# Esperanto vs. ido, volapük, interlingua a další jazyky

Source: https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/srovnani-planovych-jazyku/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Esperanto v porovnání s volapükem, idem, interlinguou, novialem, lojbanem, klingonštinou, toki pona a mezislovanštinou: rok vzniku, tvůrce, mluvčí a rysy.

Esperanto (1887) je **zdaleka nejrozšířenější plánový jazyk**. Jeho odhadovaných 60 000 až 2 miliony mluvčích se srovnává s několika sty až několika tisíci u nejbližších soupeřů – ida, interlingua nebo toki pona – a několika desítkami u volapüku a klingonštiny. Má také největší Wikipedii ze všech plánových jazyků (asi 390 000 článků proti asi 65 000 u ida) a jako jediný má zhruba 1 000–2 000 rodilých mluvčích.

Plánové jazyky se dělí do několika skupin: **mezinárodní pomocné jazyky** určené k dorozumívání mezi národy (volapük, esperanto, ido, interlingua, novial), **logické či filozofické jazyky** (lojban, toki pona) a **fiktivní jazyky** vytvořené pro knihy nebo filmy (klingonština). Existují také **zónové jazyky** pro jednu jazykovou rodinu, například mezislovanština.

## Srovnávací tabulka

Počty mluvčích jsou hrubé odhady z uvedených zdrojů; zřídka se měří a často se o nich vedou spory.

| Jazyk | Rok | Tvůrce | Účel a základ | Odhadovaný počet mluvčích | Články na Wikipedii (říjen 2026) | ISO 639-3 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| **Esperanto** | 1887 | L. L. Zamenhof | Mezinárodní pomocný jazyk; kořeny hlavně románské a germánské, aglutinační gramatika | 60 000–2 miliony; 1 000–2 000 rodilých | 389 589 | epo |
| Volapük | 1879–80 | Johann Martin Schleyer | Mezinárodní pomocný jazyk; silně upravené kořeny hlavně germánské | dnes asi 20–30 | 56 561 (většinou vytvořeno boty) | vol |
| Ido | 1907 | Výbor Delegace (Louis de Beaufront, Louis Couturat) | Reformované esperanto bez písmen s diakritikou | 100–200 až několik tisíc (odhady se liší) | 64 640 | ido |
| Occidental (interlingue) | 1922 | Edgar de Wahl | Naturalistický pomocný jazyk, vypadá jako románské jazyky | několik desítek | 13 798 | ile |
| Novial | 1928 | Otto Jespersen | Pomocný jazyk spojující románské a germánské prvky | velmi málo | 2 067 | nov |
| Interlingua | 1951 | IALA, Alexander Gode | Naturalistický; slovní zásoba z pěti kontrolních jazyků | několik set až asi 1 500 | 30 291 | ina |
| Lojban | 1987 (referenční gramatika 1997) | Logical Language Group na základě loglanu (1955) | Logický jazyk s jednoznačnou gramatikou | asi 100 aktivních pisatelů | 1 364 | jbo |
| Klingonština | 1984–85 | Marc Okrand | Fiktivní jazyk pro seriál *Star Trek* | asi 20–30 plynulých | žádná | tlh |
| Toki pona | 2001 (kniha 2014) | Sonja Lang | Minimalistický; asi 120–137 základních slov | stovky až několik tisíc | 4 688 | tok |
| Mezislovanština | 2006–2011 | Jan van Steenbergen, Vojtěch Merunka a další | Zónový jazyk srozumitelný mluvčím slovanských jazyků | 7 000–20 000 (tvrzení) | 1 738 | isv |

## Čím se esperanto liší od volapüku?

**Volapük** byl první. Německý kněz Johann Martin Schleyer vydal nástin roku 1879 a knihu roku 1880. Šířil se rychle, měl stovky klubů a do roku 1889 tři mezinárodní kongresy, poslední v Paříži. Příznivci tvrdili, že mají blízko k milionu stoupenců.

Zanikl téměř stejně rychle. Schleyer upravoval kořeny, až byly těžko k poznání (*vol* „svět“ + *pük* „řeč“), gramatika měla mnoho tvarů a bránil se změnám od jiných. Když roku 1887 esperanto vyšlo, mnoho volapükistických klubů přešlo – norimberský roku 1888. Stabilita esperanta vzešla z opačného přístupu: Zamenhof se vzdal osobní kontroly a komunita ustálila jádro ve *Fundamentu* z roku 1905. Viz [dějiny esperanta](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/historie/).

