# Nejčastější přídavná jména v esperantu (i s protiklady)

Source: https://esperantopedia.org/cs/uceni/nejcastejsi-pridavna-jmena/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> 120 přídavných jmen z 1 000 nejběžnějších esperantských slov s českým významem, protikladem a příkladem. Přídavná jména tvoří 3,2 % všech slov.

Nejčastější esperantská přídavná jména jsou *bona* „dobrý“, *alia* „jiný“, *granda* „velký“, *multa* „mnoho“, *bela* „krásný“ a *nova* „nový“. Náš [seznam 1 000 nejběžnějších slov](https://esperantopedia.org/cs/uceni/1000-slov/) obsahuje **120 přídavných jmen** a všechna jsou uvedena níže. Dohromady tvoří **3,2 % všech slov** v korpusu o 5,8 milionu slov z každodenních esperantských vět a deset nejčastějších tvoří 1,2 %. Přídavné jméno končí na *-a* a přebírá *-j* a *-n* od svého podstatného jména, takže jedna krátká lekce o [podstatných a přídavných jménech](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/podstatna-a-pridavna-jmena/) pokryje všech 120.

## Jedna koncovka, dvě koncovky shody

Každé přídavné jméno v seznamu končí na *-a*, kromě *ambaŭ* „oba“. Pro množné číslo přidejte *-j* a pro předmět *-n*, vždy v tomto pořadí.

| | Jednotné číslo | Množné číslo |
|---|---|---|
| **Podmět** | *nova libro* | *novaj libroj* |
| **Předmět (-n)** | *novan libron* | *novajn librojn* |

- **Po *esti* není -n:** *La libro estas nova.* – „Kniha je nová.“ *La libroj estas novaj.* – „Knihy jsou nové.“
- **Pořadí je volné.** *Nova libro* i *libro nova* jsou správně; PMEG poznamenává, že přídavné jméno za podstatným jménem bývá zdůrazněno.
- **Bez podstatného jména.** Názvy jazyků vynechávají slovo *lingvo*: *Ŝi parolas la francan.* – „Mluví francouzsky.“ Přídavná jména množství často stojí samostatně: *Multaj scias tion.* – „Mnozí to vědí.“
- ***Ambaŭ* je výjimka.** Nebere *-j* ani *-n* a nekombinuje se s *la*: *ambaŭ knabinoj* – „obě dívky“, *Mi vidis ambaŭ knabinojn.* – „Viděl/a jsem obě dívky.“

## 10 přídavných jmen, kterými začít

Je to náš vlastní výběr, ne oficiální seznam. Šest z deseti je šest vůbec nejčastějších přídavných jmen: *bona*, *alia*, *granda*, *multa*, *bela* a *nova*. Další čtyři podle četnosti, *tuta* „celý“, *kelka* „několik“, *sola* „sám“ a *unua* „první“, fungují jako malá slova pro množství a pořadí a přijdou hned potom. Místo nich bereme protiklady *malbona* a *malgranda* a dále *feliĉa* a *malfacila*, protože je začátečník potřebuje v prvních konverzacích.

| Přídavné jméno | Česky | Protiklad | Proč první |
|---|---|---|---|
| *bona* | dobrý | *malbona* | Nejčastější přídavné jméno, asi jedno slovo z 500: *Bonan tagon!* – „Dobrý den!“ |
| *malbona* | špatný | *bona* | První slovo s *mal-*, které potkáte |
| *granda* | velký | *malgranda* | Velikost; *grandega* „obrovský“ je v seznamu také |
| *malgranda* | malý | *granda* | Doplňuje dvojici velikostí |
| *nova* | nový | *malnova* | Věci a novinky; *malnova* znamená „starý“ |
| *bela* | krásný, pěkný | *malbela* | Komplimenty |
| *multa* | mnoho | *malmulta* | Množství: *multan dankon* – „mnohokrát děkuji“ |
| *alia* | jiný | *sama* | Žádost o něco jiného |
| *feliĉa* | šťastný | *malfeliĉa* | Přání: *Feliĉan naskiĝtagon!* – „Všechno nejlepší k narozeninám!“ |
| *malfacila* | těžký, obtížný | *facila* | Povídání o učení; *facila* „snadný“ nestojí žádný další kořen |

## 120 nejčastějších esperantských přídavných jmen

*Pořadí* je místo přídavného jména mezi všemi 1 000 slovy seznamu, takže *bona* na 57. místě je první přídavné jméno, které se objeví. Sloupec *Protiklad* ukazuje slovo pro opačný význam: slovo s *mal-*, pokud ho [ReVo](https://reta-vortaro.de/), Reta Vortaro, uvádí s prostě opačným významem, jinak samostatné slovo, které ReVo vymezuje proti němu nebo uvádí jako jeho antonymum, a **–**, kde jsme přirozenou dvojici nenašli. Řídká slova s úzkým významem, jako *malpropra* nebo *malpreta*, jsme vynechali. Příklady jsou naše; každé přídavné jméno si můžete vyhledat ve [slovníku](https://esperantopedia.org/cs/slovnik/).

