# Homaranismus: Zamenhofova filozofie neutrálního humanismu

Source: https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/homaranismus/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Homaranismus je Zamenhofova idea rovnoprávných národů, neutrálního jazyka a společné etiky. Kořeny z roku 1901, deklarace 1913, kritika a nekonaný kongres.

**Homaranismo** (česky homaranismus) je filozofie L. L. Zamenhofa o rovnoprávných národech, neutrálním jazyce a jediném společném pravidle: chovej se k druhým tak, jak chceš, aby se chovali oni k tobě. Vyrostla z *Hilelismo* („hilelismus“), vydaného roku 1901 pod pseudonymem *Homo sum*, a své jméno dostala roku 1906. Zamenhof ji nazýval dílem celého života, přesto ji držel stranou od esperanta a esperantské hnutí, neutrální od Buloňské deklarace (1905), ji nikdy nepřijalo. Žádné hnutí nevzniklo a kongres, který pro ni plánoval, se nikdy nekonal.

## Co znamená *homaranismo*?

Slovo se skládá z částí *hom·ar·an·ism·o*: *homaro* „lidstvo“, *-an-* „člen“, *-ism-* „nauka“ – viz [přípony](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pripony/). *Homarano* je příslušník lidského rodu a v Zamenhofově smyslu také stoupenec nauky. *Reta Vortaro* označuje *homaranismo* za Zamenhofův projekt neutrálního náboženství, který navazuje na *Hilelismo*.

| Esperanto | Výslovnost | Význam |
|---|---|---|
| *homaro* | ho-MA-ro | lidstvo |
| *homarano* | ho-ma-RA-no | příslušník lidstva; stoupenec nauky |
| *homaranismo* | ho-ma-ra-NIS-mo | Zamenhofova nauka |
| *Hilelismo* | hi-le-LIS-mo | předchůdce z roku 1901, podle mudrce Hilela (esperantsky *Hilelo*) |

## Odkud se homaranismus vzal?

V roce 1901 vydal Zamenhof rusky knihu *Hilelismo* („Hilelismus: projekt řešení židovské otázky“), podepsanou *Homo sum*, latinsky „jsem člověk“. Hilel byl mudrc z doby krále Heroda, který shrnul Zákon větou: co je ti protivné, nedělej druhému. Podle životopisce Aleksandra Korĵenkova navrhoval Zamenhof malou židovskou obec s očištěným náboženstvím bez etnických pravidel, v níž by se esperanto používalo při výuce i bohoslužbě. Mezi ruskými Židy to příliš nadšení nevzbudilo.

První [Světový kongres esperanta](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/svetovy-kongres-esperanta/) jeho plán změnil. V srpnu 1905 strávil dav 688 lidí z asi 20 zemí týden tím, že mluvil výhradně esperantem, a Zamenhof usoudil, že idea může fungovat pro všechny. Nepokoje v Rusku ho pak přiměly vydat ji ještě před dalším kongresem.

| Datum | Co se stalo |
|---|---|
| Leden 1906 | *Dogmoj de Hilelismo* („Zásady hilelismu“), dvanáct bodů, anonymně vytištěno v *Ruslanda Esperantisto* |
| 1906 (podle Korĵenkova březen) | Brožura *Homaranismo*, anonymní, Petrohrad: téměř stejný text, nový název a předmluva |
| 1912 | Na osmém Světovém kongresu v Krakově se Zamenhof vzdává všech oficiálních funkcí v hnutí |
| Květen 1913 | *Deklaracio pri Homaranismo*, deset bodů, pod vlastním jménem |
| Počátek 1917 | Poslední verze putuje k překladateli do Německa; Zamenhof umírá 14. dubna |

Zamenhof si uvědomil, že *Hilelismo* zní příliš židovsky a jeho předmluva je příliš spjatá s Ruskem. Brožura z roku 1906 uvádí, že hilelismus se týkal jedné skupiny, kdežto *homaranismo* se týká všech národů a náboženství, a definuje jej jako *celado al pura homeco kaj al absoluta intergenta justeco kaj egaleco* – „snahu o čistou lidskost a o absolutní spravedlnost a rovnost mezi národy“.

