# 100 nejčastějších sloves v esperantu s příklady

Source: https://esperantopedia.org/cs/uceni/nejcastejsi-slovesa/
Language: cs
Updated: 2026-10-22

> 100 nejčastějších esperantských sloves z 822 296 vět Tatoeby: český význam, přechodnost a příklad ke každému. Slovesa tvoří 17,6 % všech slov.

Nejčastější esperantská slovesa jsou *esti* „být“, *povi* „moci“, *havi* „mít“, *fari* „dělat“, *diri* „říct“ a *voli* „chtít“. 100 nejčastějších sloves z našeho [seznamu 1 000 nejběžnějších slov](https://esperantopedia.org/cs/uceni/1000-slov/) tvoří **14,2 % všech slov** v korpusu o 5,8 milionu slov z každodenních esperantských vět a samotných deset nejčastějších tvoří 8,1 %. Každé sloveso má pro všechny osoby stejné koncovky, takže jedna krátká lekce o [slovesných koncovkách](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/slovesa/) otevře celou tabulku.

## Šest koncovek, jeden tvar pro každou osobu

Každé sloveso níže je uvedeno jako infinitiv na *-i*. Chcete-li ho použít, nahraďte *-i* koncovkou; je stejná pro „já“, „ty“, „on“, „my“ i „oni“. Česká slovesa mění tvar podle osoby, čísla, času a v minulém čase i podle rodu („šel, šla“); esperantská se mění jen podle času a způsobu.

| Koncovka | Použití | Příklad | Česky |
|---|---|---|---|
| *-i* | infinitiv | *iri* | „jít, jet“ |
| *-as* | přítomný čas | *Mi iras. Ili iras.* | „Jdu. Oni jdou.“ |
| *-is* | minulý čas | *Mi iris.* | „Šel/šla jsem.“ |
| *-os* | budoucí čas | *Ni iros.* | „Půjdeme.“ |
| *-us* | podmiňovací způsob | *Ŝi irus.* | „Šla by.“ |
| *-u* | rozkaz, přání | *Iru!* | „Jdi! Jděte!“ |

Nepravidelná slovesa neexistují, ani *esti*: *mi estas, vi estas, ili estas*. Složené časy a příčestí jsou na stránce [slovesa](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/slovesa/).

## 10 sloves, kterými začít

Je to náš vlastní výběr, ne oficiální seznam. Osm z deseti patří mezi deset nejčastějších sloves v tabulce. Zbývající dvě slovesa z této desítky, *devi* a *ŝati*, následují hned za nimi: *devi* funguje jako *povi* a *voli* a *ŝati* se používá stejně (*Mi ŝatas legi.* – „Rád/a čtu.“). *Kompreni* a *paroli* jsme přidali, protože je začátečník potřebuje už v první konverzaci.

| Sloveso | Česky | Proč první | Příklad |
|---|---|---|---|
| *esti* | být | Totožnost, místo a stav; s odstupem nejčastější sloveso (4,1 % všech slov) | *Mi estas studento.* – „Jsem student.“ |
| *havi* | mít | Vlastnictví a rodina | *Mi havas fraton.* – „Mám bratra.“ |
| *voli* | chtít | Přání a objednávky v obchodech a kavárnách | *Mi volas manĝi.* – „Chci jíst.“ |
| *povi* | moci | Schopnost, dovolení a zdvořilé otázky | *Ĉu mi povas sidi ĉi tie?* – „Mohu si tu sednout?“ |
| *iri* | jít, jet | Pohyb a ukazování cesty | *Ni iras al la parko.* – „Jdeme do parku.“ |
| *fari* | dělat | Tvoří otázku *Kion vi faras?* | *Ŝi faras kukon.* – „Dělá dort.“ |
| *diri* | říkat, říct | Umožní zeptat se, jak se slovo řekne | *Kiel oni diras „dankon“ angle?* – „Jak se řekne ‚dankon‘ anglicky?“ |
| *scii* | vědět | Odpovídání a přiznání, že nevím | *Ĉu vi scias, kie estas la banko?* – „Víte, kde je banka?“ |
| *kompreni* | rozumět | Říct, zda stíháte | *Ĉu vi komprenas min?* – „Rozumíte mi?“ |
| *paroli* | mluvit | Zeptat se, kdo mluví jakým jazykem | *Ĉu vi parolas Esperanton?* – „Mluvíte esperantem?“ |

