# Tabulková slova v esperantu: tabulka všech 45 slov

Source: https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tabulkova-slova/
Language: cs
Updated: 2026-10-28

> 45 tabulkových slov (korelativ) vzniká spojením 5 začátků a 9 koncovek: kiu, tio, ĉiam, nenie. Tabulka k vytištění s českými významy a tipy k zapamatování.

Tabulková slova (též korelativy nebo souvztažná slova) jsou základní tázací a odpovědní slova, například *kiu* – „kdo“, *tie* – „tam“ a *neniam* – „nikdy“. Je jich 45 a každé spojuje jeden z 5 začátků s jednou z 9 koncovek, takže ze 14 dílků vznikne všech 45 slov. Esperantisté jim říkají *tabelvortoj* – „tabulková slova“ a všechna jsou ve Fundamentu z roku 1905.

Čeština má podobné řady: „kdo – ten – někdo – každý – nikdo“, „kde – tam – někde – všude – nikde“, „kdy – tehdy – někdy – vždy – nikdy“. Esperanto tuto myšlenku dotáhlo do pravidelné tabulky, kterou se naučíte jednou provždy.

## Tabulka tabulkových slov

Sloupce jsou začátky, řádky koncovky.

| Koncovka | **ki-** (otázka) | **ti-** (ukazování) | **i-** (nějaký) | **ĉi-** (každý) | **neni-** (žádný) |
|---|---|---|---|---|---|
| **-o** věc | *kio* – co | *tio* – to | *io* – něco | *ĉio* – všechno | *nenio* – nic |
| **-u** osoba, jedinec | *kiu* – kdo, který | *tiu* – ten | *iu* – někdo, některý | *ĉiu* – každý | *neniu* – nikdo, žádný |
| **-a** druh, vlastnost | *kia* – jaký | *tia* – takový | *ia* – nějaký | *ĉia* – každého druhu | *nenia* – žádného druhu |
| **-e** místo | *kie* – kde | *tie* – tam | *ie* – někde | *ĉie* – všude | *nenie* – nikde |
| **-el** způsob, míra | *kiel* – jak, jako | *tiel* – tak | *iel* – nějak | *ĉiel* – všemi způsoby | *neniel* – nijak |
| **-am** čas | *kiam* – kdy | *tiam* – tehdy | *iam* – někdy | *ĉiam* – vždy | *neniam* – nikdy |
| **-om** množství | *kiom* – kolik | *tiom* – tolik | *iom* – trochu, nějaké množství | *ĉiom* – všechno, celé množství | *neniom* – ani trochu |
| **-al** důvod | *kial* – proč | *tial* – proto | *ial* – z nějakého důvodu | *ĉial* – ze všech důvodů | *nenial* – z žádného důvodu |
| **-es** vlastník | *kies* – čí | *ties* – toho | *ies* – něčí | *ĉies* – každého | *nenies* – ničí |

## Jak si je zapamatovat

Učte se 14 dílků, ne 45 slov. Pak každé tabulkové slovo čtěte jako „začátek + koncovka“: *neni-* „žádný“ + *-am* „čas“ = *neniam* – „nikdy“.

**Začátky** odpovídají českým řadám:

- **ki-** se ptá nebo spojuje, jako české „kdo, kde, kdy“: *kio* – „co“, *kie* – „kde“, *kiam* – „kdy“.
- **ti-** ukazuje, jako české „ten, tam, tehdy“: *tio* – „to“, *tie* – „tam“, *tiam* – „tehdy“.
- **i-** je neurčité jako české „ně-“ (někdo, někde, někdy), **ĉi-** zahrnuje vše jako „vše-“ a „každ-“ (všude, každý) a **neni-** zapírá jako české „ni-“ (nikdo, nikde, nikdy).

