# Seznam umělých jazyků podle roku a typu

Source: https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/seznam-umelych-jazyku/
Language: cs
Updated: 2026-11-09

> Seřazený seznam 24 významných umělých jazyků od 12. století do roku 2009: tvůrci, typy, kódy ISO a odhady mluvčích. Nejvíce mluvčích má esperanto.

**Umělý jazyk** (konlang) je jazyk, jehož hlásky, slova nebo gramatiku záměrně navrhl člověk či skupina, místo aby vyrostl z běžné řeči. Hlavní typy jsou **mezinárodní pomocné jazyky** (auxlangy, vytvořené pro dorozumívání mezi národy, jako esperanto), **umělecké jazyky** (artlangy, vytvořené pro fikci, krásu nebo hru, jako klingonština) a **inženýrské jazyky** (engelangy, vytvořené k ověřování logiky, filozofie nebo jazykovědných myšlenek, jako lojban). Příbuzné skupiny jsou jazyky **a priori** (vymyšlené kořeny) proti **a posteriori** (vystavěné ze stávajících jazyků) a **zónové** jazyky pro jednu jazykovou rodinu, jako mezislovanština (interslavic). Kategorie se překrývají. **Esperanto je nejrozšířenější**: zveřejněné odhady se pohybují od asi 60 000 do 2 milionů mluvčích a žádný jiný umělý jazyk nemá doloženou komunitu větší než několik tisíc lidí.

## Tabulka významných umělých jazyků

Tabulka je řazena podle roku prvního vydání nebo prvního použití. Počty mluvčích jsou uvedeny jen tam, kde existuje zveřejněný odhad; „neznámý“ znamená, že se nepodařilo najít spolehlivý údaj. Odhady tohoto druhu jsou hrubé a často sporné. Podrobné srovnání nejznámějších auxlangů najdete na stránce [Esperanto vs. ido, volapük, interlingua a další jazyky](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/srovnani-planovych-jazyku/).

| Jazyk | Rok | Tvůrce | Typ | Poznámky | Mluvčí |
|---|---|---|---|---|---|
| Lingua Ignota | 12. století | Hildegarda z Bingenu | Tajný nebo mystický jazyk | Glosář asi 1 011 vymyšlených slov, většinou podstatných jmen, s latinskou gramatikou | Neznámý |
| Solresol | 1827 | Jean-François Sudre | A priori, hudební | Slova vytvořená ze sedmi solmizačních slabik; lze je zpívat, hrát nebo psát | Neznámý |
| Volapük | 1879–80 | Johann Martin Schleyer | Auxlang | První auxlang se širokým mezinárodním ohlasem | Dnes asi 20–30 |
| **Esperanto** | 1887 | L. L. Zamenhof | Auxlang | Pravidelná gramatika, 16 pravidel, [celosvětová komunita](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/historie/) | 60 000 až 2 miliony; 1 000–2 000 rodilých |
| Idiom Neutral | 1902 | Waldemar Rosenberger | Auxlang | Reforma volapüku jeho vlastní Akademií; vyhlášen roku 1902 | Neznámý |
| Latino sine flexione | 1903 | Giuseppe Peano | Auxlang | Latinská slovní zásoba se zcela odstraněným skloňováním a časováním | Neznámý |
| Ido | 1907 | Delegační komise (Couturat, de Beaufront) | Auxlang | Reformované esperanto, viz [Esperanto vs. ido](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/esperanto-vs-ido/) | 100–200 až několik tisíc (odhady se liší) |
| Quenya a sindarin | Od asi 1915 (quenya) | J. R. R. Tolkien | Artlang | Dva elfské jazyky pro Středozem; nejstarší seznam slov quenyi pochází z let 1915–16 | Neznámý |
| Occidental (Interlingue) | 1922 | Edgar de Wahl | Auxlang | Naturalistický, s románským vzhledem | Několik desítek |
| Novial | 1928 | Otto Jespersen | Auxlang | Směs románského a germánského | Velmi málo |
| Blissymbols | 1949 | Charles K. Bliss | Systém písma | Ne mluvený jazyk: soubor symbolů pro pojmy, dnes používaný v podpůrné komunikaci | Neznámý |
| Interlingua | 1951 | International Auxiliary Language Association (Alexander Gode) | Auxlang | Naturalistický, založený na společné mezinárodní slovní zásobě | Několik set až asi 1 500 |
| Loglan | 1955 | James Cooke Brown | Inženýrský (logický) | Oznámen v časopise *Scientific American* v roce 1960 | Neznámý |
| Kotava | 70. léta 20. stol. | Staren Fetcey | A priori auxlang | Vymyšlená slovní zásoba, nezaložená na existujících jazycích | Neznámý |
| Láadan | 1982 | Suzette Haden Elgin | Artlang (experimentální) | Vytvořen k vyjádření zkušenosti žen; objevuje se v jejích románech *Native Tongue* | Neznámý |
| Klingonština | 1984–85 | Marc Okrand | Artlang | Pro *Star Trek*; slovník vydán roku 1985 | Asi 20–30 lidí, kteří umějí vést spontánní rozhovor |
| Lojban | 1987 | Logical Language Group | Inženýrský (logický) | Nástupce loglanu ve veřejné doméně, navržený jako jednoznačný | Asi 100 aktivních pisatelů |
| Lingua Franca Nova | 1998 | C. George Boeree | Auxlang | Na internetu od roku 1998; zjednodušená románská slovní zásoba, práce začaly roku 1965 | Neznámý |
| Slovio | 1999 | Mark Hučko | Zónový auxlang | Gramatika podobná esperantu, slovanská slovní zásoba | Neznámý |
| Toki pona | 2001 | Sonja Lang | Inženýrský (minimalistický) | Asi 120–137 základních slov, viz [Toki pona](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/esperanto-vs-toki-pona/) | Stovky až několik tisíc; viz níže |
| Ithkuil | 2004 | John Quijada | Inženýrský (experimentální) | Práce od roku 1978; první veřejná verze 2004, „New Ithkuil“ roku 2023 | Žádní známí plynulí mluvčí |
| Interslavic (mezislovanština) | 2006 | Jan van Steenbergen, Vojtěch Merunka a další | Zónový auxlang | Začal jako Slovianski; projekty se sloučily mezi lety 2011 a 2017 | 7 000–20 000 (tvrzení) |
| Na’vi | 2009 | Paul Frommer | Artlang | Vytvořen pro film *Avatar*; při vydání asi 1 000 slov | Neznámý |
| Dothraki | 2009 | David J. Peterson | Artlang | Objednán pro *Hru o trůny* podle několika slov Martina z románů | Neznámý |

