# 100 nejčastějších podstatných jmen v esperantu s příklady

Source: https://esperantopedia.org/cs/uceni/nejcastejsi-podstatna-jmena/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> 100 nejčastějších esperantských podstatných jmen z 822 296 vět Tatoeby s významy, rodinami slov a příklady. Podstatná jména tvoří 8,7 % všech slov.

Nejčastější esperantská podstatná jména jsou *homo* „člověk“, *tempo* „čas“, *libro* „kniha“, *infano* „dítě“, *jaro* „rok“ a *lingvo* „jazyk“. 100 nejčastějších podstatných jmen z našeho [seznamu 1 000 nejběžnějších slov](https://esperantopedia.org/cs/uceni/1000-slov/) tvoří **5,2 % všech slov** v korpusu o 5,8 milionu slov z každodenních esperantských vět a samotných deset nejčastějších tvoří 1,3 %. Každé podstatné jméno končí na *-o*, takže ho poznáte na první pohled, a tabulka níže u každého uvádí dvě nebo tři další slova utvořená ze stejného kořene.

## Každé podstatné jméno končí na -o, množné číslo má -j a předmět -n

Pro více než jeden přidejte *-j*, pro přímý předmět *-n*. Potřebuje-li podstatné jméno obojí, je pořadí vždy *-j* a potom *-n*. Výjimky neexistují; viz [podstatná a přídavná jména](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/podstatna-a-pridavna-jmena/) a [akuzativ](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/).

| Tvar | Koncovka | Příklad | Česky |
|---|---|---|---|
| jeden | *-o* | *La libro estas sur la tablo.* | „Kniha je na stole.“ |
| několik | *-oj* | *La libroj estas sur la tablo.* | „Knihy jsou na stole.“ |
| jeden, jako předmět | *-on* | *Mi legas la libron.* | „Čtu knihu.“ |
| několik, jako předmět | *-ojn* | *Mi legas la librojn.* | „Čtu knihy.“ |

Čeština má sedm pádů a tři rody; esperanto má jen dva tvary podstatného jména v každém čísle, *-o* a *-on*. Ostatní pády nahrazují předložky: *en la domo* „v domě“, *kun la patro* „s otcem“. Samotné *-n* za předložkou označuje pohyb: *en la domo* „v domě“, ale *en la domon* „do domu“.

Esperanto má jen [člen *la*](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/clen/), „ten“, a ten se nikdy nemění: *la libro*, *la libroj*, *la librojn*. Slovo pro „nějaký“ neexistuje: *libro* znamená „kniha“ i „nějaká kniha“. Čeština člen nemá, a proto je *la* pro Čechy nové.

## Podstatná jména označující osoby: -in- tvoří ženský tvar

Esperanto nemá gramatický rod. Většina slov pro osoby, například *homo*, *infano*, *amiko*, *persono*, *instruisto*, *kuracisto* a *studento*, nic neříká o pohlaví. Několik kořenů je významem mužských a přípona *-in-* tvoří ženský tvar. Šest takových dvojic patří mezi 100 nejčastějších podstatných jmen; čísla jsou pořadí v seznamu.

| Významem mužské | Ženské s *-in-* |
|---|---|
| *patro* „otec“ (133) | *patrino* „matka“ (173) |
| *frato* „bratr“ (221) | *fratino* „sestra“ (261) |
| *filo* „syn“ (237) | *filino* „dcera“ (342) |
| *knabo* „chlapec“ (218) | *knabino* „dívka“ (228) |
| *edzo* „manžel“ (402) | *edzino* „manželka“ (230) |
| *viro* „muž“ (156) | *virino* „žena“ (174) |

Předpona *ge-* označuje obě pohlaví dohromady: *gepatroj* „rodiče“, *gefratoj* „sourozenci“, *gefiloj* „synové a dcery“, *geedzoj* „manželé“. Viz [přípony](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pripony/) a [předpony](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/predpony/). Čeština naopak tvoří ženský tvar u většiny povolání („učitel – učitelka“); v esperantu je *instruisto* učitel i učitelka a *instruistino* řeknete, jen když chcete zdůraznit, že jde o ženu.

## 10 podstatných jmen, kterými začít

Je to náš vlastní výběr, ne oficiální seznam. Šest z deseti patří mezi 20 nejčastějších podstatných jmen v tabulce. *Nomo*, *akvo*, *demando* a *familio* jsou v seznamu níž, ale začátečník je potřebuje už v první konverzaci.

| Podstatné jméno | Česky | Proč první | Příklad |
|---|---|---|---|
| *nomo* | jméno | Představení se | *Mia nomo estas Anna.* – „Jmenuji se Anna.“ |
| *amiko* | přítel, kamarád | Povídání o lidech, které znáte | *Mi havas bonan amikon.* – „Mám dobrého kamaráda.“ |
| *familio* | rodina | Povídání o domově | *Ĉu vi havas grandan familion?* – „Máte velkou rodinu?“ |
| *lingvo* | jazyk | Říct, jakým jazykem mluvíte a který se učíte | *Kiun lingvon vi parolas?* – „Jakým jazykem mluvíte?“ |
| *tago* | den | Pozdravy, data a plány | *Kiu tago estas hodiaŭ?* – „Jaký je dnes den?“ |
| *tempo* | čas | Plány, pozvání a zdvořilé otázky | *Ĉu vi havas tempon?* – „Máte čas?“ |
| *akvo* | voda | Jídlo, pití a první věc, o kterou požádáte | *Unu glason da akvo, bonvolu.* – „Jednu sklenici vody, prosím.“ |
| *mono* | peníze | Nakupování a ceny | *Kiom da mono vi bezonas?* – „Kolik peněz potřebujete?“ |
| *demando* | otázka | Ptaní se a ověřování | *Ĉu vi komprenas la demandon?* – „Rozumíte té otázce?“ |
| *vorto* | slovo | Učení nových slov | *Kion signifas tiu vorto?* – „Co znamená to slovo?“ |

