# Příslovce v esperantu: -e, směr -en a základní příslovce

Source: https://esperantopedia.org/cs/gramatika/prislovce/
Language: cs
Updated: 2026-10-28

> Esperantská příslovce končí na -e: rapide „rychle“, hejme „doma“. Přidáním -n vzniká směr (hejmen „domů“). Tabulka základních příslovcí jam, nun, tre, tro.

Většina esperantských příslovcí vzniká přidáním koncovky **-e** ke kořeni: *rapida* „rychlý“ → *rapide* „rychle“ (pravidlo 7 Fundamenta). Přidáním *-n* k příslovci místa vznikne směr: *hejme* „doma“ → *hejmen* „domů“. Uzavřená skupina asi třiceti krátkých slov – *ankaŭ, jam, nun, tre, tro* a další – funguje jako příslovce bez jakékoli koncovky.

## Příslovce s -e

Koncovka *-e* funguje s kořeny všech druhů, nejen s přídavnými jmény.

| Kořen | Jiný tvar | Příslovce s -e |
|---|---|---|
| *rapid-* | *rapida* „rychlý“ | *rapide* „rychle“ |
| *bon-* | *bona* „dobrý“ | *bone* „dobře“ |
| *hejm-* | *hejmo* „domov“ | *hejme* „doma“ |
| *maten-* | *mateno* „ráno“ | *matene* „ráno“ |
| *vintr-* | *vintro* „zima“ | *vintre* „v zimě“ |
| *ekzempl-* | *ekzemplo* „příklad“ | *ekzemple* „například“ |
| *unu* | *unua* „první“ | *unue* „zaprvé“ |
| *antaŭ* | předložka „před“ | *antaŭe* „dříve“ |
| *post* | předložka „po“ | *poste* „potom“ |
| *kun* | předložka „s“ | *kune* „společně“ |
| *kompreni* + *-ebl-* | *komprenebla* „srozumitelný“ | *kompreneble* „samozřejmě“ |

Příslovce může popisovat sloveso, přídavné jméno, jiné příslovce nebo celou větu (PMEG):

- *La policano kuras rapide.* – „Policista běží rychle.“
- *Ŝi sidas hejme.* – „Sedí doma.“
- *Ĝi estas sufiĉe granda.* – „Je to dost velké.“
- *Kompreneble mi iros.* – „Samozřejmě půjdu.“

České příslovce se tvoří rozmanitě („rychle, dobře, hezky, doma“), esperantské vždy koncovkou *-e*, a to i z kořenů, které jsou původně podstatná jména nebo předložky.

### Příslovce ve větách bez podmětu

Když věta nemá skutečný podmět, esperanto používá příslovce, ne přídavné jméno (PMEG).

- *Estas mallume.* – „Je tma.“
- *Estas varme hodiaŭ.* – „Dnes je teplo.“
- *Estas bone, ke vi venas.* – „Je dobře, že přicházíš.“
- *Kritiki estas facile.* – „Kritizovat je snadné.“

Česká bezpodmětná věta se chová podobně: říkáme „Je teplo“, nikoli „Je teplé“, a esperantsky *Estas varme*.

### Stupňování

Příslovce se stupňují jako [přídavná jména](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/podstatna-a-pridavna-jmena/): *pli rapide* „rychleji“, *plej rapide* „nejrychleji“, *malpli rapide* „méně rychle“. *Li kuras pli rapide ol mi* – „Běží rychleji než já“. „Stejně … jako“ je *tiel … kiel*: *tiel rapide kiel vi* – „stejně rychle jako ty“. Podrobněji v části o [stupňování](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/stupnovani/).

## Směr s -en

Pravidlo 13 Fundamenta: příslovce místa přidává *-n*, aby vyjádřilo pohyb k nějakému místu. Je to totéž *-n* jako u [akuzativu](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/).

Mi restas hejme. | Zůstávám doma.
Mi iras hejmen. | Jdu domů.

Čeština rozlišuje místo a směr u příslovcí také: „doma – domů, nahoře – nahoru, dole – dolů, kde – kam“. Esperanto k tomu používá jednotné *-n*.

| Kde? | Kam? |
|---|---|
| *hejme* „doma“ | *hejmen* „domů“ |
| *supre* „nahoře“ | *supren* „nahoru“ |
| *malsupre* „dole“ | *malsupren* „dolů“ |
| *antaŭe* „vpředu“ | *antaŭen* „vpřed, dopředu“ |
| *dekstre* „vpravo“ | *dekstren* „doprava“ |
| *ekstere* „venku“ | *eksteren* „ven“ |
| *tie* „tam“ | *tien* „tam“ (jako směr) |
| *kie* „kde“ | *kien* „kam“ |

- *Mi iras hejmen.* – „Jdu domů.“
- *Rigardu supren!* – „Podívejte se nahoru!“
- *Kien vi iras?* – „Kam jdeš?“

*Tie, kie* a další slova místa na *-e* patří mezi [tabulková slova](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tabulkova-slova/) spolu s časovými slovy, například *tiam* „tehdy“ a *kiam* „kdy“.