## Čím se esperanto liší od ida?

**Ido** („potomek“ v esperantu) je reformované esperanto, které roku 1907 v Paříži představil výbor Delegace pro přijetí mezinárodního pomocného jazyka. Jeho autor, který se podepisoval „Ido“, byl roku 1908 prozrazen jako Louis de Beaufront, dosud přední esperantista; pozdější historici v něm vidí hlavně dílo filozofa Louise Couturata, který byl také jeho hlavním propagátorem.

| Rys | Esperanto | Ido |
|---|---|---|
| Písmena s diakritikou | ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ, ŭ | žádná (používá ch, sh atd.) |
| Množné číslo | *-j*: *hundoj* „psi“ | *-i*: *hundi* „psi“ |
| Shoda přídavných jmen | ano: *grandaj hundoj* | ne: *granda hundi* |
| Akuzativ *-n* | povinný u přímého předmětu | jen při neobvyklém slovosledu |
| Slovní zásoba | románská, germánská, slovanská | důsledněji románská |

Mnoho z těchto změn navrhl už Zamenhof v hlasování o reformě roku 1894, které mluvčí esperanta zamítli. Ido vzalo esperantskému hnutí některé vůdce, ale většina řadových mluvčích zůstala a ido zůstalo malé. Celé dějiny, podrobnější srovnání gramatiky a počty mluvčích najdete na stránce [esperanto vs. ido](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/esperanto-vs-ido/).

## Čím se esperanto liší od jazyka interlingua?

**Interlingua**, vydaná roku 1951 Mezinárodní asociací pro pomocný jazyk (IALA) pod vedením Alexandra Godea, jde jiným směrem. Namísto pravidelného vymyšleného systému přebírá mezinárodní slova společná svým kontrolním jazykům – hlavně angličtině, francouzštině, italštině a španělštině–portugalštině, s němčinou a ruštinou jako druhotnými vzory – v jejich přirozených podobách. Pro mluvčí románského jazyka bývá interlingua srozumitelná na první pohled.

Cena za to: interlingua se Evropanům snadno **čte**, ale hůře se **správně mluví**, protože si ponechává nepravidelnosti ze zdrojových jazyků. Esperanto je na první pohled méně známé, ale zcela pravidelné, a proto se snáze tvoří.

## A co klingonština, lojban a toki pona?

Tyto jazyky nebyly navrženy pro světovou komunikaci:

- **Klingonštinu** vytvořil lingvista Marc Okrand pro film *Star Trek III* (1984) a popsal ji v *The Klingon Dictionary* (1985). Zněním i gramatikou je záměrně cizí. Plynule jí mluví jen několik desítek lidí, ačkoli mnoho fanoušků zná fráze.
- **Lojban**, vyvíjený od roku 1987 skupinou Logical Language Group z loglanu Jamese Cooka Browna, usiluje o gramatiku bez dvojznačnosti, založenou na predikátové logice.
- **Toki pona**, kterou vytvořila kanadská lingvistka Sonja Lang (poprvé na internetu 2001, kniha 2014), má jen asi 120–137 základních slov a složité myšlenky vyjadřuje spojováním jednoduchých. V roce 2022 dostala kód ISO *tok*.

## A co mezislovanština?

**Mezislovanština** (*Medžuslovjansky*) je zónový jazyk, jemuž mají rozumět mluvčí všech slovanských jazyků bez studia. Vyrostla z projektů zahájených roku 2006 a sloučených roku 2011, které vedli Jan van Steenbergen a Vojtěch Merunka, a roku 2024 dostala kód ISO *isv*. Na rozdíl od esperanta necílí na celý svět. Vojtěch Merunka je český informatik a vysokoškolský profesor; u vzniku jazyka tedy stojí i Čech.

## Proč esperanto uspělo tam, kde jiné ne?

Badatelé obvykle poukazují na kombinaci činitelů:

1. **Stabilita.** *Fundamento* z roku 1905 ustálilo jádro, takže se studenti nesetkávali s jazykem, který se jim pod rukama mění – na rozdíl od volapüku nebo ida, jejichž tvůrci stále něco upravovali.
2. **Vlastnictví komunity.** Zamenhof se vzdal osobních práv k jazyku a nechal mluvčí, ať jej rozvíjejí.
3. **Naučitelnost.** Pravidelná gramatika, fonetický pravopis a produktivní [tvoření slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tvoreni-slov/) umožňují dojít rychle k opravdové konverzaci.
4. **Kultura a instituce.** Kongresy od roku 1905, [Universala Esperanto-Asocio](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/organizace/), původní [literatura](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/literatura/) a později rodilí mluvčí vytvořili živou komunitu, nejen projekt.

Kritici odpovídají, že úspěch esperanta je relativní: zůstává malým jazykem bez oficiálního postavení. Viz [kritika esperanta](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/kritika/).

