# Lekce esperanta 3: přídavná jména, barvy a zápor

Source: https://esperantopedia.org/cs/uceni/kurz/lekce-3/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Přídavná jména v esperantu končí na -a a v množném čísle přidávají -j: bela tago, belaj tagoj. Naučte se 12 barev, počasí, tre „velmi“ a ne „ne“.

V této lekci se naučíte věci popisovat. Esperantská přídavná jména končí na *-a* a přidávají *-j*, když je jejich podstatné jméno v množném čísle: *bela tago* „krásný den“, *belaj tagoj* „krásné dny“. Naučíte se také dvanáct barev, několik slov o počasí, *tre* „velmi“ a *ne* „ne“ – a poprvé uvidíte *mal-*, předponu, která ze slova udělá jeho opak.

## Dialog

Je říjen. V Krakově začal podzim, v São Paulu je jaro.

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| **Ana:** Saluton, Tomo! Kia estas la vetero en Krakovo? | Ahoj, Tomo! Jaké je počasí v Krakově? |
| **Tomo:** Ne bona. La ĉielo estas griza, kaj la vento estas forta. | Nic moc. Obloha je šedá a vítr je silný. |
| **Ana:** Ho ne! Ĉi tie la ĉielo estas tute blua. | Ach ne! Tady je obloha úplně modrá. |
| **Tomo:** Vere? | Opravdu? |
| **Ana:** Jes! En Brazilo nun estas printempo. La tagoj estas longaj kaj varmaj. | Ano! V Brazílii je teď jaro. Dny jsou dlouhé a teplé. |
| **Tomo:** Kaj ĉi tie estas aŭtuno. La tagoj estas mallongaj kaj malvarmaj. | A tady je podzim. Dny jsou krátké a studené. |
| **Ana:** Ho, kompatinda Tomo! | Ach, chudák Tomo! |
| **Tomo:** Sed la aŭtuno ankaŭ estas bela. La folioj estas flavaj, oranĝaj kaj ruĝaj. | Ale podzim je taky krásný. Listy jsou žluté, oranžové a červené. |
| **Ana:** Kiel bele! En San-Paŭlo la folioj ĉiam estas verdaj. | To je krása! V São Paulu jsou listy pořád zelené. |
| **Tomo:** Verdaj folioj kaj blua ĉielo… Mi tre envias vin! | Zelené listy a modrá obloha… Moc ti závidím! |
| **Ana:** Ha ha! Sed San-Paŭlo ne estas trankvila urbo. Ĝi estas tre granda kaj tre brua. | Haha! Jenže São Paulo není klidné město. Je hodně velké a hodně hlučné. |
| **Tomo:** Krakovo ne estas tiel granda, sed ĝi estas malnova kaj tre bela. | Krakov není tak velký, ale je starý a moc krásný. |
| **Ana:** Malnovaj urboj estas tre belaj! | Stará města jsou moc krásná! |

*Kia…?* znamená „jaký…?“. Znovu ho potkáte v tabulce tázacích slov v lekci 11.

## Nová slova

| Esperanto | Česky | Poznámka |
|---|---|---|
| *bela* | krásný, hezký | přídavné jméno |
| *bona* | dobrý | *bone* „dobře“ |
| *granda* | velký | |
| *longa* | dlouhý | *mallonga* „krátký“ |
| *varma* | teplý | *malvarma* „studený“ |
| *nova* | nový | *malnova* „starý“ (o věcech) |
| *forta* | silný | |
| *trankvila* | klidný, tichý | |
| *brua* | hlučný | od *bruo* „hluk“ |
| *kompatinda* | ubohý, politováníhodný | *kompatinda Tomo!* „chudák Tomo!“ |
| *envii* | závidět | *Mi envias vin.* „Závidím ti.“ (*vin*: lekce 5) |
| *vetero* | počasí | pozor, není to „vítr“ (ten je *vento*) |
| *ĉielo* | obloha, nebe | |
| *vento* | vítr | |
| *folio* | list (stromu i papíru) | stejně jako české „list“ |
| *urbo* | město | |
| *printempo* | jaro | |
| *aŭtuno* | podzim | |
| *tre* | velmi, moc | |
| *tute* | úplně, zcela | |
| *ne* | ne | zápor i odpověď „ne“ |
| *tiel* | tak | *ne tiel granda* „ne tak velký“ |
| *ĉiam* | vždy, pořád | |
| *nun* | teď, nyní | |
| *en* | v, ve | *en Brazilo* „v Brazílii“ (lekce 9) |
| *feliĉa* | šťastný | |
| *vere* | opravdu, skutečně | |

## Gramatika

### Přídavná jména končí na *-a*

Každé esperantské přídavné jméno končí na *-a*: *bela, granda, varma*. Může stát před podstatným jménem i za ním (*bela tago* i *tago bela* znamenají „krásný den“), častěji ale stojí před ním. Podrobnosti najdete na stránce o [podstatných a přídavných jménech](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/podstatna-a-pridavna-jmena/).

