# Dějiny esperanta: od roku 1887 do dneška

Source: https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/historie/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Esperanto vyšlo ve Varšavě 26. července 1887. Dějiny od prvního kongresu 1905 přes zákazy v nacistickém Německu a SSSR po UNESCO, Duolingo i české země.

Esperanto vyšlo **26. července 1887** ve Varšavě. Vydal je **Ludvík Lazar Zamenhof**, oční lékař z Bělostoku, v útlé ruskojazyčné knížce, kterou dnes nazýváme *Unua Libro* („První kniha“). Během dvou desetiletí se rozšířilo po Evropě i za její hranice. První Světový kongres esperanta se sešel roku 1905 a Universala Esperanto-Asocio vznikla roku 1908. Hnutí přežilo pronásledování v nacistickém Německu i v Sovětském svazu, získalo podporu UNESCO v letech 1954 a 1985 a po roce 2000 našlo na internetu novou generaci.

## Jak esperanto vzniklo?

Zamenhof vyrůstal v Bělostoku, ve městě Poláků, Rusů, Němců a Židů, kteří si často nedůvěřovali. Došel k přesvědčení, že neutrální a snadný druhý jazyk by takovou nevraživost mohl zmírnit. Jako dospívající ve Varšavě pracoval na jazykovém projektu, *Lingwe uniwersala*, a **17. prosince 1878** ho na oslavě představil školním kamarádům.

Dalších devět let ho upravoval a zkoušel, hlavně překládáním literatury. O životě za jazykem viz [L. L. Zamenhof](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/zamenhof/).

## Co bylo *Unua Libro*?

*Unua Libro* byla první učebnice esperanta. Ruská cenzura ji povolila k prodeji 14. července 1887 podle juliánského kalendáře, který tehdy platil v Ruském impériu – podle dnešního kalendáře to je **26. července 1887**, od té doby slavený jako Den esperanta. Vytiskl ji ve Varšavě Chaim Kelter a zaplacena byla věnem Zamenhofovy snoubenky Klary Silbernik.

Kniha byla napsána rusky a podepsána pseudonymem *Doktoro Esperanto* – „Doktor Doufající“. Čtenáři brzy začali nazývat esperantem samotný jazyk; Zamenhofův vlastní název pro něj byl *Lingvo Internacia*, „mezinárodní jazyk“. Ještě roku 1887 následovala vydání polské, německé a francouzské a roku 1889 anglický překlad Richarda Geoghegana. Kniha obsahovala gramatiku o 16 pravidlech – viz [16 pravidel](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/16-pravidel/).

## Jak se jazyk šířil před rokem 1905?

Zpočátku pomalu, pak rychle. Roku 1888 Zamenhof vydal *Dua Libro* („Druhá kniha“) a klub světového jazyka v Norimberku, dosud věnovaný konkurenčnímu volapüku, přešel k esperantu. Dne 1. září 1889 vyšel ve stejném městě první esperantský časopis, *La Esperantisto*.

V roce 1894 dal Zamenhof čtenářům časopisu hlasovat o souboru radikálních reforem; ti je zamítli. V roce 1895 *La Esperantisto* otiskl překlad textu Lva Nikolajeviče Tolstého a ruská cenzura časopis zakázala. Většina předplatitelů žila v Rusku, takže zanikl; v prosinci 1895 ho ve Švédsku nahradil nový časopis, *Lingvo Internacia*.

Po roce 1900 se těžištěm růstu stala Francie, s podporou vědců, učitelů a nakladatelů, například Hachette.

## Co se stalo na prvním Světovém kongresu v roce 1905?

V **srpnu 1905** se v Boulogne-sur-Mer ve Francii sešlo **688 lidí z asi 20 zemí** na prvním [Světovém kongresu esperanta](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/svetovy-kongres-esperanta/). Zjistili, že mohou mluvit, diskutovat a uspořádat celý kongres v esperantu bez tlumočníků.

Kongres přijal **Buloňskou deklaraci**. Učinila z *Fundamento de Esperanto* (1905) – Zamenhofovy gramatiky, cvičení a základního slovníku – závazný základ jazyka, který nikdo nesmí měnit. Nová slova a tvary lze přidávat, ale jádro zůstává pevné. Tato stabilita je jedním z důvodů, proč esperanto přežilo své soupeře. Kongres také zřídil Jazykový výbor, z něhož se roku 1948 stala dnešní Akademio de Esperanto.

