# Rodilí mluvčí esperanta (denaskuloj): kolik jich je a kdo

Source: https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/rodili-mluvci/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Denaskuloj jsou rodilí mluvčí esperanta: asi 1 000–2 000 lidí. Jak vznikají esperantské rodiny, kdo jsou slavní denaskuloj a co o nich zjistili lingvisté.

Ano, esperanto má rodilé mluvčí. Říká se jim *denaskuloj* – „lidé od narození“ – a odhaduje se jich **1 000 až 2 000**. Téměř všichni vyrostli dvojjazyčně nebo trojjazyčně: esperantem mluvili alespoň s jedním z rodičů a všude jinde místním jazykem.

Slovo se skládá z *de* „od“, *nask·i* „rodit“ a *-ul-* „osoba“: *de·nask·ul·o*. Rodilý mluvčí je *denaskulo*; přídavné jméno *denaska* se objevuje ve spojeních jako *denaska esperantisto* – „rodilý esperantista“.

## Kolik rodilých mluvčích je?

Nikdo nevede rejstřík, takže jde o odhady:

| Odhad | Zdroj | Rok |
|---|---|---|
| Asi 350 zdokumentovaných rodin s dětmi, které mluví esperantem jako rodným jazykem | Renato Corsetti, *Language Problems & Language Planning* | 1996 |
| Asi 1 000 rodilých mluvčích | Jouko Lindstedt, Helsinská univerzita | 1996 |
| Asi 2 000 dětí v asi 1 000 rodinách | Údaje asociací citované Corsettim, Pintem a Tolomeem | 2004 |
| Asi 1 000 | Jouko Lindstedt, *SKY Journal of Linguistics* | 2006 |
| 1 000 uživatelů s prvním jazykem | *Ethnologue*, 25. vydání | 2022 |

Rozpětí 1 000–2 000 je malé vedle desítek tisíc plynulých mluvčích, kteří se esperanto naučili jako druhý jazyk – viz [kolik lidí mluví esperantem](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/kolik-lidi-mluvi-esperantem/). Přesto je jedinečné: žádný jiný mezinárodní pomocný jazyk nemá srovnatelnou komunitu rodin, které jej předávají dětem.

## Jak vznikají esperantské rodiny?

Rodilí mluvčí pocházejí ze dvou druhů rodin:

- **Páry se společným národním jazykem**, které se přesto rozhodnou mluvit s dětmi esperantem – podle výzkumů jde o většinu případů. Často jeden z rodičů důsledně mluví esperantem, zatímco druhý používá místní jazyk. Renato Corsetti zjistil, že tímto rodičem bývá většinou otec, proto se jeho studie z roku 1996 jmenuje „A mother tongue spoken mainly by fathers“ („Mateřský jazyk, kterým mluví hlavně otcové“).
- **Mezinárodní páry**, které se poznaly přes esperanto – na kongresu, přes ubytování *Pasporta Servo* nebo online – a nemají žádný jiný společný jazyk. Esperanto se pak stává domácím jazykem z nutnosti.

V obou případech dítě slyší doma esperanto a ve škole jiný jazyk. Rodilí mluvčí proto téměř nikdy nejsou jednojazyční.

Protože esperanto nemá území, rodiny za sebou jezdí. Každoroční *Renkontiĝo de Esperantistaj Familioj* (REF), setkání esperantsky mluvících rodin, se koná od roku 1979. Dětský kongres *Internacia Infana Kongreseto* probíhá každý rok souběžně se [Světovým kongresem esperanta](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/svetovy-kongres-esperanta/) a rodiče spojuje online skupina DENASK.

## Kdy se objevili první rodilí mluvčí?

Děti se v esperantu začaly vychovávat do jedné generace od jeho vydání v roce 1887. Britský esperantista **Montagu C. Butler** (1884–1970) vychovával své děti v tomto jazyce a už roku 1921 popsal jejich řeč v článku *Infana Esperanto*. Některé rodiny od té doby předávají esperanto po několik generací.