## Časté otázky

### Který plánový jazyk je nejrozšířenější?

Esperanto. Odhadovaný počet jeho mluvčích se pohybuje od 60 000 do 2 milionů, tedy mnohem více než u kteréhokoli jiného plánového jazyka; další největší komunity mají stovky nebo nízké tisíce lidí.

### Je ido lepší než esperanto?

Ido odstranilo esperantská písmena s diakritikou, shodu přídavných jmen a většinu užití akuzativu, což někteří považují za jednodušší. Má ale mnohem méně mluvčích, knih a akcí, takže pro praktické použití je esperanto silnější volbou.

### Je klingonština populárnější než esperanto?

Ne. Klingonština je slavná díky *Star Treku* a asi 250 000 uživatelů Facebooku kdysi tvrdilo, že jí mluví, ale plynule jich ovládá jen několik desítek. Esperanto má desítky tisíc aktivních mluvčích a vlastní rodilé mluvčí.

### Který plánový jazyk se nejsnáze učí?

Toki pona má nejmenší slovní zásobu, ale nelze v ní vyjadřovat věci přesně. Mezi jazyky vytvořenými pro plnohodnotné dorozumívání se esperanto a interlingua obecně pokládají za nejsnazší pro mluvčí evropských jazyků.

### Nahradilo esperanto volapük?

Z velké části ano. Volapük vrcholil koncem 80. let 19. století a mnoho jeho klubů a příznivců, počínaje Norimberkem roku 1888, přešlo k esperantu.

## Zdroje

- Wikipedie, [Volapük](https://cs.wikipedia.org/wiki/Volap%C3%BCk), [Ido](https://cs.wikipedia.org/wiki/Ido), [Interlingua](https://cs.wikipedia.org/wiki/Interlingua), [Novial](https://cs.wikipedia.org/wiki/Novial), [Lojban](https://cs.wikipedia.org/wiki/Lojban), [Toki pona](https://cs.wikipedia.org/wiki/Toki_pona), [Mezislovanština](https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezislovan%C5%A1tina) a [Vojtěch Merunka](https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojt%C4%9Bch_Merunka)
- Wikipedia, [Volapük](https://en.wikipedia.org/wiki/Volap%C3%BCk), [Ido](https://en.wikipedia.org/wiki/Ido), [Interlingue](https://en.wikipedia.org/wiki/Interlingue), [Novial](https://en.wikipedia.org/wiki/Novial), [Interlingua](https://en.wikipedia.org/wiki/Interlingua), [Lojban](https://en.wikipedia.org/wiki/Lojban), [Klingon language](https://en.wikipedia.org/wiki/Klingon_language), [Toki Pona](https://en.wikipedia.org/wiki/Toki_Pona), [Interslavic](https://en.wikipedia.org/wiki/Interslavic)
- Wikipedia (de), [Volapük](https://de.wikipedia.org/wiki/Volap%C3%BCk), [Ido](https://de.wikipedia.org/wiki/Ido_(Sprache)), [Interlingua](https://de.wikipedia.org/wiki/Interlingua), [Klingonische Sprache](https://de.wikipedia.org/wiki/Klingonische_Sprache), [Toki Pona](https://de.wikipedia.org/wiki/Toki_Pona); Wikipedia (pl), [Volapük](https://pl.wikipedia.org/wiki/Volap%C3%BCk), [Interlingua](https://pl.wikipedia.org/wiki/Interlingua)
- SIL International, stránky kódů ISO 639-3: [epo](https://iso639-3.sil.org/code/epo), [vol](https://iso639-3.sil.org/code/vol), [ido](https://iso639-3.sil.org/code/ido), [ina](https://iso639-3.sil.org/code/ina), [jbo](https://iso639-3.sil.org/code/jbo), [tlh](https://iso639-3.sil.org/code/tlh), [tok](https://iso639-3.sil.org/code/tok), [isv](https://iso639-3.sil.org/code/isv)
- Statistiky stránek Wikimedia pro každé vydání Wikipedie (staženo 7. října 2026; interlingua znovu ověřena 11. října 2026)
- Wikipedia, [Comparison between Esperanto and Ido](https://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_between_Esperanto_and_Ido) a [1894 Esperanto reform project](https://en.wikipedia.org/wiki/1894_Esperanto_reform_project)
- Radio Prague International, [Vojtěch Merunka – Developer of Interslavic language spoken in The Painted Bird](https://english.radio.cz/node/8120058)
- Amri Wandel, [„How many people speak Esperanto?“](https://doi.org/10.7906/indecs.13.2.9), 2015 (údaj o klingonštině na Facebooku)