## Jaké jsou hlavní zásady homaranismu?

Nejúplnějším stručným vyjádřením je *Deklaracio pri Homaranismo* z roku 1913 s odpovědním lístkem pro čtenáře, kteří chtěli být zapsáni jako *homaranoj*. Ve zkratce:

| Bod | Myšlenka |
|---|---|
| I | Lidstvo je jedna rodina; jeho rozdělení na znepřátelené národy a etnicko-náboženské obce patří k jeho největším neštěstím. |
| II | Lidi je třeba posuzovat jen podle osobní hodnoty a skutků; pronásledovat kohokoli pro původ, jazyk, náboženství nebo společenskou třídu je barbarství. |
| III–IV | Země patří stejně všem svým obyvatelům a státy by měly mít zeměpisně neutrální názvy, ne etnické. |
| V | V soukromém životě lze používat jakýkoli jazyk a náboženství; mezi obcemi platí neutrální jazyk a etika. |
| VI–VIII | Na otázku „ke kterému národu patříš?“ odpovědět *Mi estas Homarano* – „jsem *homarano*“. Vlastenectví je služba všem spoluobyvatelům, nikdy nenávist k cizincům. |
| IX | Jazyk je prostředek, ne posvátný předmět. Kromě vlastního jazyka je třeba znát neutrální. |
| X | Náboženství má být upřímné, ne zděděné. „Bůh“ je nejvyšší nepochopitelná Síla, kterou si každý může volně vykládat; jádrem je pravidlo chovat se k druhým tak, jak chceme, aby se chovali oni k nám. |

Jádro nesou dvě věty. *Mi estas homo, kaj la tutan homaron mi rigardas kiel unu familion.* – „Jsem člověk a celé lidstvo považuji za jednu rodinu.“ A také: *Mi vidas en ĉiu homo nur homon.* – „V každém člověku vidím jen člověka.“

Text z roku 1906 byl delší: dvanáct bodů, „homaranistické chrámy“, kde by se setkávali lidé různých náboženství, přejmenované země jako *Peterburgio* pro Rusko a esperanto uvedené jako neutrální jazyk. V roce 1913 Zamenhof chrámy i seznam názvů zemí vypustil, přidal obce svobodomyslných (*liberkredaj*, tedy těch, kdo nevěří v žádné existující zjevené náboženství) a esperanto už nejmenoval.

## Byl homaranismus totéž co esperanto?

Ne, a Zamenhof na tom rozdílu trval. Buloňská deklarace, přijatá 9. srpna 1905, říká: *Ĉiu alia ideo aŭ espero, kiun tiu aŭ alia esperantisto ligas kun la Esperantismo, estos lia afero pure privata.* – „Každá další myšlenka nebo naděje, kterou ten či onen esperantista spojuje s esperantismem, bude jeho věcí čistě soukromou.“ Názory tvůrce nikoho nezavazují, zavazuje jen Fundamento. Všech osobních práv na jazyk se přitom vzdal už v [*Unua Libro*](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/unua-libro/) z roku 1887.

Jeho předmluva z roku 1913 to opakuje. Esperanto znamená plnou neutralitu a jeho „vnitřní idea“ je jen neurčitý pocit bratrství, kdežto *homaranismo* je jasně vymezený politický a náboženský program, *mian kredon pure privatan* – „má čistě soukromá víra“. Předvídal, že nepřátelé esperanta jej použijí jako zbraň.