## 100 nejčastějších esperantských sloves

*Pořadí* je místo slovesa mezi všemi 1 000 slovy seznamu, takže *esti* na 3. místě je hned za *la* a *mi*. Sloupec *Přechodné?* vychází z označení v ReVo, Reta Vortaro: **T** znamená přechodné (sloveso může mít přímý předmět s *-n*), **I** nepřechodné, **T/I** že ReVo uvádí obě použití a **–** že ReVo žádné označení nemá. Příklady jsou naše; každé sloveso si můžete vyhledat ve [slovníku](https://esperantopedia.org/cs/slovnik/).

| Pořadí | Sloveso | Česky | Přechodné? | Příklad |
|---|---|---|---|---|
| 3 | *esti* | být | I | *La kato estas en la ĝardeno.* – „Kočka je na zahradě.“ |
| 19 | *povi* | moci, umět | T | *Mi povas veni morgaŭ.* – „Zítra můžu přijít.“ |
| 21 | *havi* | mít | T | *Ŝi havas tri katojn.* – „Má tři kočky.“ |
| 27 | *fari* | dělat, udělat | T | *Kion vi faras?* – „Co děláte?“ |
| 30 | *diri* | říkat, říct | T | *Li diris nenion.* – „Nic neřekl.“ |
| 31 | *voli* | chtít | T | *Mi volas kafon.* – „Chci kávu.“ |
| 35 | *scii* | vědět | T | *Mi ne scias la respondon.* – „Odpověď neznám.“ |
| 39 | *devi* | muset, mít povinnost | T | *Ni devas iri hejmen.* – „Musíme jít domů.“ |
| 40 | *iri* | jít, jet | I | *Ŝi iras al la lernejo.* – „Chodí do školy.“ |
| 47 | *ŝati* | mít rád/a, cenit si | T | *Mi ŝatas muzikon.* – „Mám rád/a hudbu.“ |
| 50 | *paroli* | mluvit, hovořit | T/I | *Ŝi parolas tri lingvojn.* – „Mluví třemi jazyky.“ |
| 52 | *vidi* | vidět | T | *Mi vidas hundon en la ĝardeno.* – „Vidím na zahradě psa.“ |
| 61 | *veni* | přicházet, přijít | I | *Mia amiko venos morgaŭ.* – „Můj kamarád přijde zítra.“ |
| 67 | *kredi* | věřit | T/I | *Mi kredas vin.* – „Věřím vám.“ |
| 80 | *pensi* | myslet, přemýšlet | T/I | *Mi pensas pri vi.* – „Myslím na vás.“ |
| 83 | *manĝi* | jíst | T | *Ni manĝas pomojn.* – „Jíme jablka.“ |
| 84 | *bezoni* | potřebovat | T | *Mi bezonas helpon.* – „Potřebuji pomoc.“ |
| 97 | *okazi* | dít se, stát se, konat se | I | *Kio okazis?* – „Co se stalo?“ |
| 99 | *trovi* | nacházet, najít | T | *Mi trovis mian ŝlosilon.* – „Našel/a jsem svůj klíč.“ |
| 101 | *doni* | dávat, dát | T | *Li donas floron al ŝi.* – „Dává jí květinu.“ |
| 110 | *helpi* | pomáhat, pomoci | T/I | *Ĉu vi povas helpi min?* – „Můžete mi pomoci?“ |
| 111 | *aĉeti* | kupovat, koupit | T | *Ŝi aĉetis novan libron.* – „Koupila novou knihu.“ |
| 112 | *resti* | zůstávat, zůstat | I | *Mi restas hejme hodiaŭ.* – „Dnes zůstávám doma.“ |
| 120 | *peti* | žádat, prosit | T/I | *Li petis panon.* – „Požádal o chléb.“ |
| 121 | *kompreni* | rozumět, chápat | T | *Mi ne komprenas la demandon.* – „Nerozumím té otázce.“ |
| 124 | *bonvoli* | být tak laskav (*bonvolu* = prosím) | I | *Bonvolu atendi minuton.* – „Počkejte prosím minutku.“ |
| 126 | *labori* | pracovat | I | *Li laboras en banko.* – „Pracuje v bance.“ |
| 129 | *vivi* | žít | I | *La avo ankoraŭ vivas.* – „Dědeček ještě žije.“ |
| 131 | *atendi* | čekat | T | *Mi atendas la buson.* – „Čekám na autobus.“ |
| 135 | *rigardi* | dívat se, podívat se | T | *Ni rigardas filmon.* – „Díváme se na film.“ |
| 136 | *provi* | zkoušet, zkusit | T | *Provu denove!* – „Zkuste to znovu!“ |