## Kdo jsou slavní rodilí mluvčí esperanta?

Jen o několika rodilých mluvčích existují spolehlivě doložené zprávy:

| Osoba | Kdo to byl | Poznámky |
|---|---|---|
| Daniel Bovet (1907–1992) | Švýcarsko-italský farmakolog | Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství 1957; syn esperantisty a psychologa Pierra Boveta, který ho v jazyce vychoval |
| Petr Ginz (1928–1944) | Český chlapec – spisovatel a výtvarník, zavražděný v Osvětimi | Syn esperantisty Otty Ginze; v terezínském ghettu začal z paměti sestavovat esperantsko-český slovník; kopie jeho kresby *Měsíční krajina* letěla roku 2003 na raketoplánu *Columbia* |
| Ino Kolbe (1914–2010) | Německý autor | Rodilý mluvčí |
| Carlo Minnaja | Italský matematik a lexikograf | Rodilý mluvčí; člen Akademie esperanta |

**George Soros** bývá často označován za rodilého mluvčího. Jeho otec Tivadar Soros byl esperantský spisovatel, který syna vychoval k tomuto jazyku, a George se v roce 1947 zúčastnil Světového kongresu esperanta v Bernu. Humphrey Tonkin, který přeložil Tivadarovy paměti do angličtiny, však říká, že Soros rodilým mluvčím není a jeho jediným mateřským jazykem je maďarština. Proto jej mezi rodilé mluvčí neřadíme.

## Kdo byl Petr Ginz?

Petr Ginz se narodil 1. února 1928 v Praze do rodiny, kde se mluvilo česky i esperantsky. Jeho otec Otto (česky také Ota) Ginz byl významný pražský esperantista a esperanto se tak stalo jedním ze dvou Petrových rodných jazyků, vedle češtiny. V letech 1941–1942 psal deník, který později vydala jeho sestra Chava Pressburgerová pod názvem *Deník mého bratra*. V říjnu 1942 byl deportován do Terezína a v roce 1944 zavražděn v Osvětimi; bylo mu šestnáct.

Jeho kresba *Měsíční krajina* z roku 1942, na které je Země viděná z Měsíce, se dostala do vesmíru s izraelským astronautem Ilanem Ramonem na raketoplánu *Columbia* (start 16. ledna 2003). Raketoplán se 1. února 2003, v den, kdy by Petr oslavil 75. narozeniny, rozpadl při návratu do atmosféry a kopie, kterou vezl, zanikla. Jiná kopie letěla na Mezinárodní vesmírnou stanici v roce 2018. Viz také [esperanto v Česku](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/) a české heslo [Petr Ginz](https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Ginz) na Wikipedii.

## Liší se rodilé esperanto od standardního?

Mírně a lingvisté se neshodují v tom, proč. V roce 1993 nizozemský lingvista Kees Versteegh na základě studií kreolských jazyků předpověděl, že se rodilé esperanto bude od naučeného lišit jen málo. V roce 2001 vydal **Benjamin Bergen** první systematickou studii několika rodilých mluvčích: osmi dětí ve věku 6–14 let nahraných na dětském kongresu ve Francii, jejichž dalšími jazyky byla hebrejština, slovenština, francouzština, švýcarská němčina, ruština a chorvatština. Zjištění, zveřejněná v *Journal of Child Language*:

- **Redukce samohlásek**: gramatické koncovky jako *-o* a *-as* se někdy, asi v 5 % případů, zredukovaly na neutrální samohlásku.
- **Akuzativ**: užívání akuzativní koncovky *-n* sledovalo další jazyk dítěte – téměř vždy u dětí mluvících slovensky, téměř nikdy u dítěte mluvícího francouzsky.
- **Jednodušší slovesa**: děti se vyhýbaly složeným časům a vidovým předponám jako *ek-*.
- **Slovosled**: převážně podmět – sloveso – předmět.

Finský lingvista **Jouko Lindstedt** (2006), který vychoval vlastní tři děti v esperantu, tvrdil, že to nejsou známky nového „rodilého“ esperanta. Většinu lze vysvětlit dalšími jazyky dětí, běžným mluveným stylem nebo neúplným osvojením. Jeho vlastní děti, jejichž druhým jazykem byla finština, užívaly akuzativ správně a dokonce opravovaly chyby nerodilých mluvčích.

## Vymýšlejí děti nová esperantská slova?

Ano, a ukazuje to, jak plodné je esperantské [tvoření slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tvoreni-slov/). Děti kombinují předpony a přípony způsoby, jakými to dospělí dělají jen zřídka. Badatelé zaznamenali například:

- *malpluvi* – „přestat pršet“ (*mal-* „opak“ + *pluvi* „pršet“)
- *malmateno* – „večer“ (doslova „ne-ráno“)
- *elektrujo* – „baterie“ (*elektro* „elektřina“ + *-ujo* „nádoba“)
- *muzi* – „jít do muzea“ (z *muzeo*, nově vyloženého jako *muz·ej·o* „místo, kde se muzí“)

Corsetti, Pinto a Tolomeo (2004) zkoumali rodičovské deníky pěti dětí ve věku od jednoho do pěti let. Zjistili, že malí rodilí mluvčí tvary přehnaně zpravidelňují, stejně jako děti, které se učí jiné jazyky – jenže v esperantu je takto zpravidelněný tvar často správné slovo.

