# Lekce esperanta 11: prosby, rozkazovací a podmiňovací způsob

Source: https://esperantopedia.org/cs/uceni/kurz/lekce-11/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Bonvolu sidiĝi! – „Posaďte se, prosím!“ Naučte se esperantský rozkaz -u, podmiňovací způsob -us pro zdvořilé prosby a celou tabulku 45 korelativ.

V této lekci se naučíte o něco zdvořile požádat. Koncovka *-u* tvoří rozkazy a přání – *Venu!* „Pojď!“, *Ni iru!* „Pojďme!“ – a *bonvolu* s infinitivem znamená „udělejte prosím…“. Koncovka *-us* tvoří podmiňovací způsob: *Mi ŝatus kafon* „Dal bych si kávu“, *Se mi povus, mi restus* „Kdybych mohl, zůstal bych“. Nakonec uvidíte celou tabulku tabulkových slov (korelativ), 45 slov složených z *ki-*, *ti-*, *i-*, *ĉi-* a *neni-*.

## Dialog

Poslední večer kongresu. Ana, Tomo a Keiko večeří v malé restauraci.

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| **Kelnero:** Bonan vesperon! Bonvolu sidiĝi. Kion vi deziras? | Dobrý večer! Posaďte se, prosím. Co si přejete? |
| **Ana:** Bonvolu doni al ni la menuon. | Dejte nám prosím jídelní lístek. |
| **Kelnero:** Jen ĝi. | Tady je. |
| **Tomo:** Mi ŝatus la legoman supon, mi petas. | Já bych si dal zeleninovou polévku, prosím. |
| **Keiko:** Kaj por mi la fiŝon kun rizo. | A pro mě rybu s rýží. |
| **Ana:** Ĉu vi povus rekomendi ion bongustan? | Mohl byste nám doporučit něco chutného? |
| **Kelnero:** Provu la lokan specialaĵon! Ĝi estas tre bongusta. | Zkuste místní specialitu! Je moc chutná. |
| **Ana:** Bone, mi prenos ĝin. Kaj kafon, mi petas! | Dobře, dám si ji. A kávu, prosím! |
| **Tomo:** Kompreneble. Ana sen kafo ne estus Ana! | Samozřejmě. Ana bez kávy by nebyla Ana! |
| **Ana:** Ha ha. Morgaŭ ni ĉiuj iros hejmen… Se mi povus, mi restus ĉi tie ankoraŭ unu semajnon. | Haha. Zítra všichni pojedeme domů… Kdybych mohla, zůstala bych tu ještě týden. |
| **Keiko:** Ankaŭ mi. Sed ni revidiĝos, ĉu ne? | Já taky. Ale zase se uvidíme, že ano? |
| **Tomo:** Certe! Ni faru planon: venontjare ni ĉiuj venu al la sekva kongreso! | Určitě! Udělejme plán: příští rok přijeďme všichni na další kongres! |
| **Ana:** Jes! Kaj ĉiu, kiu ne venos, pagos la vespermanĝon! | Ano! A kdo nepřijede, zaplatí večeři! |
| **Keiko:** Interkonsentite! | Domluveno! |
| **Tomo:** Sinjoro, bonvolu alporti la kalkulon… Ne, atendu – unue la deserton! | Pane vrchní, přineste prosím účet… Ne, počkejte – nejdřív dezert! |

## Nová slova

| Esperanto | Česky | Poznámka |
|---|---|---|
| *bonvolu* | prosím (udělejte) | + infinitiv: *bonvolu sidiĝi* „posaďte se, prosím“ |
| *mi petas* | prosím (žádám) | na konci prosby |
| *sidiĝi* | posadit se, sednout si | *sidi* „sedět“ |
| *deziri* | přát si, chtít | *Kion vi deziras?* „Co si přejete?“ |
| *doni* | dát | *doni al ni* „dát nám“ |
| *rekomendi* | doporučit | |
| *provi* | zkusit | |
| *resti* | zůstat | |
| *alporti* | přinést | *al* + *porti* „nést“ |
| *atendi* | čekat, počkat | |
| *revidiĝi* | znovu se vidět | *ĝis revido* |
| *kelnero* | číšník | srov. hovorové „kelner“ |
| *menuo* | jídelní lístek, menu | |
| *legomo* | zelenina | *legoma supo* „zeleninová polévka“ |
| *fiŝo* | ryba | |
| *specialaĵo* | specialita (jídlo) | |
| *kalkulo* | účet (v restauraci) | také „výpočet“ |
| *deserto* | dezert | |
| *plano* | plán | |
| *loka* | místní | od *loko* „místo“ |
| *sekva* | další, následující | |
| *venontjare* | příští rok | |
| *certe* | určitě, jistě | |
| *interkonsentite!* | domluveno!, platí! | |
| *io* | něco | *ion bongustan* „něco chutného“ |
| *helpi* | pomoci, pomáhat | *Ĉu vi povus helpi min?* „Mohl byste mi pomoct?“ – s *-n* |

