Esperantopedia

词典 · 名词

vokativo

vokativo/vo.kaˈti.vo/

官方词根 vokativ-(2. Oficiala Aldono, 1919)

vokativo是世界语的名词,意思是“呼格”。

词义

  1. 呼格

维基词典,CC BY-SA 4.0 · zh.wiktionary.org

世界语释义

  1. En kelkaj lingvoj, kazo indikanta la alparolatan personon
    • [en] la titolo „Dio, benu Usonon!“, […] pro la komo, „Dio” estas interpretenda ne kiel subjekto, sed kiel vokativo, […] (kiel en la rusa formulo Boĵe, carja ĥrani)
    • la ĉeĥa kiel fleksia lingvo uzas 7 deklinaciajn kazojn: 1. nominativo (žena virino) 2. genitivo (ženy de virino) 3. dativo (ženě al virino) 4. akuzativo (ženu virinon) 5. vokativo (ženo! virino!) 6. lokativo (ženě pri virino) 7. instrumentalo (ženou per virino) .

    同义词: vokkazo

Reta Vortaro(ReVo),GPL 2.0 · reta-vortaro.de

发音

IPA
/vo.kaˈti.vo/
音节
vo·ka·TI·vo

词的结构

  1. vokativ词根vokativo
  2. o词尾名词

词形变化

单数复数
主格vokativovokativoj
宾格(-n)vokativonvokativojn

在其他语言中

Englishvocative case, vocative
Españolcaso vocativo, vocativo
Portuguêscaso vocativo, vocativo
Françaisvocatif
DeutschVokativ, Anredefall, fünfter Fall
Italianovocativo
Polskiwołacz
Русскийзвательный падеж
Українськакличний відмінок, клична форма
Nederlandsvocatief, vocativus, vijfde naamval
Češtinapátý pád, vokativ
Slovenčinapiaty pád, vokatív
Magyarmegszólító eset
日本語呼格
Българскивокатив, звателен падеж
Norskvokativ
Ελληνικάκλητική πτώση, κλητική
Catalàvocatiu
עבריתיחסת הקריאה
한국어호격
Беларускаяклічны склон

Reta Vortaro(ReVo),GPL 2.0

发音、结构与词形:Esperantopedia,CC BY-SA 4.0

如果Esperantopedia对你有帮助,欢迎支持本站。