| Pořadí | Přídavné jméno | Česky | Protiklad | Příklad |
|---|---|---|---|---|
| 57 | *bona* | dobrý | *malbona* „špatný“ | *Ŝi estas bona instruistino.* – „Je dobrá učitelka.“ |
| 63 | *alia* | jiný, druhý | *sama* „stejný“ | *Mi volas alian libron.* – „Chci jinou knihu.“ |
| 81 | *granda* | velký | *malgranda* „malý“ | *Ili havas grandan domon.* – „Mají velký dům.“ |
| 82 | *multa* | mnohý, mnoho | *malmulta* „málo“ | *En la ĉambro estas multaj homoj.* – „V místnosti je mnoho lidí.“ |
| 117 | *bela* | krásný, pěkný | *malbela* „ošklivý“ | *Kia bela tago!* – „Jaký krásný den!“ |
| 118 | *nova* | nový | *malnova* „starý (o věci)“ | *Mi havas novan telefonon.* – „Mám nový telefon.“ |
| 123 | *tuta* | celý | – | *Mi legis la tutan libron.* – „Přečetl/a jsem celou knihu.“ |
| 143 | *kelka* | několik, nějaký | – | *Kelkaj infanoj ludas ekstere.* – „Několik dětí si hraje venku.“ |
| 152 | *sola* | sám, jediný | – | *Li loĝas sola.* – „Bydlí sám.“ |
| 180 | *unua* | první | *lasta* „poslední“ | *Ĉi tio estas mia unua vizito.* – „Je to moje první návštěva.“ |
| 185 | *franca* | francouzský | – | *Ŝi parolas la francan.* – „Mluví francouzsky.“ |
| 193 | *angla* | anglický | – | *Tio estas angla vorto.* – „To je anglické slovo.“ |
| 229 | *malbona* | špatný, zlý | *bona* „dobrý“ | *Hodiaŭ la vetero estas malbona.* – „Dnes je špatné počasí.“ |
| 247 | *juna* | mladý | *maljuna* „starý (o lidech)“ | *Mia fratino estas ankoraŭ juna.* – „Moje sestra je ještě mladá.“ |
| 248 | *lasta* | poslední | *unua* „první“ | *Ĉu tio estas la lasta trajno?* – „Je to poslední vlak?“ |
| 251 | *grava* | důležitý, vážný | *malgrava* „nedůležitý“ | *Ĉi tiu letero estas tre grava.* – „Tento dopis je velmi důležitý.“ |
| 252 | *longa* | dlouhý | *mallonga* „krátký“ | *Ĝi estas longa rivero.* – „Je to dlouhá řeka.“ |
| 253 | *feliĉa* | šťastný | *malfeliĉa* „nešťastný“ | *La infanoj estas feliĉaj.* – „Děti jsou šťastné.“ |
| 268 | *malgranda* | malý | *granda* „velký“ | *Mi havas malgrandan hundon.* – „Mám malého psa.“ |
| 274 | *propra* | vlastní | – | *Ŝi havas sian propran ĉambron.* – „Má svůj vlastní pokoj.“ |
| 277 | *sama* | stejný, týž | *malsama* „odlišný“ | *Ni havas la saman nomon.* – „Máme stejné jméno.“ |
| 278 | *vera* | pravdivý, skutečný | *malvera* „nepravdivý“ | *Tio estas vera rakonto.* – „To je pravdivý příběh.“ |
| 286 | *ambaŭ* | oba, obě | – | *Ambaŭ knabinoj ŝatas muzikon.* – „Obě dívky mají rády hudbu.“ |
| 290 | *alta* | vysoký | *malalta* „nízký“ | *La monto estas tre alta.* – „Ta hora je velmi vysoká.“ |
| 300 | *ruĝa* | červený | – | *Ŝi portas ruĝan robon.* – „Má na sobě červené šaty.“ |
| 306 | *malnova* | starý (o věci) | *nova* „nový“ | *Ni loĝas en malnova domo.* – „Bydlíme ve starém domě.“ |
| 318 | *blanka* | bílý | *nigra* „černý“ | *La neĝo estas blanka.* – „Sníh je bílý.“ |
| 343 | *verda* | zelený | – | *La herbo estas verda.* – „Tráva je zelená.“ |
| 346 | *dua* | druhý | – | *Mi loĝas en la dua etaĝo.* – „Bydlím ve druhém patře.“ |
| 375 | *forta* | silný | *malforta* „slabý“ | *Li estas forta viro.* – „Je to silný muž.“ |
| 379 | *nigra* | černý | *blanka* „bílý“ | *Mi havas nigran katon.* – „Mám černou kočku.“ |
| 386 | *plia* | další, dodatečný | *malplia* „menší“ | *Ĉu vi bezonas pliajn informojn?* – „Potřebujete další informace?“ |
| 388 | *malfacila* | těžký, obtížný | *facila* „snadný“ | *Tiu demando estas tro malfacila.* – „Ta otázka je příliš těžká.“ |
| 394 | *plena* | plný, úplný | *malplena* „prázdný“ | *La glaso estas plena.* – „Sklenice je plná.“ |
| 400 | *germana* | německý | – | *Li havas germanan aŭton.* – „Má německé auto.“ |
| 403 | *maljuna* | starý (o lidech) | *juna* „mladý“ | *Mia avo estas maljuna.* – „Můj dědeček je starý.“ |
| 410 | *japana* | japonský | – | *Ni manĝis japanan manĝaĵon.* – „Jedli jsme japonské jídlo.“ |
| 415 | *certa* | jistý, určitý | *malcerta* „nejistý“ | *Mi estas certa pri tio.* – „Jsem si tím jistý/á.“ |
| 436 | *blua* | modrý | – | *La ĉielo estas blua.* – „Obloha je modrá.“ |
| 441 | *riĉa* | bohatý | *malriĉa* „chudý“ | *Li estas riĉa, sed ne feliĉa.* – „Je bohatý, ale není šťastný.“ |
| 451 | *interesa* | zajímavý | *enuiga* „nudný“ | *Tio estas interesa libro.* – „To je zajímavá kniha.“ |
| 453 | *stulta* | hloupý | *inteligenta* „inteligentní“ | *Tio estis stulta demando.* – „To byla hloupá otázka.“ |
| 454 | *stranga* | divný, zvláštní | *normala* „normální“ | *Mi aŭdis strangan bruon.* – „Slyšel/a jsem zvláštní zvuk.“ |
| 457 | *homa* | lidský | – | *Tio estas homa eraro.* – „To je lidská chyba.“ |
| 483 | *venonta* | příští, nadcházející | *pasinta* „minulý“ | *Ni vizitos vin la venontan semajnon.* – „Příští týden vás navštívíme.“ |
| 490 | *ĝusta* | správný | *malĝusta* „nesprávný“ | *Ĉu tio estas la ĝusta vojo?* – „Je to ta správná cesta?“ |
| 513 | *malsana* | nemocný | *sana* „zdravý“ | *Mia filo estas malsana.* – „Můj syn je nemocný.“ |
| 516 | *plura* | vícero, několik | – | *Li havas plurajn amikojn en Berlino.* – „Má několik přátel v Berlíně.“ |
| 525 | *pasinta* | minulý | *venonta* „příští“ | *La pasinta semajno estis longa.* – „Minulý týden byl dlouhý.“ |
| 537 | *laca* | unavený | *vigla* „čilý“ | *Mi estas tre laca hodiaŭ.* – „Dnes jsem velmi unavený/á.“ |
| 539 | *eta* | malinký, drobný | – | *Ni havas etan kuirejon.* – „Máme malinkou kuchyni.“ |
| 541 | *preta* | hotový, připravený | – | *La vespermanĝo estas preta.* – „Večeře je hotová.“ |
| 547 | *libera* | volný, svobodný | *mallibera* „nesvobodný“ | *Ĉu tiu ĉi loko estas libera?* – „Je toto místo volné?“ |
| 593 | *simpla* | jednoduchý, prostý | *malsimpla* „složitý“ | *Mi serĉas simplan solvon.* – „Hledám jednoduché řešení.“ |
| 599 | *varma* | teplý, horký | *malvarma* „studený“ | *La kafo estas varma.* – „Káva je horká.“ |
| 612 | *farita* | udělaný, vyrobený | – | *La laboro jam estas farita.* – „Práce je už udělaná.“ |
| 613 | *okupata* | zaneprázdněný | – | *Ŝi estas tre okupata hodiaŭ.* – „Dnes je velmi zaneprázdněná.“ |
| 617 | *ŝatata* | oblíbený | – | *Ĉi tio estas mia plej ŝatata kanto.* – „Toto je moje nejoblíbenější píseň.“ |
| 619 | *fama* | slavný, proslulý | – | *Ŝi estas fama kantistino.* – „Je slavná zpěvačka.“ |
| 621 | *aĝa* | ve věku (*naŭ jarojn aĝa* = devět let starý) | *juna* „mladý“ | *Kiom aĝa vi estas?* – „Kolik je vám let?“ |
| 623 | *bonega* | skvělý, výborný | *malbonega* „hrozný“ | *La manĝaĵo estis bonega.* – „Jídlo bylo výborné.“ |
