# Lekce esperanta 5: akuzativ -n, jídlo a pití

Source: https://esperantopedia.org/cs/uceni/kurz/lekce-5/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Koncovka -n označuje, co vidíte, jíte nebo pijete: Mi vidas la katon. Naučte se esperantský akuzativ, volný slovosled a 20 slov o jídle a pití.

V této lekci poznáte nejslavnější esperantskou koncovku: *-n*. Označuje přímý předmět – věc, kterou někdo vidí, jí, pije, chce nebo vaří: *Mi vidas la katon* – „Vidím kočku“. Protože *-n* ukazuje předmět, může se slovosled měnit beze změny významu. Mimochodem se naučíte asi dvacet slov o jídle a pití. Akuzativ znáte z češtiny jako 4. pád, takže *-n* vám nebude cizí – několik pastí na vás ale čeká níže.

## Dialog

Videohovor v době večeře v Krakově – a oběda v São Paulu.

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| **Ana:** Saluton, Tomo! Kion vi faras? | Ahoj, Tomo! Co děláš? |
| **Tomo:** Mi kuiras la vespermanĝon. Kaj vi? | Vařím večeři. A ty? |
| **Ana:** Mi manĝas mian tagmanĝon: rizon, fazeolojn kaj salaton. | Jím oběd: rýži, fazole a salát. |
| **Tomo:** Mmm, bongusta tagmanĝo! Mi kuiras fungan supon, kiel mia avino. | Mmm, chutný oběd! Já vařím houbovou polévku, jako moje babička. |
| **Tomo:** Ho, mi vidas la katon! Saluton, Kafo! | Ó, vidím kočku! Ahoj, Kafo! |
| **Ana:** Jes. Kafo ŝatas rizon, sed ne fazeolojn! | Ano. Kafo má ráda rýži, ale fazole ne! |
| **Tomo:** Kaj kion vi trinkas? | A co piješ? |
| **Ana:** Mi trinkas kafon. | Piju kávu. |
| **Tomo:** Kafon aŭ Kafon? | Kávu, nebo kočku Kafo? |
| **Ana:** Ha ha! La trinkaĵon, kompreneble, ne la katon! | Haha! Nápoj, samozřejmě, ne kočku! |
| **Tomo:** Mi trinkas teon kun citrono. | Já piju čaj s citronem. |
| **Ana:** Kaj la supon vi manĝas kun pano? | A polévku jíš s chlebem? |
| **Tomo:** Kompreneble! Supon sen pano mi ne manĝas! | Samozřejmě! Polévku bez chleba nejím! |
| **Ana:** Nun mi volas supon! | Teď chci polévku! |
| **Tomo:** Do vi devas veni al Krakovo! | Tak musíš přijet do Krakova! |

Všimněte si vtipu: *kafon* „kávu“ a *Kafon* „kočku Kafo“ znějí stejně. Obě mají *-n*, protože obě jsou předmětem slovesa *trinkas* – stejně jako české „piju kávu“ je ve 4. pádě.

## Nová slova

| Esperanto | Česky | Poznámka |
|---|---|---|
| *vidi* | vidět | |
| *manĝi* | jíst | *manĝo* „jídlo“ |
| *trinki* | pít | *trinkaĵo* „nápoj“ |
| *veni* | přijít, přijet | |
| *tagmanĝo* | oběd | *tago* „den“ + *manĝo* „jídlo“ |
| *vespermanĝo* | večeře | *vespero* + *manĝo* |
| *matenmanĝo* | snídaně | *mateno* + *manĝo* |
| *rizo* | rýže | |
| *fazeolo* | fazole | obvykle v množném čísle: *fazeoloj* |
| *salato* | salát | |
| *supo* | polévka | |
| *fungo* | houba | *funga supo* „houbová polévka“ |
| *pano* | chléb | pozor: české „pán“ je *sinjoro* |
| *fromaĝo* | sýr | |
| *pomo* | jablko | *terpomo* „brambora“ (doslova „zemní jablko“) |
| *kafo* | káva | |
| *teo* | čaj | |
| *akvo* | voda | |
| *lakto* | mléko | |
| *citrono* | citron | |
| *bongusta* | chutný | *bona* + *gusto* „chuť“ |
| *kun* | s, se | |
| *sen* | bez | pozor: není to české „sen“ |
| *aŭ* | nebo | |
| *kompreneble* | samozřejmě | |

:::match Jídlo a pití
pano = chléb
akvo = voda
fromaĝo = sýr
lakto = mléko
pomo = jablko
supo = polévka
:::

## Gramatika

### Co dělá *-n*

Koncovka *-n* označuje přímý předmět: osobu nebo věc, na kterou děj působí. Podmět – ten, kdo jedná – *-n* nemá. Odpovídá to českému 4. pádu: ptáte se „koho? co?“. Úplná pravidla najdete na stránce o [akuzativu](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/).

