# Lekce esperanta 6: minulý a budoucí čas, dny v týdnu

Source: https://esperantopedia.org/cs/uceni/kurz/lekce-6/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> Esperanto má tři časové koncovky: -is pro minulost, -as pro přítomnost a -os pro budoucnost. Naučte se je se slovy včera, zítra a sedmi dny v týdnu.

V této lekci se naučíte mluvit o minulosti a budoucnosti. Esperanto má tři časové koncovky – *-is* pro minulost, *-as* pro přítomnost a *-os* pro budoucnost – a u všech sloves fungují stejně. Naučíte se také dny v týdnu, slova jako *hieraŭ* „včera“ a *morgaŭ* „zítra“ a jak říct „v pondělí“.

## Dialog

Ana má novinu. V úterý večer volá Tomovi.

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| **Ana:** Tomo! Mi havas grandan novaĵon! | Tomo! Mám velkou novinu! |
| **Tomo:** Kio okazis? | Co se stalo? |
| **Ana:** Hieraŭ mi aĉetis flugbileton. En Julio mi iros al la Universala Kongreso! | Včera jsem si koupila letenku. V červenci pojedu na Světový kongres! |
| **Tomo:** Vere? Bonege! | Opravdu? Skvělé! |
| **Ana:** Kaj vi? Vi ankaŭ venos, ĉu ne? | A ty? Přijedeš taky, že jo? |
| **Tomo:** Mi ankoraŭ ne decidis. Mi devos peti feriojn. | Ještě jsem se nerozhodl. Budu muset požádat o dovolenou. |
| **Ana:** Vi devas veni! Ni finfine renkontiĝos! | Musíš přijet! Konečně se setkáme! |
| **Tomo:** Vi pravas. Lundon mi parolos kun mia ĉefo. | Máš pravdu. V pondělí si promluvím se šéfem. |
| **Ana:** Bone! Kaj kion vi faris dum la semajnfino? | Dobře! A co jsi dělal o víkendu? |
| **Tomo:** Sabaton mi vizitis mian avinon. Dimanĉon mi dormis la tutan tagon! | V sobotu jsem navštívil babičku. V neděli jsem celý den spal! |
| **Ana:** Ha ha! Mi ne dormis multe. Mi kantis kun la koruso en du koncertoj. | Haha! Já moc nenaspala. Zpívala jsem se sborem na dvou koncertech. |
| **Tomo:** Kaj kion vi faros morgaŭ? | A co budeš dělat zítra? |
| **Ana:** Morgaŭ mi havos ekzamenon pri biologio. Hodiaŭ mi devas studi! | Zítra mám zkoušku z biologie. Dnes se musím učit! |
| **Tomo:** Bonŝancon! Mi skribos al vi lundon, post la renkontiĝo kun la ĉefo. | Hodně štěstí! Napíšu ti v pondělí, po schůzce se šéfem. |

*Ĉu ne?* na konci věty funguje jako české „že ano?“, „že jo?“ nebo „viď?“.

## Nová slova

| Esperanto | Česky | Poznámka |
|---|---|---|
| *hieraŭ* | včera | |
| *hodiaŭ* | dnes | |
| *morgaŭ* | zítra | |
| *ankoraŭ ne* | ještě ne | *ankoraŭ* „ještě, stále“ |
| *finfine* | konečně | |
| *havi* | mít | |
| *aĉeti* | koupit, kupovat | |
| *iri* | jít, jet | |
| *okazi* | stát se, konat se | *Kio okazis?* „Co se stalo?“ |
| *decidi* | rozhodnout (se) | |
| *peti* | prosit, žádat (o něco) | |
| *paroli* | mluvit | |
| *viziti* | navštívit | |
| *dormi* | spát | |
| *skribi* | psát | |
| *renkontiĝi* | setkat se, potkat se | *renkontiĝo* „setkání, schůzka“ |
| *pravi* | mít pravdu | je to sloveso: *Vi pravas.* „Máš pravdu.“ |
| *novaĵo* | novina, novinka | od *nova* „nový“ |
| *flugbileto* | letenka | *flugi* „letět“ + *bileto* „lístek“ |
| *ferioj* | prázdniny, dovolená | obvykle v množném čísle; *ferio* „volný den“ |
| *ekzameno* | zkouška | |
| *semajnfino* | víkend | *semajno* „týden“ + *fino* „konec“ |
| *dum* | během | |
| *pri* | o (čem) | *ekzameno pri biologio* „zkouška z biologie“; pozor, není to české „při“ |
| *post* | po (časově) | *post la renkontiĝo* „po schůzce“; esperantské *po* znamená něco jiného |
| *multe* | hodně, mnoho | *Mi ne dormis multe.* |
| *tuta* | celý | *la tutan tagon* „celý den“ |
| *kongreso* | kongres | *la Universala Kongreso* „Světový kongres esperanta“ |
| *bonŝancon!* | hodně štěstí! | |

