – „Škola se nachází vedle kostela.“
- *Mia fratino estas instruistino.* – „Moje sestra je učitelka.“
- *Tio estis vera domego!* – „To byl opravdu obrovský dům!“
- *Ni loĝas en dometo apud la lago.* – „Bydlíme v domku u jezera.“
- *Ĉi tiu akvo ne estas trinkebla.* – „Tato voda není pitná.“
- *Mi ne manĝas dolĉaĵojn.* – „Nejím sladkosti.“
- *La pluvo malsekigis niajn vestojn.* – „Déšť nám zmáčel oblečení.“
- *La akvo varmiĝas.* – „Voda se ohřívá.“
- *Ŝia beleco surprizis ĉiujn.* – „Její krása všechny překvapila.“
- *La kantado de la birdoj vekis min.* – „Zpěv ptáků mě probudil.“

## Časté otázky

### Kolik přípon má esperanto?
31 oficiálních přípon plus šest příčestných (*-ant-, -int-, -ont-, -at-, -it-, -ot-*). PMEG popisuje i 36 neoficiálních.

### Co znamená -ej- v esperantu?
*-Ej-* znamená „místo pro“: *lernejo* „škola“, *kuirejo* „kuchyně“, *preĝejo* „kostel“ (místo modlitby).

### Jaký je rozdíl mezi -ig- a -iĝ-?
*-Ig-* znamená „způsobit, aby se něco dělo s něčím“: *purigi la ĉambron* „uklidit pokoj“. *-Iĝ-* znamená „stát se“: *la ĉambro puriĝis* „pokoj se uklidil“.

### Které přípony přibyly po roce 1905?
Tři: *-aĉ-* (první oficiální dodatek, 1909), *-ism-* (druhý oficiální dodatek, 1919) a *-end-* (rozhodnutí Akademie, 1953).

### Je -i- ve slově Francio oficiální přípona?
Ne. Pro názvy zemí se hojně používá, ale Akademio de Esperanto ji nezavedla jako oficiální a v roce 2023 to zopakovala.

### Je -iv- oficiální esperantská přípona?
Ne. *-iv-* „schopný“ (*produktiva* „produktivní“, *kreiva* „tvořivý“) je neoficiální, ale poměrně běžná. PMEG navrhuje *-em-*, *-pov-* nebo *-kapabl-*, kde záleží na srozumitelnosti.

### Co znamenají -oz- a -it- v lékařských slovech?
*-oz-* označuje nemoc nebo poruchu (*sklerozo* „skleróza“) a *-it-* zánět (*bronkito* „zánět průdušek“). Obě jsou neoficiální a používají se hlavně v odborném jazyce. Lékařské *-it-* není příčestí *-it-*.

## Zdroje

- [PMEG – přípony (seznam 31)](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/index.html)
- [PMEG – AĈ (oficiální od roku 1909)](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/ach.html)
- [PMEG – ISM (oficiální od roku 1919)](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/ism.html)
- [PMEG – END](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/end.html)
- [PMEG – IG](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/ig.html) a [IĜ](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/igh.html)
- [PMEG – neoficiální afixy](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/neoficialaj_afiksoj/index.html)
- [PMEG – neoficiální přípony (seznam 36)](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/neoficialaj_afiksoj/sufiksoj/index.html)
- [PMEG – IV](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/neoficialaj_afiksoj/sufiksoj/iv.html), [OZ](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/neoficialaj_afiksoj/sufiksoj/oz.html), [IT](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/neoficialaj_afiksoj/sufiksoj/it.html) a [IĈ](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/neoficialaj_afiksoj/sufiksoj/ich.html)
- [ReVo – -iv-](https://reta-vortaro.de/revo/art/iv.html)
- [Tým ReVo – oficiální a neoficiální afixy](https://revuloj.github.io/temoj/afiksoj.html)
- [Akademio de Esperanto – Akademia Vortaro, vysvětlivky (END 1953)](https://www.akademio-de-esperanto.org/akademia_vortaro/klarigoj.html)
- [Akademio de Esperanto – 10. oficiální dodatek (o -io a -ujo)](https://www.akademio-de-esperanto.org/decidoj/10oa.html)
- [Universala Vortaro (Fundamento)](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/universala_vortaro.html)
- [lernu – Sufiksoj](https://lernu.net/gramatiko/sufiksoj)