# Akademio de Esperanto: Fundamento a oficiální slova

Source: https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/akademie/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Akademio de Esperanto střeží Fundamento z roku 1905 a schválila deset Oficiálních dodatků; ten desátý (2023) přidal 420 kořenů. Členové, hlasování, BRO.

**Akademie esperanta** (*Akademio de Esperanto*) je nezávislý orgán jazykových odborníků, který střeží *Fundamento de Esperanto* z roku 1905 a rozhoduje, které nové kořeny se stanou oficiálními. Vznikla jako Jazykový výbor (*Lingva Komitato*), zřízený na prvním [Světovém kongresu esperanta](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/svetovy-kongres-esperanta/) v Boulogne-sur-Mer roku 1905, a dnešní název má od roku 1948. V červnu 2026 měla **43 členů** a 9 korespondentů. Radí a doporučuje; nikoho nemůže trestat za to, jak mluví.

## Co dělá Akademio de Esperanto?

Její stanovy jí dávají dva cíle: zachovávat a chránit základní zásady esperanta a sledovat, jak se jazyk vyvíjí. V praxi:

- rozhoduje otázky užívání, například co znamená určitý gramatický tvar nebo jak je slovo utvořeno;
- přidává kořeny do oficiální slovní zásoby prostřednictvím *Oficialaj Aldonoj* (Oficiálních dodatků);
- sestavuje slovník s definicemi v esperantu a schvaluje odborné slovníčky;
- odpovídá na dotazy veřejnosti ve své Jazykové poradně (*Lingva Konsultejo*), založené roku 1999.

Akademie má právní sídlo v Nizozemsku a financuje se příspěvkem od Universala Esperanto-Asocio a dary. O dalších orgánech hnutí viz [esperantské organizace](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/organizace/).

## Jak je Akademie uspořádána?

Akademie má asi 45 členů, kteří působí devět let, pracují ve specializovaných sekcích a o jazykových otázkách hlasují veřejně. Pravidla stanoví stanovy.

| Rys | Jak to funguje |
|---|---|
| Členové | 45 „v zásadě“; v červnu 2026 43 členů a 9 korespondentů |
| Funkční období | 9 let, s možností znovuzvolení; každé 3 roky se volí třetina křesel (2019, 2022, 2025) |
| Kandidáti | Navrhuje je nejméně 5 členů zastupujících nejméně 3 národní jazyky; vybírají se tajným hlasováním absolutní většinou hlasujících |
| Korespondenti | Významné osobnosti, které propůjčují své jméno práci; bez hlasovacího práva |
| Sekce | Osm v březnu 2025: odborný jazyk, gramatika, všeobecný slovník, jazyková poradna, literatura, výslovnost, kontrola učebních materiálů a *Interkonsilejo*; dále komise pro dějiny a komunikaci |
| Rozhodování | Veřejné hlasování. Otázky užívání: absolutní většina hlasujících, hlasuje-li alespoň dvě třetiny členů. Nová jazyková položka nebo změna dřívějšího rozhodnutí vyžaduje dvě třetiny všech členů |

Indický jazykovědec Probal Dasgupta, prezident od roku 2016, zemřel 1. června 2026. Stránka vedení Akademie, aktualizovaná v říjnu 2026, uvádí jako prezidenta Jespera Jacobsena.

## Co je Fundamento de Esperanto?

*Fundamento de Esperanto* je kniha, kterou Zamenhof vydal roku 1905, aby ustálil jádro jazyka. Má čtyři části: předmluvu (*Antaŭparolo*), gramatiku (*Gramatiko*) s [16 pravidly](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/16-pravidel/), cvičení (*Ekzercaro*) a slovník *Universala Vortaro*. Gramatika i slovník uvádějí překlady do pěti jazyků: francouzštiny, angličtiny, němčiny, ruštiny a polštiny. Většina obsahu pochází z dřívějších Zamenhofových děl, především z [*Unua Libro*](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/unua-libro/) z roku 1887. Celý text, s vysvětlením každého esperantského slova, je v naší [sekci *Fundamento de Esperanto*](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/fundamento/).