| 137 | *lerni* | učit se | T | *Mi lernas Esperanton.* – „Učím se esperanto.“ |
| 140 | *legi* | číst | T | *Ŝi legas gazeton.* – „Čte noviny.“ |
| 144 | *aŭdi* | slyšet | T | *Mi aŭdas muzikon.* – „Slyším hudbu.“ |
| 145 | *ami* | milovat | T | *Li amas sian familion.* – „Miluje svou rodinu.“ |
| 146 | *loĝi* | bydlet | T/I | *Ni loĝas en malgranda urbo.* – „Bydlíme v malém městě.“ |
| 148 | *deziri* | přát si, toužit | T | *Mi deziras al vi feliĉon.* – „Přeji vám štěstí.“ |
| 151 | *senti* | cítit | T | *Li sentis doloron en la piedo.* – „Cítil bolest v noze.“ |
| 160 | *lasi* | nechávat, nechat | T | *Lasu min paroli!* – „Nechte mě mluvit!“ |
| 161 | *koni* | znát (osobu, místo) | T | *Ĉu vi konas tiun viron?* – „Znáte toho muže?“ |
| 163 | *ŝajni* | zdát se | I | *Ŝajnas, ke pluvos.* – „Zdá se, že bude pršet.“ |
| 166 | *uzi* | používat, použít | T | *Mi uzas komputilon.* – „Používám počítač.“ |
| 169 | *preni* | brát, vzít | T | *Li prenis sian ĉapelon.* – „Vzal si klobouk.“ |
| 170 | *opinii* | domnívat se, myslet si | T | *Kion vi opinias pri tio?* – „Co si o tom myslíte?“ |
| 172 | *ludi* | hrát, hrát si | T/I | *La infanoj ludas en la ĝardeno.* – „Děti si hrají na zahradě.“ |
| 177 | *alveni* | dorazit, přijet | I | *La trajno alvenis je la tria.* – „Vlak dorazil ve tři hodiny.“ |
| 179 | *ekzisti* | existovat | I | *Tiu vorto ne ekzistas.* – „To slovo neexistuje.“ |
| 182 | *morti* | umírat, zemřít | I | *La floroj mortis.* – „Květiny zemřely.“ |
| 183 | *skribi* | psát, napsat | T | *Mi skribas leteron.* – „Píšu dopis.“ |
| 186 | *sukcesi* | uspět, podařit se | I | *Mi sukcesis trovi la hotelon.* – „Podařilo se mi najít hotel.“ |
| 188 | *demandi* | ptát se, zeptat se | T | *Li demandis, kie estas la stacidomo.* – „Zeptal se, kde je nádraží.“ |
| 190 | *foriri* | odcházet, odejít | I | *Ŝi foriris sen vorto.* – „Odešla beze slova.“ |
| 191 | *forgesi* | zapomínat, zapomenout | T/I | *Mi forgesis lian nomon.* – „Zapomněl/a jsem jeho jméno.“ |
| 192 | *trinki* | pít | T | *Li trinkas akvon.* – „Pije vodu.“ |
| 194 | *rajti* | smět, mít právo | I | *Ĉu mi rajtas eniri?* – „Smím vstoupit?“ |
| 200 | *aspekti* | vypadat | I | *Ŝi aspektas feliĉa.* – „Vypadá šťastně.“ |
| 203 | *iĝi* | stávat se, stát se | I | *Li iĝis kuracisto.* – „Stal se lékařem.“ |
| 204 | *viziti* | navštěvovat, navštívit | T | *Ni vizitos la avinon dimanĉe.* – „V neděli navštívíme babičku.“ |
| 205 | *kapabli* | být schopen, dokázat | T | *Ŝi kapablas solvi tiun problemon.* – „Dokáže ten problém vyřešit.“ |
| 206 | *perdi* | ztrácet, ztratit | T | *Mi perdis mian ombrelon.* – „Ztratil/a jsem deštník.“ |
| 207 | *ricevi* | dostávat, dostat | T | *Ŝi ricevis leteron de amiko.* – „Dostala dopis od kamaráda.“ |
| 209 | *reveni* | vracet se, vrátit se | I | *Li revenos je la sesa.* – „Vrátí se v šest.“ |
| 212 | *timi* | bát se | T | *La infano timas la hundon.* – „Dítě se bojí psa.“ |
| 215 | *dormi* | spát | I | *La bebo dormas.* – „Miminko spí.“ |
| 219 | *ĉesi* | přestávat, přestat | I | *La pluvo ĉesis.* – „Déšť přestal.“ |
| 220 | *plaĉi* | líbit se | I | *Tiu libro plaĉas al mi.* – „Ta kniha se mi líbí.“ |
| 222 | *esperi* | doufat | T/I | *Mi esperas, ke vi venos.* – „Doufám, že přijdete.“ |