## Jak na něj esperantisté reagovali?

Špatně. Korĵenkov uvádí, že nežidům se nelíbil talmudský název, ateisté považovali text za příliš náboženský, věřící za kacířský a lidé pohlcení třídním bojem za politicky pochybený. Louis de Beaufront na něj zaútočil v časopise *L'Espérantiste*. Zamenhof na výtky jednoho kněze odpověděl, že homaranoj nechtějí žádné nové náboženství, jen most mezi těmi stávajícími.

Dva blízcí francouzští příznivci, Émile Javal a Hippolyte Sebert, mu radili, aby své autorství skryl, a před kongresem 1906 v Ženevě ho přesvědčili, aby z projevu vyškrtl část spojující „vnitřní ideu“ s homaranismem (Korĵenkov). Nějakou dobu pak mluvil jen o „vnitřní ideji“.

## Jaký kongres Zamenhof plánoval?

Chtěl uspořádat setkání o neutrálně lidském náboženství pro lidi, kteří opustili zděděnou víru, nejprve v době desátého Světového kongresu v Paříži v srpnu 1914. Pařížští pořadatelé se obávali francouzského nacionalistického tisku a odmítli. Pak válka pařížský kongres zrušila.

Dne 9. září 1914 požádal švýcarského esperantistu Friedricha Uhlmanna, aby uspořádal kongres ve Švýcarsku v roce 1915 pro všechny, kdo touží po jednotě lidstva (Korĵenkov). Podle Edmonda Privata oběžník k menšímu přípravnému setkání uváděl nejprve prosinec 1916, pak srpen 1917 a nakonec „po skončení války“. Nic se nekonalo; Zamenhof zemřel 14. dubna 1917.

## Co se s homaranismem stalo po Zamenhofovi?

Hnutím se nestal. Formulář členství podepsalo podle Privata jen málo čtenářů; podle esperantské Wikipedie s ním sympatizovalo mnoho pacifistů. Zamenhofova nejmladší dcera Lidia Zamenhofová (1904–1942) šířila vedle esperanta *homaranismo* a přibližně od roku 1925 také bahá’í; o jejím osudu viz [Zamenhof](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/zamenhof/). Nauku dodnes zkoumají historici, zejména Korĵenkov (*Homarano*, 2009) a Christer Kiselman. Jiné svazky mezi esperantem a vírou, například [esperanto a spiritismus](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/spiritismus/) v Brazílii, vyrostly nezávisle.

## Proč se homaranismus kritizuje?

- **Příliš mnoho jazyka a náboženství.** Korĵenkov říká, že Zamenhof, vyrostlý v mnohojazyčném Rusku, přehlédl, že západní Evropa byla z velké části jednojazyčná, a politické, hospodářské a psychologické činitele téměř nezvažoval.
- **Třída.** Ernest Drezen (1929) z marxistického hlediska namítal, že homaranismus přehlíží třídní boj; slova „nebo společenské třídy“ se do textu dostala až v roce 1913.
- **Nepraktické podrobnosti.** Podle Privata sám Zamenhof přejmenované země opustil jako neproveditelné.
- **Napětí mezi cíli.** V referátu napsaném roku 1910 pro Univerzální kongres ras v roce 1911 Zamenhof tvrdil, že nenávist mezi národy zmizí teprve tehdy, až lidstvo bude sdílet jeden jazyk a jedno náboženství, zatímco národy si doma ponechají své. Kiselman čte jeho pochybnosti jako střet mezi záchranou Židů a sjednocením lidstva.
- **Riziko pro esperanto.** Javal a Sebert se obávali rozkolu v hnutí. O kritice samotného jazyka viz [kritika esperanta](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/kritika/), o širším příběhu [dějiny esperanta](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/historie/).

## Časté otázky

### Co je homaranismus?

Zamenhofova etická a náboženská filozofie o jednotě lidstva: všechny národy jsou rovné, lidé se posuzují podle skutků, mezi obcemi platí neutrální jazyk. Vyvinula se z *Hilelismo* (1901) v letech 1906 až 1917.