## 100 nejčastějších esperantských podstatných jmen

*Pořadí* je místo podstatného jména mezi všemi 1 000 slovy seznamu, takže *homo* na 55. místě je první podstatné jméno: 54 slov před ním je 38 gramatických slov, 12 sloves a 4 příslovce. Sloupec *Rodina* uvádí dvě nebo tři slova utvořená ze stejného kořene (méně, když jich ReVo, Reta Vortaro, uvádí méně); významy jsme z ReVo zkrátili a přeložili. Příklady jsou naše. *Esperanto* a *Dio* se z tradice píší velkým písmenem. Každé podstatné jméno si můžete vyhledat ve [slovníku](https://esperantopedia.org/cs/slovnik/).

| Pořadí | Podstatné jméno | Česky | Rodina | Příklad |
|---|---|---|---|---|
| 55 | *homo* | člověk | *homa* „lidský“, *homaro* „lidstvo“, *homeco* „lidskost“ | *Ĉiu homo bezonas amikojn.* – „Každý člověk potřebuje přátele.“ |
| 78 | *tempo* | čas | *libertempo* „volný čas“, *nuntempo* „současnost“, *longtempe* „dlouho“ | *Mi ne havas tempon hodiaŭ.* – „Dnes nemám čas.“ |
| 88 | *libro* | kniha | *librejo* „knihkupectví“, *libreto* „brožura“, *taglibro* „deník“ | *Ŝi legas interesan libron.* – „Čte zajímavou knihu.“ |
| 89 | *infano* | dítě | *infana* „dětský“, *infaneco* „dětství“, *infaneto* „děťátko“ | *La infanoj ludas en la parko.* – „Děti si hrají v parku.“ |
| 90 | *jaro* | rok | *jardeko* „desetiletí“, *jarcento* „století“, *Novjaro* „Nový rok“ | *La jaro havas dek du monatojn.* – „Rok má dvanáct měsíců.“ |
| 91 | *lingvo* | jazyk, řeč | *lingva* „jazykový“, *lingvisto* „jazykovědec“, *gestolingvo* „znakový jazyk“ | *Esperanto estas facila lingvo.* – „Esperanto je snadný jazyk.“ |
| 95 | *vivo* | život | *vivi* „žít“, *viva* „živý“, *viveco* „živost“ | *La vivo estas bela.* – „Život je krásný.“ |
| 96 | *tago* | den | *tage* „ve dne“, *ĉiutaga* „každodenní“, *naskiĝtago* „narozeniny“ | *Hodiaŭ estas bela tago.* – „Dnes je krásný den.“ |
| 103 | *domo* | dům | *dometo* „domek“, *domego* „velký dům, sídlo“, *stacidomo* „nádraží“ | *Nia domo havas ruĝan pordon.* – „Náš dům má červené dveře.“ |
| 113 | *mono* | peníze | *monujo* „peněženka“, *monero* „mince“, *poŝmono* „kapesné“ | *Mi ne havas sufiĉe da mono.* – „Nemám dost peněz.“ |
| 114 | *afero* | věc, záležitost | *aferisto* „podnikatel“, *amafero* „milostný poměr“, *afereca* „věcný“ | *Tio ne estas mia afero.* – „To není moje věc.“ |
| 116 | *amiko* | přítel, kamarád | *amika* „přátelský“, *amikino* „přítelkyně“, *amikeco* „přátelství“ | *Mia amiko loĝas en Berlino.* – „Můj kamarád bydlí v Berlíně.“ |
| 125 | *laboro* | práce | *labori* „pracovat“, *laboristo* „dělník“, *kunlabori* „spolupracovat“ | *Mi serĉas novan laboron.* – „Hledám novou práci.“ |
| 133 | *patro* | otec | *patrino* „matka“, *bopatro* „tchán“, *prapatro* „praotec“ | *Mia patro laboras en banko.* – „Můj otec pracuje v bance.“ |
| 138 | *aŭto* | auto | *aŭtejo* „garáž“, *aŭtisto* „řidič“, *ŝarĝaŭto* „nákladní auto“ | *Ni veturas per aŭto.* – „Jedeme autem.“ |
| 141 | *vorto* | slovo | *vortaro* „slovník“, *pasvorto* „heslo“, *vorta* „slovní“ | *Kiel oni diras tiun vorton en Esperanto?* – „Jak se řekne to slovo v esperantu?“ |
| 147 | *horo* | hodina | *horaro* „jízdní řád“, *duonhoro* „půlhodina“, *kvaronhoro* „čtvrthodina“ | *La filmo daŭras du horojn.* – „Film trvá dvě hodiny.“ |
| 154 | *mondo* | svět | *tutmonda* „celosvětový“, *mondoparto* „světadíl“, *mondmilito* „světová válka“ | *Esperanto estas parolata en la tuta mondo.* – „Esperanto se mluví po celém světě.“ |
| 155 | *problemo* | problém | *problema* „problematický“ | *Ne estas problemo!* – „To není žádný problém!“ |
| 156 | *viro* | muž | *vira* „mužský“, *vireco* „mužnost“, *virkato* „kocour“ | *Tiu viro estas kuracisto.* – „Ten muž je lékař.“ |
| 157 | *hundo* | pes | *hundino* „fena“, *hundido* „štěně“, *hundejo* „psí bouda“ | *La hundo dormas sub la tablo.* – „Pes spí pod stolem.“ |
| 165 | *lando* | země (stát) | *eksterlando* „cizina“, *tutlanda* „celostátní“, *landnomo* „název země“ | *Kiu estas la plej granda lando en la mondo?* – „Která země je na světě největší?“ |
| 173 | *patrino* | matka | *bopatrino* „tchyně“, *prapatrino* „pramatka“, *duonpatrino* „nevlastní matka“ | *Mia patrino kuiras vespermanĝon.* – „Moje matka vaří večeři.“ |