| 224 | *komenci* | začínat, začít (něco) | T | *Ni komencas la lecionon.* – „Začínáme lekci.“ |
| 231 | *renkonti* | potkat, setkat se | T | *Mi renkontis ŝin en la urbo.* – „Potkal/a jsem ji ve městě.“ |
| 236 | *necesi* | být nutné, být potřeba | – | *Ne necesas rapidi.* – „Není třeba spěchat.“ |
| 239 | *serĉi* | hledat | T | *Mi serĉas mian telefonon.* – „Hledám svůj telefon.“ |
| 240 | *studi* | studovat | T | *Ŝi studas medicinon.* – „Studuje medicínu.“ |
| 243 | *meti* | dát někam, položit | T | *Metu la libron sur la tablon.* – „Položte tu knihu na stůl.“ |
| 244 | *montri* | ukazovat, ukázat | T | *Ŝi montris al ni la vojon.* – „Ukázala nám cestu.“ |
| 249 | *memori* | pamatovat si | T/I | *Mi memoras tiun tagon.* – „Pamatuji si ten den.“ |
| 250 | *ebli* | být možné | – | *Ĉu eblas pagi per karto?* – „Dá se platit kartou?“ |
| 258 | *atingi* | dosahovat, dosáhnout | T/I | *Ni atingis la supron de la monto.* – „Dosáhli jsme vrcholu hory.“ |
| 259 | *troviĝi* | nacházet se, být k nalezení | I | *La banko troviĝas apud la stacidomo.* – „Banka se nachází vedle nádraží.“ |
| 260 | *aŭskulti* | poslouchat | T | *Ni aŭskultas radion.* – „Posloucháme rádio.“ |
| 264 | *scipovi* | umět | T | *Ŝi scipovas naĝi.* – „Umí plavat.“ |
| 267 | *decidi* | rozhodovat se, rozhodnout se | T | *Ni decidis resti hejme.* – „Rozhodli jsme se zůstat doma.“ |
| 270 | *eliri* | vycházet, vyjít | T/I | *Li eliris el la ĉambro.* – „Vyšel z pokoje.“ |
| 271 | *respondi* | odpovídat, odpovědět | T/I | *Ŝi respondis al mia letero.* – „Odpověděla na můj dopis.“ |
| 282 | *fariĝi* | stát se (čím), vzniknout | I | *La vetero fariĝis malvarma.* – „Počasí se ochladilo.“ |
| 287 | *sidi* | sedět | I | *La kato sidas sur la seĝo.* – „Kočka sedí na židli.“ |
| 288 | *pagi* | platit, zaplatit | T | *Mi pagis dek eŭrojn.* – „Zaplatil/a jsem deset eur.“ |
| 289 | *eniri* | vcházet, vejít | T/I | *Bonvolu eniri.* – „Vstupte, prosím.“ |
| 291 | *ŝanĝi* | měnit, změnit | T | *Mi ŝanĝis mian opinion.* – „Změnil/a jsem názor.“ |
| 302 | *gravi* | záležet, být důležitý | I | *Tio ne gravas.* – „Na tom nezáleží.“ |
| 308 | *rakonti* | vyprávět | T | *La avino rakontas fabelon.* – „Babička vypráví pohádku.“ |
| 309 | *forlasi* | opouštět, opustit | T | *Li forlasis la urbon.* – „Opustil město.“ |
| 311 | *akcepti* | přijímat, přijmout | T | *Ŝi akceptis la donacon.* – „Přijala dárek.“ |
| 313 | *kanti* | zpívat | T | *Ŝi kantas belan kanton.* – „Zpívá krásnou píseň.“ |
| 314 | *pasigi* | trávit, strávit (čas) | T | *Ni pasigis la feriojn ĉe la maro.* – „Strávili jsme prázdniny u moře.“ |
| 316 | *sendi* | posílat, poslat | T | *Mi sendis mesaĝon al li.* – „Poslal/a jsem mu zprávu.“ |
| 319 | *malfermi* | otevírat, otevřít | T | *Bonvolu malfermi la fenestron.* – „Otevřete prosím okno.“ |
| 320 | *manki* | chybět | I | *Al mi mankas tempo.* – „Chybí mi čas.“ |
| 321 | *naĝi* | plavat | I | *Ni naĝas en la maro.* – „Plaveme v moři.“ |
| 325 | *igi* | činit (jakým), přimět, způsobit | T | *Tio igis ŝin ridi.* – „Rozesmálo ji to.“ |
| 326 | *mortigi* | zabíjet, zabít | T | *La malvarmo mortigis la florojn.* – „Chlad zabil květiny.“ |