| 626 | *bruna* | hnědý | – | *Li havas brunajn okulojn.* – „Má hnědé oči.“ |
| 643 | *malvarma* | studený, chladný | *varma* „teplý, horký“ | *La akvo estas tro malvarma.* – „Voda je příliš studená.“ |
| 644 | *usona* | americký (z USA) | – | *Mia amiko estas usona.* – „Můj kamarád je Američan.“ |
| 658 | *malmulta* | málo, nemnohý | *multa* „mnohý, mnoho“ | *Malmultaj homoj scias tion.* – „Málo lidí to ví.“ |
| 667 | *facila* | snadný, lehký | *malfacila* „obtížný“ | *Ĉi tiu ekzerco estas facila.* – „Toto cvičení je snadné.“ |
| 668 | *ĉina* | čínský | – | *Mi ŝatas ĉinan teon.* – „Mám rád/a čínský čaj.“ |
| 672 | *terura* | hrozný, strašný | *bonega* „výborný“ | *La vetero estis terura.* – „Počasí bylo hrozné.“ |
| 675 | *afabla* | laskavý, přívětivý | *malafabla* „nelaskavý“ | *La vendisto estas tre afabla.* – „Prodavač je velmi přívětivý.“ |
| 680 | *proksima* | blízký | *malproksima* „vzdálený“ | *La stacidomo estas proksima.* – „Nádraží je blízko.“ |
| 681 | *malsama* | odlišný, rozdílný | *sama* „stejný“ | *Ni havas malsamajn opiniojn.* – „Máme odlišné názory.“ |
| 684 | *danĝera* | nebezpečný | *sekura* „bezpečný“ | *Tiu strato estas danĝera nokte.* – „Ta ulice je v noci nebezpečná.“ |
| 704 | *malfermita* | otevřený | *fermita* „zavřený“ | *La pordo estas malfermita.* – „Dveře jsou otevřené.“ |
| 705 | *inteligenta* | inteligentní | *stulta* „hloupý“ | *Ŝi estas tre inteligenta knabino.* – „Je to velmi inteligentní dívka.“ |
| 728 | *flava* | žlutý | – | *Mi ŝatas flavajn florojn.* – „Mám rád/a žluté květiny.“ |
| 732 | *rusa* | ruský | – | *Li legas rusan libron.* – „Čte ruskou knihu.“ |
| 741 | *mallonga* | krátký | *longa* „dlouhý“ | *Mi skribis mallongan leteron.* – „Napsal/a jsem krátký dopis.“ |
| 743 | *fremda* | cizí | – | *Ŝi lernas fremdan lingvon.* – „Učí se cizí jazyk.“ |
| 752 | *tria* | třetí | – | *Tio estas mia tria taso da teo.* – „To je můj třetí šálek čaje.“ |
| 756 | *amuza* | zábavný, legrační | – | *Tiu filmo estas tre amuza.* – „Ten film je velmi zábavný.“ |
| 759 | *diversa* | různý, rozmanitý | – | *Ili vendas diversajn fruktojn.* – „Prodávají různé ovoce.“ |
| 763 | *saĝa* | moudrý | *malsaĝa* „pošetilý“ | *Mia avino estas saĝa virino.* – „Moje babička je moudrá žena.“ |
| 764 | *dika* | tlustý | *maldika* „tenký“ | *La libro estas tre dika.* – „Ta kniha je velmi tlustá.“ |
| 768 | *agrabla* | příjemný | *malagrabla* „nepříjemný“ | *Ĉi tiu ĉambro estas agrabla.* – „Tento pokoj je příjemný.“ |
| 774 | *multekosta* | drahý | *malmultekosta* „levný“ | *Tiu robo estas tro multekosta.* – „Ty šaty jsou příliš drahé.“ |
| 776 | *pura* | čistý | *malpura* „špinavý“ | *Mia ĉambro estas pura.* – „Můj pokoj je čistý.“ |
| 784 | *mortinta* | mrtvý, zemřelý | *viva* „živý“ | *Mortinta birdo kuŝas en la ĝardeno.* – „Na zahradě leží mrtvý pták.“ |
| 796 | *konata* | známý | – | *Tiu kanto estas tre konata.* – „Ta píseň je velmi známá.“ |
| 798 | *kioma* | kolikátý | – | *Kioma horo estas?* – „Kolik je hodin?“ |
| 802 | *hispana* | španělský | – | *Mi trinkis hispanan vinon.* – „Pil/a jsem španělské víno.“ |
| 806 | *freneza* | šílený, bláznivý | – | *Tio estas freneza ideo.* – „To je šílený nápad.“ |
| 812 | *kontenta* | spokojený | *malkontenta* „nespokojený“ | *Ni estas kontentaj pri la rezulto.* – „Jsme spokojeni s výsledkem.“ |
| 823 | *ĉarma* | okouzlující, roztomilý | – | *Vi havas ĉarman ĝardenon.* – „Máte okouzlující zahradu.“ |
| 835 | *belega* | nádherný | – | *La vido estas belega.* – „Výhled je nádherný.“ |
| 846 | *griza* | šedý | – | *Hodiaŭ la ĉielo estas griza.* – „Dnes je obloha šedá.“ |
| 865 | *okupita* | obsazený, zaneprázdněný | – | *Ĉu ĉi tiu seĝo estas okupita?* – „Je tato židle obsazená?“ |
| 869 | *bongusta* | chutný | – | *La supo estas bongusta.* – „Polévka je chutná.“ |
| 875 | *mirinda* | úžasný, podivuhodný | – | *Ĝi estis mirinda vojaĝo.* – „Byla to úžasná cesta.“ |
| 878 | *ĉefa* | hlavní | – | *Tio estas la ĉefa problemo.* – „To je hlavní problém.“ |
| 879 | *fermita* | zavřený | *malfermita* „otevřený“ | *La vendejo estas fermita hodiaŭ.* – „Obchod je dnes zavřený.“ |
| 887 | *antikva* | starověký, antický | *moderna* „moderní“ | *Ni vizitis antikvan urbon.* – „Navštívili jsme starověké město.“ |
| 897 | *malriĉa* | chudý | *riĉa* „bohatý“ | *Ili estis malriĉaj, sed feliĉaj.* – „Byli chudí, ale šťastní.“ |
| 898 | *rapida* | rychlý | *malrapida* „pomalý“ | *Ŝi estas rapida kuristino.* – „Je rychlá běžkyně.“ |
| 905 | *sekva* | následující, další | *antaŭa* „předchozí“ | *La sekva trajno foriras je la deka.* – „Další vlak odjíždí v deset.“ |
| 919 | *grandega* | obrovský | – | *Ni vidis grandegan elefanton.* – „Viděli jsme obrovského slona.“ |
| 927 | *komuna* | společný | – | *Ni havas komunan amikon.* – „Máme společného přítele.“ |
| 930 | *kara* | drahý, milý | *malkara* „levný“ | *Kara amiko, mi skribas al vi el Parizo.* – „Drahý příteli, píšu ti z Paříže.“ |
| 942 | *serioza* | vážný | *malserioza* „lehkomyslný“ | *Li estas serioza homo.* – „Je to vážný člověk.“ |
| 952 | *internacia* | mezinárodní | – | *Esperanto estas internacia lingvo.* – „Esperanto je mezinárodní jazyk.“ |
| 954 | *perfekta* | dokonalý | – | *Neniu estas perfekta.* – „Nikdo není dokonalý.“ |
| 959 | *malplena* | prázdný | *plena* „plný“ | *La botelo estas malplena.* – „Láhev je prázdná.“ |
| 961 | *freŝa* | čerstvý | *malfreŝa* „nečerstvý“ | *Mi aĉetis freŝan panon.* – „Koupil/a jsem čerstvý chléb.“ |
| 970 | *sesa* | šestý | – | *Mi leviĝas je la sesa horo.* – „Vstávám v šest hodin.“ |
| 976 | *utila* | užitečný | *malutila* „škodlivý“ | *Via konsilo estis tre utila.* – „Vaše rada byla velmi užitečná.“ |
| 977 | *itala* | italský | – | *Mi ŝatas italan kafon.* – „Mám rád/a italskou kávu.“ |
| 989 | *eŭropa* | evropský | – | *Ŝi vojaĝas tra eŭropaj landoj.* – „Cestuje evropskými zeměmi.“ |
| 991 | *antaŭa* | předchozí, bývalý | *sekva* „následující“ | *Ni parolis pri tio en la antaŭa leciono.* – „Mluvili jsme o tom v předchozí lekci.“ |
| 996 | *natura* | přírodní, přirozený | *malnatura* „nepřirozený“ | *Tio estas tute natura.* – „To je zcela přirozené.“ |
| 997 | *necesa* | nutný, nezbytný | – | *La bileto ne estas necesa.* – „Lístek není nutný.“ |
| 998 | *taŭga* | vhodný | *maltaŭga* „nevhodný“ | *Tiu ĉambro estas taŭga por ni.* – „Ten pokoj je pro nás vhodný.“ |