### Je homaranismus náboženství?

Zamenhof jej nazval politickým a náboženským programem a *Reta Vortaro* projektem neutrálního náboženství. Popíral, že by chtěl nahradit existující náboženství: lidé si měli ponechat vlastní a přidat k němu neutrální etiku.

### Je homaranismus totéž co „vnitřní idea“ esperanta?

Ne. „Vnitřní idea“ je neurčitá naděje na bratrství, kterou cítí mnoho esperantistů. Zamenhof roku 1913 napsal, že *homaranismo* je přesný soukromý program a není součástí esperanta.

### Konal se kongres v roce 1915?

Ne. Zamenhof o něj požádal v září 1914, ale válka to znemožnila. Pozdější plány se posunuly na rok 1916 a 1917 a on zemřel v dubnu 1917.

### Existují dnes homaranoj?

Dnes žádné organizované hnutí neexistuje, i když se Zamenhofovy spisy na toto téma stále studují.

## Zdroje

- A. Korĵenkov, [*Zamenhof: The Life, Works and Ideas of the Author of Esperanto*](http://www.esperantic.org/wp-content/uploads/2016/06/LLZ-Bio-En.pdf), Esperantic Studies Foundation, 2009 (kapitoly XIII–XVI)
- Edmond Privat, [*Vivo de Zamenhof*](https://eo.wikisource.org/wiki/Vivo_de_Zamenhof), Vikifontaro
- L. L. Zamenhof, [*Deklaracio pri Homaranismo*](https://eo.wikisource.org/wiki/Deklaracio_pri_Homaranismo) (Madrid, 1913; volné dílo), Vikifontaro
- J. Dietterle (ed.), [*Originala Verkaro de L. L. Zamenhof*](https://eo.wikisource.org/wiki/Originala_Verkaro) (1929), část III „Hilelismo-Homaranismo“, Vikifontaro
- [*Enciklopedio de Esperanto*](https://eo.wikisource.org/wiki/Enciklopedio_de_Esperanto/Ludoviko_Lazaro_Zamenhof:_Vivo) (1934), heslo Zamenhof
- Akademio de Esperanto, [Deklaracio pri la Esenco de la Esperantismo](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/bulonja_deklaracio.html) (9. srpna 1905)
- Ernest Drezen, [*Zamenhof*](https://eo.wikisource.org/wiki/Zamenhof_(Drezen)/I/Homaranismo) (1929), kapitola „Homaranismo“
- Vikipedio, [Homaranismo](https://eo.wikipedia.org/wiki/Homaranismo), [Hilelismo](https://eo.wikipedia.org/wiki/Hilelismo), [Lidia Zamenhof](https://eo.wikipedia.org/wiki/Lidia_Zamenhof) a [Ludoviko Lazaro Zamenhof](https://eo.wikipedia.org/wiki/Ludoviko_Lazaro_Zamenhof); Wikipedia, [Homaranismo](https://en.wikipedia.org/wiki/Homaranismo), [Declaration of Boulogne](https://en.wikipedia.org/wiki/Declaration_of_Boulogne) a [Lidia Zamenhof](https://en.wikipedia.org/wiki/Lidia_Zamenhof); Wikipedie, [Homaranismus](https://cs.wikipedia.org/wiki/Homaranismus); Wikipedia (pl), [Homaranizm](https://pl.wikipedia.org/wiki/Homaranizm) a [Ludwik Zamenhof](https://pl.wikipedia.org/wiki/Ludwik_Zamenhof)
- Reta Vortaro, [homar-](https://reta-vortaro.de/revo/art/homar.html), [Hilel-](https://reta-vortaro.de/revo/art/hilel.html) a [kred-](https://reta-vortaro.de/revo/art/kred.html)
- Stuart Schoffman, [The Great Family Circle](https://jewishreviewofbooks.com/articles/2493/the-great-family-circle/), *Jewish Review of Books*, 2017 (recenze knihy Esther Schor, *Bridge of Words*)