| 174 | *virino* | žena | *virina* „ženský“, *virineco* „ženskost“, *virinismo* „feminismus“ | *Tiu virino parolas kvar lingvojn.* – „Ta žena mluví čtyřmi jazyky.“ |
| 175 | *ĉambro* | pokoj, místnost | *dormoĉambro* „ložnice“, *banĉambro* „koupelna“, *klasĉambro* „třída“ | *Mia ĉambro estas malgranda, sed bela.* – „Můj pokoj je malý, ale hezký.“ |
| 181 | *akvo* | voda | *akva* „vodní“, *akvumi* „zalévat“, *marakvo* „mořská voda“ | *Mi trinkas glason da akvo.* – „Piju sklenici vody.“ |
| 184 | *lernejo* | škola | *lerni* „učit se“, *lernanto* „žák“, *mezlernejo* „střední škola“ | *Mia filino iras al la lernejo.* – „Moje dcera chodí do školy.“ |
| 189 | *urbo* | město | *urbano* „obyvatel města“, *urbestro* „starosta“, *ĉefurbo* „hlavní město“ | *Parizo estas bela urbo.* – „Paříž je krásné město.“ |
| 196 | *frazo* | věta, fráze | *frazaro* „sbírka vět“, *frapfrazo* „slogan“, *frazlibro* „konverzační příručka“ | *Ĉi tiu frazo estas tro longa.* – „Tahle věta je příliš dlouhá.“ |
| 199 | *nomo* | jméno, název | *nomi* „nazývat“, *nomiĝi* „jmenovat se“, *familinomo* „příjmení“ | *Kio estas via nomo?* – „Jaké je vaše jméno?“ |
| 201 | *demando* | otázka | *demandi* „ptát se“, *demandaro* „dotazník“, *demandosigno* „otazník“ | *Mi havas demandon pri la leciono.* – „Mám otázku k lekci.“ |
| 202 | *kato* | kočka | *katino* „kočka (samice)“, *katido* „kotě“, *virkato* „kocour“ | *Nia kato ŝatas dormi sur la lito.* – „Naše kočka ráda spí na posteli.“ |
| 208 | *Dio* | Bůh, bůh | *dia* „božský“, *diino* „bohyně“, *sendia* „bezbožný“ | *Ŝi preĝas al Dio.* – „Modlí se k Bohu.“ |
| 217 | *pordo* | dveře | *pordego* „brána“, *pordisto* „vrátný“, *dompordo* „domovní dveře“ | *Bonvolu fermi la pordon.* – „Zavřete prosím dveře.“ |
| 218 | *knabo* | chlapec, kluk | *knabino* „dívka“, *ŝipknabo* „lodní plavčík“ | *La knabo havas ruĝan pilkon.* – „Chlapec má červený míč.“ |
| 221 | *frato* | bratr | *fratino* „sestra“, *gefratoj* „sourozenci“, *frateco* „bratrství“ | *Mia frato estas pli aĝa ol mi.* – „Můj bratr je starší než já.“ |
| 223 | *okulo* | oko | *okula* „oční“, *okulisto* „oční lékař“, *okulvitroj* „brýle“ | *Ŝi havas bluajn okulojn.* – „Má modré oči.“ |
| 225 | *mano* | ruka | *dekstramana* „pravoruký“, *maldekstramana* „levoruký“, *manpleno* „hrst“ | *Li tenas libron en la mano.* – „Drží v ruce knihu.“ |
| 226 | *vero* | pravda | *vera* „pravdivý“, *vere* „opravdu“, *malvera* „nepravdivý“ | *Ĉu tio estas la vero?* – „Je to pravda?“ |
| 228 | *knabino* | dívka, děvče | *knabo* „chlapec“ | *La knabino legas fabelon.* – „Dívka čte pohádku.“ |
| 230 | *edzino* | manželka | *edzo* „manžel“, *geedzoj* „manželé“, *edziniĝi* „provdat se“ | *Lia edzino laboras en hospitalo.* – „Jeho manželka pracuje v nemocnici.“ |
| 232 | *ideo* | nápad, myšlenka | *idearo* „soubor myšlenek“, *samideano* „stejně smýšlející člověk“ | *Tio estas bona ideo!* – „To je dobrý nápad!“ |
| 233 | *instruisto* | učitel | *instrui* „učit“, *instruado* „výuka“, *instruejo* „škola, učebna“ | *Nia instruisto parolas tre klare.* – „Náš učitel mluví velmi jasně.“ |
| 234 | *loko* | místo | *loka* „místní“, *loki* „umístit“, *translokiĝi* „přestěhovat se“ | *Ĉi tiu loko estas tre trankvila.* – „Toto místo je velmi klidné.“ |
| 237 | *filo* | syn | *bofilo* „zeť“, *gefiloj* „synové a dcery“, *duonfilo* „nevlastní syn“ | *Mia filo studas en la universitato.* – „Můj syn studuje na univerzitě.“ |
| 238 | *persono* | osoba | *persona* „osobní“, *personaro* „personál“, *personeco* „osobnost“ | *En la ĉambro estas dek personoj.* – „V místnosti je deset lidí.“ |
| 241 | *gepatro* | rodič | *patro* „otec“, *patrino* „matka“, *bogepatroj* „tchán a tchyně“ | *Miaj gepatroj loĝas en vilaĝo.* – „Moji rodiče bydlí na vesnici.“ |
| 242 | *vojo* | cesta, silnice | *vojeto* „stezka“, *fervojo* „železnice“, *aŭtovojo* „dálnice“ | *Ĉu vi konas la vojon al la stacidomo?* – „Znáte cestu na nádraží?“ |
| 254 | *eraro* | chyba, omyl | *erari* „mýlit se“, *erara* „chybný“, *senerara* „bezchybný“ | *En ĉi tiu frazo estas eraro.* – „V této větě je chyba.“ |