Ze 100 sloves je 57 označeno T, 27 I a 14 T/I a pro *necesi* a *ebli* ReVo označení nemá. Tři poznámky k označením:

- **Modální slovesa se počítají jako přechodná.** Po *povi*, *voli* a *devi* je infinitiv přímým předmětem (PMEG) a ReVo to u *devi* uvádí. Ze tří jen *voli* má i předmět v podobě běžného podstatného jména: *Mi volas kafon.*
- **Slovesa s příponou se řídí příponou.** ReVo nemá označení u *troviĝi* a *fariĝi*; uvádíme I, protože sloveso s *-iĝ-* nikdy nemá předmět. *Pasigi*, *igi* a *mortigi* s *-ig-* ho mají vždy.
- **Složeniny se mohou lišit od základu.** *Alveni*, *reveni* a *foriri* jsou *veni* a *iri* s předložkou nebo předponou (viz [předpony](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/predpony/)) a zůstávají nepřechodné. ReVo označuje *eliri* a *eniri* jako T/I, protože místo může být předmětem (*eniri la ĉambron*, příklad z ReVo) nebo stát za předložkou (*eniri en la ĉambron*).

## Dvojice jako komenci a komenciĝi

Čeština zná obojí: některá slovesa fungují s předmětem i bez něj („začít lekci“ – „lekce začala“), jiná si pomáhají slovem „se“ („změnit plán“ – „plán se změnil“). Esperanto to rozděluje vždy: *komenci* má předmět, *komenciĝi* ho nemá. Níže je šest dvojic ze seznamu. Úplné pravidlo s více než 30 dvojicemi je na stránce [-ig- a -iĝ-](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/prechodnost/).