Dne 9. srpna 1905 označila Buloňská deklarace, přijatá na prvním kongresu, Fundamento za jediný základ závazný pro všechny esperantisty. Nelze jej změnit a žádná osoba, ani Zamenhof, nemá nad jazykem zákonodárnou moc. Předmluva už předpokládala, že nová slova později přidá nějaká směrodatná instituce. To je úloha Akademie.

Akademie počítá **2 768 fundamentních prvků** (kořenů, afixů, malých slov a koncovek): 2 755 plus 13, jejichž fundamentní postavení potvrdila roku 1974. Staré překlady obsahují chyby, které v nedotknutelném textu zůstávají. Jazykový výbor připravil opravy v letech 1906–1913 a vydal je v letech 1922–1923 jako *Akademiaj Korektoj*; slovník Akademie je používá.

## Co jsou Oficiální dodatky (1OA–10OA)?

Oficiální dodatek (*Oficiala Aldono*, OA) je seznam kořenů, které Jazykový výbor nebo Akademie přidává do *Universala Vortaro*. Prvních šest bylo rozhodnutími výboru. „Oficiální“ neznamená „fundamentní“: Akademie píše, že oficiální kořen má povahu silného doporučení, protože fundamentní jsou jen prvky původního Fundamenta.

| Dodatek | Rok | Nové prvky | Poznámka |
|---|---|---|---|
| 1OA | 1909 | 805 | |
| 2OA | 1919 | 587 | |
| 3OA | 1921 | 203 | |
| 4OA | 1929 | 118 | |
| 5OA | 1934 | 8 | |
| 6OA | 1935 | 21 | |
| 7OA | 1958 | 31 | |
| 8OA | 1974 | 200 | Potvrdil také 13 starších prvků jako fundamentní; vydán spolu s BRO |
| 9OA | 2007 | 209 | Definice jen v esperantu |
| 10OA | 2023 | 420 kořenů | Plus 832 slov a víceslovných pojmů; většinou zeměpis; definice jen v esperantu |

Tři jednotlivá rozhodnutí přidala po jednom prvku: *analog-* (1923), *mis-* (1929) a *end-* (1953). Desátý dodatek byl schválen 24. září 2023: hlasovalo 41 ze 45 členů, 32 pro, 4 proti a 5 se zdrželo. Učinil oficiálními všechny názvy zemí ze seznamu z roku 2009, které ještě oficiální nebyly, plus Jižní Súdán a poprvé také víceslovné názvy, jako *la Ruĝa Maro* – „Rudé moře“.

## Oficiální slovní zásoba v číslech

Slovník Akademie, *Akademia Vortaro*, počítá **4 953 oficiálních prvků** do 9. dodatku (2007): 2 768 fundamentních a 2 185 oficiálních (1 776 z let 1909–1958, plus 200 a 209). Z nich 4 758 potřebuje koncovku (kořeny a afixy), 184 jsou samostatná malá slova a 11 jsou gramatické koncovky. Připočteme-li 420 kořenů z roku 2023, vychází **asi 5 373** – je to náš vlastní součet, protože statistická tabulka Akademie končí rokem 2007. Náš [seznam oficiálních kořenů](/cs/slovnik/oficialaj-radikoj/) jich má 5 328, protože počítá jeden kořen na heslo označené jako oficiální ve slovníku ReVo, nikoli prvky Akademie.

Tato čísla tvoří jen malou část slovní zásoby. Většina běžných a moderních slov na oficiálním seznamu není, ale je to normální esperanto: viz [tvoření slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tvoreni-slov/). Jiné projekty počítají jinak; statistická stránka slovníku ReVo například uvádí pro první dodatek 860 kořenů místo 805.