| 255 | *amo* | láska | *ami* „milovat“, *amanto* „milenec“, *malamo* „nenávist“ | *Amo estas pli forta ol timo.* – „Láska je silnější než strach.“ |
| 257 | *letero* | dopis | *retletero* „e-mail“, *novaĵletero* „zpravodaj“, *leteri* „napsat dopis“ | *Mi skribas leteron al mia avino.* – „Píšu dopis své babičce.“ |
| 261 | *fratino* | sestra | *frato* „bratr“, *fratina* „sesterský“, *fratineco* „sesterství“ | *Mia fratino ludas pianon.* – „Moje sestra hraje na klavír.“ |
| 262 | *arbo* | strom | *arba* „stromový“, *arbeto* „keř“, *arbaro* „les“ | *Sur la arbo sidas birdo.* – „Na stromě sedí pták.“ |
| 269 | *nokto* | noc | *nokte* „v noci“, *noktiĝi* „setmět se“, *tranokti* „přenocovat“ | *Dum la nokto la urbo estas silenta.* – „V noci je město tiché.“ |
| 273 | *semajno* | týden | *semajna* „týdenní“, *semajnfino* „víkend“ | *La semajno havas sep tagojn.* – „Týden má sedm dní.“ |
| 276 | *fojo* | krát (*unu fojon* = jednou) | *foje* „občas“, *unuafoje* „poprvé“, *ĉiufoje* „pokaždé“ | *Mi vidis tiun filmon du fojojn.* – „Ten film jsem viděl/a dvakrát.“ |
| 281 | *familio* | rodina | *familia* „rodinný“, *familiano* „člen rodiny“, *familiestro* „hlava rodiny“ | *Nia familio estas malgranda.* – „Naše rodina je malá.“ |
| 284 | *Esperanto* | esperanto (jazyk) | *esperanta* „esperantský“, *esperantisto* „esperantista“, *esperante* „esperantsky“ | *Mi parolas Esperanton ĉiutage.* – „Každý den mluvím esperantem.“ |
| 292 | *kafo* | káva | *kafejo* „kavárna“, *kafumi* „dát si kávu“, *kafkruĉo* „konvice na kávu“ | *Ĉu vi volas kafon aŭ teon?* – „Chcete kávu, nebo čaj?“ |
| 294 | *kuracisto* | lékař, doktor | *kuraci* „léčit“, *bestkuracisto* „veterinář“, *infankuracisto* „dětský lékař“ | *Li iris al la kuracisto, ĉar li estis malsana.* – „Šel k lékaři, protože byl nemocný.“ |
| 298 | *helpo* | pomoc | *helpi* „pomáhat“, *helpanto* „pomocník“, *malhelpi* „bránit“ | *Mi bezonas vian helpon.* – „Potřebuji vaši pomoc.“ |
| 299 | *tablo* | stůl | *tableto* „stolek“, *skribtablo* „psací stůl“, *labortablo* „pracovní stůl“ | *La libro estas sur la tablo.* – „Kniha leží na stole.“ |
| 301 | *fenestro* | okno | *fenestreto* „okénko“, *montrofenestro* „výloha“ | *El mia fenestro mi vidas la maron.* – „Z mého okna vidím moře.“ |
| 305 | *filmo* | film | *filmi* „natáčet“, *filmeto* „krátký záběr“, *desegnofilmo* „kreslený film“ | *Ni rigardas interesan filmon.* – „Díváme se na zajímavý film.“ |
| 307 | *trajno* | vlak | *trajni* „jet vlakem“, *rapidtrajno* „rychlík“, *eltrajniĝi* „vystoupit z vlaku“ | *La trajno al Varsovio foriras je la kvina.* – „Vlak do Varšavy odjíždí v pět hodin.“ |
| 310 | *koro* | srdce | *kora* „srdečný“, *bonkora* „dobrosrdečný“, *senkora* „bezcitný“ | *Mia koro batas rapide.* – „Srdce mi rychle buší.“ |
| 312 | *tero* | Země (planeta), půda | *tera* „pozemský“, *terpomo* „brambora“, *alteriĝi* „přistát“ | *La infanoj sidas sur la tero.* – „Děti sedí na zemi.“ |
| 317 | *sinjoro* | pan | *sinjorino* „paní“, *gesinjoroj* „dámy a pánové“ | *Pardonu, sinjoro, kie estas la stacidomo?* – „Promiňte, pane, kde je nádraží?“ |
| 323 | *opinio* | názor, mínění | *opinii* „domnívat se“, *miaopinie* „podle mého názoru“, *samopinii* „sdílet názor“ | *Kia estas via opinio pri tiu libro?* – „Jaký je váš názor na tu knihu?“ |
| 328 | *morto* | smrt | *morti* „umírat“, *morta* „smrtelný“, *mortinto* „zemřelý“ | *Li ne timas la morton.* – „Smrti se nebojí.“ |
| 331 | *minuto* | minuta | *minute* „po dobu minuty“, *ĉiuminute* „každou minutu“, *lumminuto* „světelná minuta“ | *Atendu minuton, bonvolu.* – „Počkejte minutku, prosím.“ |
| 332 | *strato* | ulice | *ĉefstrato* „hlavní ulice“, *sakstrato* „slepá ulice“, *stratangulo* „roh ulice“ | *Mi loĝas en trankvila strato.* – „Bydlím v klidné ulici.“ |
| 335 | *floro* | květ, květina | *flori* „kvést“, *florejo* „květinový záhon“, *sunfloro* „slunečnice“ | *Ŝi donis al mi ruĝan floron.* – „Dala mi červenou květinu.“ |
| 342 | *filino* | dcera | *filo* „syn“, *bofilino* „snacha“, *duonfilino* „nevlastní dcera“ | *Nia filino lernas naĝi.* – „Naše dcera se učí plavat.“ |
| 344 | *monato* | měsíc (kalendářní) | *monata* „měsíční“, *mielmonato* „líbánky“ | *Septembro estas la naŭa monato.* – „Září je devátý měsíc.“ |
