# Lekce esperanta 10: tvoření slov, předpony a přípony

Source: https://esperantopedia.org/cs/uceni/kurz/lekce-10/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Jeden kořen, mnoho slov: z lerni je lernejo „škola“ a malsanulejo znamená „nemocnice“. Naučte se mal-, -ej-, -ist-, -in-, -et-, -eg-, -ul- a -an-.

V této lekci se naučíte trik, díky kterému esperantská slovní zásoba roste tak rychle: skládání slov z částí. Kořen, k němu předpona nebo přípona a koncovka dají nové slovo, kterému porozumíte bez slovníku: *lern·ej·o* „učit se + místo + podstatné jméno“ = „škola“. Naučíte se osm nejužitečnějších předpon a přípon – *mal-, -ej-, -ist-, -in-, -et-, -eg-, -ul-* a *-an-* – a uvidíte, jak z jednoho kořene vyroste celá rodina slov.

## Dialog

Na kongresu je večer her. Juma, který vedl internetovou skupinu z lekce 1, moderuje slovní hru.

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| **Juma:** Bonvenon al la vortludo! La reguloj estas simplaj: mi diras vorton, kaj vi faras novajn vortojn. | Vítejte u slovní hry! Pravidla jsou jednoduchá: já řeknu slovo a vy z něj tvoříte nová slova. |
| **Juma:** La unua vorto: *granda*. Kio estas la malo? | První slovo: *granda* „velký“. Jaký je jeho opak? |
| **Ana:** Malgranda! | Malý! |
| **Juma:** Ĝuste! Kaj tre, tre granda? | Správně! A hodně, hodně velký? |
| **Tomo:** Grandega! Kiel la kongresejo! | Obrovský! Jako kongresový sál! |
| **Juma:** Bonege. Nun: *lerni*. Kiel ni nomas la lokon, kie oni lernas? | Výborně. Teď: *lerni* „učit se“. Jak říkáme místu, kde se učí? |
| **Keiko:** Lernejo! | Škola! |
| **Juma:** Kaj la personon, kiu instruas tie? | A člověku, který tam učí? |
| **Ana:** Instruisto – aŭ instruistino, se ŝi estas virino. | Učitel – nebo učitelka, když je to žena. |
| **Juma:** Perfekte! Kaj ni ĉiuj ĉi tie, ĉe la kongreso? | Perfektní! A my všichni tady na kongresu? |
| **Tomo:** Ni estas kongresanoj! | Jsme účastníci kongresu! |
| **Juma:** Jes! Lasta vorto: *domo*. Kaj malgranda domo? | Ano! Poslední slovo: *domo* „dům“. A malý dům? |
| **Keiko:** Dometo! | Domek! |
| **Juma:** Kaj persono, kiu estas juna? | A člověk, který je mladý? |
| **Ana:** Junulo! Kiel ni! | Mladý člověk! Jako my! |
| **Juma:** Ha ha! Gratulon – vi ĉiuj gajnis! | Haha! Gratuluji – vyhráli jste všichni! |

*Kie* a *kiu* spojují také dvě části věty: *la lokon, kie oni lernas* – „místo, kde se učí“; *la personon, kiu instruas* – „člověka, který učí“. Stejně jako česká „kde“ a „který“.

## Nová slova

| Esperanto | Česky | Poznámka |
|---|---|---|
| *vortludo* | slovní hra | *vorto* „slovo“ + *ludo* „hra“ |
| *regulo* | pravidlo | srov. hovorové „regule“ |
| *simpla* | jednoduchý | |
| *diri* | říct, říkat | |
| *malo* | opak | *mal-* jako samostatné slovo |
| *loko* | místo | |
| *oni* | se, lidé (neurčitě) | pozor: české „oni“ je *ili*! *kie oni lernas* „kde se učí“ |
| *instrui* | učit (někoho) | *lerni* „učit se“ |
| *persono* | osoba, člověk | |
| *virino* | žena | *viro* „muž“ |
| *domo* | dům | |
| *juna* | mladý | *maljuna* „starý (o lidech)“ |
| *lasta* | poslední | |
| *gajni* | vyhrát, získat | |
| *gratulon!* | gratuluji! | |
| *se* | jestliže, pokud, když | pozor: není to české zvratné „se“ |
| *lernejo* | škola | *lern-* + *-ej-* |
| *instruisto* | učitel | *instru-* + *-ist-* |
| *kongresano* | účastník kongresu | *kongres-* + *-an-* |
| *dometo* | domek, chaloupka | *dom-* + *-et-* |
| *grandega* | obrovský | *grand-* + *-eg-* |
| *junulo* | mladý člověk, mladík | *jun-* + *-ul-* |
| *malsanulejo* | nemocnice | *mal-* + *san-* + *-ul-* + *-ej-* |

**Pozor, falešný přítel: *oni*.** Esperantské *oni* neznamená české „oni“! Je to neurčité zájmeno: *Oni parolas Esperanton tie* – „Mluví se tam esperantem“. České „oni“ a „ony“ jsou *ili*. Věta z dialogu *kie oni lernas* tedy znamená „kde se učí“, ne „kde se oni učí“. Více o *oni* na stránce o [zájmenech](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/zajmena/).

