# Slovesa v esperantu: časy, časování a esti

Source: https://esperantopedia.org/cs/gramatika/slovesa/
Language: cs
Updated: 2026-10-28

> Esperantská slovesa mají šest koncovek (-i, -as, -is, -os, -us, -u) a jeden tvar pro každou osobu: mi estas, ili estas. Tabulky, způsoby, -ig a -iĝ.

Esperantská slovesa mají šest koncovek a nemění se podle osoby ani čísla. *Mi parolas, vi parolas, ŝi parolas, ili parolas* – „mluvím, mluvíte, mluví, mluví“: pro každý čas jediný tvar. Nepravidelná slovesa neexistují, ani *esti* – „být“. Pro mluvčí češtiny je to zásadní zjednodušení: česká slovesa se časují podle osoby, čísla, času, způsobu, rodu i vidu.

## Šest slovesných koncovek

| Koncovka | Název | Příklad | Překlad |
|---|---|---|---|
| -i | infinitiv | *paroli* | „mluvit“ |
| -as | přítomný čas | *mi parolas* | „mluvím, právě mluvím“ |
| -is | minulý čas | *mi parolis* | „mluvil/a jsem, už jsem mluvil/a“ |
| -os | budoucí čas | *mi parolos* | „budu mluvit“ |
| -us | podmiňovací způsob | *mi parolus* | „mluvil/a bych“ |
| -u | rozkaz, přání (volitiv) | *parolu!* | „mluvte!“ |

Samohlásky sledují vzorec: *a* je přítomnost, *i* minulost, *o* budoucnost. Tytéž samohlásky se vracejí v [příčestích](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pricesti/) *-ant-*, *-int-* a *-ont-*.

## Úplné časování slovesa paroli – „mluvit“

| Osoba | Přítomný | Minulý | Budoucí | Podmiňovací | Volitiv |
|---|---|---|---|---|---|
| já | *mi parolas* | *mi parolis* | *mi parolos* | *mi parolus* | *mi parolu* |
| ty, vy | *vi parolas* | *vi parolis* | *vi parolos* | *vi parolus* | *vi parolu* |
| on, ona, ono | *li, ŝi, ĝi parolas* | *li, ŝi, ĝi parolis* | *li, ŝi, ĝi parolos* | *li, ŝi, ĝi parolus* | *li, ŝi, ĝi parolu* |
| my | *ni parolas* | *ni parolis* | *ni parolos* | *ni parolus* | *ni parolu* |
| vy (více osob) | *vi parolas* | *vi parolis* | *vi parolos* | *vi parolus* | *vi parolu* |
| oni, ony, ona | *ili parolas* | *ili parolis* | *ili parolos* | *ili parolus* | *ili parolu* |
| člověk, lidé | *oni parolas* | *oni parolis* | *oni parolos* | *oni parolus* | *oni parolu* |
| **Česky** | mluví | mluvil/a | bude mluvit | mluvil/a by | ať mluví, mluvte |

Podle této tabulky se chová každé sloveso v jazyce. Mění se jen podmět, proto je zájmeno nutné: samotné *parolas* neříká, kdo mluví. Viz [zájmena](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/zajmena/). Čeština zájmeno u slovesa obvykle vynechává („mluvím“, „jdeme“), protože osobu prozradí koncovka. Esperanto osobní koncovku nemá, a tak musíte zájmeno napsat: *Mi parolas*, ne *Parolas*. Výjimku tvoří neosobní věty bez podmětu: *Pluvas.* – „Prší.“

## Esti – „být“

| Tvar | Esperanto | Česky |
|---|---|---|
| infinitiv | *esti* | být |
| přítomný | *estas* | jsem, jsi, je, jsme, jste, jsou |
| minulý | *estis* | byl/a jsem, byl/a jsi, byl/a… |
| budoucí | *estos* | budu, budeš, bude… |
| podmiňovací | *estus* | byl/a bych, byl/a bys, byl/a by… |
| volitiv | *estu* | buď!, ať je |
| příčestí | *estanta, estinta, estonta* | jsoucí, který byl, budoucí |

- *Mi estas feliĉa.* – „Jsem šťastný/á.“
- *Ili estis hejme.* – „Byli doma.“
- *Estu trankvila!* – „Buďte klidný/á!“
- *Estas tri katoj en la ĝardeno.* – „V zahradě jsou tři kočky.“

Slovo za *esti* nikdy nemá předmětové *-n*: *Mi estas instruisto* – „Jsem učitel“. Viz [akuzativ](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/).