| 345 | *kapo* | hlava | *kapdoloro* „bolest hlavy“, *kapkuseno* „polštář“, *kapjesi* „kývnout hlavou“ | *Mi havas doloron en la kapo.* – „Bolí mě hlava.“ |
| 351 | *muziko* | hudba | *muzika* „hudební“, *muzikisto* „hudebník“, *muzikilo* „hudební nástroj“ | *Ŝi aŭskultas muzikon ĉiuvespere.* – „Každý večer poslouchá hudbu.“ |
| 352 | *ĝardeno* | zahrada | *ĝardenisto* „zahradník“, *infanĝardeno* „mateřská škola“, *bestoĝardeno* „zoologická zahrada“ | *En nia ĝardeno kreskas pomarbo.* – „V naší zahradě roste jabloň.“ |
| 354 | *besto* | zvíře | *bestaro* „fauna“, *dombesto* „domácí zvíře“, *rabobesto* „šelma“ | *Kiun beston vi plej ŝatas?* – „Které zvíře máte nejraději?“ |
| 355 | *festo* | oslava, slavnost | *festi* „slavit“, *festa* „slavnostní“ | *Ĉiuj amikoj venis al la festo.* – „Všichni přátelé přišli na oslavu.“ |
| 357 | *historio* | historie, dějiny | *historia* „historický“, *historiisto* „historik“, *prahistorio* „pravěk“ | *Mi ŝatas legi pri la historio de Eŭropo.* – „Rád čtu o dějinách Evropy.“ |
| 358 | *ĉielo* | nebe, obloha | *ĉielarko* „duha“, *ĉielblua* „nebesky modrý“, *ĉielskrapanto* „mrakodrap“ | *La ĉielo estas hodiaŭ tre blua.* – „Obloha je dnes velmi modrá.“ |
| 363 | *manĝaĵo* | jídlo, pokrm | *manĝi* „jíst“, *manĝo* „stolování, jídlo“, *matenmanĝo* „snídaně“ | *Ĉi tiu manĝaĵo estas tre bongusta.* – „Tohle jídlo je moc chutné.“ |
| 367 | *rivero* | řeka | *rivereto* „potok“, *riverego* „velká řeka“ | *La rivero fluas tra la urbo.* – „Řeka protéká městem.“ |
| 368 | *respondo* | odpověď | *respondi* „odpovídat“, *respondeci* „být odpovědný“, *respondeco* „odpovědnost“ | *Via respondo estas ĝusta.* – „Vaše odpověď je správná.“ |
| 371 | *maniero* | způsob | *sammaniere* „stejným způsobem“, *alimaniere* „jiným způsobem“, *vivmaniero* „způsob života“ | *Ĉiu havas sian manieron lerni.* – „Každý má svůj způsob učení.“ |
| 374 | *studento* | student (vysoké školy) | *studi* „studovat“, *studado* „studium“, *kunstudento* „spolužák“ | *Mi estas studento en Vieno.* – „Jsem student ve Vídni.“ |
| 376 | *milito* | válka | *militi* „válčit“, *milita* „válečný“, *militisto* „voják“ | *Nenio estas pli malbona ol milito.* – „Nic není horší než válka.“ |
| 378 | *birdo* | pták | *birdido* „ptáče“, *birdaro* „hejno ptáků“, *kortobirdo* „drůbež“ | *La birdoj kantas en la arbo.* – „Ptáci zpívají na stromě.“ |
| 380 | *situacio* | situace | *situacia* „situační“ | *La situacio estas tre malfacila.* – „Situace je velmi těžká.“ |
| 381 | *vetero* | počasí | *misvetero* „špatné počasí“, *veterprognozo* „předpověď počasí“ | *Kia estas la vetero hodiaŭ?* – „Jaké je dnes počasí?“ |
| 383 | *suno* | slunce | *sunsubiro* „západ slunce“, *sunleviĝo* „východ slunce“, *sunumi* „slunit se“ | *La suno brilas, kaj ni iras al la maro.* – „Svítí slunce a my jedeme k moři.“ |
| 389 | *arbaro* | les | *arbo* „strom“, *pluvarbaro* „deštný prales“, *praarbaro* „prales“ | *Ni promenas tra la arbaro.* – „Procházíme se lesem.“ |
| 391 | *momento* | okamžik, chvíle | *momenta* „okamžitý“, *momente* „v okamžiku, právě teď“, *lastmomente* „na poslední chvíli“ | *Atendu momenton, mi tuj revenos.* – „Počkejte chvilku, hned se vrátím.“ |
| 392 | *danko* | díky, poděkování | *danki* „děkovat“, *dankema* „vděčný“, *sendanka* „nevděčný“ | *Mil dankojn por via helpo!* – „Tisíceré díky za vaši pomoc!“ |
| 396 | *parto* | část, díl | *parte* „částečně“, *partopreni* „zúčastnit se“, *plejparte* „většinou“ | *Ĉi tiu parto de la urbo estas tre malnova.* – „Tato část města je velmi stará.“ |
| 398 | *plano* | plán | *plani* „plánovat“, *laborplano* „pracovní plán“ | *Kio estas via plano por morgaŭ?* – „Jaký máte plán na zítřek?“ |
| 402 | *edzo* | manžel | *edzino* „manželka“, *geedzoj* „manželé“, *edziĝi* „oženit se“ | *Ŝia edzo estas inĝeniero.* – „Její manžel je inženýr.“ |
| 405 | *celo* | cíl | *celi* „mířit“, *sencela* „bezúčelný“, *vivcelo* „životní cíl“ | *Mia celo estas lerni Esperanton.* – „Mým cílem je naučit se esperanto.“ |
| 411 | *vizaĝo* | obličej, tvář | *vizaĝesprimo* „výraz tváře“, *vizaĝalvizaĝe* „tváří v tvář“ | *Li lavis sian vizaĝon.* – „Umyl si obličej.“ |