| Dvojice (pořadí) | Změna | Příklad |
|---|---|---|
| *komenci* (224) → *komenciĝi* (534) | T → I | *Ni komencis la lecionon.* – „Začali jsme lekci.“ / *La leciono komenciĝis.* – „Lekce začala.“ |
| *fini* (339) → *finiĝi* (467) | T → I | *Ŝi finis la laboron.* – „Dokončila práci.“ / *La laboro finiĝis.* – „Práce skončila.“ |
| *trovi* (99) → *troviĝi* (259) | T → I | *Mi trovis la libron.* – „Našel/a jsem knihu.“ / *La libro troviĝas sur la breto.* – „Kniha se nachází na polici.“ |
| *fari* (27) → *fariĝi* (282) | T → I | *Mi faris teon.* – „Udělal/a jsem čaj.“ / *La teo fariĝis malvarma.* – „Čaj vychladl.“ |
| *ŝanĝi* (291) → *ŝanĝiĝi* (637) | T → I | *Mi ŝanĝis la planon.* – „Změnil/a jsem plán.“ / *La plano ŝanĝiĝis.* – „Plán se změnil.“ |
| *morti* (182) → *mortigi* (326) | I → T | *La floroj mortis.* – „Květiny zemřely.“ / *La malvarmo mortigis la florojn.* – „Chlad zabil květiny.“ |

Holé *La leciono komencis* je chyba; řekněte *La leciono komenciĝis*. Obě přípony jsou také slovesa: *iĝi* „stát se“ a *igi* „přimět“, například *Tio igis ŝin ridi.* – „Rozesmálo ji to.“

## Esti, havi, povi, voli a devi s infinitivem

Když následuje druhé sloveso, zůstává v infinitivu, bez „to“ a bez předložky.

| Sloveso | S infinitivem | Příklad |
|---|---|---|
| *esti* | Infinitiv může být podmětem | *Paroli Esperanton estas agrable.* – „Mluvit esperantem je příjemné.“ |
| *havi* | Nepoužívá se pro povinnost; „muset“ je *devi* | *Mi devas iri.* – „Musím jít.“ |
| *povi* | Schopnost nebo dovolení | *Ŝi povas legi.* – „Dokáže číst.“ |
| *voli* | Přání | *Mi volas dormi.* – „Chci spát.“ |
| *devi* | Nutnost | *Ni devas atendi.* – „Musíme čekat.“ |

S *povi*, *voli* a *devi* je ten, kdo může, chce nebo musí, zároveň tím, kdo děj provádí (PMEG). Provádí-li děj někdo jiný, použijte větu s *ke*: *Mi volas, ke vi venu.* – „Chci, abyste přišli.“ Mnohá další slovesa z tabulky mají také infinitiv: *ŝati*, *bezoni*, *deziri*, *provi*, *komenci*, *lerni*, *decidi*, *scipovi* a *sukcesi*.

## Slovesa v esperantu a v češtině: na co si dát pozor

Pro Čecha je nejvíc záludností v pádech za slovesem a ve slově „se“, méně ve významech samotných. Rozdíly níže se týkají sloves z tabulky.

