# Jména v esperantu: jak se řekne vaše jméno

Source: https://esperantopedia.org/cs/nastroje/jmena/
Language: cs
Updated: 2026-10-30

> Jan je Johano, Petr je Petro, Marie je Mario nebo Maria. Vyhledávač jmen v esperantu a pravidla pro jména, která nemají tradiční tvar.

Většina esperantistů si své jméno prostě ponechává – *Ana*, *Tomasz*, *Keiko* – a píše ho tak, jak se píše v jejich jazyce. Mnohá běžná jména mají také **tradiční esperantský tvar**, utvořený jako každé esperantské podstatné jméno příponou *-o*: *Johano* (Jan), *Petro* (Petr), *Aleksandro* (Alexandr). Najděte si své v seznamu níže.

<!--names-->

## Jak ze svého jména udělat esperantské

**Přepište své jméno podle výslovnosti esperantskými písmeny a přidejte koncovku podstatného jména *-o*: *Mia nomo estas Johano* – „Jmenuji se Jan“.** Jméno můžete také nechat beze změny a *Mia nomo estas John* je stejně správně. PMEG, referenční gramatika esperanta, říká, že jméno může zůstat v původní podobě, nebo být plně přizpůsobeno, a že ani jedna metoda se nehodí do každé situace.

Postupujte takto:

1. **Hledejte tradiční tvar** v seznamu výše. Běžná křestní jména mají ustálené esperantské tvary.
2. **Jinak jméno přepište podle výslovnosti.** Používejte jedno esperantské písmeno na hlásku ([abeceda](https://esperantopedia.org/cs/uceni/abeceda-a-vyslovnost/)), například *Yosiko* → *Joŝiko* a *Elisabeth* → *Elizabeto*. Psaní písmen ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ a ŭ je popsáno na téže stránce.
3. **Přidejte *-o*, má-li jméno fungovat jako esperantské podstatné jméno.** Plně přizpůsobené jméno dokáže přečíst každý, kdo se naučil esperanto, a přijímá všechny koncovky, včetně [akuzativu](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/): *Mi konas Johanon.* – „Znám Jana.“

České znaky se přepisují podle výslovnosti: č → ĉ, š → ŝ, ž → ĵ, ch → ĥ, dlouhé samohlásky se píší jako krátké (á → a) a písmeno ř, které esperanto nemá, se přibližně nahrazuje skupinou *rĵ* nebo jen *r*. Čeština jména skloňuje (Jan – Jana – Janovi), kdežto esperanto přidává jen akuzativní *-n*.

### Příklady ustálených tvarů

| Esperanto | Totéž jméno jinde | Poznámka |
|---|---|---|
| *Johano* | Jan, John, Jean, Johannes, Juan | Mužské jméno hebrejského původu |
| *Petro* | Petr, Peter, Pierre, Pedro, Piotr | Mužské jméno řeckého původu |
| *Ludoviko* | Ludvík, Louis, Ludwik, Ludwig, Luis | Křestní jméno Zamenhofa: *Ludoviko Lazaro Zamenhof* ([životopis](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/zamenhof/)) |
| *Mario* | Marie, Maria, Mary; také Mario, Marius | ReVo ho uvádí jako ženské jméno (například Marie, matka Ježíšova) a jako mužské jméno latinského původu |
| *Anno* | Anna, Anne, Ana | Ženské jméno; tvar z Fundamenta, píše se i *Anna* |
| *Elizabeto* | Alžběta, Elizabeth, Élisabeth | Ženské jméno; tvar z Fundamenta, píše se i *Elizabeta* |

### Ženská jména: -o, -a, nebo -ino

Ženská jména dostávala koncovku *-o* od počátku: PMEG upozorňuje, že už samotné Fundamento používá *Anno*, *Mario*, *Klaro* a *Sofio*, a nazývá to vzorem. Jména na *-a*, jako *Maria* a *Anna*, jsou rozšířená a PMEG říká, že je třeba je přinejmenším tolerovat. Nedělají potíže, když původní jméno už na *-a* končí, protože se pak považuje za nepřizpůsobené. Česká ženská jména často už na -a končí (Anna, Eva, Jana, Tereza), takže mohou zůstat beze změny.