## Gramatika

### Tři časy, tři koncovky

Esperantská slovesa mají pro každý čas jednu koncovku, stejnou pro všechny osoby. Vyměňte *-as* za *-is* a máte minulost, za *-os* a máte budoucnost. Více na stránce o [slovesech](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/slovesa/).

| Infinitiv | Minulý čas *-is* | Přítomný čas *-as* | Budoucí čas *-os* |
|---|---|---|---|
| *esti* – být | *estis* – byl, byla, byli | *estas* – jsem, je, jsou | *estos* – budu, bude, budou |
| *labori* – pracovat | *laboris* – pracoval | *laboras* – pracuje | *laboros* – bude pracovat |
| *iri* – jít | *iris* – šel | *iras* – jde | *iros* – půjde |
| *havi* – mít | *havis* – měl | *havas* – má | *havos* – bude mít |

Tvar na *-is* pokrývá české „pracoval“ i „pracovala“, „psal“ i „napsal“. *Mi jam manĝis* znamená „Už jsem jedl“.

Čeština má vid: „psal“ je nedokonavé, „napsal“ dokonavé. Esperantsky je obojí *skribis* a *-os* vyjádří „budu psát“ i „napíšu“. Rozdíl ukáže souvislost a slova jako *jam* „už“. Pozor na tvary jako „napíšu“: vypadají jako přítomný čas, ale znamenají budoucnost, takže esperantsky *skribos*. Koncovka neprozradí ani rod: *Mi aĉetis* je „koupil jsem“ i „koupila jsem“.

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| *Hieraŭ mi aĉetis flugbileton.* | Včera jsem si koupil letenku. |
| *Mi ankoraŭ ne decidis.* | Ještě jsem se nerozhodl. |
| *En Julio mi iros al la kongreso.* | V červenci pojedu na kongres. |
| *Morgaŭ mi havos ekzamenon.* | Zítra budu mít zkoušku. |

Česky o plánech často mluvíme v přítomném čase („V červenci jedu na kongres“). Esperanto v takových případech obvykle použije *-os*: *En Julio mi iros al la kongreso*.

:::ending Minulost, přítomnost, nebo budoucnost?
- is as os
? Včera jsem si koupila letenku.
= Hieraŭ mi aĉet[is] flugbileton.
? Zítra budu mít zkoušku.
= Morgaŭ mi hav[os] ekzamenon.
? Teď se učím.
= Nun mi stud[as].
? V neděli jsem celý den spal.
= Dimanĉon mi dorm[is] la tutan tagon.
? V červenci jedu na kongres.
= En Julio mi ir[os] al la kongreso.
:::

### Slova o čase

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| *antaŭhieraŭ* | předevčírem |
| *hieraŭ* | včera |
| *hodiaŭ* | dnes |
| *morgaŭ* | zítra |
| *postmorgaŭ* | pozítří |
| *nun* | teď, nyní |
| *baldaŭ* | brzy |
| *jam* | už, již |
| *ankoraŭ* | ještě, stále; *ankoraŭ ne* – ještě ne |
| *poste* | později, potom |

### Dny v týdnu

Dny jsou podstatná jména a píší se malým písmenem – stejně jako česky. Na stránce [dny a měsíce](https://esperantopedia.org/cs/fraze/dny-a-mesice/) najdete i měsíce a data.

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| *lundo* | pondělí |
| *mardo* | úterý |
| *merkredo* | středa |
| *ĵaŭdo* | čtvrtek |
| *vendredo* | pátek |
| *sabato* | sobota |
| *dimanĉo* | neděle |

:::match Dny v týdnu
lundo = pondělí
mardo = úterý
merkredo = středa
ĵaŭdo = čtvrtek
vendredo = pátek
sabato = sobota
dimanĉo = neděle
:::

### „V pondělí“ a „každé pondělí“

Pro „v pondělí“ použijte *-n* nebo *en*: *lundon* nebo *en lundo*. Příslovce *lunde* znamená „v pondělí“ ve smyslu „každé pondělí“ nebo „v kterékoli pondělí“. Stejné *-n* ukazuje, jak dlouho něco trvá: *la tutan tagon* „celý den“. I česky tu stojí 4. pád: „v sobotu“, „celý den“ – esperanto ho vyjádří koncovkou *-n*: *sabaton*, *la tutan tagon*.