## Co je Baza Radikaro Oficiala (BRO)?

*Baza Radikaro Oficiala* („Oficiální základní kořeny“), neboli **BRO**, je pořadí jádra slovní zásoby, které Akademie sestavila v devíti frekvenčních skupinách. Pracovala na něm od roku 1966 a vydala je v *Aktoj de la Akademio II* (1968–1974) spolu s 8. dodatkem.

**Metoda.** Akademie porovnala dřívější studie četnosti slov: S. Rubleva (1927, 100 000 slov souvislého textu), L. Blaase (50 000 slov), tři seznamy V. Setälä, seznam P. Boveta a H. Itha z roku 1956 a dva seznamy francouzského *Français fondamental*. Prvek, který se vyskytl v každém seznamu, patří do skupiny 1; prvek chybějící v jediném seznamu do skupiny 2 a tak dál až do skupiny 9 pro prvky nalezené jen v jednom seznamu. Surový výsledek byl 2 537 prvků; po opravách mají konečné skupiny **2 461** (náš součet počtů, které uvádí Akademie).

| Skupina | Prvky | Průběžný součet |
|---|---|---|
| 1 | 179 | 179 |
| 2 | 101 | 280 |
| 3 | 121 | 401 |
| 4 | 151 | 552 |
| 5 | 154 | 706 |
| 6 | 241 | 947 |
| 7 | 294 | 1241 |
| 8 | 467 | 1708 |
| 9 | 753 | 2461 |

Skupina 1 neobsahuje vůbec žádné běžné kořeny podstatných jmen ani sloves. Tvoří ji 11 koncovek, přípony příčestí, zájmena, číslovky, tabulková slova jako *kio* a *tiu*, časté afixy a malá slova jako *kaj* a *de*. Akademie nazývá seznam pomůckou, nikoli zákonem, a navrhuje, že učebnice může zahrnout například první čtyři skupiny. Zdrojové seznamy pocházejí z let 1927–1956, BRO tedy ukazuje starší četnost; moderní počty najdete na stránce o [100 nejčastějších slovech esperanta](https://esperantopedia.org/cs/uceni/slovni-zasoba/). V *Akademia Vortaro* lze vyhledávat podle skupiny BRO (BRO1–BRO9).

## Která rozhodnutí Akademie jsou nejdůležitější?

| Rok | Rozhodnutí |
|---|---|
| 1967, 1989 | Trpná příčestí vyjadřují vid, jako v Zamenhofově úzu: *-ata* probíhající děj, *-ita* dokončený (1967: 26 z 31 hlasujících). Viz [příčestí](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pricesti/). |
| 1982, 2007 | Žádná pravopisná reforma není potřeba. Nejsou-li k dispozici správné diakritické znaky a h-systém Fundamenta nevyhovuje, nejsou jiné náhrady „proti Fundamentu“, pokud jsou jen technickou pomůckou, nesledují reformu pravopisu a nezpůsobují zmatek. Nejznámější je [x-systém](https://esperantopedia.org/cs/uceni/abeceda-a-vyslovnost/), ačkoli Akademie žádný nejmenuje. |
| 2003 | Akademie zrušila své rozhodnutí z roku 1988, že *Koreujo* je proti Fundamentu. *Koreo*, *Koreujo* i *Koreio* jsou povoleny, stejně jako *Egipto*, *Egiptujo* a *Egiptio* (30 hlasů pro, 2 proti, 1 se zdržel). |
| 2009 | Seznam doporučených názvů zemí nahradil seznam z roku 1989. Je to doporučení, nikoli závazné pravidlo ani oficiální dodatek. Země pojmenované po národu mohou mít *-ujo* nebo *-io* (*Francujo* nebo *Francio*); některé se používají i s *-lando* (*Pollando*). Pro Česko seznam uvádí *Ĉeĥujo/Ĉeĥio*. |
| 2023 | Prohlášení o písmenu *ŭ* (9. dubna; 86 % ze 43 hlasujících): vyhýbat se *ŭ* v nových kořenech kromě *aŭ* a *eŭ*; při přejímání cizích slov používat *v* nebo *u*. |
| 2026 | Prohlášení o *tiel nomata* (7. dubna; 28 ze 40 hlasujících pro): výraz má dvě tradiční užití, obě doložená za Zamenhofa. |

## Jaké jsou meze Akademie?

**Radí.** Článek 22 stanov umožňuje rozhodnutí, která jsou jen doporučeními, a Akademie uvádí, že užívání jazyka nemůže ani nechce vynucovat. Odpovědi její Jazykové poradny jsou doporučení, nikoli rozhodnutí.