Většina rodin používá u kořene příponu nebo předponu: *dom·et·o* „domek“ je „dům + malý“ a *bo·patr·o* „tchán“ je „příbuzný sňatkem + otec“. Jiné spojují dva kořeny: *dormo·ĉambro* „ložnice“. Stejný kořen dává i slova jiných slovních druhů, například sloveso *vivi* a přídavné jméno *viva* vedle *vivo*. Pravidla jsou na stránce [tvoření slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tvoreni-slov/).

## Podstatná jména ze sloves a přídavných jmen

Kořen nemá vlastní slovní druh; rozhoduje koncovka. Proto osm ze 100 podstatných jmen sdílí kořen s některým ze [100 nejčastějších sloves](https://esperantopedia.org/cs/uceni/nejcastejsi-slovesa/):

| Podstatné jméno | Sloveso se stejným kořenem |
|---|---|
| *vivo* „život“ (95) | *vivi* „žít“ (129) |
| *laboro* „práce“ (125) | *labori* „pracovat“ (126) |
| *demando* „otázka“ (201) | *demandi* „ptát se“ (188) |
| *amo* „láska“ (255) | *ami* „milovat“ (145) |
| *helpo* „pomoc“ (298) | *helpi* „pomáhat“ (110) |
| *opinio* „názor“ (323) | *opinii* „domnívat se“ (170) |
| *morto* „smrt“ (328) | *morti* „umírat“ (182) |
| *respondo* „odpověď“ (368) | *respondi* „odpovídat“ (271) |

Několik dalších dvojic je v seznamu níž: *nomo* a *nomi* „nazývat“ (372), *eraro* a *erari* „mýlit se“ (633), *danko* a *danki* „děkovat“ (635), *celo* a *celi* „mířit“ (706), *plano* a *plani* „plánovat“ (721).