| V češtině | V esperantu | Příklad |
|---|---|---|
| Předložka před předmětem: čekat na, dívat se na, žádat o | Bez předložky, hned *-n*: *atendi*, *rigardi*, *peti* | *Mi atendas la buson.* – „Čekám na autobus.“ *Li petis panon.* – „Požádal o chléb.“ |
| Různé pády: potřebovat (4. pád), bát se (2. pád), věřit (3. pád) | Vždy obyčejný akuzativ s *-n*: *bezoni*, *timi*, *kredi* | *Mi bezonas helpon.* – „Potřebuji pomoc.“ *La infano timas la hundon.* – „Dítě se bojí psa.“ |
| 3. pád (komu?): dát komu, poslat komu, líbit se komu, chybět komu | Obvykle *al*, jako český 3. pád: *doni al*, *sendi al*, *plaĉi al*, *manki al*. U *helpi* ReVo uvádí obojí: *helpi iun* i *helpi al iu* | *Al mi mankas tempo.* – „Chybí mi čas.“ |
| „Se“ bez protějšku: bát se, učit se, zdát se, dít se, líbit se | Obyčejná slovesa bez přípony: *timi*, *lerni*, *ŝajni*, *okazi*, *plaĉi*. „Učit někoho“ je samostatné sloveso *instrui* | *Mi lernas Esperanton.* – „Učím se esperanto.“ |
| „Se“ jako změna stavu: nacházet se, končit se, měnit se, stávat se | Přípona *-iĝ-*: *troviĝi*, *finiĝi*, *ŝanĝiĝi*, *iĝi*, *fariĝi* | *La banko troviĝas apud la stacidomo.* – „Banka se nachází vedle nádraží.“ |
| Dokonavý a nedokonavý vid: kupovat – koupit, psát – napsat, jíst – sníst | Jedno sloveso pro obojí: *aĉeti*, *skribi*, *manĝi*; význam plyne z času a souvislosti | *Ŝi aĉetis novan libron.* – „Koupila novou knihu.“ |
| Minulý čas podle rodu: šel – šla – šlo | Beze změny: *iris* pro všechny | *Li iris.* – „Šel.“ *Ŝi iris.* – „Šla.“ |
| Jít, chodit, jet, jezdit | Jedno *iri*; „jet vozidlem“ lze upřesnit slovesem *veturi* | *Ŝi iras al la lernejo.* – „Chodí do školy.“ |
| Moci, umět, smět | *povi* – možnost a dovolení, *scipovi* – „umět“, *kapabli* – „být schopen“, *rajti* – „smět“ | *Ĉu mi rajtas eniri?* – „Smím vstoupit?“ |
| Vědět a znát; „znát odpověď“ | *scii* – fakt, *koni* – osoba nebo místo. „Znát odpověď“ je *scii la respondon* | *Mi ne scias la respondon.* – „Neznám odpověď.“ *Ĉu vi konas tiun viron?* – „Znáte toho muže?“ |
| „Mám jít, mám to udělat“ (povinnost) | *devi*, ne *havi*: *havi* znamená jen „vlastnit“ | *Ni devas atendi.* – „Musíme čekat.“ |
| Vejít, vyjít, odejít, vrátit se | Předpona určuje směr, jako v češtině: *eniri*, *eliri*, *foriri*, *reveni* | *Li eliris el la ĉambro.* – „Vyšel z pokoje.“ |

U „se“ si zapamatujte jedno pravidlo: české „se“ odpovídá esperantskému *-iĝ-* jen tehdy, když podmět sám prochází změnou (*La plano ŝanĝiĝis.* – „Plán se změnil.“). U sloves, která mají „se“ jen z povahy slova, jako „bát se“ nebo „učit se“, přípona nepřibývá. Více o dvojicích najdete na stránce [-ig- a -iĝ-](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/prechodnost/).

## Jak jsme počítali

Počítali jsme 8. října 2026 v našem souboru [esperanto-1000-common-words-cs.csv](/downloads/esperanto-1000-common-words-cs.csv). Vychází z 822 296 vět z Tatoeby s 5 831 657 slovy a každý slovesný tvar se počítá pod infinitivem; metoda je popsána na stránce [nejběžnější slova](https://esperantopedia.org/cs/uceni/1000-slov/).

- **313 z 1 000 položek jsou slovesa** (31,3 %). Jejich hodnoty `per_million` dávají dohromady 175 641 na milion, takže slovesa tvoří **17,6 % všech slov** v korpusu.
- **19 ze 100 nejběžnějších slov jsou slovesa** a 88 z prvních 300.
- **100 nejčastějších sloves** leží na pozicích 3 až 326 seznamu. Jejich hodnoty `per_million` dávají dohromady 141 900, tedy **14,2 % všech slov** a 80,8 % všech výskytů sloves, které seznam pokrývá.
- **Prvních 10, 20 a 50 sloves** tvoří 8,1 %, 9,7 % a 12,1 % všech slov. Samotné *esti* tvoří 4,1 %.

Slovní druhy poznáváme podle koncovek: položka končící na *-i* je sloveso a odvozený tvar se počítá zvlášť, takže *komenci* a *komenciĝi* jsou dvě slovesa. Tatoeba obsahuje krátké, psané, často překládané věty; romány nebo mluvená řeč by daly jiné pořadí, jak ukazuje seznam na stránce [Slovní zásoba](https://esperantopedia.org/cs/uceni/slovni-zasoba/).