**Koncovky** jsou těžší část. Pomáhá několik pomůcek (jsou to triky, ne etymologie):

- **-e** pro místo: české „kde“ také končí na *e*.
- **-es** pro vlastníka: *kies* – „čí“.
- **-al** pro důvod: *kial* – „proč“.
- **-u** je pro osobu nebo jednotlivou věc, **-o** pro věc obecně.

Procvičujte po jednom řádku napříč všemi pěti sloupci: *kiam? – tiam – iam – ĉiam – neniam*. Otázka a odpověď často tvoří dvojice: *Kie?* – *Tie.* („Kde?“ – „Tam.“) *Kiam?* – *Tiam.* („Kdy?“ – „Tehdy.“)

## Kiu, nebo kio, ĉiu, nebo ĉiuj

*Kiu* se ptá na osobu nebo jednu položku ze skupiny a může stát před podstatným jménem: *kiu libro* – „která kniha“, *tiu domo* – „ten dům“. *Kio* se ptá na věc obecně a stojí samostatně:

- *Kio estas tio?* – „Co je to?“
- *Kiu estas tiu?* – „Kdo je to?“

*Ĉiu* znamená „každý“ a je v jednotném čísle; *ĉiuj* znamená „všichni“ a je v množném:

- *Ĉiu infano ludas.* – „Každé dítě si hraje.“
- *Ĉiuj infanoj ludas.* – „Všechny děti si hrají.“

## Přidání -n a -j

Koncovky přijímají jen některá tabulková slova. Slova na *-u* a *-a* se shodují se svým podstatným jménem stejně jako [přídavná jména](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/podstatna-a-pridavna-jmena/). Slova na *-e, -el, -am, -om* a *-al* fungují jako [příslovce](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/prislovce/) a zůstávají beze změny, kromě slov na *-e*, která berou *-n* pro směr.

| Skupina | -j (množné) | -n | Příklady |
|---|---|---|---|
| -u | ano | ano | *kiuj, kiun, tiujn, ĉiujn* |
| -a | ano | ano | *kiaj, tian, tiajn* |
| -o | normálně ne | ano | *kion, tion, nenion* |
| -e | ne | jen směr | *kien, tien, ĉien, nenien* |
| -el, -am, -om, -al, -es | ne | ne | *kiel, kiam, kiom, kial, kies* |

- *Kiun vi vidis?* – „Koho jsi viděl/a?“
- *Mi aĉetis tiujn librojn.* – „Koupil/a jsem ty knihy.“
- *Kion vi diris?* – „Co jsi řekl/a?“
- *Kien vi iras?* – „Kam jdeš?“ Porovnejte *Kie vi estas?* – „Kde jsi?“
- *Mi vidis neniun.* – „Nikoho jsem neviděl/a.“

Pravidla pro *-n* jsou stejná jako všude jinde: viz [akuzativ](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/).

## Ĉi tiu a tiu ĉi: „tento“

Slova s *ti-* jsou k vzdálenosti neutrální, takže *tiu* může znamenat „tento“ i „tamten“. Přidáním *ĉi* se vyjádří blízkost: *ĉi tiu* nebo *tiu ĉi* – „tenhle (zde)“, *ĉi tie* nebo *tie ĉi* – „tady“. Obě pořadí znamenají totéž. Česky k tomu máme „tenhle“ a „tamten“, esperanto vystačí s jediným *ĉi*.

Pište je jako dvě slova, bez spojovníku. Spojovník se objevuje jen ve slovech z nich utvořených: *ĉi-jare* – „letos“, *ĉi-nokte* – „dnes v noci“.

## Ajn: „-koli“

*Ajn* za tabulkovým slovem znamená „-koli“ nebo „vůbec jakýkoli“: *kiu ajn* – „kdokoli“, *kio ajn* – „cokoli“, *kie ajn* – „kdekoli“, *iam ajn* – „kdykoli“. Česká přípona „-koli“ je tomu nápadně podobná. *Ajn* stojí vždy hned za tabulkovým slovem. *Nenion ajn* znamená „vůbec nic“.