Přípona *-in-* je obvykle zbytečná. Pomáhá, když jméno nosí i muži: *Mario* může být i mužské jméno, takže žena se může jmenovat *Mariino* – nebo prostě *Maria*. PMEG odrazuje od přidávání koncovky *-a*, kterou originál nemá: *Miriamo*, ne *Miriama*, a *Joŝiko*, ne *Joŝika*.

### Příjmení a koncovky

Často se přizpůsobuje jen křestní jméno a příjmení zůstává tak, jak je napsáno. Akuzativní *-n* dostane jen přizpůsobené křestní jméno: *Mi konas Johanon Smith.* – „Znám Johna Smithe.“ PMEG to nazývá zvykem, ne pravidlem. České příjmení, které se v češtině skloňuje a u žen mění (Novák – Nováková), zůstává v esperantu v nezměněné podobě: *Mi konas Johanon Novák.* – „Znám Jana Nováka.“

| Vaše jméno končí na… | Jak přijímá akuzativ |
|---|---|
| *-o* (přizpůsobená jména) | Rovnou *-n*: *Mi vidis Johanon.* – „Viděl/a jsem Jana.“ |
| Samohlásku (beze změny) | Rovnou *-n*: *Ĉu vi konas Annan?* – „Znáte Annu?“ |
| Souhlásku (beze změny) | Přidejte *-o* před *-n*, nebo *-n* vynechte, je-li smysl jasný: *Ana vidis Peter.* – „Ana viděla Petera.“ |
| Nejdřív stojí titul | *-n* dostane jen titul: *Mi vidis doktoron Smith.* – „Viděl/a jsem doktora Smithe.“ |

### Kdy jméno neměnit?

Ponechte jméno tak, jak je napsáno, když ho lidé musí poznat v písemné podobě, například na profilu, v podpisu autora nebo v publikaci. PMEG říká, že nezměněná jména jsou užitečná, když záleží na původním pravopisu, a že plně přizpůsobený tvar není vždy rozpoznatelný, pokud jméno není dobře známé. Samotné Zamenhofovo příjmení zůstává v esperantu beze změny.

Cenou nezměněného jména je výslovnost, protože ne každý ví, jak se čte ve vašem jazyce. PMEG doporučuje ukázat buď původní výslovnost, nebo výslovnost podle esperanta, a nečíst jméno, jako by pocházelo z jiného jazyka. Jméno v nelatinském písmu se obvykle přepisuje do latinky podle úředního systému nebo esperantské abecedy. Jak se představit, ukazují naše [základní fráze](https://esperantopedia.org/cs/fraze/zakladni-fraze/).

## Jak esperanto tvoří jména

- **Tradiční tvary končí na -o.** Zamenhofova generace dávala každému jménu koncovku podstatného jména: *Johano*, *Mario* (Marie), *Anno* (Anna). Tento tvar uvidíte ve starších knihách a v překladu Bible.
- **Ženská jména dnes často končí na -a.** Současní mluvčí často píší *Maria*, *Anna* nebo *Klara* místo *Mario*, *Anno*, *Klaro*, protože *-a* zní přirozeně v mnoha jazycích, i v češtině.
- **Funguje i ženská přípona -in-.** *Petro* → *Petrino*, *Paŭlo* → *Paŭlino* jsou ženské tvary mužských jmen.
- **Pravopis se řídí výslovností.** Jméno přizpůsobené esperantu se píše esperantskými písmeny: *Ŝarloto* (Charlotte), *Ĝorĝo* (George v anglické výslovnosti; tradiční tvar je *Georgo*).
- **Zdrobněliny tvoří -ĉj- a -nj-.** *Johano* → *Joĉjo*, *Mario* → *Manjo*. Více o těchto příponách je v článku o [příponách](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pripony/).