## Kolik umělých jazyků existuje?

Nikdo to neví přesně, protože mnohé jsou soukromé projekty, které nikdy nevyšly. Jazykovědkyně Carolina González (Cambridge University Press, 2025) píše, že od 12. století bylo zdokumentováno více než 1 000 umělých jazyků, a německý článek Wikipedie o plánových jazycích rovněž mluví o více než tisíci projektech, z nichž jen několik se stalo známými. Louis Couturat a Léopold Leau probrali 38 mezinárodních jazykových projektů už v roce 1903. Počty se liší, protože pod „umělý jazyk“ lze zahrnout jazyky smyšlené, filozofické a osobní, nebo jen ty určené k reálnému použití.

## Které umělé jazyky se dnes používají nejvíce?

**Esperanto** vede s velkým náskokem. Svend Vendelbo Nielsen odhadl v roce 2017 asi 60 000 mluvčích, zatímco průzkum Sidneyho Culberta, opakovaný v *Ethnologue*, uvádí 2 miliony; všechny odhady a metody viz [Kolik lidí mluví esperantem?](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/kolik-lidi-mluvi-esperantem/). Ostatní údaje jsou mnohem menší:

- **Klingonština:** jazykovědkyně Arika Okrent odhadla, že 20 nebo 30 lidí dokáže vést spontánní rozhovor a stovky lidí ji používají písemně (podle Mental Floss).
- **Toki pona:** její tvůrkyně v roce 2007 uvedla, že nejméně 100 lidí jí mluví plynule. Sčítání komunity z roku 2024 mělo 1 997 respondentů, z nichž 53 % bylo na úrovni konverzace nebo vyšší. Stránky toki pony samy tvrdí, že v roce 2025 mluví desítky tisíc lidí, takže se odhady liší o dva řády podle toho, co se počítá.
- **Ido:** od 100–200 (Detlev Blanke, 2000) po 1 000–5 000 (Ido Foundation).
- **Interlingua a mezislovanština:** interlingua má několik set až asi 1 500 uživatelů; projekty mezislovanštiny (interslavic) uvádějí 7 000–20 000, což je údaj, který nikdo nezávisle nespočítal. Zdroje k těmto i dalším auxlangům jsou na stránce [Esperanto vs. ido, volapük, interlingua a další jazyky](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/srovnani-planovych-jazyku/).

## Mají některé umělé jazyky rodilé mluvčí?

Esperanto ano. Jeho rodilí mluvčí (*denaskuloj*) jsou děti, které s ním vyrostly doma, obvykle s rodiči mluvícími esperantem. Odhady jsou asi 1 000–2 000 a německá Wikipedie nazývá esperanto jediným plánovým jazykem s rodilými mluvčími. Viz [Rodilí mluvčí esperanta](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/rodili-mluvci/). Klingonština a ithkuil nemají doložené rodilé mluvčí.