## Tabulková slova, která spojují věty

Slova na *ki-* také uvozují vztažné věty a nepřímé otázky, jako české „kdo“, „který“ a „kde“:

- *La viro, kiu venis, estas mia patro.* – „Muž, který přišel, je můj otec.“
- *La libro, kiun mi legas, estas bona.* – „Kniha, kterou čtu, je dobrá.“
- *Mi faris tion, kion vi petis.* – „Udělal/a jsem to, o co jsi mě požádal/a.“
- *Mi ne scias, kie li loĝas.* – „Nevím, kde bydlí.“

Pro množství něčeho přidejte *da*: *Kiom da mono vi havas?* – „Kolik peněz máš?“ Otázky se slovy na ki- jsou probrány v části o [otázkách a záporu](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/otazky-a-zapor/).

## Příklady ve větách

- *Kiu estas tiu viro?* – „Kdo je ten muž?“
- *Kio estas en la skatolo?* – „Co je v krabici?“
- *Kian veteron vi havas tie?* – „Jaké tam máš počasí?“
- *Ĉiu infano ricevis donacon.* – „Každé dítě dostalo dárek.“
- *Ĉiuj ĝojis pri la neĝo.* – „Všichni se radovali ze sněhu.“
- *Iu frapas ĉe la pordo.* – „Někdo klepe na dveře.“
- *Mi serĉis la ŝlosilon ĉie, sed trovis ĝin nenie.* – „Hledal jsem klíč všude, ale nikde jsem ho nenašel.“
- *Kiam vi alvenos, telefonu al mi.* – „Až dorazíš, zavolej mi.“
- *Ĉi tiu domo estas pli granda ol tiu.* – „Tento dům je větší než tamten.“
- *Prenu kiun ajn libron vi volas.* – „Vezmi si kteroukoli knihu, kterou chceš.“

## Časté otázky

### Kolik tabulkových slov má esperanto?
Je jich 45: pět začátků (*ki-, ti-, i-, ĉi-, neni-*) krát devět koncovek (*-o, -u, -a, -e, -el, -am, -om, -al, -es*). Tvary jako *aliu* se začátkem *ali-* „jiný“ jsou neoficiální a PMEG je nedoporučuje.

### Jaký je rozdíl mezi kiu a kio?
*Kiu* je pro osoby a pro jednu položku z několika („kdo“, „který“) a může stát před podstatným jménem. *Kio* je pro věci obecně („co“) a stojí samostatně.

### Je to ĉi tiu, nebo tiu ĉi?
Obojí je správně a znamená totéž: „tento“. *Ĉi* může stát před tabulkovým slovem i za ním.

### Berou tabulková slova -n?
Ta na *-u*, *-a* a *-o* ho berou jako předmět: *kiun, tian, tion*. Ta na *-e* ho berou jen pro směr: *tien*. Ostatní se nikdy nemění.

### Proč se jim říká korelativy?
Protože tvoří odpovídající si sady: ke každému tázacímu slovu patří ukazovací, neurčité, úhrnné a záporné protějšky. Esperantsky se jim říká *tabelvortoj*, podle tabulky, v níž se obvykle učí.

## Zdroje

- PMEG: [Tabelvortoj – bazaj reguloj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/tabelvortoj/bazaj_reguloj.html), [Postpartoj kaj finaĵoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/tabelvortoj/postpartoj_finajhoj.html), [ALI-vortoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/tabelvortoj/ali-vortoj.html)
- PMEG: [Ĉi](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/e-vortecaj_vortetoj/lokaj/chi.html), [Ajn](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/e-vortecaj_vortetoj/ceteraj/ajn.html), [N por direkto](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/direkto.html)
- [Fundamento de Esperanto](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/) – Akademio de Esperanto
- [Esperanto vocabulary](https://en.wikipedia.org/wiki/Esperanto_vocabulary) – Wikipedie (anglicky)