# Tvoření slov v esperantu: kořeny, předpony, přípony

Source: https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tvoreni-slov/
Language: cs
Updated: 2026-10-28

> Esperanto skládá slova z neměnných částí: mal·san·ul·ej·o je nemocnice. Jak kořeny, koncovky, afixy a složeniny dělají z jednoho kořene rodinu slov.

Esperantská slova jsou postavena z **částí, které nikdy nemění tvar**: kořene, volitelných předpon a přípon a gramatické koncovky. *Mal·san·ul·ej·o* je „opak + zdravý + osoba + místo + podstatné jméno“, tedy „nemocnice“. Znáte-li části, můžete slovo rozebrat – a stavět nová.

Skládání slov z předpon, kořenů a přípon znáte z češtiny („před-pon-a“, „nemoc-nic-e“). Rozdíl je v pravidelnosti: česká předpona, přípona i koncovka mění tvar slova a často i význam nepravidelně, kdežto esperantská část znamená vždy totéž.

malsanulejo = nemocnice | san = zdravý

Proto esperanto potřebuje méně kořenů než jiné jazyky. První Zamenhofova učebnice, *Unua Libro* (1887), měla jen 917 kořenů. S koncovkami, afixy a skládáním dává každý kořen celou rodinu příbuzných slov.

**Jeden kořen, desítky slov** Reta Vortaro uvádí 23 slov utvořených z kořene san-. Tady jich ukazujeme 15 – když znáte několik předpon a přípon, porozumíte jim i bez slovníku. Rodiny slov: Reta Vortaro (GPL); stavba slov: analyzátor Esperantopedia; významy: Esperantopedia, Wikislovník, ReVo.

lernejestro = ředitel školy | lern = učit se | bel = krásný | dom = dům
resaniĝi = uzdravit se | san = zdravý
gepatroj = rodiče | patr = otec

## Čtyři druhy stavebních kamenů

| Kámen | Uzavřená, nebo otevřená množina | Kolik | Příklady |
|---|---|---|---|
| Kořeny | otevřená | 4 953 oficiálních prvků ve slovníku Akademie plus 420 kořenů přidaných v roce 2023 | *dom-, kur-, bel-* |
| Koncovky | uzavřená | 11 | *-o, -a, -e, -i, -as, -is, -os, -us, -u, -j, -n* |
| Afixy | uzavřená | 10 [předpon](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/predpony/), 31 [přípon](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pripony/), 6 příčestných přípon | *mal-, -ej-, -ant-* |
| Malá slova bez koncovek | uzavřená | 184 ve slovníku Akademie | *la, kaj, sur, ankaŭ* |

Slovník Akademie (*Akademia Vortaro*) napočítá 4 953 oficiálních prvků. V tom je 11 koncovek a 184 malých slov; ostatní potřebují koncovku. 10. oficiální dodatek z roku 2023 přidal 420 nových kořenů.

## Koncovka určuje slovní druh

Tentýž kořen se stane podstatným jménem, přídavným jménem, příslovcem nebo slovesem pouhou změnou koncovky. Viz [podstatná a přídavná jména](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/podstatna-a-pridavna-jmena/) a [slovesa](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/slovesa/).

| Koncovka | Slovní druh | *rapid-* | *san-* |
|---|---|---|---|
| *-o* | podstatné jméno | *rapido* „rychlost“ | *sano* „zdraví“ |
| *-a* | přídavné jméno | *rapida* „rychlý“ | *sana* „zdravý“ |
| *-e* | příslovce | *rapide* „rychle“ | *sane* „zdravě“ |
| *-i* | sloveso | *rapidi* „spěchat“ | *sani* „být zdravý“ |

Každý kořen má vlastní základní význam: děj, vlastnost nebo věc. Tvar na *-o* ho ukazuje (PMEG). *Kombi* „česat“ je děj, proto je hřeben *kombilo* „nástroj k česání“. *Broso* „kartáč“ je věc, takže kartáčování je prostě *brosi*.

## Afixy přidávají význam

Předpony stojí před kořenem, přípony za ním. Každá přidává jeden význam: *mal-* „opak“, *-ej-* „místo“, *-ul-* „osoba“, *-in-* „ženský“, *-et-* „malý“, *-eg-* „velký“, *-ig-* „způsobit“, *-iĝ-* „stát se“.