**Jak rostla oficiální slovní zásoba** Reta Vortaro označuje 5 328 kořenů jako oficiální: 2 756 z Fundamenta (1905), 2 569 přidaných v deseti Oficiálních dodatcích v letech 1909 až 2023 a 3 samostatnými rozhodnutími Akademie. Oficiální status kořenů: označení v Reta Vortaro; roky: Akademio de Esperanto; pořadí slov: četnost v Tatoeba.

Grafika počítá kořeny označené ve slovníku ReVo jako oficiální. Akademie počítá „prvky“ – kořeny, afixy, malá slova a 11 koncovek – a dospívá přibližně k 5 373; viz [oficiální esperanto](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/oficialni-esperanto/).

## Jak hnutí rostlo před první světovou válkou?

V **říjnu 1907** se v Paříži sešel výbor Delegace pro přijetí mezinárodního pomocného jazyka a podpořil reformované esperanto zvané **ido**. Jeho autor, který se podepisoval „Ido“, byl roku 1908 prozrazen jako Louis de Beaufront, dosud přední esperantista; pozdější historici vidí projekt hlavně jako dílo Louise Couturata. Rozkol hnutí připravil o některé vůdčí osobnosti, ale většina mluvčích zůstala u esperanta.

Dne **28. dubna 1908** byla v Ženevě založena **Universala Esperanto-Asocio** (UEA), a to mladým švýcarským novinářem Hectorem Hodlerem, francouzským učitelem Théophilem Rousseauem a dalšími. O dva roky později, v roce 1910, překročil Světový kongres poprvé Atlantik, do Washingtonu, D.C. Zamenhof byl mezi lety 1907 a 1917 čtrnáctkrát nominován na Nobelovu cenu míru, poprvé na návrh 12 britských poslanců. Kongres plánovaný na rok 1914 v Paříži byl s vypuknutím války zrušen. Zamenhof zemřel ve Varšavě **14. dubna 1917**, za německé okupace.

## Zabývala se esperantem Společnost národů?

Ano. Od prosince 1920 navrhovaly delegace v čele s Íránem, aby Společnost národů esperanto doporučila. Francouzský delegát Gabriel Hanotaux se návrhu stavěl proti od prvního podání v prosinci 1920, protože v něm viděl ohrožení francouzštiny jako jazyka diplomacie. Zástupce generálního tajemníka Společnosti, **Nitobe Inazō**, se jako její delegát zúčastnil Světového kongresu 1921 v Praze a podal příznivou zprávu.

Zpráva Společnosti národů, *Esperanto as an International Auxiliary Language*, byla roku 1922 předložena třetímu zasedání Shromáždění, které ji přijalo, ale otázku škol předalo výboru; ten ji roku 1923 odmítl. Francie už v červnu 1922 zakázala esperanto ve svých státních školách: učitelé dostali pokyn, aby je nepropagovali, a školní budovy se nesměly propůjčovat esperantským kurzům. Dvacátá léta byla přesto vrcholem: nové časopisy, kongres 1923 v Norimberku s 4 963 účastníky (rekord do roku 1987), dělnický svaz SAT (založen 1921) a od roku 1927 Den esperantské knihy 15. prosince.

## Proč bylo esperanto pronásledováno?

Totalitní režimy viděly v mezinárodním jazyce hrozbu. Základní dějiny tohoto pronásledování od Ulricha Linse nesou název *La danĝera lingvo* – „Nebezpečný jazyk“.

- **Nacistické Německo.** Hitler napadl esperanto v *Mein Kampf* jako nástroj židovského světového spiknutí. Dělnické esperantské skupiny byly zakázány roku 1933 a v **červnu 1936** politická policie rozpustila všechny zbývající esperantské organizace. Všechny tři Zamenhofovy děti byly zavražděny v holocaustu: Adam byl zastřelen v Palmirách v lednu 1940, Zofia a Lidia zahynuly roku 1942 v Treblince.
- **Sovětský svaz.** Esperanto bylo zprvu trpěno a dokonce podporováno a roku 1921 vznikl oficiálně uznaný Svaz sovětských esperantistů. Při Stalinových čistkách byl jeho vůdce **Ernest Drezen** v dubnu 1937 zatčen a 27. října 1937 zastřelen. Esperantská činnost byla od roku 1937 do roku 1956 prakticky nemožná.