## Časté otázky

### Jaká jsou nejčastější slovesa v esperantu?

V našem seznamu je deset nejčastějších sloves *esti*, *povi*, *havi*, *fari*, *diri*, *voli*, *scii*, *devi*, *iri* a *ŝati*. Dohromady tvoří 8,1 % všech slov v korpusu Tatoeby; samotné *esti* tvoří 4,1 %.

### Kolik esperantských sloves je třeba znát?

20 nejčastějších sloves pokrývá 9,7 % všech slov v našem korpusu, 50 nejčastějších 12,1 % a 100 nejčastějších 14,2 %. Každé sloveso má stejné koncovky, takže vás nové sloveso stojí jen jeho kořen. Ostatní slovní druhy najdete v [seznamu 1 000 slov](https://esperantopedia.org/cs/uceni/1000-slov/).

### Existují v esperantu nepravidelná slovesa?

Ne. Všechna slovesa včetně *esti* „být“ používají koncovky *-i*, *-as*, *-is*, *-os*, *-us* a *-u* a tvar se nemění podle osoby ani čísla: *mi iras, ili iras*.

### Jak poznám, zda esperantské sloveso má předmět?

Vyhledejte ho v ReVo, které slovesa označuje jako přechodná, nepřechodná, nebo obojí. Můžete se také zeptat „koho?“ nebo „co?“ za slovesem. Sloveso s *-ig-* má předmět vždy, sloveso s *-iĝ-* nikdy; viz [-ig- a -iĝ-](https://esperantopedia.org/cs/gramatika/prechodnost/).

### Jak se řekne „musím“ v esperantu?

Použijte *devi*: *Mi devas iri.* – „Musím jít.“ Sloveso *havi* znamená „vlastnit“ (*Mi havas libron*) a pro povinnost se nepoužívá; české „mám jít“ se proto překládá slovesem *devi*.

## Zdroje

- Esperantopedia: [1 000 nejběžnějších esperantských slov](/downloads/esperanto-1000-common-words-cs.csv) (CSV, pořadí, slovní druh, český význam, četnost na milion), počítáno 8. října 2026; metoda na [této stránce](https://esperantopedia.org/cs/uceni/1000-slov/)
- [Tatoeba: downloads](https://tatoeba.org/en/downloads) – esperantské věty, staženo 7. října 2026; licence [CC BY 2.0 FR](https://creativecommons.org/licenses/by/2.0/fr/)
- [Reta Vortaro](https://reta-vortaro.de/) (ReVo): [zkratky *tr*, *ntr*, *x*](https://reta-vortaro.de/revo/dok/mallongigoj.html); hesla jako [esti](https://reta-vortaro.de/revo/art/est.html), [povi](https://reta-vortaro.de/revo/art/pov.html), [devi](https://reta-vortaro.de/revo/art/dev.html), [paroli](https://reta-vortaro.de/revo/art/parol.html), [komenci](https://reta-vortaro.de/revo/art/komenc.html) a [troviĝi](https://reta-vortaro.de/revo/art/trov.html), přečteno 8. října 2026
- PMEG: [I-verboj kune kun povi, devi kaj voli](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/i-verboj/aliaj_frazroloj/kun_povi_devi_voli.html), [I-verboj kiel subjekto](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/i-verboj/subjekto.html), [I-verboj kune kun aliaj verboj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/i-verboj/aliaj_frazroloj/kun_aliaj_verboj.html), [IĜ-verboj](https://bertilow.com/pmeg/gramatiko/verboj_frazroloj/igh.html)
- [Wiktionary: Esperanto lemmas](https://en.wiktionary.org/wiki/Category:Esperanto_lemmas) (CC BY-SA 4.0) a [ESPDIC](http://www.denisowski.org/Esperanto/ESPDIC/espdic_readme.html) Paula Denisowského (CC BY 3.0), zdroje anglických významů v seznamu; české významy jsme připravili sami a zkontrolovali je v českých překladech ReVo a v českém [Wikislovníku](https://cs.wiktionary.org/)