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| *Tomo vidas la katon.* | Tomo vidí kočku. |
| *La kato vidas Tomon.* | Kočka vidí Toma. |
| *Ana trinkas kafon.* | Ana pije kávu. |
| *Mi volas supon.* | Chci polévku. |

*-n* dostávají i zájmena: *min* „mě“, *vin* „tě, vás“, *lin* „ho“, *ŝin* „ji“, *ĝin* „ho, ji (o věci nebo zvířeti)“, *nin* „nás“, *ilin* „je“. *La kato vidas min* – „Kočka mě vidí“. A také tázací slova: *Kion vi trinkas?* – „Co piješ?“

**Pasti akuzativu pro Čechy.** *-n* odpovídá otázce „koho? co?“, jenže čeština nepoužívá 4. pád vždy a jeho tvar často splývá s 1. pádem. Pozor na tři situace:

1. **4. pád stejný jako 1. pád.** „Vidím auto“, „vidím stůl“, „vidím město“ – český tvar se nemění, a proto se *-n* snadno zapomene. Esperantský předmět ho má vždy: *Mi vidas la aŭton*.
2. **Slovesa s jiným pádem.** Česky „pomáhám ti“ (3. pád) a „bojím se psa“ (2. pád), v esperantu má přímý předmět vždy *-n*: *Mi helpas vin*, *Mi timas la hundon*.
3. **Předložky.** Česky se po předložce mění pád („s chlebem“, „bez chleba“), v esperantu předložka žádné *-n* nevyžaduje: *kun pano*, *sen pano*.

:::ending Podmět, nebo předmět?
- o on
? Tomo vidí kočku.
= Tom[o] vidas la kat[on].
? Kočka vidí Toma.
= La kat[o] vidas Tom[on].
? Ana pije kávu.
= Ana trinkas kaf[on].
? Polévka je chutná.
= La sup[o] estas bongusta.
? Jím chléb se sýrem.
= Mi manĝas pan[on] kun fromaĝ[o].
:::

### *-n* v množném čísle a u přídavných jmen

Když je předmět v množném čísle, stojí *-n* za *-j*: *-ojn*. *-n* dostávají i přídavná jména a přivlastňovací zájmena, která předmět popisují.

| Tvar podmětu | Tvar předmětu |
|---|---|
| *fazeoloj* | *fazeolojn* |
| *mia tagmanĝo* | *mian tagmanĝon* |
| *funga supo* | *fungan supon* |
| *ruĝaj pomoj* | *ruĝajn pomojn* |

:::write Udělejte z toho předmět
? *Mi ŝatas ___.* – *ruĝaj pomoj*
= ruĝajn pomojn
? *Tomo kuiras ___.* – *funga supo*
= fungan supon
? *La kato vidas ___.* – *mi*
= min
? *Ni trinkas ___.* – *la akvo*
= la akvon
:::

### Slovosled je volný

Protože *-n* označuje předmět, můžete ho přesunout, aniž by se změnilo, kdo co dělá. Obvyklé pořadí je podmět – sloveso – předmět, stejně jako v češtině. Předmět na začátku věty získává důraz, jako v Tomově *Supon sen pano mi ne manĝas!* Viz [slovosled](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/slovosled/).

V prvních třech větách níže ukazuje šipka vždy na slovo s *-n*, ať stojí kdekoli: Tomo vidí kočku. První věta má běžný slovosled. Další dvě dávají *la katon* na začátek: *La katon vidas Tomo* zdůrazňuje, že ji vidí právě Tomo, a ne někdo jiný, a *La katon Tomo vidas* zdůrazňuje, že Tomo vidí právě kočku, a ne něco jiného. V poslední větě se *-n* přesunulo k *Tomon*, takže teď se kočka dívá na Toma.

Tomo vidas la katon. | Tomo vidí kočku.
La katon vidas Tomo. | Kočku vidí Tomo.
La katon Tomo vidas. | Kočku Tomo vidí.

La kato vidas Tomon. | Kočka vidí Toma.

Pro Čecha nic nového: i „Kočku vidí Tomo“ je správně a znamená totéž. Esperanto k tomu jen potřebuje *-n* – česky to zařídí pád.