## Jak se k esperantu postavilo UNESCO?

Dne **10. prosince 1954** přijala Generální konference UNESCO v Montevideu **rezoluci IV.1.4.422–4224**. Konstatovala výsledky, jichž esperanto dosáhlo v mezinárodní duševní výměně a ve sbližování národů, a zahájila konzultativní vztahy mezi UNESCO a UEA.

V roce **1985** přijalo UNESCO na konferenci v Sofii druhou rezoluci. Blahopřála hnutí k blížícímu se stému výročí a vyzvala členské státy, aby je připomněly a podporovaly výuku o jazykovém problému a o esperantu. Stoletý jubilejní kongres ve Varšavě roku **1987** přilákal **5 946 účastníků**, což je dodnes rekord.

## Jak se esperanto změnilo po roce 1945?

UEA přesunula roku **1955** své sídlo do **Rotterdamu**, kde sídlí dodnes. Esperanto ožilo ve východní Evropě po roce 1956 a rozrostlo se i mimo Evropu – v Číně, jinde ve východní Asii, v Latinské Americe a později v Africe. V roce 1996 přijal 81. Světový kongres v Praze **Pražský manifest**, sedm zásad hnutí, jako jsou demokracie, jazyková práva a jazyková rozmanitost. Moderní [organizace](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/organizace/) se utvářely v tomto období.

## Jak změnil esperanto internet?

Internet se pro roztroušenou komunitu hodil. Důležité milníky:

- **2001** – vznikla esperantská Wikipedie (*Vikipedio*); v říjnu 2026 měla asi 390 000 článků.
- **21. prosince 2002** – spustil se bezplatný kurz *lernu!*.
- **22. února 2012** – Překladač Google přidal esperanto jako 64. jazyk.
- **28. května 2015** – Duolingo spustilo kurz esperanta pro anglicky mluvící; do března 2020 začalo esperantské kurzy Duolinga 2,8 milionu lidí.
- **2017** – aplikace Amikumu začala propojovat mluvčí esperanta v okolí.

Tyto nástroje přivedly mnohem víc studentů než jakákoli dřívější kampaň, i když většina brzy přestane. Viz [kolik lidí mluví esperantem](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/kolik-lidi-mluvi-esperantem/).

## Co se s esperantem děje dnes?

V roce **2014** zapsalo Polsko „jazyk esperanto jako nositele esperantské kultury“ na svůj národní seznam nemateriálního kulturního dědictví a v roce **2026** zapsalo Rakousko esperantskou kulturu do vlastního soupisu. V květnu 2023 byla historická knihovna UEA převedena do Národní knihovny Polska.

Světový kongres poprvé zavítal do Afriky roku **2024**, do tanzanské Arushi. 110. kongres se konal roku 2025 v Brně a 111. v rakouském **Grazu ve dnech 1.–8. srpna 2026**. UEA oznámila Melbourne v Austrálii pro rok 2027.

## Jak se esperanto vyvíjelo v českých zemích?

Do českých zemí dorazilo esperanto brzy. **První česká učebnice**, *Úplná učebnice mezinárodní řeči dra. Esperanta*, vyšla roku **1890** v Pardubicích nákladem autora, Františka Vladimíra Lorence – jen tři roky po *Unua Libro*. Lorenc později odešel do Brazílie, kde se stal průkopníkem esperantského hnutí (viz [esperanto a spiritismus](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/spiritismus/)). **První esperantský klub** v českých zemích vznikl roku **1901 v Brně**, mezi jeho zakladateli byl dělnický poslanec Josef Hybeš a Karel Pelant, redaktor *Dělnických listů*. Roku 1902 následoval první klub v Praze; spoluzakladatelem byl básník Stanislav Kostka Neumann.