Pokud své jméno v seznamu nenajdete, ponechte je tak, jak je, nebo ho přizpůsobte: napište ho esperantskými písmeny tak, jak se vyslovuje, a přidejte *-o*, má-li fungovat jako esperantské podstatné jméno – například v [akuzativu](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/): *Tomáš* → *Tomaso*, *Mi vidis Tomason* („Viděl/a jsem Tomáše“).

## Časté otázky

### Jak se řekne Jan esperantem?
Tradiční esperantský tvar jména Jan je *Johano*. Muž jménem Jan si také může ponechat *Jan* – oba tvary jsou správné.

### Musím své jméno překládat do esperanta?
Ne. Většina esperantistů si své jméno ponechává. Esperantské tvary jmen jsou tradiční a nepovinné, stejně jako italské „Giovanni“ nebo španělské „Juan“ pro Jana.

### Proč ženská jména v esperantu končí na -o?
Zpočátku končilo každé podstatné jméno, včetně jmen, na *-o*, tedy na gramaticky neutrální koncovku. Dnes se používají oba styly: *Mario* i *Maria* jsou správně.

### Jak se řekne „jmenuji se“ v esperantu?

Řekněte *Mia nomo estas Ana.* nebo *Mi nomiĝas Ana.* – „Mé jméno je Ana.“ / „Jmenuji se Ana.“ Obojí je správně a jméno může být vaše vlastní, nebo jeho esperantský tvar. Další pozdravy jsou na stránce [základní fráze](https://esperantopedia.org/cs/fraze/zakladni-fraze/).

### Mám ke svému jménu přidat -o?

Jen pokud se má chovat jako esperantské podstatné jméno, například abyste mohli přidat akuzativní *-n*. Nezměněná jména jsou také správně. Jméno končící samohláskou může dostat *-n* rovnou (*Annan*) a jméno končící souhláskou může dostat *-on*, nebo zůstat beze změny, je-li smysl jasný.

### Jak napíšu své jméno esperantskými písmeny?

Napište každou hlásku jedním esperantským písmenem, jako v *Joŝiko* (z *Yosiko*), a písmena, která esperanto nemá, například *w*, *y*, *q* a *x*, nahraďte hláskami, které označují. Čeština to má snazší: č, š, ž a ch mají v esperantu vlastní písmena ĉ, ŝ, ĵ a ĥ. Druhou možností je ponechat původní pravopis, nebo jméno plně přizpůsobit pomocí *-o*, jako *Elizabeto* pro Elisabeth.

## Zdroje

- Jména a jejich ekvivalenty: [Reta Vortaro](https://reta-vortaro.de/) (GPL 2.0) a [Wiktionary](https://en.wiktionary.org/wiki/Category:Esperanto_given_names) (CC BY-SA 4.0).
- Ekvivalenty, které v Reta Vortaro chybí: obvyklý český tvar každého jména, ověřený v české Wikipedii. *Aleksio* (Alexej) není heslem Reta Vortaro; tento tvar používají příklady v Reta Vortaro a esperantská Wikipedie ([Aleksio Savrasov](https://eo.wikipedia.org/wiki/Aleksio_Savrasov)).
- Hesla Reta Vortaro: [Johano](https://reta-vortaro.de/revo/art/johan.html), [Petro](https://reta-vortaro.de/revo/art/petr.html), [Ludoviko](https://reta-vortaro.de/revo/art/ludovik.html), [Mario](https://reta-vortaro.de/revo/art/mari.html)
- [PMEG: Propraj nomoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/propraj_nomoj/index.html), zejména [35.1 Nomspecoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/propraj_nomoj/nomspecoj.html), [35.2 Ne-esperantigitaj nomoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/propraj_nomoj/ne-esperantigitaj.html) a [35.3 Esperantigitaj nomoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/propraj_nomoj/esperantigitaj.html) (CC BY-SA 4.0)