# Zájmena v esperantu: mi, vi, li, ŝi, si a další

Source: https://esperantopedia.org/cs/gramatika/zajmena/
Language: cs
Updated: 2026-10-28

> Esperantská zájmena mají jeden vzorec: -n pro předmět a -a pro přivlastňování (mi, min, mia). Celá tabulka, si a li, staré ci a neoficiální ri.

Osobní zájmena esperanta jsou *mi* – „já“, *vi* – „ty, vy“, *li* – „on“, *ŝi* – „ona“, *ĝi* – „ono“, *ni* – „my“, *ili* – „oni, ony, ona“, *oni* – „člověk, lidé“ (neurčitý podmět) a zvratné *si*. Přidejte *-n* pro předmět (*min* – „mě“) a *-a* pro přivlastňování (*mia* – „můj“). Žádné další tvary se učit nemusíte.

Těchto devět zájmen uvádí pravidlo 5 ze [16 pravidel](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/16-pravidel/). Desáté, *ci*, existuje jen ve slovníku Fundamenta a téměř se nepoužívá.

## Všechna osobní zájmena

| Zájmeno | Česky | Předmět (-n) | Přivlastňovací (-a) |
|---|---|---|---|
| *mi* | já | *min* – mě | *mia* – můj |
| *vi* | ty, vy (jeden nebo více) | *vin* – tebe, vás | *via* – tvůj, váš |
| *li* | on | *lin* – ho, jeho | *lia* – jeho |
| *ŝi* | ona | *ŝin* – ji | *ŝia* – její |
| *ĝi* | ono | *ĝin* – ho, je | *ĝia* – jeho |
| *ni* | my | *nin* – nás | *nia* – náš |
| *ili* | oni, ony, ona | *ilin* – je | *ilia* – jejich |
| *oni* | člověk, lidé | *onin* – člověka (vzácné) | *onia* – člověkův (vzácné) |
| *si* | (zvratné) | *sin* – se, sebe | *sia* – svůj |

- **vi** je jednotné i množné, zdvořilé i důvěrné. Jedno slovo pokrývá „ty“, „vy“ (více osob) i zdvořilé „Vy“. Mluvčí češtiny se tak vyhnou věčné otázce tykání a vykání: stačí *vi*.
- **ĝi** je pro věci, zvířata a malá miminka.
- **ili** je pro jakoukoli skupinu osob nebo věcí, bez rodu. Odpovídá českému „oni“, „ony“ i „ona“ podle rodu.
- **oni** znamená lidi obecně: *Oni diras, ke…* – „Říká se, že…“. Často odpovídá českému zvratnému „se“ nebo trpnému rodu: *Oni parolas Esperanton tie.* – „Esperantem se tam mluví.“ *Onin* a *onia* jsou pravidelné, ale jen zřídka potřebné.

**Pozor na falešného přítele.** České „oni“ je esperantsky *ili* („oni se učí“ – *ili lernas*). Esperantské *oni* nemá s českým „oni“ nic společného: je to neurčitý podmět „člověk, lidé“.

Tvar předmětu se řídí pravidly [akuzativu](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/): *Ŝi amas lin.* – „Miluje ho.“ *Ĉu vi vidis min?* – „Viděl/a jste mě?“ Čeština osobní zájmeno u slovesa obvykle vynechává („miluje“, „vidím“), esperanto ho vyžaduje: *Mi vidas*, ne *Vidas*.

## Přivlastňovací zájmena se shodují jako přídavná jména

Přivlastňovací zájmena jsou přídavná jména, proto přebírají *-j* a *-n* od svého podstatného jména:

| | Jednotné číslo | Množné číslo |
|---|---|---|
| **Podmět** | *mia libro* | *miaj libroj* |
| **Předmět** | *mian libron* | *miajn librojn* |

Přivlastňovací zájmeno už podstatné jméno určuje, proto se před podstatným jménem nikdy nespojuje s *la*: *mia libro*, ne *la mia libro*. Samostatně znamená *la mia* „moje, to moje“: *Tiu ĉambro estas la mia.* – „Ten pokoj je můj.“ Viz [člen](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/clen/). Česká přivlastňovací zájmena se skloňují podle rodu, čísla i pádu („můj, má, mé, mého, mému…“); esperantské *mia* má jen koncovky *-j* a *-n*.

## Si, sin, sia: zvratné zájmeno

*Si* odkazuje na podmět vlastní věty, a to jen tehdy, je-li podmět třetí osoby: *li, ŝi, ĝi, ili, oni* nebo podstatné jméno.

| Věta | Význam |
|---|---|
| *Petro lavas sin.* | „Petr se myje.“ |
| *Petro lavas lin.* | „Petr myje jeho“ (jiného muže). |
| *Ŝi vizitis sian patrinon.* | „Navštívila svou (vlastní) matku.“ |
| *Ŝi vizitis ŝian patrinon.* | „Navštívila její (jiné ženy) matku.“ |

Dvě pravidla předcházejí většině chyb:

1. **Jen třetí osoba.** Pro *mi, vi, ni* používejte jejich vlastní tvary: *Mi lavas min.* – „Myji se.“ *Ni amas nian urbon.* – „Máme rádi své město.“ Tady se esperanto od češtiny liší: české „se“, „si“ a „svůj“ se používají ve všech osobách („myji se, myješ se“, „mám svou knihu“), esperantské *si* jen ve třetí.
2. **Nikdy v podmětu.** *Anna kaj ŝia fratino venis.* – „Anna a její sestra přišly.“ *Sia* je zde chybné, protože celé spojení je samo podmětem. S *kun* je to správně: *Anna kun sia fratino venis.* – „Anna se svou sestrou přišla.“

Dobrá zpráva pro Čechy: rozdíl mezi *sia* a *lia/ŝia* znáte z češtiny jako rozdíl mezi „svůj“ a „jeho/její“. *Li vidis sian fraton* – „Viděl svého bratra“ (vlastního); *Li vidis lian fraton* – „Viděl jeho bratra“ (cizího). Čeština stejně jako esperanto nepřipouští „svůj“ uvnitř podmětu.