## Gramatika

### Rozkazovací způsob: *-u*

Koncovka *-u* vyjadřuje rozkaz, prosbu nebo přání. Bez *vi* je to přímý rozkaz: *Venu!* „Pojď! Pojďte!“, *Atendu!* „Počkej! Počkejte!“. S *ni* znamená „pojďme…“: *Ni iru!* „Pojďme!“. S *li*, *ŝi* nebo *ili* odpovídá českému „ať…“: *Li venu morgaŭ* – „Ať přijde zítra“. Všech šest slovesných koncovek najdete na stránce o [slovesech](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/slovesa/).

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| *Provu la specialaĵon!* | Zkuste specialitu! |
| *Ni faru planon!* | Udělejme plán! |
| *Li venu morgaŭ.* | Ať přijde zítra. |
| *Ne timu!* | Neboj se! |

Tvar na *-u* stojí také po *ke* za slovesy přání a žádosti: *Mi volas, ke vi venu* – „Chci, abys přišel“. Odpovídá to českému „aby“. A všimněte si *Ne timu!* – „Neboj se!“: esperantské *timi* „bát se“ je obyčejné sloveso bez zvratného zájmena.

### Zdvořilé prosby

Holý rozkaz může znít příkře. Esperanto má tři snadné způsoby, jak ho zjemnit.

| Způsob | Příklad | Česky |
|---|---|---|
| *bonvolu* + infinitiv | *Bonvolu sidiĝi.* | Posaďte se, prosím. |
| rozkaz + *mi petas* | *Donu al mi akvon, mi petas.* | Dejte mi vodu, prosím. |
| *Ĉu vi povus…?* | *Ĉu vi povus helpi min?* | Mohl byste mi pomoct? |

*Bonvolu* je tvar na *-u* od *bonvoli* „ráčit, být tak laskav“, z *bona* „dobrý“ + *voli* „chtít“. Na *Dankon!* odpovězte *Ne dankinde!* – „Není zač!“. Další každodenní výrazy najdete na stránce [základní fráze](https://esperantopedia.org/cs/fraze/zakladni-fraze/).

České „prosím“ dělá mnoho věcí najednou („prosím, posaďte se“, „prosím kávu“, „prosím“ jako odpověď na „děkuji“). Esperanto je rozdělí: *bonvolu* (před infinitivem), *mi petas* (na konci prosby) a *ne dankinde* (odpověď na poděkování). Pozor také na akuzativ: česky „pomoct mi“ (3. pád), esperantsky *helpi min* s *-n*, ne *helpi al mi*.

:::order Zdvořilé prosby
? Prosíme o jídelní lístek.
= Bonvolu doni al ni la menuon.
= Bonvolu doni la menuon al ni.
- donu
? Mohl byste doporučit něco chutného?
= Ĉu vi povus rekomendi ion bongustan?
- bongusta
? Počkejte, prosím!
= Atendu, mi petas!
= Mi petas, atendu!
- atendi
:::

### Podmiňovací způsob: *-us*

Koncovka *-us* vyjadřuje něco představovaného nebo neskutečného – české „by“. Je to také zdvořilý způsob, jak říct, co chcete: *Mi ŝatus* „Rád bych, dal bych si“. Když věta s *se* „kdyby“ mluví o něčem představovaném, dostanou *-us* obě slovesa – stejně jako česky „kdybych mohl, zůstal bych“. Pro skutečné možnosti použijte obyčejné časy: *Se pluvos, mi restos hejme* – „Jestli bude pršet, zůstanu doma“.