Čtyři poznámky k tabulce:

- **Protiklady.** 71 ze 120 přídavných jmen ho má: 52 přes *mal-* a 19 přes samostatné slovo. 49 pomlček zahrnuje barvy, národnosti a řadové číslovky, které protiklad nemají, a přídavná jména jako *amuza* nebo *freneza*, u nichž žádné jediné slovo není přirozeným opakem. Pro prosté zapření použijte *ne*: *nekonata* „neznámý“, *nenecesa* „zbytečný“. Nejsou to protiklady; rozdíl vysvětluje stránka [protiklady v esperantu](https://esperantopedia.org/cs/fraze/protiklady/).
- **Příčestí.** Deset položek jsou příčestí užitá jako přídavná jména: *venonta*, *pasinta*, *farita*, *okupata*, *ŝatata*, *mortinta*, *malfermita*, *okupita*, *fermita* a *konata*. Viz [příčestí](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/pricesti/).
- ***Okupata* a *okupita*.** Obě jsou trpná příčestí slovesa *okupi* a obě znamenají „zaneprázdněný“. Zamenhof napsal, že zvyk žádá *mi estas okupita* (*Lingvaj Respondoj*, citováno v ReVo). PMEG také považuje *okupita* za obvyklejší tvar, ale říká, že pro vytížení prací lze použít obojí, bez praktického rozdílu. V našem seznamu je častější *okupata* (617). Obsazené místo je *okupita*.
- **Barvy.** Osm barev je *ruĝa*, *blanka*, *verda*, *nigra*, *blua*, *bruna*, *flava* a *griza*; další odstíny a použití *hel-* a *mal-hel-* jsou na stránce [barvy](https://esperantopedia.org/cs/fraze/barvy/).