V **Praze** se v **roce 1921** konal 13. Světový kongres esperanta s **2 561 účastníky**. Právě tam byl založen dělnický svaz SAT a kongresu se zúčastnil zástupce Společnosti národů (viz výše). V meziválečném Československu sdružoval esperantisty Československý esperantský svaz; gestapo jej roku 1940 rozpustilo, po válce byl obnoven a roku 1952 byl rozpuštěn znovu. Český esperantský svaz (ČES) byl ustaven v březnu **1969 v Brně** a působí dodnes; informace o kurzech a akcích najdete na [esperanto.cz](https://www.esperanto.cz/).

Praha hostila světový kongres podruhé roku **1996** (81. kongres, **2 972 účastníků**), kde byl přijat Pražský manifest. Brno hostilo 110. Světový kongres esperanta ve dnech **26. července – 2. srpna 2025** s **1 132 účastníky**.

## Časová osa esperanta

| Rok | Událost |
|---|---|
| 1859 | Zamenhof se narodil v Bělostoku (15. prosince) |
| 1878 | První návrh, *Lingwe uniwersala*, představen přátelům (17. prosince) |
| 1887 | Ve Varšavě vyšla *Unua Libro* (26. července) |
| 1888 | *Dua Libro*; norimberský klub světového jazyka přechází od volapüku |
| 1889 | První časopis, *La Esperantisto*, v Norimberku |
| 1890 | První česká učebnice esperanta (F. V. Lorenc, Pardubice) |
| 1894 | Čtenáři zamítli Zamenhofův návrh reforem |
| 1895 | *La Esperantisto* zakázán v Rusku po otištění Tolstého |
| 1901 | První esperantský klub v českých zemích (Brno) |
| 1905 | První Světový kongres, Boulogne-sur-Mer (688 účastníků); *Fundamento de Esperanto*; Buloňská deklarace |
| 1907 | Rozkol kolem ida v Paříži; první nominace Zamenhofa na Nobelovu cenu míru |
| 1908 | Založena Universala Esperanto-Asocio v Ženevě (28. dubna) |
| 1914 | Pařížský kongres zrušen kvůli první světové válce |
| 1917 | Zamenhof zemřel ve Varšavě (14. dubna) |
| 1920–22 | Francie blokuje esperanto ve Společnosti národů |
| 1921 | 13. Světový kongres v Praze (2 561 účastníků); založen SAT |
| 1927 | 15. prosinec se stává Dnem esperantské knihy |
| 1936 | Nacistické Německo rozpouští všechny esperantské organizace |
| 1937 | Stalinovy čistky; sovětský esperantský vůdce Ernest Drezen zastřelen |
| 1940–42 | Tři Zamenhofovy děti zavražděny v holocaustu |
| 1948 | Jazykový výbor a Akademie splynuly v Akademio de Esperanto |
| 1954 | Rezoluce UNESCO v Montevideu (10. prosince) |
| 1955 | Sídlo UEA se stěhuje do Rotterdamu |
| 1969 | V Brně obnoven Český esperantský svaz |
| 1985 | Rezoluce UNESCO v Sofii k výročí |
| 1987 | Jubilejní kongres ve Varšavě, 5 946 účastníků (rekord) |
| 1996 | Pražský manifest (81. kongres v Praze) |
| 2001 | Založena esperantská Wikipedia |
| 2002 | Spuštěn *lernu!* (21. prosince) |
| 2012 | Překladač Google přidává esperanto (22. února) |
| 2014 | Polsko zapisuje esperanto do nemateriálního kulturního dědictví |
| 2015 | Kurz Duolinga pro anglicky mluvící (28. května) |
| 2023 | Knihovna UEA převedena do Národní knihovny Polska |
| 2024 | První Světový kongres v Africe (Arusha, Tanzanie) |
| 2025 | 110. Světový kongres v Brně (1 132 účastníků) |
| 2026 | 111. Světový kongres v Grazu; Rakousko zapisuje esperantskou kulturu do nemateriálního dědictví |

## Časté otázky

### Kdy bylo esperanto vynalezeno?

Zamenhof na něm pracoval od 70. let 19. století a vydal je 26. července 1887 ve Varšavě. Toto datum se slaví jako Den esperanta.

### Proč Zamenhof esperanto vytvořil?

Chtěl neutrální, snadný druhý jazyk, který by lidem různých národů umožnil dorozumívat se jako rovný s rovným. Vyrůstal v mnohojazyčném Bělostoku, kde viděl, jak jazykové bariéry živí nedůvěru mezi společenstvími.