## Které umělé jazyky mají kódy ISO?

ISO 639-3, který spravuje SIL International, přiděluje kódy jednotlivým jazykům a níže uvedené řadí jako „Constructed“. ISO 639-2 má také souhrnný kód **art** pro umělé jazyky obecně.

| Jazyk | ISO 639-3 | Jazyk | ISO 639-3 |
|---|---|---|---|
| Esperanto | epo (také eo) | Klingonština | tlh |
| Volapük | vol (vo) | Toki pona | tok |
| Ido | ido (io) | Interslavic | isv |
| Occidental (Interlingue) | ile (ie) | Lingua Franca Nova | lfn |
| Novial | nov | Kotava | avk |
| Interlingua | ina (ia) | Quenya | qya |
| Lojban | jbo | Sindarin | sjn |
| Blissymbols | zbl | | |

Kód znamená, že je jazyk zdokumentován dostatečně na to, aby jej bylo možné identifikovat, ne že má velkou komunitu. Solresolu byl například podle jazykového magazínu Babbel v roce 2017 kód údajně odepřen, protože se nepoužívá ve velké a různorodé komunitě.

## Proč většina pomocných jazyků selhala?

Většina měla jediného autora, který jazyk stále měnil, nezískala trvalou komunitu, nebo nikomu nedala praktický důvod, aby se jazyk učil. Klasickým případem je volapük: v 80. letech 19. století rychle vzrostl a během několika let ztratil většinu příznivců. Stabilita esperanta vycházela z pevného jádra a z jazyka, který patří mluvčím, jak vysvětluje stránka [Esperanto vs. ido, volapük, interlingua a další jazyky](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/srovnani-planovych-jazyku/). Artlangy a inženýrské jazyky naproti tomu nikdy neměly nahrazovat národní jazyky, takže „selhání“ je pro ně špatné měřítko.

## Časté otázky

### Jaký je nejrozšířenější umělý jazyk?

Esperanto, s odhadovanými 60 000 až 2 miliony mluvčích. Žádný jiný umělý jazyk nemá doloženou komunitu této velikosti.

### Jaký je nejstarší umělý jazyk?

Lingua Ignota Hildegardy z Bingenu z 12. století se obvykle uvádí jako jeden z nejstarších známých, ačkoli jde hlavně o glosář vymyšlených slov připojený k latinské gramatice. Prvním široce užívaným auxlangem byl volapük z let 1879–80.

### Jsou klingonština a dothraki skutečné jazyky?

Jsou skutečné v tom smyslu, že mají gramatiku i slovní zásobu a lidé se je mohou naučit. Vznikly však pro televizi a film a mimo fanouškovskou obec je používá málo lidí.

### Je umělý jazyk totéž co nářečí nebo pidžin?

Ne. Nářečí nebo pidžin se vyvíjí časem mezi svými mluvčími, kdežto umělý jazyk je navržen záměrně. Lingua Franca Nova je inspirována pidžinem, ale navrhl ji jediný autor.

### Který umělý jazyk je nejsnazší na učení?

Záleží na účelu. Toki pona má nejmenší slovní zásobu, asi 120–137 základních slov, ale není určena k přesné každodenní komunikaci. Mezi jazyky určenými k plnohodnotné komunikaci má esperanto pravidelnou gramatiku a zdaleka nejvíce studentů a studijních materiálů. Viz [Nejjednodušší jazyk k naučení?](https://esperantopedia.org/cs/uceni/nejjednodussi-jazyk/) a [Jak se naučit esperanto](https://esperantopedia.org/cs/uceni/jak-se-naucit-esperanto/).