:::order -n ukazuje předmět
? Tomo vidí kočku.
= Tomo vidas la katon.
= La katon vidas Tomo.
= La katon Tomo vidas.
= Tomo la katon vidas.
= Vidas Tomo la katon.
= Vidas la katon Tomo.
- kato Tomon
? Ana pije kávu.
= Ana trinkas kafon.
= Kafon Ana trinkas.
= Kafon trinkas Ana.
= Ana kafon trinkas.
= Trinkas Ana kafon.
= Trinkas kafon Ana.
- kafo
:::

### Kdy *-n* nepatří

- **Po *esti*.** *La kato estas Kafo* – kočka a Kafo jsou totéž, takže tu žádný předmět není. Česky tu někdy stojí 7. pád („je šéfem“), v esperantu žádná koncovka.
- **Po předložce.** *kun pano* „s chlebem“, *sen fazeoloj* „bez fazolí“. Jednu výjimku, pro směr, poznáte v [lekci 9](https://esperantopedia.org/cs/uceni/kurz/lekce-9/).

### Proč *saluton* a *bonan tagon* končí na *-n*

Tyto pozdravy jsou předmětem slovesa, které nevyslovíte: *(Mi deziras al vi) bonan tagon* – „(Přeji vám) dobrý den“. *Saluton* je zkratka z *(Mi donas al vi) saluton* – „(Dávám vám) pozdrav“. Proto se *bona* mění na *bonan*, *tago* na *tagon* a *saluto* „pozdrav“ na *saluton*. Stejně funguje *dankon* „děkuji“. I české „přeji dobrý den“ má pozdrav ve 4. pádě; jen to na tvaru „den“ nevidíte.

## Procvičování

:::quiz Procvičování k lekci 5
? *La kato vidas Tomon.* Kdo koho vidí?
- Tomo vidí kočku.
- Kočka vidí Toma. *
- Vidí se navzájem.
? Přeložte do esperanta: „Piju kávu.“
= {Mi} {trinkas} {kafon}
? Vyberte: *Ana manĝas ___.*
- *rizo*
- *rizon* *
- *rizoj*
? Vyberte: *Mi ŝatas ___ pomojn.*
- *ruĝa*
- *ruĝaj*
- *ruĝajn* *
? Která věta je správně?
- *La supo estas bongustan.*
- *La supo estas bongusta.* *
- *La supon estas bongusta.*
? Přeložte do esperanta: „Ona mě vidí.“
= {Ŝi} {vidas} {min}
? Přeložte do esperanta: „Jíme chléb se sýrem.“
= {Ni} {manĝas} {panon kun fromaĝo}
? Vyberte: *Tomo kuiras kun ___.*
- *la avino* *
- *la avinon*
- *la avinojn*
? Co znamená *Supon sen pano mi ne manĝas*?
- „Polévku bez chleba nejím.“ *
- „Polévka nejí chléb.“
- „Jím chléb bez polévky.“
:::

## Kulturní okénko

Esperantisté se často potkávají u jídla doma. *Pasporta Servo*, bezplatná síť hostitelů, kterou od roku 1974 provozuje mládežnická organizace TEJO, uvádí přes 2 400 hostitelů ve 121 zemích. Hosté u nich bydlí zdarma a mluví s nimi esperantem – často u večeře. Viz [kde se mluví esperantem](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/zeme/).

## Časté otázky

### Proč má esperanto akuzativ?

Jasně ukazuje předmět, takže se slovosled může kvůli důrazu měnit, aniž by se změnilo, kdo co dělá – podobně jako to umožňují české pády. *Fundamento* (1905) ho definuje v pravidle 2: akuzativ vzniká přidáním *-n* k nominativu.

### Porozumí mi lidé, když *-n* zapomenu?

Většinou ano, ze souvislosti. Někdy ale *-n* mění význam: *La hundo ĉasas la katon* znamená „Pes honí kočku“, kdežto *La hundon ĉasas la kato* znamená „Psa honí kočka“.

### Dostávají *-n* i jména?

Jména na *-o*, jako *Tomo* nebo *Kafo*, dostávají *-n* jako každé podstatné jméno: *Mi vidas Tomon*. Podle PMEG může jméno končící jinou samohláskou dostat *-n* přímo – *Mi vidas Anan* – nebo zůstat bez něj, když je význam jasný.

## Zdroje

- [Fundamento de Esperanto – gramatika anglicky (pravidla 2 a 8)](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/gramatiko_angla.html)
- [PMEG: N-finaĵo – bazaj reguloj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/bazaj_reguloj.html)
- [PMEG: N-finaĵo por objekto (předmět)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/objekto.html)
- [PMEG: Vortordo (slovosled)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/vortordo/index.html)
- [PMEG: Mallongigitaj frazoj (pozdravy s -n)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/frazospecoj/mallongigitaj_frazoj.html)
- [PMEG: Ne-esperantigitaj nomoj (jména a koncovka -n)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/propraj_nomoj/ne-esperantigitaj.html)
- [Pasporta Servo](https://www.pasportaservo.org/)
- [TEJO – o organizaci (anglicky)](https://www.tejo.org/en/about-tejo/)