**Nejdřív rozhoduje užívání.** Autor gramatiky Bertilo Wennergren v PMEG poznamenává, že nové běžné kořeny se do jazyka dostávají snadno, zatímco nové afixy uspějí zřídka. Slovo, které chybí na oficiálním seznamu, není chyba.

**Je pomalá a neúplná.** Mezi 9. a 10. dodatkem uplynulo šestnáct let (2007–2023), stejně jako mezi 7. a 8. (1958–1974). Devátý a desátý nepřinášejí překlady, takže studenti stále potřebují dvojjazyčný slovník; Akademie argumentuje, že jazyk je dost vyspělý, aby se definoval sám.

**Hlasování je sporné.** V roce 1953 spisovatel Petro Stojan namítal, že hlasování o jazykových problémech umožňuje mnoha neodborníkům přehlasovat dva nebo tři skutečné odborníky. Stanovy přidávají pojistky: sekce připravují zprávy a změny dřívějších rozhodnutí potřebují dvě třetiny všech členů. V roce 2003 Akademie změnila své stanovisko k *Koreo* a *Egipto*, což ukazuje, že její rozhodnutí lze revidovat.

## Časté otázky

### Kdo rozhoduje, co je správné esperanto?

Jedinou závaznou autoritou je Fundamento z roku 1905; Akademie je vykládá a doporučuje užívání. Dál správnost vychází z dobrého užívání zdatnými mluvčími, s oporou v referenčních dílech jako gramatika PMEG.

### Může Akademie změnit Fundamento?

Ne. Buloňská deklarace učinila Fundamento 9. srpna 1905 neměnným. Akademie může jen přidávat kořeny prostřednictvím Oficiálních dodatků a doporučovat užívání; i známé překladové chyby zůstávají v textu a opravují se v samostatných dokumentech.

### Kolik oficiálních kořenů má esperanto?

Akademie počítá do roku 2007 4 953 oficiálních prvků (2 768 fundamentních, 2 185 z Oficiálních dodatků). Se 420 kořeny z roku 2023 je to asi 5 373 prvků, téměř všechny jsou kořeny nebo afixy, které berou koncovku.

### Je slovo špatně, když není ve slovníku Akademie?

Ne. Oficiální seznam je jádro, nikoli úplná slovní zásoba. Mnoho standardních slov z velkých slovníků oficiálních není a Akademie sama nazývá i své oficiální kořeny silnými doporučeními, ne příkazy.

### Povoluje Akademie x-systém?

Fakticky ano, jako technickou náhradu. Prohlášení z roku 2007 x-systém nejmenuje, ale dovoluje nahradit písmena s diakritikou jinými znaky, jde-li jen o technickou pomůcku, nesleduje-li se reforma pravopisu a nevzniká-li zmatek.