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| *Mi ŝatus kafon.* | Dal bych si kávu. |
| *Ana sen kafo ne estus Ana.* | Ana bez kávy by nebyla Ana. |
| *Se mi povus, mi restus.* | Kdybych mohl, zůstal bych. |
| *Se mi havus tempon, mi lernus la japanan.* | Kdybych měl čas, učil bych se japonsky. |

:::ending Rozkaz, nebo „by“?
- as u us
? Pojď!
= Ven[u]!
? Pojďme!
= Ni ir[u]!
? Dal bych si kávu.
= Mi ŝat[us] kafon.
? Kdybych mohl, zůstal bych.
= Se mi pov[us], mi rest[us].
? Posaďte se, prosím.
= Bonvol[u] sidiĝi.
:::

### Všech šest slovesných koncovek

Teď znáte všechny slovesné koncovky esperanta. Každá funguje stejně u každého slovesa a pro každou osobu.

| Koncovka | Název | *esti* | *paroli* |
|---|---|---|---|
| *-i* | infinitiv | *esti* – být | *paroli* – mluvit |
| *-as* | přítomný čas | *estas* – jsem, je, jsou | *parolas* – mluví |
| *-is* | minulý čas | *estis* – byl | *parolis* – mluvil |
| *-os* | budoucí čas | *estos* – bude | *parolos* – bude mluvit |
| *-us* | podmiňovací způsob | *estus* – byl by | *parolus* – mluvil by |
| *-u* | rozkazovací způsob | *estu* – buď! | *parolu* – mluv! |

### Tabulka tabulkových slov

V [lekci 7](https://esperantopedia.org/cs/uceni/kurz/lekce-7/) jste poznali sedm tázacích slov na *ki-*. Patří do tabulky 45 slov. Každé slovo spojuje začátek (řádek) s koncem (sloupec), takže si kterékoli slovo z tabulky odvodíte. Stránka o [tabulkových slovech](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tabulkova-slova/) vysvětluje každé z nich s příklady.

| | *-u* kdo, který | *-o* věc | *-a* jaký | *-es* čí | *-e* místo | *-am* čas | *-al* důvod | *-el* způsob | *-om* množství |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| **ki-** otázka | *kiu* | *kio* | *kia* | *kies* | *kie* | *kiam* | *kial* | *kiel* | *kiom* |
| **ti-** ukazování | *tiu* | *tio* | *tia* | *ties* | *tie* | *tiam* | *tial* | *tiel* | *tiom* |
| **i-** neurčitost | *iu* | *io* | *ia* | *ies* | *ie* | *iam* | *ial* | *iel* | *iom* |
| **ĉi-** celek | *ĉiu* | *ĉio* | *ĉia* | *ĉies* | *ĉie* | *ĉiam* | *ĉial* | *ĉiel* | *ĉiom* |
| **neni-** zápor | *neniu* | *nenio* | *nenia* | *nenies* | *nenie* | *neniam* | *nenial* | *neniel* | *neniom* |

Čtěte sloupcem dolů: *kie* „kde“, *tie* „tam“, *ie* „někde“, *ĉie* „všude“, *nenie* „nikde“. Slova na *-u* a *-a* dostávají *-j* a *-n* jako přídavná jména: *ĉiuj* „všichni“, *kiujn* „které“ (předmět). Slova na *-o* dostávají jen *-n*: *ion bongustan* „něco chutného“.

Čeština má velmi podobnou soustavu: „kde – tam – někde – všude – nikde“, „kdy – tehdy – někdy – vždy – nikdy“. České „ně-“ odpovídá esperantskému *i-* a „ni-“ esperantskému *neni-*: „někdo“ je *iu*, „nikdo“ *neniu*, „něco“ *io*, „nic“ *nenio*.

**Pozor na dvojí zápor.** Česky potřebují věty „nikdo nepřišel“ a „nikdy jsem to neviděl“ dva zápory. V esperantu slovo na *neni-* popírá větu samo a *ne* se k němu nepřidává: *Neniu venis* – „Nikdo nepřišel“, *Mi neniam vidis tion* – „Nikdy jsem to neviděl“. Přidané *ne* by smysl obrátilo: *Neniu ne venis* by znamenalo „nebyl nikdo, kdo by nepřišel“, tedy „přišli všichni“. Viz [otázky a zápor](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/otazky-a-zapor/).