## Rozhodují rodilí mluvčí, co je správně?

Ne. Ve většině jazyků mají v otázkách gramatiky poslední slovo rodilí mluvčí. V esperantu je normou *Fundamento de Esperanto* (1905) a užívání celou komunitou, tvořenou většinou mluvčími s esperantem jako druhým jazykem. [Akademie esperanta](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/akademie/) rodilým mluvčím žádné zvláštní postavení nepřiznává a lingvisté jako Ken Miner poznamenali, že to dělá z esperanta pro výzkum neobvyklý případ.

## Časté otázky

### Má esperanto rodilé mluvčí?

Ano. Odhaduje se, že 1 000–2 000 lidí se esperanto naučilo od narození, obvykle vedle jednoho či dvou dalších rodných jazyků.

### Je George Soros rodilý mluvčí esperanta?

Esperanto se jako dítě naučil od otce, esperantského spisovatele Tivadara Sorose, a často se popisuje jako rodilý mluvčí. Humphrey Tonkin, překladatel otcových pamětí, říká, že Sorosovým jediným rodným jazykem je maďarština, takže tvrzení je sporné.

### Jak se říká rodilému mluvčímu esperanta?

*Denaskulo* (množné číslo *denaskuloj*), z *de nasko* – „od narození“. Používá se i spojení *denaska esperantisto*.

### Který nositel Nobelovy ceny byl rodilým mluvčím esperanta?

Daniel Bovet, který získal Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství 1957. Jeho otec, švýcarský psycholog Pierre Bovet, ho vychoval v esperantu.

### Proč rodiče vychovávají děti v esperantu?

Někteří rodiče nemají žádný jiný společný jazyk. Častěji si rodiče se společným národním jazykem esperanto vybírají proto, aby děti měly další jazyk a místo v mezinárodní komunitě.

## Zdroje

- Benjamin K. Bergen, [„Nativization processes in L1 Esperanto“](https://doi.org/10.1017/S0305000901004779), *Journal of Child Language* 28 (2001), 575–595
- Jouko Lindstedt, [„Native Esperanto as a test case for natural language“](https://journal.fi/finjol/article/view/153130/98645), *SKY Journal of Linguistics* 19 (2006)
- Renato Corsetti, [„A mother tongue spoken mainly by fathers“](https://doi.org/10.1075/lplp.20.3.05cor), *Language Problems and Language Planning* 20(3), 1996, 263–273
- Corsetti, Pinto & Tolomeo, [„Regularizing the regular“](https://doi.org/10.1075/lplp.28.3.04cor), *Language Problems & Language Planning* 28(3), 2004, 261–282
- Wikipedia, [Native Esperanto speakers](https://en.wikipedia.org/wiki/Native_Esperanto_speakers) a [Daniel Bovet](https://en.wikipedia.org/wiki/Daniel_Bovet)
- Kees Versteegh, [„Esperanto as a first language: language acquisition with a restricted input“](https://doi.org/10.1515/ling.1993.31.3.539), *Linguistics* 31(3), 1993, 539–556
- Sabine Fiedler, [„The Esperanto denaskulo“](https://doi.org/10.1075/lplp.36.1.04fie), *Language Problems & Language Planning* 36(1), 2012, 69–84
- Humphrey Tonkin o George Sorosovi, [blog Transparent Language Esperanto](https://blogs.transparent.com/esperanto/?p=1278)
- Vikipedio, [Renkontiĝo de Esperantistaj Familioj](https://eo.wikipedia.org/wiki/Renkonti%C4%9Do_de_Esperantistaj_Familioj) a Wikipedia, [Petr Ginz](https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Ginz)
- Wikipedie, [Petr Ginz](https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Ginz) a [Esperanto](https://cs.wikipedia.org/wiki/Esperanto) (esperantistická rodina Ginzových)
- Ken Miner, [„The impossibility of an Esperanto linguistics“](https://doi.org/10.13130/2037-4550/838), *InKoj* 2(1), 2011