### Shoda: podstatné jméno v množném čísle, přídavné jméno také

Když je podstatné jméno v množném čísle, dostává *-j* i jeho přídavné jméno. Platí to i po *estas*: v *La tagoj estas longaj* přídavné jméno popisuje *la tagoj*, a proto má *-j*.

| Jednotné číslo | Množné číslo |
|---|---|
| *bela tago* – krásný den | *belaj tagoj* – krásné dny |
| *la granda urbo* – to velké město | *la grandaj urboj* – ta velká města |
| *La folio estas flava.* – List je žlutý. | *La folioj estas flavaj.* – Listy jsou žluté. |
| *mia malnova foto* – moje stará fotka | *miaj malnovaj fotoj* – moje staré fotky |

Platí to i u zájmen: *Ni estas feliĉaj* – „Jsme šťastní“, protože *ni* je v množném čísle. U *vi* myslete na to, kolika lidem to říkáte: *Vi estas feliĉa* (jedné osobě), *Vi estas feliĉaj* (více osobám).

Česky se přídavné jméno mění podle rodu, čísla a sedmi pádů („krásný, krásná, krásné, krásného, krásnému…“). V esperantu zbývají jen dvě změny: *-j* pro množné číslo a *-n* pro předmět (lekce 5). *Bela* tedy znamená „krásný“, „krásná“ i „krásné“.

:::ending Doplňte koncovky
- o oj a aj
? krásné dny
= bel[aj] tag[oj]
? Listy jsou žluté.
= La foli[oj] estas flav[aj].
? moje stará fotka
= mia malnov[a] fot[o]
? Jsme šťastní.
= Ni estas feliĉ[aj].
? Město je velmi hlučné.
= La urb[o] estas tre bru[a].
:::

### Barvy

Barvy jsou obyčejná přídavná jména, takže se také shodují: *ruĝa folio*, *ruĝaj folioj*. Další odstíny najdete na stránce o [barvách](https://esperantopedia.org/cs/fraze/barvy/).

| Esperanto | Česky | Esperanto | Česky |
|---|---|---|---|
| *ruĝa* | červený | *bruna* | hnědý |
| *oranĝa* | oranžový | *griza* | šedý |
| *flava* | žlutý | *nigra* | černý |
| *verda* | zelený | *blanka* | bílý |
| *blua* | modrý | *roza* | růžový |
| *viola* | fialový | *ora* | zlatý |

:::match Barvy
ruĝa = červený
flava = žlutý
verda = zelený
blua = modrý
nigra = černý
blanka = bílý
:::

### *Tre* „velmi“ a *ne* „ne“

*Tre* stojí před přídavným jménem nebo příslovcem: *tre bela* „velmi krásný“, *tre bone* „velmi dobře“. *Ne* stojí těsně před slovem, které popírá, obvykle před slovesem: *La ĉielo ne estas blua* – „Obloha není modrá“. Česky píšeme zápor se slovesem dohromady („není“, „nemám“), v esperantu je *ne* samostatné slovo. *Ne* znamená také „ne“ jako odpověď: *Ne, la vetero ne estas bona*. Viz [otázky a zápor](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/otazky-a-zapor/).