## Základní příslovce bez koncovky

Tato krátká slova jsou oficiální a nemají koncovku. PMEG je řadí podle významu; následující seznam obsahuje ta běžná.

| Slovo | Význam | Příklad | Překlad |
|---|---|---|---|
| *ankoraŭ* | ještě | *Li ankoraŭ dormas.* | „Ještě spí.“ |
| *baldaŭ* | brzy | *Ĝis baldaŭ!* | „Brzy na shledanou!“ |
| *hieraŭ* | včera | *Hieraŭ pluvis.* | „Včera pršelo.“ |
| *hodiaŭ* | dnes | *Hodiaŭ estas lundo.* | „Dnes je pondělí.“ |
| *morgaŭ* | zítra | *Ĝis morgaŭ!* | „Do zítřka!“ |
| *jam* | už | *Mi jam manĝis.* | „Už jsem jedl/a.“ |
| *ĵus* | právě | *Li ĵus venis.* | „Právě přišel.“ |
| *nun* | teď | *Kie vi estas nun?* | „Kde jsi teď?“ |
| *plu* | dál, ještě | *Mi ne plu fumas.* | „Už nekouřím.“ |
| *tuj* | hned | *Venu tuj!* | „Přijď hned!“ |
| *for* | pryč | *Iru for!* | „Jdi pryč!“ |
| *tre* | velmi | *tre bona* | „velmi dobrý“ |
| *tro* | příliš | *tro varma* | „příliš teplý“ |
| *pli* | více | *pli granda* | „větší“ |
| *plej* | nejvíce | *la plej bona* | „nejlepší“ |
| *preskaŭ* | skoro | *preskaŭ ĉiuj* | „skoro všichni“ |
| *apenaŭ* | stěží, sotva | *apenaŭ videbla* | „stěží viditelný“ |
| *almenaŭ* | alespoň | *almenaŭ unu* | „alespoň jeden“ |
| *nur* | jen | *nur unu* | „jen jeden“ |
| *eĉ* | dokonce, i | *eĉ infano* | „dokonce i dítě“ |
| *ankaŭ* | také | *Ankaŭ mi.* | „Já také.“ |
| *ja* | přece, vždyť | *Mi ja diris tion!* | „Vždyť jsem to říkal/a!“ |
| *jen* | hle, tady je | *Jen la libro.* | „Tady je kniha.“ |
| *do* | tedy, tak | *Venu do!* | „Tak pojď!“ |
| *tamen* | přesto | *Tamen mi iros.* | „Přesto půjdu.“ |
| *kvazaŭ* | jako by | *kvazaŭ infano* | „jakoby dítě“ |
| *mem* | sám | *mi mem* | „já sám“ |
| *ju … des* | čím … tím | *ju pli, des pli bone* | „čím víc, tím lépe“ |
| *ne, jes* | ne; ano | *Mi ne scias.* | „Nevím.“ |

Mnohé z nich lze rozšířit koncovkami: *hodiaŭa* „dnešní“, *nuna* „současný“, *tuja* „okamžitý“, *baldaŭa* „nadcházející“. *Ne* a *jes* se probírají v části o [otázkách a záporu](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/otazky-a-zapor/).

### Záleží na místě

Slova jako *nur, eĉ, ankaŭ* a *tre* stojí obvykle bezprostředně před slovem, k němuž se vztahují (PMEG). Přesunutí může změnit význam, podobně jako u českého „jen“:

- *Nur mi vidis lin.* – „Jen já jsem ho viděl.“
- *Mi vidis nur lin.* – „Viděl/a jsem jen jeho.“

## Příklady ve větách

- *Ŝi kantas bele.* – „Ona krásně zpívá.“
- *Li respondis tute ĝuste.* – „Odpověděl úplně správně.“
- *Matene mi trinkas teon.* – „Ráno piji čaj.“
- *Ni vojaĝis buse al Krakovo.* – „Jeli jsme autobusem do Krakova.“
- *Estas malvarme ekstere.* – „Venku je zima.“
- *Ni iru eksteren!* – „Pojďme ven!“
- *Li ofte forgesas sian telefonon.* – „On často zapomíná telefon.“
- *Mi preskaŭ falis.* – „Málem jsem upadl.“
- *Ŝi parolas Esperanton pli flue ol mi.* – „Ona mluví esperantsky plynuleji než já.“

## Časté otázky

### Jak se v esperantu tvoří příslovce?
Přidejte *-e* ke kořeni: *rapida* → *rapide* „rychle“, *mateno* → *matene* „ráno“. Krátký seznam základních příslovcí, například *jam* a *tre*, koncovku nemá.

### Proč se říká „Estas varme“ a ne „Estas varma“?
Ve větě bez skutečného podmětu esperanto používá příslovce. *Estas varme* znamená „je teplo“; *varma* potřebuje podstatné jméno, které popisuje, jako v *La teo estas varma* „Čaj je teplý“.

### Jaký je rozdíl mezi hejme a hejmen?
*Hejme* znamená „doma“ (místo), *hejmen* „domů“ (směr). *Mi estas hejme* – „Jsem doma“; *Mi iras hejmen* – „Jdu domů“.

### Jak se řekne „ještě ne“ a „už ne“?
„Ještě ne“ je *ankoraŭ ne*: *Li ankoraŭ ne venis* – „Ještě nepřišel“. „Už ne“ je *ne plu*: *Mi ne plu fumas* – „Už nekouřím“.

### Mohou základní příslovce jako hodiaŭ přijímat koncovky?
Ano. *Hodiaŭa* znamená „dnešní“, *nuna* „současný“ a *tuja* „okamžitý“.

## Zdroje

- [Fundamento de Esperanto – gramatika anglicky (pravidla 7 a 13)](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/gramatiko_angla.html)
- [PMEG – E-vortoj (odvozená příslovce)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/e-vortoj/index.html)
- [PMEG – Užití E-slov](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/e-vortoj/uzo.html)
- [PMEG – Slůvka podobná E-slovům](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/e-vortecaj_vortetoj/index.html)
- [PMEG – Časová slůvka](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/e-vortecaj_vortetoj/tempaj/index.html)
- [PMEG – Ankaŭ](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/e-vortecaj_vortetoj/ceteraj/ankau.html)
- [PMEG – N pro směr](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/direkto.html)
- [lernu – Adverboj](https://lernu.net/gramatiko/adverboj)