Tyto koncovky tvoří nová podstatná jména ze sloves a přídavných jmen:

| Koncovka | Co pojmenovává | Příklady | Česky |
|---|---|---|---|
| *-o* na slovesném kořeni | samotný děj | *labori* → *laboro* | „pracovat“ → „práce“ |
| *-ado* | děj, který trvá nebo se opakuje | *skribi* → *skribado* | „psát“ → „psaní (jako činnost)“ |
| *-aĵo* | konkrétní věc spojená s dějem nebo vlastností | *skribi* → *skribaĵo*; *manĝi* → *manĝaĵo*; *nova* → *novaĵo* | „napsaný text“; „jídlo“; „novinka, zpráva“ |
| *-eco* | vlastnost nebo stav, který přídavné jméno popisuje | *bela* → *beleco*; *libera* → *libereco* | „krásný“ → „krása“; „svobodný“ → „svoboda“ |
| *-ulo* | osoba s touto vlastností | *riĉa* → *riĉulo*; *blinda* → *blindulo* | „bohatý“ → „boháč“; „slepý“ → „slepec“ |

PMEG uvádí orientační pravidlo: *-eco* vždy pojmenovává vlastnost nebo stav, kdežto *-aĵo* obvykle konkrétní věc. Takže *beleco* je „krása“ jako vlastnost a *belaĵo* „něco krásného“. Všechny přípony jsou na stránce [přípony](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pripony/).

## Podstatná jména v esperantu a v češtině: na co si dát pozor

Pro Čecha je největší rozdíl v rodu, pádech a množném čísle. České podstatné jméno má rod, sedm pádů a řadu nepravidelných množných čísel; esperantské má jedinou koncovku *-o* a jedno *-j*.

| V češtině | V esperantu | Příklad |
|---|---|---|
| Tři rody (otec, matka, dítě) | Gramatický rod neexistuje. Pohlaví vyjadřuje přípona *-in-* | *patro* – „otec“, *patrino* – „matka“, *infano* – „dítě“ |
| Koncovka *-o* připomíná střední rod („okno“) | *-o* je jen znak podstatného jména a o rodu nic neříká | *knabo* – „chlapec“, *kato* – „kočka“, *libro* – „kniha“ |
| Často samostatná slova: syn – dcera, bratr – sestra, manžel – manželka | Jeden kořen a *-in-* | *filo* – *filino*, *frato* – *fratino*, *edzo* – *edzino* |
| Nepravidelná množná čísla: člověk – lidé, dítě – děti, přítel – přátelé, oko – oči, ruka – ruce | Vždy *-j* | *homo* – *homoj*, *infano* – *infanoj*, *amiko* – *amikoj*, *okulo* – *okuloj*, *mano* – *manoj* |
| Jen množné číslo: dveře, peníze | Obyčejné jednotné číslo | *Bonvolu fermi la pordon.* – „Zavřete prosím dveře.“ *Mi ne havas sufiĉe da mono.* – „Nemám dost peněz.“ |
| Povolání s ženským tvarem: učitel – učitelka, herec – herečka | Jeden základní tvar, *-in-* pro ženu | *instruisto* – *instruistino*, *kuracisto* – *kuracistino* |
| Sedm pádů: kočka, kočky, kočce, kočku, kočko, kočce, kočkou | Jen *-n* (akuzativ); zbytek zařídí předložky | *Mi vidas katon.* – „Vidím kočku.“ *Mi parolas pri kato.* – „Mluvím o kočce.“ |
| Žádný člen | Jedno *la* pro věci známé oběma stranám; „nějaký“ neexistuje | *Mi havas hundon.* – „Mám psa.“ *La hundo estas granda.* – „Pes je velký.“ |

Zájmeno volíte podle osoby, ne podle rodu podstatného jména: české „osoba“ je ženského rodu, ale o *persono*, která je muž, řeknete *li*, a o ženě *ŝi*. Viz [zájmena](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/zajmena/). Slovesa se podle pohlaví nemění vůbec: *Li iris* – „Šel“, *Ŝi iris* – „Šla“.

Několik podstatných jmen vypadá povědomě, ale znamená něco jiného nebo se jinak rozlišuje:

- ***Tempo* je především „čas“,** ne české „tempo“ ve smyslu rychlosti. Rychlost je *rapideco* a *Mi ne havas tempon* znamená „Nemám čas“.
- ***Letero* je „dopis“,** ne „písmeno“. Písmeno abecedy se řekne *litero*. Rozdíl jedné samohlásky rozhoduje o významu: *Mi skribas leteron* – „Píšu dopis“, ale *la litero ĉ* – „písmeno ĉ“.
- ***Tablo* je „stůl“,** ne „tabule“. Prkno, deska nebo tabule je *tabulo*: *La libro estas sur la tablo* – „Kniha je na stole“.
- ***Monato* je „měsíc“ v kalendáři,** kdežto „měsíc“ na obloze je *luno*. Čeština má pro obojí jedno slovo, esperanto dvě.
- ***Studento* je „student vysoké školy“** (ReVo: *lernanto en supera lernejo*, tedy na univerzitě, akademii apod.). Čeština říká „student“ i středoškolákovi; žák obecně je *lernanto*.

## Jak jsme počítali

Počítali jsme 8. října 2026 v našem souboru [esperanto-1000-common-words-cs.csv](/downloads/esperanto-1000-common-words-cs.csv). Vychází z 822 296 vět z Tatoeby s 5 831 657 slovy. Množné *-j* a akuzativní *-n* se odstraňují, takže *libro*, *libroj* a *libron* se počítají společně pod *libro*; metoda je popsána na stránce [nejběžnější slova](https://esperantopedia.org/cs/uceni/1000-slov/).