## Ci: dávné „ty“

Slovník Fundamenta obsahuje *ci*, důvěrné jednotné „ty“, ale 16 pravidel o něm mlčí. PMEG uvádí, že *ci* se v praxi nikdy opravdu nepoužívalo a mnoho mluvčích by mu nerozumělo. Běžné esperanto používá vždy *vi*.

## Ri a zájmena bez rodu

Esperanto nemá oficiální zájmeno pro jednu osobu neznámého nebo neurčeného pohlaví. Tradičně se používalo *li*, což je dnes stále častěji kritizováno jako sexistické. Zamenhof dovoloval také *ĝi* pro osoby neznámého pohlaví, ale PMEG varuje, že u dospělých může působit zvěcňujícím dojmem.

Neoficiální zájmeno *ri* (*rin*, *ria*) znamená „on nebo ona“ pro jednu osobu bez ohledu na pohlaví. PMEG ho označuje za neoficiální a poznamenává, že se poměrně rozšířilo, zejména mezi mladými mluvčími. Podle anglické Wikipedie šlo k roku 2019 o nejoblíbenější návrh genderově neutrálního zájmena; Akademio de Esperanto ho nepřijala.

- *Mia amiko diris, ke ri venos.* – „Můj přítel/moje přítelkyně řekl/a, že přijde.“

## Zájmena po předložkách

Po předložce zůstávají zájmena v základním tvaru: *kun mi* – „se mnou“, *por vi* – „pro vás“, *al ŝi* – „k ní“. Příjemce děje se vyjadřuje předložkou *al*: *Donu al mi la libron.* – „Dejte mi tu knihu.“ Česky stojí zájmeno po předložce v příslušném pádu („se mnou, pro vás, k ní“), esperantsky se nemění. Viz [předložky](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/predlozky/).

## Příklady ve větách

- *Mi amas vin.* – „Miluji tě.“
- *Ni parolis pri vi hieraŭ.* – „Včera jsme o tobě mluvili.“
- *Ŝi donis al li sian libron.* – „Dala mu svou knihu.“
- *Ŝi donis al li lian libron.* – „Dala mu jeho knihu.“
- *Ili vizitis siajn gepatrojn.* – „Navštívili své rodiče.“
- *Li lavas sin ĉiumatene.* – „Každé ráno se myje.“
- *La hundo ludas kun sia pilko.* – „Pes si hraje se svým míčem.“
- *Ĉu tiu ombrelo estas via aŭ mia?* – „Je ten deštník tvůj, nebo můj?“
- *Oni diras, ke la vintro estos malvarma.* – „Říká se, že zima bude studená.“

## Časté otázky

### Jak se v esperantu vyká?
Použijte *vi*, pro jednu osobu i pro více, zdvořile i důvěrně. Pro větší zdvořilost přidejte oslovení jako *sinjoro* – „pane“ nebo *sinjorino* – „paní“. Esperanto tedy nerozlišuje tykání a vykání.

### Jaký je rozdíl mezi sia a lia?
*Sia* odkazuje zpět na podmět věty: *Li legas sian libron* – „Čte svou knihu“. *Lia* znamená někoho jiného: *Li legas lian libron* – „Čte jeho knihu“ (knihu jiného muže).

### Je esperantské oni totéž co české „oni“?
Ne. České „oni“ je esperantsky *ili*. Esperantské *oni* je neurčitý podmět „člověk, lidé“: *Oni diras…* – „Říká se…“.

### Má esperanto zájmeno bez rodu?
Oficiálně ne. Neoficiální *ri* je nejrozšířenější možností; tradičně se pro osoby neznámého pohlaví používalo *li* a *ĝi*.

### Používá se ještě ci?
Téměř vůbec. Objevuje se jen ve slovníku Fundamenta a PMEG doporučuje vždy používat *vi*.

### Jak se řekne „moje“ nebo „vaše“ samostatně?
Použijte přivlastňovací zájmeno s *la*: *la mia* – „moje“, *la via* – „vaše“. Shoduje se jako přídavné jméno: *Viaj ŝuoj estas novaj, la miaj estas malnovaj.* – „Vaše boty jsou nové, moje jsou staré.“

## Zdroje

- [Fundamento de Esperanto, pravidlo 5 (anglicky)](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/gramatiko_angla.html) – Akademio de Esperanto
- PMEG: [Personaj pronomoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/pronomoj/personaj.html), [Posedaj pronomoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/pronomoj/posedaj.html), [Dua persono (vi, ci)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/pronomoj/dua.html), [Tria persono (li, ŝi, ĝi, ri)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/pronomoj/tria.html), [Si en simplaj frazoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/pronomoj/si/simplaj_frazoj.html)
- [Esperanto grammar](https://en.wikipedia.org/wiki/Esperanto_grammar) a [Gender reform in Esperanto](https://en.wikipedia.org/wiki/Gender_reform_in_Esperanto) – Wikipedia