# Esperantské kartičky: 1 000 nejběžnějších slov

Source: https://esperantopedia.org/cs/nastroje/karticky/
Language: cs
Updated: 2026-10-25

> Bezplatné kartičky s 1 000 nejběžnějšími esperantskými slovy. Otevřený algoritmus FSRS naplánuje každé opakování na chvíli, kdy slovo začínáte zapomínat.

Sada obsahuje **1 000 nejběžnějších esperantských slov** seřazených podle toho, jak často se vyskytují v 5,8 milionu slov z esperantských vět. Prvních 100 tvoří 55,2 % všech slov v těchto větách a všech 1 000 tvoří 78,4 %. Celý seznam se zdroji a soubory ke stažení je na stránce [1 000 nejběžnějších slov](https://esperantopedia.org/cs/uceni/1000-slov/).

**Kolik slov potřebujete?** Když znáte 100 nejčastějších slov, poznáte 55,2 % všech slov v běžných esperantských větách; když znáte 1 000, je to 78,4 %. Pak už každé další slovo přidá méně – proto začínáme těmi nejčastějšími.

## Jak kartičky používat

Kartičky mají dvě části: **cestu 1 000 slov**, která vás provede slovy popořadě, a **volné procvičování**, kde si slova i cvičení vybíráte sami. Obě části sdílejí jednu paměť každého slova, takže se vám v obou započítává všechno, co procvičíte.

### Cesta 1 000 slov

1. Vyberte si denní cíl: 5, 10, 20 nebo 30 nových slov denně. Při 10 slovech denně projdete všech 1 000 slov asi za sto dní.
2. Stiskněte **Začít se učit**. Nejdřív přijdou na řadu slova, na která je právě čas se podívat znovu, a potom nová slova až do vašeho denního cíle.
3. Každé nové slovo se nejdřív představí: výslovnost, význam, příkladová věta a u mnoha slov i piktogram. Stiskněte **Naučit se to** a slovo se o několik kroků později vrátí k prvnímu ověření. Pokud ho už znáte, stiskněte **Už to znám**: vrátí se k rychlé kontrole asi za týden.
4. Cesta má 10 etap po 100 slovech. U každé etapy je vidět, jakou část každodenního esperanta pokryjete, když znáte všechna slova až do ní.

Pokud už trochu umíte esperantsky, použijte možnost **Označte slova, která znáte**: klepněte na slova, která určitě znáte, po 20 najednou, místo abyste je procházeli jedno po druhém.

### Volné procvičování

Vyberte slova: etapu, slova z lekce kurzu, přihrádku, obtížná slova, slova uložená ve slovníku hvězdičkou nebo vlastní výběr. Potom vyberte cvičení:

- **Kartičky**: vzpomeňte si na odpověď, otočte kartičku a stiskněte **Znám to** jen tehdy, když jste odpověď věděli, ještě než jste kartičku otočili.
- **Výběr z možností**: vyberte správnou odpověď ze čtyř.
- **Poslech**: poslechněte si slovo a vyberte jeho význam.
- **Psaní**: vidíte význam a píšete esperantské slovo. Místo ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ a ŭ můžete psát cx, gx, hx, jx, sx a ux nebo použít tlačítka s písmeny.
- **Věty**: doplňte mezeru ve skutečné větě z Tatoeby.
- **Dvojice**: přiřaďte pět slov k jejich významům.
- **Smíšené**: cvičení se vybírá samo podle toho, jak dobře každé slovo znáte.

Tlačítka rychlého startu spustí 5minutové procvičování, kolo dvojic, kvíz s 10 otázkami nebo procvičování s obtížnými slovy. Nastavení, která používáte nejčastěji, si můžete uložit jako sadu. Na počítači číselné klávesy vybírají odpověď a Enter pokračuje dál.

## Jak funguje rozložené opakování

Nové slovo zapomínáme zpočátku rychle a po každém úspěšném opakování pomaleji. Rozložené opakování toho využívá: slovo uvidíte znovu krátce předtím, než byste ho zapomněli, takže každé opakování zabere málo času a slovo si pamatujete déle. Výhodu učení rozloženého v čase oproti učení „najednou“ popsal v roce 1885 Hermann Ebbinghaus. Přehled 317 experimentů z roku 2006, jehož autory jsou Nicholas Cepeda a spolupracovníci, ji potvrdil a zjistil, že čím déle si chcete něco pamatovat, tím delší je nejlepší odstup mezi opakováními.

Tyto kartičky plánují opakování algoritmem **FSRS** (Free Spaced Repetition Scheduler), otevřeným algoritmem, který vyvíjí Jarrett Ye spolu s komunitou open-spaced-repetition. Anki ho nabízí od verze 23.10 a zdejší kartičky používají jeho šestou verzi, FSRS-6. Cílem je ukázat vám slovo znovu ve chvíli, kdy šance, že si ho pamatujete, klesne asi na 90 %.

U každého slova si FSRS pamatuje dvě věci: jak trvale si slovo pamatujete („stabilita“) a jak je pro vás těžké („obtížnost“). Z toho vypočítá termín dalšího opakování.