## Protiklady: mal- a samostatná slova

Třináct přídavných jmen v seznamu začíná na *mal-* a dvanáct dvojic je v seznamu s oběma slovy: *bona* a *malbona*, *granda* a *malgranda*, *multa* a *malmulta*, *nova* a *malnova*, *juna* a *maljuna*, *longa* a *mallonga*, *sama* a *malsama*, *plena* a *malplena*, *riĉa* a *malriĉa*, *varma* a *malvarma*, *facila* a *malfacila*, *fermita* a *malfermita*. Jeden kořen vám dá oba konce škály; viz [předpony](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/predpony/) a 74 dvojic na [stránce protikladů](https://esperantopedia.org/cs/fraze/protiklady/).

Jiné protiklady jsou dvě samostatná slova, takže *mal-* nepomůže. Tyto dvojice jsou v tabulce výše:

| Dvojice | Česky | Proč je spojujeme |
|---|---|---|
| *nigra – blanka* | černý – bílý | ReVo uvádí *blanka* jako antonymum k *nigra* |
| *unua – lasta* | první – poslední | První a poslední místo v řadě |
| *venonta – pasinta* | příští – minulý | ReVo vymezuje každé proti druhému |
| *sekva – antaŭa* | následující – předchozí | Pořadí v řadě nebo v čase |
| *laca – vigla* | unavený – čilý | ReVo vymezuje *laca* jako *malvigla* |
| *stulta – inteligenta* | hloupý – inteligentní | ReVo vymezuje *malinteligenta* jako *stulta* |
| *interesa – enuiga* | zajímavý – nudný | ReVo vymezuje *enui* jako cítit nelibost z nedostatku zájmu |
| *danĝera – sekura* | nebezpečný – bezpečný | *Sekura* znamená být v situaci bez nebezpečí |
| *antikva – moderna* | starověký – moderní | ReVo vymezuje *moderna* „na rozdíl od starověkého“ |
| *alia – sama* | jiný – stejný | ReVo vymezuje *alia* jako *malsama* |
| *terura – bonega* | hrozný – výborný | ReVo vymezuje *terura* v jednom významu jako *malbonega* |
| *stranga – normala* | divný – normální | ReVo vymezuje *stranga* jako neobvyklé; *nenormala* je mezi příbuznými slovy |

