# Fundamento de Esperanto: celý text z roku 1905 online

Source: https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/fundamento/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Fundamento de Esperanto (1905) je neměnný základ jazyka. Přečtěte si celou předmluvu, 16 pravidel, 42 cvičení a slovník s vysvětlením každého slova.

*Fundamento de Esperanto* („Základ esperanta“) je kniha z roku 1905, v níž L. L. Zamenhof ustálil jádro jazyka. Má čtyři části: předmluvu, gramatiku s [16 pravidly](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/16-pravidel/), 42 cvičení a slovník *Universala Vortaro*. První Světový kongres esperanta ji v srpnu 1905 prohlásil za závaznou a nikdo ji nesmí měnit.

Tato sekce obsahuje celý text, převzatý beze změn z vydání Akademio de Esperanto. Čeština mezi pěti jazyky knihy není: gramatika je ve francouzštině, angličtině, němčině, ruštině a polštině a slova ve slovníku i ve cvičeních mají pět překladů do týchž jazyků. Český překlad zde není; moderní výklad gramatiky česky najdete v [16 pravidlech esperanta](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/16-pravidel/).

<!--fundamento-->

## Proč je Fundamento závazné?

Bod 4 Buloňské deklarace, přijaté na prvním kongresu 9. srpna 1905, jmenuje knihu jako jediný pevný základ jazyka: *La sola unu fojon por ĉiam deviga por ĉiuj Esperantistoj fundamento de la lingvo Esperanto estas la verketo "Fundamento de Esperanto", en kiu neniu havas la rajton fari ŝanĝon.* – „Jediným, jednou provždy pro všechny esperantisty závazným základem jazyka esperanto je dílko ‚Fundamento de Esperanto‘, v němž nikdo nemá právo provést změnu.“

Tentýž bod říká, že esperanto nemá osobního zákonodárce. Zamenhofovy vlastní názory a pozdější spisy jsou soukromé a nikoho nezavazují, stejně jako názory kteréhokoli jiného mluvčího.

Základ může růst, ale jen přidáváním. [Akademio de Esperanto](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/akademie/) přidává oficiální kořeny prostřednictvím Oficiálních dodatků; knihu změnit nemůže. Stupně autority vysvětluje stránka [oficiální esperanto](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/oficialni-esperanto/).

## Co je ve Fundamentu?

| Část | Co obsahuje | Jazyky |
|---|---|---|
| [Antaŭparolo](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/fundamento/antauparolo/) | Zamenhofova předmluva z Varšavy, červenec 1905: proč musí zůstat základ nedotknutelný a jak může jazyk přesto růst | esperanto |
| [Gramatiko](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/fundamento/gramatiko/) | Abeceda s pokyny k výslovnosti a 16 pravidel | francouzština, angličtina, němčina, ruština, polština |
| [Ekzercaro](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/fundamento/ekzercaro/) | 42 číslovaných cvičení (§1–§42), od abecedy po tvoření slov, každé s novými slovy | esperanto, nová slova v 5 jazycích |
| [Universala Vortaro](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/fundamento/universala-vortaro/) | 2 635 kořenů, afixů a malých slov a 298 odvozených slov, každé s pěti překlady | esperanto s 5 jazyky |

Počty hesel jsou naše vlastní počty podle vydání Akademie. Akademie sama počítá v celé knize 2 768 „fundamentních prvků“, protože do nich zahrnuje kořeny, afixy a koncovky ze všech čtyř částí.

Kromě předmluvy je materiál starší než kniha. Gramatika pochází z [*Unua Libro*](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/unua-libro/) z roku 1887; slovník a cvičení vyšly samostatně v letech 1893–1894. Souborné vydání vydalo nakladatelství Hachette v Paříži roku 1905.

## Jak se text čte tady?

- **Nejdřív předmluva**, chcete-li vědět, proč má esperanto pevný základ; **nejdřív gramatika**, chcete-li číst samotná pravidla.
- **Klepněte na libovolné slovo** v předmluvě nebo ve cvičeních. Okénko ukáže barevně části slova – kořen, předponu, příponu, koncovku – spolu s významem a odkazem do našeho [slovníku](https://esperantopedia.org/cs/slovnik/).
- **Odkaz na jedno cvičení**: každý § má vlastní kotvu, například §11, začátek pohádky *La feino*.
- **Hledání kořene**: *Universala Vortaro* má jednu stránku na každé písmeno a každé heslo odkazuje na dnešní heslo ve slovníku, pokud ho máme.

Stará pravopisná podoba a překladové chyby z roku 1905 zůstávají v textu, jak to chtěl Zamenhof. Jeho předmluva říká: *La fundamento devas resti severe netuŝebla eĉ kune kun siaj eraroj* – „Základ musí zůstat přísně nedotknutelný, i se svými chybami.“

## Je Fundamento dobrá učebnice?

Ne, a Zamenhof to řekl sám. Předmluva uvádí, že kniha „nemá být v žádném případě pokládána za nejlepší učebnici a slovník esperanta“. K učení doporučoval podrobnější učebnice a Fundamento jako vodítko k tomu, co je oficiální.

Chcete-li se jazyk učit, začněte naším [kurzem](https://esperantopedia.org/cs/uceni/kurz/) a [16 pravidly vysvětlenými srozumitelně česky](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/16-pravidel/). K Fundamentu se vraťte, až budete chtít ověřit původní znění.

## Zdroje

- [Akademio de Esperanto – Fundamento de Esperanto (online vydání)](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/)
- [David K. Jordan – The Boulogne Declaration (esperantský text s anglickým překladem)](https://pages.ucsd.edu/~dkjordan/eo/teko/BulonjaDeklaracio.html)
- [Wikipedie – Buloňská deklarace](https://cs.wikipedia.org/wiki/Bulo%C5%88sk%C3%A1_deklarace)
- [Wikipedie – Fundamento de Esperanto](https://cs.wikipedia.org/wiki/Fundamento_de_Esperanto)
- [Wikipedia (en) – Declaration of Boulogne](https://en.wikipedia.org/wiki/Declaration_of_Boulogne)
- [Vikipedio – Fundamento de Esperanto](https://eo.wikipedia.org/wiki/Fundamento_de_Esperanto)
- [Akademio de Esperanto – Akademia Vortaro: Klarigoj](https://www.akademio-de-esperanto.org/akademia_vortaro/klarigoj.html)