Afixy jsou také obyčejné kořeny. *Ejo* znamená „místo“, *ilo* „nástroj“, *eta* „drobný“, *ege* „velmi“, *ree* „znovu“.

## Rodina slov: lern- „učit se“

| Slovo | Části | Význam |
|---|---|---|
| *lerni* | lern·i | učit se |
| *lernanto* | lern·ant·o | žák, student |
| *lernejo* | lern·ej·o | škola |
| *lernejano* | lern·ej·an·o | žák školy |
| *lernejestro* | lern·ej·estr·o | ředitel školy |
| *lernolibro* | lern·o·libr·o | učebnice |
| *lernema* | lern·em·a | chtivý učit se |
| *lernebla* | lern·ebl·a | naučitelný |
| *lernado* | lern·ad·o | učení, proces učení |
| *ellerni* | el·lern·i | důkladně se naučit, zvládnout |
| *relerni* | re·lern·i | naučit se znovu |
| *memlerninto* | mem·lern·int·o | samouk |

Druhá rodina, od *san-* „zdravý“: *sana* „zdravý“, *malsana* „nemocný“, *malsano* „nemoc“, *malsanulo* „pacient“, *malsanulejo* „nemocnice“, *sanigi* „uzdravit, léčit“, *resaniĝi* „uzdravit se“.

## Složeniny: hlavní slovo je poslední

Pravidlo 11 ve Fundamentu: složeniny se tvoří spojením kořenů a hlavní slovo je poslední. Přední část zužuje význam poslední (PMEG).

- *vaporŝipo* – „parník“ (loď poháněná párou); *ŝipvaporo* by byla pára z lodi
- *fervojo* – „železnice“ (doslova „železná cesta“)
- *ĉefurbo* – „hlavní město“ (*ĉef-* „hlavní“ + *urbo* „město“)
- *dikfingro* – „palec“ (tlustý prst)

Stejné pořadí znáte z českých složenin: „vodopád“ je druh pádu, ne druh vody.

Spojovací samohláska, obvykle *-o-*, může stát mezi částmi kvůli snazší výslovnosti nebo srozumitelnosti: *lern·o·libr·o*, *sang·o·ruĝ·a* „krvavě rudý“. Obvykle se vynechává, když přední část prostě popisuje hlavní slovo jako přídavné jméno: *dikfingro*, ne *dikafingro* (PMEG). Spojovací *-o-* mají i české složeniny („vod-o-pád“, „železo-beton“).

I spojení s předložkou se může stát jedním slovem. Tady hlavní slovo nestojí na konci: *sen hejmo* „bez domova“ → *senhejma* „bezdomovský“; *inter nacioj* → *internacia* „mezinárodní“ (česky „mezi národy“ → „mezinárodní“); *sub tegmento* → *subtegmento* „podkroví“. Viz [předložky](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/predlozky/).

## Od 917 kořenů k desítkám tisíc slov

*Unua Libro* z roku 1887 měla 917 kořenů a Zamenhofův *Universala Vortaro* (1894) jich přidal dalších 1 740. Největší slovník, *Plena Ilustrita Vortaro*, uvedl ve vydání z roku 2002 16 780 hesel a 46 890 lexikálních jednotek. Většina těchto jednotek jsou odvozená slova a složeniny postavené z mnohem menší sady kořenů.

Akademio de Esperanto doporučuje zásadu **nutnosti a postačitelnosti**, kterou formuloval René de Saussure v roce 1913. Použijte každou část potřebnou pro jasný význam, a nic navíc. *Sufiĉo* už znamená „dostatek“, takže *sufiĉeco* nic nepřidává.

## Pasti

**1. Pevné významy.** Části slovo vysvětlují, ale nedefinují. *Lernejo* je škola, ne jakékoli místo, kde se někdo učí. Další příklady: *vortaro* „slovník“ (soubor slov), *arbaro* „les“, *vagonaro* „vlak“, *pordego* „brána“, *rideti* „usmívat se“, *ŝtrumpeto* „ponožka“. PMEG poznamenává, že *ladskatolo* je plechovka, ne jakákoli plechová krabice.

**2. Slova, která jen vypadají složená.** *Kolego* „kolega“ není *kol·eg·o* „obrovský krk“. *Okulo* „oko“ není *ok·ul·o* (*ok* „osm“ + *ul* „osoba“) a *haringo* „sleď“ není *har·ing·o* (*har* „vlas“ + *ing* „držák“). PMEG napočítal ve slovníku PIV víc než 150 kořenů, které jen vypadají, jako by obsahovaly příponu *-et-*.