## Stupňování: pli, plej, ol

Přídavná jména nemají stupňovací koncovku. *Pli* znamená „více“, *plej* „nejvíce“, *ol* „než“ a *tiel … kiel* „tak … jako“. Nepravidelné tvary neexistují: „lepší“ je *pli bona* a „horší“ je *pli malbona*. Čeština má nepravidelné tvary („dobrý – lepší – nejlepší“, „zlý – horší“, „velký – větší“); esperanto je nahrazuje pořád stejným *pli* a *plej*. Úplná pravidla jsou na stránce [stupňování](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/stupnovani/).

| Význam | Vzorec | Příklad |
|---|---|---|
| více … než | *pli … ol* | *Tiu libro estas pli interesa ol ĉi tiu.* – „Ta kniha je zajímavější než tato.“ |
| nejvíce | *la plej … el* | *Ŝi estas la plej juna el la infanoj.* – „Je nejmladší z dětí.“ |
| méně … než | *malpli … ol* | *Ĉi tiu ekzerco estas malpli malfacila ol la alia.* – „Toto cvičení je méně těžké než to druhé.“ |
| tak … jako | *tiel … kiel* | *La libro estas tiel dika kiel la vortaro.* – „Kniha je stejně tlustá jako slovník.“ |
| velmi, příliš | *tre*, *tro* | *tre bela*, *tro multekosta* – „velmi krásný“, „příliš drahý“ |

Přídavná jména jako *unua* „první“ nebo *franca* „francouzský“ pojmenovávají pevné místo v pořadí nebo původ, a proto se stupňují zřídka. Chcete-li změnit sílu uvnitř slova, použijte příponu *-eg-*: *bona* → *bonega* „výborný“, *bela* → *belega* „nádherný“ a *granda* → *grandega* „obrovský“ jsou všechna v seznamu.

## Přídavná jména utvořená z jiných slov

Koncovka *-a* přidává představu „mající nebo související s tím, co říká kořen“ (PMEG): *homa* je „související s lidmi“, *longa* „mající délku“. Přesný význam závisí na kořeni a souvislosti, proto neznámá slova ověřte ve [slovníku](https://esperantopedia.org/cs/slovnik/). Většina přídavných jmen, která potkáte, je utvořena z jiných slov; viz [tvoření slov](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/tvoreni-slov/).

| Zdroj | Vzorec | Příklad | Význam |
|---|---|---|---|
| podstatné jméno | kořen + *-a* | *danĝero* → *danĝera* (684) | „nebezpečí“ → „nebezpečný“ |
| podstatné jméno | kořen + *-a* | *homo* → *homa* (457) | „člověk“ → „lidský“ |
| podstatné jméno | kořen + *-a* | *domo* → *doma* | „dům“ → „domácí, týkající se domu“ |
| podstatné jméno | kořen + *-a* | *somero* → *somera* | „léto“ → „letní“ |
| sloveso | příčestí | *fermi* → *fermita* (879) | „zavřít“ → „zavřený“ |
| sloveso | příčestí | *morti* → *mortinta* (784) | „zemřít“ → „mrtvý“ |
| sloveso | přípona *-em-*, *-ebl-*, *-ind-* | *lerni* → *lernema*, *manĝi* → *manĝebla*, *legi* → *leginda* | „chtivý učení“, „jedlý“, „hodný čtení“ |
| přídavné jméno | předpona *mal-* | *bona* → *malbona* (229) | „dobrý“ → „špatný“ |
| přídavné jméno | přípona *-eg-* | *bela* → *belega* (835) | „krásný“ → „nádherný“ |
| slovní spojení | *inter nacioj* | → *internacia* (952) | „mezi národy“ → „mezinárodní“ |

## Přídavná jména v esperantu a v češtině: na co si dát pozor

Pro Čecha je největší výhodou úspornost: místo jedenácti tvarů, které má české „dobrý“ („dobrý, dobrého, dobrému, dobrém, dobrým, dobrá, dobré, dobrou, dobří, dobrých, dobrými“), jsou čtyři: *bona*, *bonaj*, *bonan*, *bonajn*. Záludnosti jsou jinde, hlavně v pádech, množství a slovech, která mají česky jeden význam a esperantsky několik.

| V češtině | V esperantu | Příklad |
|---|---|---|
| Rod: dobrý, dobrá, dobré | Jeden tvar pro všechny rody; *-j* jen v množném čísle | *bona knabo*, *bona knabino*, *bona domo* – „dobrý chlapec, dobrá dívka, dobrý dům“ |
| Pády: o dobrém filmu, dobrému žákovi | Přídavné jméno souhlasí s podstatným; pády nahrazují předložky a *-n* označuje akuzativ (viz [akuzativ](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/akuzativ/)) | *Ni parolas pri bona filmo.* – „Mluvíme o dobrém filmu.“ |
| Po „být“ někdy 7. pád: „je dobrou učitelkou“ | Po *esti* základní tvar, bez *-n* | *Ŝi estas bona instruistino.* – „Je dobrou učitelkou.“ |
| Množství s 2. pádem: „mnoho lidí“, „několik domů“ | Přídavné jméno množství souhlasí s podstatným jménem: bez 2. pádu, ale s *-j* | *multaj homoj*, *kelkaj domoj* – „mnoho lidí, několik domů“ |
| Oba, obě | Jedno slovo *ambaŭ*, bez rodu | *ambaŭ knabinoj* – „obě dívky“, *ambaŭ knaboj* – „oba chlapci“ |
| Nepravidelné stupňování: dobrý – lepší – nejlepší, zlý – horší, velký – větší | Vždy *pli* a *plej*; nic není nepravidelné | *pli bona*, *la plej bona*, *pli malbona*, *pli granda* |
| Větší než já | Vždy *ol* | *Li estas pli granda ol mi.* – „Je větší než já.“ |
| Starý: starý dům, starý dědeček, starověké město | Tři slova: *malnova* (věc), *maljuna* (člověk), *antikva* (starověký); věk udává *aĝa* | *Mia avo estas maljuna.* – „Můj dědeček je starý.“ |
| Drahý: drahá kniha, drahý příteli | *multekosta* nebo *kara* – „nákladný“; *kara* znamená i „milý“; „levný“ je *malkara* nebo *malmultekosta* | *Kara amiko!* – „Drahý příteli!“ |
| Zaneprázdněný člověk a obsazené místo | Obojí: *okupata*, *okupita*; pro místo obvykle *okupita* | *Ĉu ĉi tiu seĝo estas okupita?* – „Je tato židle obsazená?“ |
| Přídavné jméno jako podstatné: nemocný, bohatý, zemřelý | Osoba s vlastností: *-ul-* nebo příčestí | *malsanulo* – „nemocný“, *riĉulo* – „boháč“, *mortinto* – „zemřelý“ |