- **359 z 1 000 položek jsou podstatná jména** (35,9 %). Jejich hodnoty `per_million` dávají dohromady 86 593 na milion, takže podstatná jména tvoří **8,7 % všech slov** v korpusu. Slovesa tvoří 17,6 %.
- **8 ze 100 nejběžnějších slov jsou podstatná jména** a 62 z prvních 300.
- **100 nejčastějších podstatných jmen** leží na pozicích 55 až 411 seznamu. Jejich hodnoty `per_million` dávají dohromady 52 217, tedy **5,2 % všech slov** a 60,3 % všech výskytů podstatných jmen, které seznam pokrývá.
- **Prvních 10, 20 a 50 podstatných jmen** tvoří 1,3 %, 2,2 % a 3,8 % všech slov. Samotné *homo* tvoří 0,2 %.

Slovní druhy poznáváme podle koncovek: položka končící na *-o* je podstatné jméno, kromě gramatických slov jako *kio* a *tio*, která se počítají mezi tabulková slova. Odvozené podstatné jméno se počítá zvlášť, takže *patro* a *patrino* jsou dvě podstatná jména. Jména psaná velkým písmenem (*Maria*, *Parizo*) jsme vynechali, kromě *Esperanto* a *Dio*. Tatoeba obsahuje krátké, psané, často překládané věty; romány nebo mluvená řeč by daly jiné pořadí, jak ukazuje seznam na stránce [Slovní zásoba](https://esperantopedia.org/cs/uceni/slovni-zasoba/).

## Časté otázky

### Jaká jsou nejčastější podstatná jména v esperantu?

V našem seznamu je deset nejčastějších podstatných jmen *homo*, *tempo*, *libro*, *infano*, *jaro*, *lingvo*, *vivo*, *tago*, *domo* a *mono*. Dohromady tvoří 1,3 % všech slov v korpusu Tatoeby.

### Kolik esperantských podstatných jmen je třeba znát?

20 nejčastějších podstatných jmen pokrývá 2,2 % všech slov v našem korpusu, 50 nejčastějších 3,8 % a 100 nejčastějších 5,2 %. Všechna podstatná jména dohromady tvoří 8,7 % slov, protože se v každé větě vracejí stejná gramatická slova a slovesa: samotná gramatická slova tvoří 44,4 %. Ostatní slovní druhy najdete v [seznamu 1 000 slov](https://esperantopedia.org/cs/uceni/1000-slov/).

### Jak se tvoří množné číslo podstatného jména v esperantu?

Přidejte k podstatnému jménu *-j*: *libro* → *libroj*. Pro předmět přidejte za něj *-n*: *librojn*. Platí to pro všechna podstatná jména a člen *la* se nemění.

### Mají esperantská podstatná jména rod?

Ne. Esperanto nemá gramatický rod. Většina slov pro osoby, například *amiko* „přítel“, nic neříká o pohlaví a přípona *-in-* tvoří ženský tvar u kořenů, které jsou významem mužské: *patro* „otec“ → *patrino* „matka“.

### Jak se v esperantu udělá podstatné jméno ze slovesa nebo přídavného jména?

Změňte koncovku: *labori* „pracovat“ → *laboro* „práce“. Pro trvající děj přidejte *-ad-* (*skribado*), pro konkrétní věc *-aĵ-* (*manĝaĵo*), pro vlastnost *-ec-* (*beleco*) a pro osobu s vlastností *-ul-* (*riĉulo*). Viz [přípony](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pripony/).

## Zdroje

- Esperantopedia: [1 000 nejběžnějších esperantských slov](/downloads/esperanto-1000-common-words-cs.csv) (CSV, pořadí, slovní druh, český význam, četnost na milion), počítáno 8. října 2026; metoda na [této stránce](https://esperantopedia.org/cs/uceni/1000-slov/)
- [Tatoeba: downloads](https://tatoeba.org/en/downloads) – esperantské věty, staženo 7. října 2026; licence [CC BY 2.0 FR](https://creativecommons.org/licenses/by/2.0/fr/)
- [Reta Vortaro](https://reta-vortaro.de/) (ReVo): hesla jako [domo](https://reta-vortaro.de/revo/art/dom.html), [patro](https://reta-vortaro.de/revo/art/patr.html), [knabo](https://reta-vortaro.de/revo/art/knab.html), [studi](https://reta-vortaro.de/revo/art/stud.html) a [skribi](https://reta-vortaro.de/revo/art/skrib.html), přečteno 8. října 2026; významy slov v rodinách jsou z ReVo zkrácené a přeložené do češtiny
- PMEG: [Bazaj reguloj por O-vortoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/o-vortoj/bazaj_reguloj.html), [Seksa signifo de O-vortoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/o-vortoj/seksa_signifo.html) a stránky o příponách [AD](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/ad.html), [AĴ](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/ajh.html) a [EC](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/sufiksoj/ec.html)
- [Wiktionary: Esperanto lemmas](https://en.wiktionary.org/wiki/Category:Esperanto_lemmas) (CC BY-SA 4.0) a [ESPDIC](http://www.denisowski.org/Esperanto/ESPDIC/espdic_readme.html) Paula Denisowského (CC BY 3.0), zdroje anglických významů v seznamu; české významy jsme připravili sami a zkontrolovali je v českých překladech ReVo a v českém [Wikislovníku](https://cs.wiktionary.org/)