## Zdroje

- [Akademio de Esperanto – Statuto](https://www.akademio-de-esperanto.org/akademio/index.php?title=Statuto)
- [Akademio de Esperanto – Historio de la Akademio](https://www.akademio-de-esperanto.org/akademio/index.php?title=Historio_de_la_Akademio)
- [Akademio de Esperanto – Membroj kaj korespondantoj](https://www.akademio-de-esperanto.org/akademio/index.php?title=Membroj_kaj_korespondantoj) (červen 2026)
- [Akademio de Esperanto – Sekcioj kaj Komisionoj](https://www.akademio-de-esperanto.org/akademio/index.php?title=Sekcioj_kaj_Komisionoj) (březen 2025)
- [Akademio de Esperanto – Estraro kaj adreso](https://www.akademio-de-esperanto.org/akademio/index.php?title=Estraro_kaj_adreso) (říjen 2026)
- [Akademio de Esperanto – Omaĝo al Probal Dasgupta](https://www.akademio-de-esperanto.org/omaghoj/omagho-al-probal-dasgupta.html)
- [Akademio de Esperanto – Lingva Konsultejo](https://www.akademio-de-esperanto.org/konsultejo/index.html)
- [Akademio de Esperanto – Akademia Vortaro: Klarigoj (statistiky)](https://www.akademio-de-esperanto.org/akademia_vortaro/klarigoj.html)
- [Akademio de Esperanto – Fundamento](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/)
- [Akademio de Esperanto – Naŭa Oficiala Aldono (2007)](https://www.akademio-de-esperanto.org/decidoj/9oa.html)
- [Akademio de Esperanto – Deka Oficiala Aldono (2023)](https://www.akademio-de-esperanto.org/decidoj/10oa.html)
- [Akademio de Esperanto – Baza Radikaro Oficiala (Aktoj II, 1968–1974)](https://www.akademio-de-esperanto.org/aktoj/aktoj2/bro.html)
- [Akademio de Esperanto – Pri apartaj teknikaj bezonoj rilate al niaj alfabeto kaj ortografio (2007)](https://www.akademio-de-esperanto.org/decidoj/apartaj_teknikaj_bezonoj.html)
- [Akademio de Esperanto – Pri la vortoj KOREO kaj EGIPTO (2003)](https://www.akademio-de-esperanto.org/decidoj/landnomoj/koreo_egipto.html)
- [Akademio de Esperanto – Listo de Rekomendataj Landnomoj (2009)](https://www.akademio-de-esperanto.org/decidoj/landnomoj/listo_de_rekomendataj_landnomoj/index.html)
- [Akademio de Esperanto – Pasivaj participoj (1967, 1989)](https://www.akademio-de-esperanto.org/decidoj/participoj.html)
- [Akademio de Esperanto – Deklaro pri la litero ŭ (2023)](https://www.akademio-de-esperanto.org/decidoj/pri-la-litero-u.html)
- [Akademio de Esperanto – Pri la esprimo "tiel nomata" (2026)](https://www.akademio-de-esperanto.org/decidoj/tiel-nomata)
- [Wikipedie – Akademie esperanta](https://cs.wikipedia.org/wiki/Akademio_de_Esperanto)
- [Vikipedio – Akademio de Esperanto](https://eo.wikipedia.org/wiki/Akademio_de_Esperanto)
- [Vikipedio – Oficialaj aldonoj](https://eo.wikipedia.org/wiki/Oficialaj_aldonoj)
- [Vikipedio – Baza Radikaro Oficiala](https://eo.wikipedia.org/wiki/Baza_Radikaro_Oficiala)
- [Vikipedio – Fundamento de Esperanto](https://eo.wikipedia.org/wiki/Fundamento_de_Esperanto)
- [Vikipedio – Akademiaj Korektoj](https://eo.wikipedia.org/wiki/Akademiaj_Korektoj)
- [Wikipedia – Akademio de Esperanto](https://en.wikipedia.org/wiki/Akademio_de_Esperanto)
- [Wikipedia – Fundamento de Esperanto](https://en.wikipedia.org/wiki/Fundamento_de_Esperanto)
- [Wikipedia – Declaration of Boulogne](https://en.wikipedia.org/wiki/Declaration_of_Boulogne)
- [Wikipedia – Probal Dasgupta](https://en.wikipedia.org/wiki/Probal_Dasgupta)
- [PMEG – Neoficialaj afiksoj](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/neoficialaj_afiksoj/index.html)
- [ReVo – Statistiko](https://reta-vortaro.de/revo/inx/statistiko.html)
- [Libera Folio – 10-a Oficiala Aldono al la Universala Vortaro](https://www.liberafolio.org/2023/10/07/10-a-oficiala-aldono-al-la-universala-vortaro/)