Čtyři další poznámky:

- **„Sám“ a „stejný“: tři esperantská slova.** *Sola* je „sám, bez nikoho“, *mem* „sám, osobně“ a *sama* „stejný, týž“: *Li loĝas sola.* – „Bydlí sám.“ *Mi faris tion mem.* – „Udělal/a jsem to sám/sama.“ *Ni havas la saman nomon.* – „Máme stejné jméno.“
- **Několik povědomě znějících přídavných jmen.** *Fama* je „slavný, proslulý“, ne „fámový“; české „fáma“ ve smyslu zvěsti je *onidiro*. *Komuna* je „společný“, ne „komunistický“ ani „komunální“. *Ĉefa* „hlavní“ má stejný původ jako české „šéf“ (z francouzského „chef“); „šéf“ se esperantsky řekne *ĉefo*. Další dvojice najdete na stránce [falešní přátelé](https://esperantopedia.org/cs/fraze/falesni-pratele/).
- **Přízvuk a výslovnost.** Čeština přízvukuje první slabiku, esperanto předposlední: u dvouslabičných slov se to shoduje (*BE-la*, *RU-ĝa*), ale *in-te-RE-sa*, *fe-LI-ĉa* a *mal-GRAN-da* se čtou s důrazem uprostřed, ne na začátku. Písmena ĉ, ŝ, ĵ a ĥ čtete jako české „č“, „š“, „ž“ a „ch“; ĝ se čte jako anglické „j“ v „job“ (česky „dž“). Viz [abeceda a výslovnost](https://esperantopedia.org/cs/uceni/abeceda-a-vyslovnost/).
- **Národnosti se píší malým písmenem,** stejně jako česky: *franca*, *angla*, *germana*, *japana*. „Francouzsky“ je příslovce *france* a jazyk sám *la franca*. „Český“ je *ĉeĥa* (ĥ se čte jako české „ch“) a Česko *Ĉeĥio*; tyto tvary v tabulce nejsou, protože nepatří do 1 000 nejčastějších slov (viz [země a jazyky](https://esperantopedia.org/cs/fraze/zeme-a-jazyky/)).

## Jak jsme počítali

Počítali jsme 8. října 2026 v našem souboru [esperanto-1000-common-words-cs.csv](/downloads/esperanto-1000-common-words-cs.csv). Vychází z 822 296 vět z Tatoeby s 5 831 657 slovy. Každý tvar přídavného jména se počítá pod tvarem na *-a*, bez množného *-j* a akuzativního *-n*. Metoda je popsána na stránce [nejběžnější slova](https://esperantopedia.org/cs/uceni/1000-slov/).

- **120 z 1 000 položek jsou přídavná jména** (12,0 %). Jejich hodnoty `per_million` dávají dohromady 31 786 na milion, takže přídavná jména tvoří **3,2 % všech slov** v korpusu, tedy 4,1 % slov, která seznam 1 000 slov pokrývá.
- **Slovesa, podstatná jména a příslovce** ve stejném seznamu tvoří 17,6 % (313 položek), 8,7 % (359) a 4,6 % (89). Přídavných jmen je mnoho, ale každé je řídké: nejčastější, *bona*, se vyskytuje 1 958krát na milion slov, kdežto *esti* 40 934krát. Viz [nejčastější slovesa](https://esperantopedia.org/cs/uceni/nejcastejsi-slovesa/).
- **Jen 4 ze 100 nejběžnějších slov jsou přídavná jména** (*bona* 57, *alia* 63, *granda* 81, *multa* 82). V prvních 300 slovech jich je 25 a v prvních 500 je jich 46.
- **10, 20, 50 a 100 nejčastějších přídavných jmen** tvoří 1,2 %, 1,6 %, 2,4 % a 3,0 % všech slov, tedy 37 %, 51 %, 74 % a 94 % všech výskytů přídavných jmen v seznamu.