Esperanto má také dvě slovesa tam, kde čeština vystačí s jedním: *instrui* „učit (někoho)“ a *lerni* „učit se“. *Ana instruas* je „Ana učí“, *Ana lernas* „Ana se učí“.

## Gramatika

### Jak funguje tvoření slov

Esperantské slovo se skládá z kořene, případných předpon a přípon a koncovky. Koncovka říká, jaký je to slovní druh – *-o* podstatné jméno, *-a* přídavné jméno, *-e* příslovce, *-i* sloveso – a předpony a přípony přidávají význam. *Fundamento* (pravidlo 11) říká, že nová slova vznikají spojováním existujících částí. Více na stránce o [tvoření slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tvoreni-slov/).

lernejo = škola | lern = učit se
kongresano = účastník kongresu | kongres = kongres
malsanulejo = nemocnice | san = zdravý

Mechanismus znáte z češtiny: „učebna“ je místo, kde se učí, „učitel“ ten, kdo učí, „domek“ malý dům. Rozdíl je jediný – v esperantu všechno funguje pravidelně a u každého kořene.

### Osm předpon a přípon na začátek

Esperanto má 10 oficiálních předpon a 31 přípon. Těchto osm pokrývá velkou část každodenních slov. Úplné seznamy najdete na stránkách o [předponách](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/predpony/) a [příponách](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pripony/).

| Předpona, přípona | Význam | Příklady |
|---|---|---|
| *mal-* | opak | *granda* → *malgranda* „malý“; *fermi* „zavřít“ → *malfermi* „otevřít“ |
| *-ej-* | místo pro | *lerni* → *lernejo* „škola“; *kafo* → *kafejo* „kavárna“ |
| *-ist-* | povolání, odborník | *instrui* → *instruisto* „učitel“; *programo* → *programisto* „programátor“ |
| *-in-* | ženský protějšek | *amiko* → *amikino* „kamarádka“; *instruisto* → *instruistino* „učitelka“ |
| *-et-* | malý, slabší | *domo* → *dometo* „domek“; *ridi* „smát se“ → *rideti* „usmívat se“ |
| *-eg-* | velký, silnější | *granda* → *grandega* „obrovský“; *pluvo* „déšť“ → *pluvego* „liják“ |
| *-ul-* | člověk s danou vlastností | *juna* → *junulo* „mladý člověk“; *riĉa* „bohatý“ → *riĉulo* „boháč“ |
| *-an-* | člen, obyvatel | *kongreso* → *kongresano* „účastník kongresu“; *urbo* → *urbano* „měšťan“ |

Mnohé z nich mají české protějšky. *-et-* odpovídá zdrobnělinám („dům – domek“, *domo – dometo*), *-in-* příponě „-ka“ („učitel – učitelka“, *instruisto – instruistino*), *-an-* příponě „-an“ („měšťan“, *urbano*; „Pražan“ je *pragano*) a *-ist-* příponě „-ista“ („pianista“, *pianisto*).

:::match Co znamenají předpony a přípony?
mal- = opak
-ej- = místo pro…
-ist- = povolání
-et- = malý, slabší
-eg- = velký, silnější
-ul- = člověk s danou vlastností
:::

### Změňte koncovku, změní se slovní druh

Stejný kořen se stane podstatným jménem, přídavným jménem, příslovcem nebo slovesem jen změnou koncovky.

| Koncovka | Slovo | Význam |
|---|---|---|
| *-o* (podstatné jméno) | *kanto* | píseň |
| *-i* (sloveso) | *kanti* | zpívat |
| *-a* (přídavné jméno) | *kanta* | pěvecký, písňový |
| *-e* (příslovce) | *kante* | zpěvem, zpívaně |

:::ending Jeden kořen, čtyři koncovky
- o a e i
? píseň
= kant[o]
? Ana ráda zpívá.
= Ana ŝatas kant[i].
? Ta práce je zajímavá.
= La labor[o] estas interes[a].
? Tomo dobře vaří.
= Tomo kuiras bon[e].
? zdravý chlapec
= san[a] knab[o]
:::

### Jeden kořen, celá rodina

Naučte se kořen *san-* „zdravý“ a rozumíte celé rodině slov. Náš [slovník esperanta](https://esperantopedia.org/cs/slovnik/) ukazuje u každého hesla jeho části i rodinu slov.

| Slovo | Význam |
|---|---|
| *sana* | zdravý |
| *sano* | zdraví |
| *malsana* | nemocný |
| *malsano* | nemoc |
| *malsanulo* | pacient, nemocný |
| *malsanulejo* | nemocnice |
| *saniĝi* | uzdravit se |

Česky jsou to různá slova („zdravý“, „nemocný“, „pacient“, „nemocnice“), v esperantu se naučíte jeden kořen a několik přípon.