*Ĉi* před slovem na *ti-* nebo za ním ukazuje na něco blízkého: *tiu* „ten“, *ĉi tiu* „tento“; *tie* „tam“, *ĉi tie* „tady“. Nepleťte si toto *ĉi* s řádkem *ĉi-* („každý“): *ĉiu* znamená „každý, všichni“.

:::match Tabulková slova
ĉiam = vždy
neniam = nikdy
ie = někde
nenio = nic
ĉiu = každý, všichni
tie = tam
:::

## Procvičování

:::quiz Procvičování k lekci 11
? Která koncovka tvoří rozkaz?
- -us
- -u *
- -os
? Přeložte s *bonvolu*: „Posaďte se, prosím.“
= Bonvolu sidiĝi
? Co znamená *Mi ŝatus kafon*?
- „Měl jsem rád kávu.“
- „Dal bych si kávu.“ *
- „Mám rád kávu.“
? Doplňte *resti*: *Se mi havus tempon, mi ___ ĉi tie.*
= restus
? Přeložte do esperanta: „Pojďme!“
= Ni iru
? Které slovo znamená „nikdo“?
- *neniu* *
- *nenio*
- *neniam*
? Které slovo znamená „vždy“?
- *ĉiam* *
- *iam*
- *tiam*
? Přeložte do esperanta: „Mohl byste mi pomoct?“
= Ĉu vi povus helpi min | Ĉu vi povus min helpi | Ĉu vi povus helpi al mi
? Které slovo znamená „někde“?
- *ie* *
- *tie*
- *ĉie*
? Přeložte do esperanta: „Počkejte!“
= Atendu
:::

## Kulturní okénko

Esperantská setkání mají jedno nepsané pravidlo zdvořilosti: „nekrokodýlovat“ (esperantsky *krokodili*), tedy nepřecházet do mateřštiny, když by se ostatní mohli zapojit v esperantu. Odkud slovo pochází, nikdo s jistotou neví; Vikipedio uvádí několik příběhů, mezi nimi dřevěného krokodýla z jazykových kurzů, které vedl Andreo Cseh. V otázkách správného užívání jazyka radí [Akademie esperanta](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/organizace/) ve své poradně *Lingva Konsultejo*.

## Časté otázky

### Jaký je rozdíl mezi *bonvolu* a *mi petas*?

Obojí znamená „prosím“. *Bonvolu* stojí na začátku a pojí se s infinitivem: *Bonvolu atendi*. *Mi petas* se přidává k prosbě nebo k rozkazu: *Atendu, mi petas*.

### Jak se esperantsky řekne „pojďme…“?

Použijte *ni* a koncovku *-u*: *Ni iru!* – „Pojďme!“, *Ni manĝu!* – „Pojďme jíst!“. Stejný tvar slouží i k otázce, co dělat: *Kion ni faru?* – „Co máme dělat?“.

### Musím se teď naučit všech 45 tabulkových slov?

Ne. Začněte řádkem *ki-* a nejčastějšími slovy: *tio, ĉio, nenio, ĉiu, neniu, tie, ĉiam, neniam, iom*. Ostatní si podle vzoru odvodíte, až je potkáte.

## Zdroje

- [Fundamento de Esperanto – gramatika anglicky (pravidlo 6, slovesa)](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/gramatiko_angla.html)
- [PMEG: U (rozkazovací způsob)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj/vola.html)
- [PMEG: US (podmiňovací způsob)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj/imaga.html)
- [PMEG: Tabelvortoj – bazaj reguloj (tabulková slova)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/tabelvortoj/bazaj_reguloj.html)
- [PMEG: Postpartoj kaj finaĵoj (koncovky tabulkových slov)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/tabelvortoj/postpartoj_finajhoj.html)
- [PMEG: Neado (zápor)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/neado.html)
- [Vikipedio: Krokodili](https://eo.wikipedia.org/wiki/Krokodili)
- [Akademio de Esperanto](https://www.akademio-de-esperanto.org/)