| Esperanto | Česky |
|---|---|
| *Lundon mi parolos kun la ĉefo.* | V pondělí si promluvím se šéfem. |
| *Sabate mi kantas en koruso.* | Každou sobotu zpívám ve sboru. |
| *Mi dormis la tutan tagon.* | Spal jsem celý den. |

:::write Kdy?
? „v pátek“ – jeden konkrétní pátek (jedno slovo)
= vendredon
! vendrede → *Vendrede* obvykle znamená „každý pátek“. Pro jeden konkrétní pátek přidejte -n: *vendredon*.
? „v pátek“ – každý pátek (jedno slovo)
= vendrede
! vendredon → *Vendredon* je jeden pátek. „Každý pátek“ vyjadřuje příslovce: *vendrede*.
? „celý den“ (tři slova)
= la tutan tagon
? „pozítří“ (jedno slovo)
= postmorgaŭ
:::

## Procvičování

:::quiz Procvičování k lekci 6
? Která koncovka označuje budoucí čas?
- -is
- -as
- -os *
? Přeložte do esperanta: „Včera jsem pracoval.“
= {Hieraŭ} {mi} {laboris}
? Převeďte do minulého času: *Mi dormas.*
= Mi dormis
? Přeložte do esperanta: „Zítra pojedeme na kongres.“
= {Morgaŭ} {ni} {iros} {al la kongreso}
? Který den následuje po *merkredo*?
- *mardo*
- *ĵaŭdo* *
- *vendredo*
? Co znamená *Lunde mi laboras*?
- „Každé pondělí pracuji.“ *
- „V pondělí jsem pracoval.“
- „V pondělí budu pracovat.“
? Doplňte *esti*: *Hieraŭ la vetero ___ bela.*
= estis
? Přeložte do esperanta: „Ještě jsem se nerozhodl.“
= Mi ankoraŭ ne decidis
? Přeložte do esperanta: „V sobotu jsem navštívil moji babičku.“
= Sabaton mi vizitis mian avinon | En sabato mi vizitis mian avinon | Mi vizitis mian avinon sabaton | Mi vizitis mian avinon en sabato
:::

## Kulturní okénko

Nejslavnějším esperantským svátkem je **Zamenhofův den**, 15. prosince – narozeniny tvůrce jazyka, který se narodil roku 1859 v Bělostoku. Od 20. let 20. století je to také Den esperantské knihy, kdy si esperantisté kupují nebo darují knihu v esperantu. Místní kluby se scházejí na přednáškách, večeřích nebo u narozeninového dortu. Více o [Zamenhofově dni](https://esperantopedia.org/cs/o-esperantu/zamenhofuv-den/).

## Časté otázky

### Jak se v esperantu řekne „už jsem to udělal“?

Obvykle prostým minulým časem: *Mi jam manĝis* – „Už jsem jedl“. Složené tvary s [příčestími](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pricesti/) existují, ale potřebujete je zřídka; krátce je uvidíte v [lekci 12](https://esperantopedia.org/cs/uceni/kurz/lekce-12/).

### Píší se dny v týdnu v esperantu velkým písmenem?

Ne. Dny se píší malým písmenem: *lundo, sabato*. Názvy měsíců se tradičně psaly velkým písmenem – *Julio* – a příručka PMEG to doporučuje, i když mnoho lidí je dnes píše malým. Česky píšeme „červenec“ malým písmenem, takže i *julio* vám bude připadat přirozené.

### Jak se řekne „příští týden“ a „minulý týden“?

*La venontan semajnon* je „příští týden“ a *la pasintan semajnon* „minulý týden“. Obojí má *-n*, protože říká, kdy se něco děje.

## Zdroje

- [Fundamento de Esperanto – gramatika anglicky (pravidlo 6, slovesa)](https://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/gramatiko_angla.html)
- [PMEG: IS (minulý čas)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj/reala/pasinta_tempo.html)
- [PMEG: Venonta tempo – OS-finaĵo (budoucí čas)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj/reala/venonta_tempo.html)
- [PMEG: N-finaĵo por tempopunkto (lundon)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/rolmontriloj/n/tempopunkto.html)
- [PMEG: Bazaj reguloj por E-vortoj (lunde, matene)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/e-vortoj/bazaj_reguloj.html)
- [PMEG: Majuskloj ĉe propraj nomoj (měsíce a dny v týdnu)](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/propraj_nomoj/majuskloj.html)
- [Wikipedia: Zamenhof Day (anglicky)](https://en.wikipedia.org/wiki/Zamenhof_Day)
- [Wikipedie: Zamenhofův den](https://cs.wikipedia.org/wiki/Zamenhof%C5%AFv_den)