Přípona *-iĝ-* v *saniĝi* znamená „stát se (nějakým)“: už jste ji potkali v *renkontiĝi*, *nomiĝi*, *komenciĝi* a *turniĝi*. Často odpovídá českému zvratnému „se“: „setkat se“, „jmenovat se“, „otočit se“. Ne každé české „se“ je ale *-iĝ-*: „smát se“ je *ridi*, „učit se“ *lerni*, „bát se“ *timi*.

### Předpony a přípony mohou stát samostatně

Protože předpony a přípony jsou samy kořeny, mohou dostat koncovku a stát se slovy: *malo* „opak“, *ejo* „místo“, *eta* „drobný“, *ega* „obrovský“, *ino* „žena, samice“. Obzvlášť časté je příslovce *ege* „nesmírně“: *ege bona* – „nesmírně dobrý“.

:::write Utvořte jedno slovo
? místo, kde se jí (*manĝi* + *-ej-*)
= manĝejo
? malý stůl (*tablo*)
= tableto
? kuchař – člověk, který vaří povoláním (*kuiri*)
= kuiristo
! kuirejo → *Kuirejo* je kuchyně, místo na vaření. Pro člověka, který vaří povoláním, použijte *-ist-*.
? velmi silný vítr, vichřice (*vento*)
= ventego
? člen rodiny (*familio*)
= familiano
:::

## Procvičování

:::quiz Procvičování k lekci 10
? Co znamená *malbela*?
- velmi krásný
- ošklivý *
- krásné místo
? Která přípona znamená „místo“?
- -ej- *
- -et-
- -eg-
? Přeložte jedním slovem: „učitelka“
= instruistino
? Co je *dometo*?
- velký dům
- malý dům *
- žena v domácnosti
? Co znamená *mal·san·ul·ej·o*?
- nemocnice *
- lékař
- lék
? Přeložte jedním slovem: „obrovský, velmi velký“
= grandega
? Které slovo znamená „účastník kongresu“?
- *kongresisto*
- *kongresano* *
- *kongresejo*
? Přeložte jedním slovem: „mladý člověk“
= junulo
? Jaký je opak slova *nova*?
= malnova
? Které slovo označuje povolání?
- *lernejo*
- *instruisto* *
- *lernanto*
:::

## Kulturní okénko

Esperanto má vlastní literaturu, psanou i překládanou od roku 1887. Spisovatelé jako Kálmán Kalocsay, Julio Baghy a skotský básník William Auld psali původní poezii i romány a Auld přeložil „Pána prstenů“ (1995–97). Všechny esperantské knihy nikdo nespočítal; jeden přehled odhaduje kolem roku 2000 asi 10 000 titulů. Svůj podíl na ní mají i Češi: esperantem i česky psala básnířka Eli Urbanová (1922–2012) a plzeňský esperantista Vladimír Váňa (1932–2000) přeložil Haškova „Švejka“. Prozkoumejte [esperantskou literaturu](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/literatura/).

## Časté otázky

### Kolik předpon a přípon má esperanto?

Oficiálních předpon je 10 a přípon 31, k tomu šest přípon pro příčestí. Nepotřebujete je všechny najednou; osm z této lekce pokrývá velkou část běžné řeči.

### Mohu si vymýšlet vlastní slova?

Ano, v rozumných mezích. Když je spojení jasné a běžné slovo pro ten význam ještě neexistuje, lidé mu porozumějí. Pokud už známé slovo existuje, použijte ho: *malsanulejo* „nemocnice“ pochopí každý (najdete i *hospitalo*).

### Je *malbona* opravdu běžné slovo pro „špatný“?

Ano. *Malbona* „špatný“ je standardní slovo, stejně jako *malgranda* „malý“. Začátečníkům připadají slova s *mal-* zpočátku zvláštní, ale používá je každý mluvčí.

## Zdroje

- [Fundamento de Esperanto – gramatika anglicky (pravidlo 11, složená slova)](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/gramatiko_angla.html)
- [PMEG: Vortfarado – principoj (zásady tvoření slov)](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/principoj/index.html)
- [PMEG: Prefiksoj (seznam deseti předpon)](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/prefiksoj/index.html)
- [PMEG: Sufiksoj (seznam 31 přípon)](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/index.html)
- [PMEG: MAL](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/prefiksoj/mal.html)
- [Universala Vortaro (Fundamento, 1905)](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/universala_vortaro.html)
- [Wikipedia: William Auld (anglicky)](https://en.wikipedia.org/wiki/William_Auld)
- [Wikipedia: Translations of The Lord of the Rings (anglicky)](https://en.wikipedia.org/wiki/Translations_of_The_Lord_of_the_Rings)
- [EBSCO Research Starters: Esperanto (anglicky)](https://www.ebsco.com/research-starters/social-sciences-and-humanities/esperanto)
- [Wikipedia: Eli Urbanová (anglicky)](https://en.wikipedia.org/wiki/Eli_Urbanov%C3%A1)
- [Vikipedio: Vladimír Váňa](https://eo.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_V%C3%A1%C5%88a)