## Přítomný, minulý a budoucí čas

**-as** pokrývá, co se děje právě teď, zvyky a obecné pravdy. Pokrývá také stavy, které začaly dříve a stále trvají: *Mi loĝas ĉi tie tri jarojn.* – „Bydlím tu tři roky.“

**-is** pokrývá každou minulost: *Mi jam manĝis.* – „Už jsem jedl/a.“ *Hieraŭ mi laboris.* – „Včera jsem pracoval/a.“

**-os** je budoucnost: *Morgaŭ mi vizitos vin.* – „Zítra vás navštívím.“ Česká nedokonavá slovesa tvoří budoucnost opisem („budu číst“), dokonavá prostým tvarem („přečtu“); esperantsky je to vždy jediný tvar: *mi legos*.

V nepřímé řeči sloveso zachovává čas původních slov: *Li diris, ke li volas manĝi.* – „Řekl, že chce jíst“ (doslova „chce“). Česky je to stejně, takže tady potíže mít nebudete.

## Čeština má vid, esperanto ne

Česká slovesa jsou dokonavá, nebo nedokonavá („číst“ – „přečíst“, „psát“ – „napsat“, „dělat“ – „udělat“). Esperantské časy vid nerozlišují: *Mi legis la libron* může znamenat „četl/a jsem knihu“ i „přečetl/a jsem knihu“. Potřebujete-li vid vyjádřit, pomáhají předpony, přípony a slova:

| Česky | Esperantsky |
|---|---|
| usnout | *ekdormi* (předpona *ek-*: začátek děje) |
| rozesmát se | *ekridi* |
| číst dlouho, opakovaně | *legadi* (přípona *-ad-*: trvání, opakování) |
| dočíst, dokončit čtení | *fini legi* (nebo *tralegi*) |
| už jsem přečetl/a | *Mi jam legis* (slovo *jam* „už“) |

## Podmiňovací způsob -us

*-us* popisuje představované nebo nereálné, bez časového určení. Ve větách s „kdyby“ o něčem jen představovaném mají obě části *-us*:

- *Se mi havus tempon, mi venus.* – „Kdybych měl čas, přišel bych.“
- *Mi ŝatus kafon.* – „Dal/a bych si kávu.“
- *Ĉu vi povus helpi min?* – „Mohl/a byste mi pomoci?“

Čeština podmiňovací způsob tvoří z „bych, bys, by, bychom, byste“ a příčestí, takže se mění podle osoby a rodu; esperantské *-us* je pro všechny osoby stejné. Pro reálné možnosti se používají běžné časy: *Se pluvos, mi restos hejme.* – „Jestli bude pršet, zůstanu doma.“ Esperanto používá budoucí čas v obou částech, a stejně to dělá i čeština.

## Volitiv -u: rozkazy, přání, „pojďme“

*-u* ukazuje, co někdo chce, o co žádá nebo co nařizuje:

- *Venu!* – „Pojďte!“
- *Ni iru!* – „Pojďme!“
- *Li atendu.* – „Ať počká.“
- *Mi volas, ke vi venu.* – „Chci, abyste přišel/přišla.“
- *Ĉu ni iru?* – „Máme jít?“

Jedno *-u* tak pokrývá český rozkazovací způsob („pojď“), výzvu pro první osobu množného čísla („pojďme“) i spojení s „ať“ a „aby“. Zdvořilé „prosím“ je *bonvolu* s infinitivem: *Bonvolu sidiĝi.* – „Posaďte se, prosím.“

## Složené časy ve zkratce

*Esti* s příčestím dává jemnější časová rozlišení a trpný rod:

| Tvar | Příklad | Překlad |
|---|---|---|
| *estas* + *-inta* | *Mi estas manĝinta.* | „Mám po jídle (už jsem jedl/a).“ |
| *estis* + *-inta* | *Mi estis manĝinta, kiam li venis.* | „Už jsem měl/a po jídle, když přišel.“ |
| *estas* + *-ita* | *La pordo estas fermita.* | „Dveře jsou zavřené.“ |
| *estis* + *-ita* + *de* | *La letero estis skribita de Anna.* | „Dopis byl napsán Annou.“ |

PMEG radí ve většině případů používat jednoduché tvary. Podrobnosti jsou na stránce o [příčestích](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pricesti/).