:::order Sestavte větu
? Dny nejsou dlouhé.
= La tagoj ne estas longaj.
- longa
? Stará města jsou velmi krásná.
= Malnovaj urboj estas tre belaj.
- bela
? Obloha není šedá.
= La ĉielo ne estas griza.
- grizaj
:::

### První seznámení s *mal-*

Předpona *mal-* dává přesný opak. Jeden kořen a *mal-* vám ušetří učení dalšího slova. Další triky tvoření slov poznáte v [lekci 10](https://esperantopedia.org/cs/uceni/kurz/lekce-10/).

| Slovo | Opak s *mal-* |
|---|---|
| *varma* – teplý | *malvarma* – studený |
| *longa* – dlouhý | *mallonga* – krátký |
| *nova* – nový | *malnova* – starý |
| *bona* – dobrý | *malbona* – špatný |
| *granda* – velký | *malgranda* – malý |

Česky jsou opaky většinou úplně jiná slova („dobrý – špatný“, „velký – malý“), takže *mal-* je velká úspora. Pozor na dvě věci. *Mal-* nemá nic společného s českým „malý“: *malvarma* není „trochu teplý“, ale „studený“. A není to ani české „ne-“: *malbona* je „špatný“, kdežto *ne bona* znamená jen „ne zrovna dobrý“.

:::write Opaky s mal-
? opak slova *granda* „velký“
= malgranda
? opak slova *bona* „dobrý“
= malbona
? opak slova *longa* „dlouhý“
= mallonga
! malonga → Zachovejte obě *l*: *mal* + *longa* = *mallonga*.
? opak slova *varma* „teplý“
= malvarma
:::

## Procvičování

:::quiz Procvičování k lekci 3
? Vyberte správný tvar: *La folioj estas ___.*
- *flava*
- *flavaj* *
- *flavoj*
? Přeložte do esperanta: „krásný den“
= bela tago | tago bela
? Které slovo znamená „studený“?
- *varma*
- *malvarma* *
- *malnova*
? Přeložte do esperanta: „Obloha není modrá.“ (se členem *la*)
= La ĉielo ne estas blua
? Která koncovka označuje přídavné jméno?
- -o
- -a *
- -j
? Přeložte do esperanta: „zelené listy“
= {verdaj} {folioj}
? Co znamená *tre bela*?
- „velmi krásný“ *
- „tři krásné“
- „nekrásný“
? Utvořte množné číslo: *granda urbo*
= grandaj urboj
? Přeložte do esperanta: „Dny jsou dlouhé a teplé.“ (se členem *la*)
= La tagoj estas longaj kaj varmaj
:::

## Kulturní okénko

Zelená je barva esperanta. Esperantskou vlajku – zelenou, s bílým čtvercem, v němž je zelená pěticípá hvězda – přijal první Světový kongres esperanta v Boulogne-sur-Mer ve Francii roku 1905. Zelená tradičně znamená naději a pět cípů pět kontinentů. Nadšeným esperantistům se dokonce přezdívá *verduloj* – „zelení“; více o [vlajce a symbolech](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/vlajka-a-symboly/).

## Časté otázky

### Stojí přídavné jméno před podstatným jménem, nebo za ním?

Obojí je možné. *Bela tago* a *tago bela* znamenají totéž, ale před podstatným jménem je to běžnější. Koncovky ukazují, které slovo je které, takže slovosled je volný – podobně jako v češtině.

### Shoduje se přídavné jméno vždy s podstatným jménem?

Ano. Přídavné jméno dostává *-j* u podstatného jména v množném čísle a – jak uvidíte v [lekci 5](https://esperantopedia.org/cs/uceni/kurz/lekce-5/) – *-n*, když má *-n* jeho podstatné jméno. Stejně se chovají přivlastňovací zájmena jako *mia*.

### Jak se řekne „starý“ o člověku?

*Malnova* se říká o věcech: *malnova urbo* – „staré město“. O lidech a zvířatech se používá *maljuna* – „starý“, opak *juna* – „mladý“. *Malnova amiko* je „starý přítel“ ve smyslu „přítel mnoho let“.

## Zdroje

- [Fundamento de Esperanto – gramatika anglicky (pravidlo 3, přídavná jména)](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/gramatiko_angla.html)
- [PMEG: A-vortoj – bazaj reguloj (přídavná jména)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/a-vortoj/bazaj_reguloj.html)
- [PMEG: Nombro ĉe A-vortoj (shoda v čísle)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/unu-nombro_multe-nombro/uzado/a-vortoj.html)
- [PMEG: Neado (zápor)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/neado.html)
- [PMEG: MAL](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/prefiksoj/mal.html)
- [Wikipedia: Esperanto symbols (anglicky)](https://en.wikipedia.org/wiki/Esperanto_symbols)
- [Wikipedie: Esperantská vlajka](https://cs.wikipedia.org/wiki/Esperantsk%C3%A1_vlajka)
- [Vikipedio: Esperanto-flago](https://eo.wikipedia.org/wiki/Esperanto-flago)