### Bylo esperanto někdy zakázáno?

Ano. Nacistické Německo rozpustilo všechny esperantské organizace roku 1936 a v Sovětském svazu byla esperantská činnost v letech 1937–1956 potlačována, přičemž přední esperantisté byli zastřeleni. Ruské impérium zakázalo první esperantský časopis už roku 1895. V českých zemích rozpustilo esperantský svaz roku 1940 gestapo.

### Přijala esperanto Společnost národů?

Ne. Návrh z počátku 20. let měl širokou podporu, ale Francie jej zablokovala a zpráva Společnosti z roku 1922 nevedla k žádnému doporučení pro školy.

### Uznává esperanto UNESCO?

UNESCO přijalo příznivé rezoluce roku 1954 a 1985 a Universala Esperanto-Asocio má s UNESCO konzultativní vztahy od roku 1954. Esperanto není oficiálním jazykem OSN.

## Zdroje

- Wikipedie, [Esperanto](https://cs.wikipedia.org/wiki/Esperanto) (kapitola o dějinách esperanta v českých zemích); Wikipedia, [Unua Libro](https://en.wikipedia.org/wiki/Unua_Libro), [History of Esperanto](https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Esperanto) a [Declaration of Boulogne](https://en.wikipedia.org/wiki/Declaration_of_Boulogne); Vikipedio, [Unua Libro](https://eo.wikipedia.org/wiki/Unua_Libro) a [La Esperantisto](https://eo.wikipedia.org/wiki/La_Esperantisto)
- Wikipedia, [Esperanto in the Czech Republic](https://en.wikipedia.org/wiki/Esperanto_in_the_Czech_Republic); František Vladimír Lorenc, [Úplná učebnice mezinárodní řeči dra. Esperanta](https://www.gutenberg.org/ebooks/24575) (Pardubice 1890); Radio Prague International, [A look at the Czech Esperanto movement](https://english.radio.cz/a-look-czech-esperanto-movement-8609468)
- Wikipedie, [Pražský manifest](https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%BD_manifest) a [Stanislav Kostka Neumann](https://cs.wikipedia.org/wiki/Stanislav_Kostka_Neumann); Český esperantský svaz, [esperanto.cz](https://www.esperanto.cz/)
- Universala Esperanto-Asocio, [seznam světových kongresů](https://uea.org/kongresoj/listo)
- Vikipedio, [1-a Universala Kongreso de Esperanto](https://eo.wikipedia.org/wiki/1-a_Universala_Kongreso_de_Esperanto)
- Nobel Prize, [archiv nominací: Lazarus Ludwig Zamenhof](https://www.nobelprize.org/nomination/archive/show_people.php?id=10372)
- Rezoluce UNESCO z let 1954 a 1985, [text sestavený ILEI](https://ilei.info/dok/rezolucioj_unesko_1954-1985.pdf); [UNESCO Records of the General Conference, 1985](https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000068427)
- Léon Bérard, oběžník z června 1922 o esperantu na francouzských školách, přetištěný v *Les Langues modernes*, červenec 1922 ([sken přes Espéranto-France](https://esperanto-france.org/asso/IMG/pdf/circulaire_leon_berard.pdf))
- Wikipedia (de), [Deutscher Esperanto-Bund](https://de.wikipedia.org/wiki/Deutscher_Esperanto-Bund) (nacistické období); Wikipedia, [Ernest Drezen](https://en.wikipedia.org/wiki/Ernest_Drezen)
- Ulrich Lins, *La danĝera lingvo* (Bleicher, 1988); anglické vydání *Dangerous Language* (Palgrave Macmillan, 2016–17)
- Narodowy Instytut Dziedzictwa, [Język esperanto jako nośnik kultury esperanckiej](https://niematerialne.nid.pl/) (2014); Rakouská komise UNESCO, [Esperanto culture in Austria](https://www.unesco.at/en/culture/intangible-cultural-heritage/inventory/element/esperantokultur-in-oesterreich-esperantokulturo-en-austrio) (2026)
- Google Translate Blog, [22. února 2012](https://translate.googleblog.com/2012/02/tutmonda-helplingvo-por-ciuj-homoj.html)