## Přechodná a nepřechodná: -ig- a -iĝ-

Každý slovesný kořen je buď přechodný (má předmět), nebo nepřechodný. *Fermi* – „zavřít“ je přechodné: *Mi fermas la pordon.* – „Zavírám dveře.“ Chcete-li říct „dveře se zavírají“, přidejte *-iĝ-*: *La pordo fermiĝas.* Česky tu stojí „se“, esperantsky *-iĝ-*.

*-ig-* funguje opačně a znamená „způsobit“: *morti* – „umřít“ → *mortigi* – „zabít“. Obě přípony se mohou spojit s jedním kořenem: *sidi* – „sedět“, *sidiĝi* – „posadit se“, *sidigi* – „posadit (někoho)“. Více na stránce o [přechodnosti](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/prechodnost/) a mezi [příponami](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pripony/).

## Příklady ve větách

- *Mi legas libron.* – „Čtu knihu.“
- *Hieraŭ mi legis la tutan tagon.* – „Včera jsem četl celý den.“
- *Morgaŭ mi legos la novan ĉapitron.* – „Zítra budu číst novou kapitolu.“
- *Kiam vi telefonis, mi kuiris.* – „Když jsi zavolal, vařil jsem.“
- *Mi ŝatus legi pli ofte.* – „Rád bych četl častěji.“
- *Se mi estus vi, mi ne farus tion.* – „Kdybych byl tebou, neudělal bych to.“
- *Legu laŭte, mi petas!* – „Čti nahlas, prosím!“
- *Ni iru al la biblioteko!* – „Pojďme do knihovny!“
- *Mi deziras, ke vi estu feliĉa.* – „Přeji si, abys byl šťastný.“
- *Mi ne komprenas la demandon.* – „Nerozumím té otázce.“

## Časté otázky

### Kolik časů má esperanto?
Tři jednoduché časy: přítomný *-as*, minulý *-is* a budoucí *-os*. Přidejte podmiňovací *-us*, volitiv *-u* a infinitiv *-i* a máte všech šest slovesných koncovek.

### Existují v esperantu nepravidelná slovesa?
Ne. Každé sloveso, včetně *esti* – „být“, *havi* – „mít“ a *iri* – „jít“, používá týchž šest koncovek.

### Jak se v esperantu řekne „pojďme“?
Použijte *ni* s tvarem na *-u*: *Ni iru!* – „Pojďme!“, *Ni manĝu!* – „Pojďme jíst!“.

### Jak se sloveso neguje?
Dejte před něj *ne*: *Mi ne komprenas.* – „Nerozumím.“ Více v části o [otázkách a záporu](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/otazky-a-zapor/).

### Má esperanto průběhový čas jako „I am eating“?
*Mi manĝas* znamená „jím“ i „právě jím“, stejně jako česky. Složený tvar jako *mi estas manĝanta* existuje, ale je třeba jen zřídka.

### Jak v esperantu vyjádřit vid, třeba „číst“ a „přečíst“?
Obvykle stačí čas a souvislost: *Mi legis la libron* je „četl/a jsem“ i „přečetl/a jsem knihu“. Začátek děje vyjadřuje *ek-* (*ekdormi* „usnout“), trvání a opakování *-ad-* (*legadi*), dokončení slovo *jam* „už“, spojení *fini legi* „dočíst“ nebo příčestí *legita* „přečtený“.

## Zdroje

- [Fundamento de Esperanto, pravidlo 6 (anglicky)](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/gramatiko_angla.html) – Akademio de Esperanto
- PMEG: [Verboj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj/index.html), [I-verboj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj/neutrala.html), [AS](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj/reala/nun-tempo.html), [IS](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj/reala/pasinta_tempo.html), [U](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj/vola.html), [US](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj/imaga.html)
- PMEG: [Kunmetitaj verboformoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/participoj/kunmetitaj_verboformoj/index.html), [Nerekta parolo: verboformoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/subfrazoj/nerekta_parolo/verboformoj.html)
- PMEG: [IG](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/ig.html), [IĜ](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/igh.html)
- [Esperanto grammar](https://en.wikipedia.org/wiki/Esperanto_grammar) – Wikipedia