- **Správná odpověď** (v jakémkoli cvičení nebo **Znám to** u kartičky) prodlužuje odstup do dalšího opakování. Odpovídáte-li pokaždé správně, odstupy rostou zhruba takto: asi 2 dny, potom asi 10 dní, asi 6 týdnů a asi 5 měsíců. Přesná čísla se u jednotlivých slov liší.
- **Chybná odpověď** (nebo **Neznám to**) způsobí, že se slovo vrátí ještě v témže procvičování a jeho další opakování přijde brzy, asi za den.

Starším a jednodušším přístupem je **Leitnerův systém**, který německý vědecký novinář Sebastian Leitner popsal v roce 1972 v knize „So lernt man lernen“: pět přihrádek s pevnými čekacími dobami. FSRS pevné doby nahrazuje odstupem vypočítaným pro každé slovo zvlášť z vašich odpovědí.

Cesta ukazuje pět přihrádek pro všech 1 000 slov, ale ty vypovídají o tom, jak dobře si slova pamatujete, a ne o pevném odstupu. Slova, která jste ještě neviděli, se počítají jako „Nové“. Klepnutím na přihrádku procvičíte její slova. V přihrádce 1 jsou slova, která ještě neznáte nebo jste právě zapomněli. V přihrádce 5 jsou slova, která si pamatujete na dlouho: do jejich dalšího opakování zbývá nejméně 12 dní. Odpovídáte-li pokaždé správně, slovo se dostane do přihrádky 5 při třetí správné odpovědi, asi dva týdny po prvním zobrazení.

## Váš postup

Váš postup se ukládá v tomto prohlížeči, takže stránku můžete zavřít a vrátit se později. Jste-li [přihlášeni](/cs/account/), ukládá se také do vašeho účtu a můžete pokračovat na jiném zařízení. Vymazání dat tohoto webu v prohlížeči smaže kopii uloženou v tomto prohlížeči.

## Tipy k učení prvního tisíce slov

- **Krátce a každý den.** Deset nových slov denně znamená prvních 100 slov za deset dní a všech 1 000 asi za sto dní.
- **Říkejte každé slovo nahlas.** Esperanto se čte tak, jak se píše, a přízvuk je vždy na předposlední slabice: viz [abeceda a výslovnost](https://esperantopedia.org/cs/uceni/abeceda-a-vyslovnost/).
- **Všímejte si částí slova.** Mnohá běžná slova mají společný kořen: *lerni* „učit se“, *lernanto* „žák“, *lernejo* „škola“. [Tvoření slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tvoreni-slov/) vysvětluje koncovky a afixy a [slovník](https://esperantopedia.org/cs/slovnik/) u každého hesla ukazuje rodinu příbuzných slov.
- **Využijte češtinu.** [Tabulková slova](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tabulkova-slova/) z první stovky se řadí podobně jako česká: tázací začínají na *ki-* (*kiu* „kdo, který“, *kiam* „kdy“, *kie* „kde“) jako většina českých tázacích slov na „k-“, ukazovací na *ti-* (*tiu* „ten“, *tie* „tam“, *tiam* „tehdy“) jako česká na „t-“ a záporná na *neni-* (*neniu* „nikdo“, *neniam* „nikdy“, *nenio* „nic“) jako česká na „ni-“.
- **Změňte směr.** Jakmile se vám etapa od esperanta zdá snadná, procvičujte ji od významu k esperantskému slovu nebo slova pište.

## Časté otázky

### Která esperantská slova se učit nejdřív?

Ta nejčastější. 100 nejběžnějších slov tvoří víc než polovinu všech slov v každodenních větách, takže se učení od nich vyplatí nejrychleji.

### Mohu tato slova použít v Anki?

Ano. Na stránce [1 000 nejběžnějších slov](https://esperantopedia.org/cs/uceni/1000-slov/) je bezplatný soubor Anki a soubor CSV se stejnými slovy a významy.

### Co se stane, když vynechám den?

Nic se neztratí. Slova, jejichž termín opakování uplynul, na vás čekají a při dalším procvičování přijdou na řadu jako první, počínaje nejnižší přihrádkou.

## Zdroje

- [Cepeda, N. J. et al. (2006). Distributed practice in verbal recall tasks: A review and quantitative synthesis. Psychological Bulletin 132(3)](https://doi.org/10.1037/0033-2909.132.3.354)
- [Spacing effect (Ebbinghaus 1885)](https://en.wikipedia.org/wiki/Spacing_effect) – Wikipedie (anglicky)
- [Leitner system](https://en.wikipedia.org/wiki/Leitner_system) – Wikipedie (anglicky)
- [Lernkartei (Sebastian Leitner, 1972)](https://de.wikipedia.org/wiki/Lernkartei) – Wikipedie (německy)
- [ABC of FSRS](https://github.com/open-spaced-repetition/awesome-fsrs/wiki/ABC-of-FSRS) – Open Spaced Repetition, GitHub (anglicky)
- [What spaced repetition algorithm does Anki use?](https://docs.ankiweb.net/faqs/what-spaced-repetition-algorithm) – příručka Anki (anglicky)
- [ts-fsrs](https://github.com/open-spaced-repetition/ts-fsrs) – FSRS-6 v TypeScriptu, open-spaced-repetition (anglicky)