Slovní druh poznáváme podle koncovky: položka na *-a* je přídavné jméno. Přivlastňovací zájmena (*mia*, *via*) a tabulková slova *kia*, *tia*, *ia*, *ĉia* a *nenia* se počítají do vlastních tříd, kdežto *kioma*, které se ptá na číslo v řadě, a *ambaŭ* se počítají jako přídavná jména. Vyčnívá pět skupin:

| Skupina | Přídavná jména | Na milion slov | Příklady |
|---|---|---|---|
| S *mal-* | 13 | 2 658 | *malbona*, *malgranda*, *malnova* |
| Národnost a region | 10 | 2 352 | *franca*, *angla*, *germana*, *japana* |
| Barvy | 8 | 1 736 | *ruĝa*, *blanka*, *verda*, *nigra* |
| Příčestí | 10 | 1 370 | *venonta*, *pasinta*, *fermita* |
| Řadové číslovky | 4 | 1 121 | *unua*, *dua*, *tria*, *sesa* |

*Malfermita* je zároveň slovo s *mal-* a příčestí. Tatoeba obsahuje krátké, psané, často překládané věty; romány nebo mluvená řeč by daly jiné pořadí, jak ukazuje seznam na stránce [Slovní zásoba](https://esperantopedia.org/cs/uceni/slovni-zasoba/).

## Časté otázky

### Jaká jsou nejčastější přídavná jména v esperantu?

V našem seznamu je deset nejčastějších *bona*, *alia*, *granda*, *multa*, *bela*, *nova*, *tuta*, *kelka*, *sola* a *unua*. Dohromady tvoří 1,2 % všech slov v korpusu Tatoeby; samotné *bona* „dobrý“ je asi jedno slovo z 500.

### Jak se tvoří přídavné jméno v esperantu?

Dejte *-a* za kořen: *danĝer-* dává *danĝera* „nebezpečný“. Pro množné číslo přidejte *-j* a pro předmět *-n*: *danĝeraj stratoj*, *danĝerajn stratojn*. Viz [podstatná a přídavná jména](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/podstatna-a-pridavna-jmena/).

### Mění se esperantské přídavné jméno podle rodu?

Ne. Přídavné jméno má jediný tvar pro všechny rody: *bona knabo* „dobrý chlapec“, *bona knabino* „dobrá dívka“, *bona domo* „dobrý dům“. Mění se jen podle čísla (*-j*) a u přímého předmětu (*-n*).

### Jak se v esperantu řekne opak přídavného jména?

Dejte před něj *mal-*: *granda* „velký“ → *malgranda* „malý“. Některé protiklady jsou samostatná slova, například *nigra – blanka* „černý – bílý“; viz [protiklady](https://esperantopedia.org/cs/fraze/protiklady/).

### Jak se v esperantu řekne „lepší“ a „nejlepší“?

Použijte *pli bona* pro „lepší“ a *la plej bona* pro „nejlepší“. Nic není nepravidelné; stejné *pli* a *plej* platí pro každé přídavné jméno ([stupňování](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/stupnovani/)).

### Stojí přídavné jméno před podstatným jménem, nebo za ním?

Obvykle před ním, ale obě pořadí jsou správně: *granda domo* a *domo granda* znamenají totéž. Za podstatným jménem je přídavné jméno často zdůrazněno (PMEG).

## Zdroje

- Esperantopedia: [1 000 nejběžnějších esperantských slov](/downloads/esperanto-1000-common-words-cs.csv) (CSV, pořadí, slovní druh, český význam, četnost na milion), počítáno 8. října 2026; metoda na [této stránce](https://esperantopedia.org/cs/uceni/1000-slov/)
- [Tatoeba: downloads](https://tatoeba.org/en/downloads) – esperantské věty, staženo 7. října 2026; licence [CC BY 2.0 FR](https://creativecommons.org/licenses/by/2.0/fr/)
- [Reta Vortaro](https://reta-vortaro.de/) (ReVo), přečteno 8. října 2026: hesla [bona](https://reta-vortaro.de/revo/art/bon.html), [alia](https://reta-vortaro.de/revo/art/ali.html), [juna](https://reta-vortaro.de/revo/art/jun.html), [nigra](https://reta-vortaro.de/revo/art/nigr.html), [laca](https://reta-vortaro.de/revo/art/lac.html), [vigla](https://reta-vortaro.de/revo/art/vigl.html), [enui](https://reta-vortaro.de/revo/art/enu.html), [sekura](https://reta-vortaro.de/revo/art/sekur.html), [moderna](https://reta-vortaro.de/revo/art/modern.html), [terura](https://reta-vortaro.de/revo/art/terur.html), [kara](https://reta-vortaro.de/revo/art/kar.html), [okupi](https://reta-vortaro.de/revo/art/okup.html), [venonta](https://reta-vortaro.de/revo/art/ven.html), [pasinta](https://reta-vortaro.de/revo/art/pas.html) a [mal-](https://reta-vortaro.de/revo/art/mal.html)
- PMEG: [Bazaj reguloj por A-vortoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/a-vortoj/bazaj_reguloj.html), [Uzo de A-vortoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/a-vortoj/uzo.html), [Ambaŭ](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/oa-vortecaj_vortetoj/ambau.html), [Kvantaj A-vortoj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/kvantaj_vortoj/a-vortoj.html), [Specialaj okazoj de participelekto](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/pasivo/participelekto/specialaj_okazoj.html), [MAL](https://bertilow.com/pmeg/vortfarado/afiksoj/prefiksoj/mal.html)
- [Wiktionary: Esperanto lemmas](https://en.wiktionary.org/wiki/Category:Esperanto_lemmas) (CC BY-SA 4.0) a [ESPDIC](http://www.denisowski.org/Esperanto/ESPDIC/espdic_readme.html) Paula Denisowského (CC BY 3.0), zdroje anglických významů v seznamu; české významy jsme připravili sami a zkontrolovali je v českých překladech ReVo a v českém [Wikislovníku](https://cs.wiktionary.org/)