## Zdroje

- Wikipedia, [Constructed language](https://en.wikipedia.org/wiki/Constructed_language), [International auxiliary language](https://en.wikipedia.org/wiki/International_auxiliary_language) a [List of constructed languages](https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_constructed_languages)
- Wikipedia (de), [Plansprache](https://de.wikipedia.org/wiki/Plansprache)
- Carolina González, [*Inventing Languages: A Practical Introduction*](https://www.cambridge.org/core/books/inventing-languages/A56FF6DB251BDDE3313E70B7B1B88778), Cambridge University Press, 2025
- Wikipedia, [Lingua Ignota](https://en.wikipedia.org/wiki/Lingua_Ignota), [Solresol](https://en.wikipedia.org/wiki/Solresol), [Latino sine flexione](https://en.wikipedia.org/wiki/Latino_sine_flexione), [Blissymbols](https://en.wikipedia.org/wiki/Blissymbols), [Ithkuil](https://en.wikipedia.org/wiki/Ithkuil), [Kotava](https://en.wikipedia.org/wiki/Kotava), [Láadan](https://en.wikipedia.org/wiki/L%C3%A1adan), [Toki Pona](https://en.wikipedia.org/wiki/Toki_Pona), [Na'vi language](https://en.wikipedia.org/wiki/Na%CA%BCvi_language), [Dothraki language](https://en.wikipedia.org/wiki/Dothraki_language)
- Babbel, [The history of Solresol](https://www.babbel.com/en/magazine/what-is-solresol) a [The story of Blissymbolics](https://www.babbel.com/en/magazine/what-is-blissymbolics)
- Mental Floss, [Constructed languages you can learn](https://www.mentalfloss.com/language/constructed-languages-you-can-learn) (Okrentin odhad pro klingonštinu; loglan a lojban)
- Klingon Language Institute, [Klingon history](https://www.kli.org/about-klingon/klingon-history/)
- Mother Jones, [The linguist behind Avatar](https://motherjones.com/politics/2010/02/linguist-behind-avatar); WHYY, [He brought Game of Thrones languages to life](https://whyy.org/articles/he-brought-game-of-thrones-languages-to-life/)
- Lojban wiki, [About Lojban](https://mw.lojban.org/papri/About_Lojban) a [Logical Language History](https://tiki.lojban.org/Logical+Language+History)
- Tolkien Gateway, [Qenyaqetsa](https://tolkiengateway.net/wiki/Qenyaqetsa); Ardalambion, [The Qenya Lexicon reviewed](https://ardalambion.net/qlreview.htm)
- ithkuil.place, [Ithkuil: A Philosophical Design for a Hypothetical Language (2004 mirror)](https://ithkuil.place/mirror/2004-en/index.htm)
- Conlang Atlas of Language Structures, [Kotava](https://cals.info/language/kotava/); Le Petit Prince in languages, [Kotava](https://lepetitprince.eu/world/artificial/kotava/)
- Jayeless.net, [Lingua Franca Nova](https://www.jayeless.net/lingua-franca-nova); Lingclusive, [The Elefen in the room](https://www.lingclusive.com/post/lingua-franca-nova)
- Omniglot, [Slovio](https://www.omniglot.com/writing/slovio.htm); Encyclopaedia Britannica 1911, [Volapük](https://en.wikisource.org/wiki/1911_Encyclop%C3%A6dia_Britannica/Volap%C3%BCk) (Idiom Neutral a Akademie volapüku)
- Jan van Steenbergen, [A short history of Interslavic](http://steen.free.fr/interslavic/history.html)
- SIL International, stránky kódů ISO 639-3: [epo](https://iso639-3.sil.org/code/epo), [vol](https://iso639-3.sil.org/code/vol), [ido](https://iso639-3.sil.org/code/ido), [ile](https://iso639-3.sil.org/code/ile), [nov](https://iso639-3.sil.org/code/nov), [ina](https://iso639-3.sil.org/code/ina), [jbo](https://iso639-3.sil.org/code/jbo), [tlh](https://iso639-3.sil.org/code/tlh), [tok](https://iso639-3.sil.org/code/tok), [isv](https://iso639-3.sil.org/code/isv), [lfn](https://iso639-3.sil.org/code/lfn), [avk](https://iso639-3.sil.org/code/avk), [qya](https://iso639-3.sil.org/code/qya), [sjn](https://iso639-3.sil.org/code/sjn), [zbl](https://iso639-3.sil.org/code/zbl), [art](https://iso639-3.sil.org/code/art)
- Libera Folio, ["Nova takso: 60.000 parolas Esperanton"](https://www.liberafolio.org/2017/02/13/nova-takso-60-000-parolas-esperanton/) (Nielsen, 2017); *Ethnologue*, [Esperanto entry, 16th edition](https://web.archive.org/web/20090822095633/http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=epo) (2009)
- Jan Tamalu a další, [Results of the 2024 Toki Pona census](https://tokiponacensus.github.io/results2024); [Toki Pona official site](https://tokipona.org/)
- Ido Foundation, [IDO](https://idofonduro.org/wp/index.php/en/ido/); Detlev Blanke (2000), citován v: Sabine Fiedler, [Phraseology in planned languages](https://books.google.com/books?id=CAIZ9BHOkBwC&pg=PA779), 2007
- Wikipedia, [Volapük](https://en.wikipedia.org/wiki/Volap%C3%BCk), [Ido](https://en.wikipedia.org/wiki/Ido), [Interlingue](https://en.wikipedia.org/wiki/Interlingue), [Novial](https://en.wikipedia.org/wiki/Novial), [Interlingua](https://en.wikipedia.org/wiki/Interlingua), [Lojban](https://en.wikipedia.org/wiki/Lojban), [Klingon language](https://en.wikipedia.org/wiki/Klingon_language), [Interslavic](https://en.wikipedia.org/wiki/Interslavic); viz též zdroje stránky [Esperanto vs. ido, volapük, interlingua a další jazyky](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/srovnani-planovych-jazyku/)