**3. -ig- a -iĝ- závisí na kořeni.** *Fermi* „zavřít (něco)“ dává *fermiĝi* „zavřít se (samo)“. *Sidi* „sedět“ dává *sidigi* „posadit někoho“ a *sidiĝi* „posadit se“. Ve [slovníku](https://esperantopedia.org/cs/slovnik/) zkontrolujte, zda sloveso bere předmět.

**4. -um- nemá pevný význam.** *Kolumo* „límec“, *aerumi* „větrat“ a *plenumi* „splnit“ se musí učit po jednom.

## Příklady ve větách

- *Mia fratino lernas en granda lernejo.* – „Moje sestra se učí na velké škole.“
- *La lernantoj demandis la instruiston pri la lernolibro.* – „Žáci se zeptali učitele na učebnici.“
- *Esperanto estas facile lernebla lingvo.* – „Esperanto je snadno naučitelný jazyk.“
- *Mia avo laboris kiel fervojisto.* – „Můj dědeček pracoval jako železničář.“
- *Mia dormoĉambro estas malgranda sed hela.* – „Moje ložnice je malá, ale světlá.“
- *La vortaro helpas min kompreni novajn vortojn.* – „Slovník mi pomáhá rozumět novým slovům.“
- *Ĉu vi havas tranĉilon por la pano?* – „Máš nůž na chleba?“
- *Ŝia parolado estis mallonga kaj klara.* – „Její projev byl krátký a jasný.“
- *Vespere ni hejmeniris piede.* – „Večer jsme šli domů pěšky.“

## Časté otázky

### Kolik slov má esperanto?
Pevný počet neexistuje, protože nová slova lze stavět kdykoli. Největší slovník PIV (2002) má 46 890 lexikálních jednotek; oficiální seznam Akademie má 4 953 prvků plus 420 kořenů přidaných v roce 2023.

### Mohu v esperantu vymýšlet nová slova?
Ano. Každá správná kombinace částí je gramatická a obvykle se jí rozumí. Nejdřív se ale podívejte do slovníku, protože ustálené slovo s pevným významem už může existovat.

### Proč je v esperantských složeninách hlavní slovo poslední?
Pravidlo 11 ve Fundamentu klade hlavní slovo na konec. Přední část ho jen zužuje: *vaporŝipo* je druh lodi, ne druh páry.

### Co je spojovací -o- ve slovech jako lernolibro?
Je to volitelná samohláska mezi dvěma kořeny, která slovo usnadňuje vyslovit nebo pochopit. Je to podstatnojmenná koncovka použitá jako spoj a nikdy nebere *-j* ani *-n*.

### Proč lernejo znamená „škola“ a ne jakékoli místo k učení?
Jako ve všech jazycích dostávají i esperantské složeniny pevný, konvenční význam. Části dávají silnou nápovědu; přesný význam řekne slovník.

## Zdroje

- [Fundamento de Esperanto – gramatika v angličtině (pravidlo 11)](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/gramatiko_angla.html)
- [Akademio de Esperanto – Akademia Vortaro, vysvětlivky a statistiky](https://www.akademio-de-esperanto.org/akademia_vortaro/klarigoj.html)
- [Akademio de Esperanto – 10. oficiální dodatek (2023)](https://www.akademio-de-esperanto.org/decidoj/10oa.html)
- [PMEG – zásady tvoření slov](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/principoj/index.html)
- [PMEG – složeniny a přední prvky](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/principoj/antauelementoj.html)
- [PMEG – slova z frází](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/principoj/frazetvortigo.html)
- [PMEG – zdánlivé složeniny](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/principoj/shajnkunmetajhoj.html)
- [Reta Vortaro – lern/ (rodina slov)](https://reta-vortaro.de/revo/art/lern.html)
- [uea.facila – La Unua Libro (917 kořenů)](https://uea.facila.org/artikoloj/lingvo/la-unua-libro/)
- [Wikipedia – Esperanto vocabulary](https://en.wikipedia.org/wiki/Esperanto_vocabulary)
- [Wikipedia – Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto](https://en.wikipedia.org/wiki/Plena_Ilustrita_Vortaro_de_Esperanto)
- [Vikipedio – Neceso kaj sufiĉo](https://eo.wikipedia.org/wiki/Neceso_kaj_sufi%C4%89o)