Esperanto vs. ido, volapük, interlingua a další jazyky

Esperanto (1887) je zdaleka nejrozšířenější plánový jazyk. Jeho odhadovaných 60 000 až 2 miliony mluvčích se srovnává s několika sty až několika tisíci u nejbližších soupeřů – ida, interlingua nebo toki pona – a několika desítkami u volapüku a klingonštiny. Má také největší Wikipedii ze všech plánových jazyků (asi 390 000 článků proti asi 65 000 u ida) a jako jediný má zhruba 1 000–2 000 rodilých mluvčích.

Plánové jazyky se dělí do několika skupin: mezinárodní pomocné jazyky určené k dorozumívání mezi národy (volapük, esperanto, ido, interlingua, novial), logické či filozofické jazyky (lojban, toki pona) a fiktivní jazyky vytvořené pro knihy nebo filmy (klingonština). Existují také zónové jazyky pro jednu jazykovou rodinu, například mezislovanština.

#Srovnávací tabulka

Počty mluvčích jsou hrubé odhady z uvedených zdrojů; zřídka se měří a často se o nich vedou spory.

#Čím se esperanto liší od volapüku?

Volapük byl první. Německý kněz Johann Martin Schleyer vydal nástin roku 1879 a knihu roku 1880. Šířil se rychle, měl stovky klubů a do roku 1889 tři mezinárodní kongresy, poslední v Paříži. Příznivci tvrdili, že mají blízko k milionu stoupenců.

Zanikl téměř stejně rychle. Schleyer upravoval kořeny, až byly těžko k poznání (vol „svět“ + pük „řeč“), gramatika měla mnoho tvarů a bránil se změnám od jiných. Když roku 1887 esperanto vyšlo, mnoho volapükistických klubů přešlo – norimberský roku 1888. Stabilita esperanta vzešla z opačného přístupu: Zamenhof se vzdal osobní kontroly a komunita ustálila jádro ve Fundamentu z roku 1905. Viz dějiny esperanta.

#Čím se esperanto liší od ida?

Ido („potomek“ v esperantu) je reformované esperanto, které roku 1907 v Paříži představil výbor Delegace pro přijetí mezinárodního pomocného jazyka. Jeho autor, který se podepisoval „Ido“, byl roku 1908 prozrazen jako Louis de Beaufront, dosud přední esperantista; pozdější historici v něm vidí hlavně dílo filozofa Louise Couturata, který byl také jeho hlavním propagátorem.

Mnoho z těchto změn navrhl už Zamenhof v hlasování o reformě roku 1894, které mluvčí esperanta zamítli. Ido vzalo esperantskému hnutí některé vůdce, ale většina řadových mluvčích zůstala a ido zůstalo malé. Celé dějiny, podrobnější srovnání gramatiky a počty mluvčích najdete na stránce esperanto vs. ido.

#Čím se esperanto liší od jazyka interlingua?

Interlingua, vydaná roku 1951 Mezinárodní asociací pro pomocný jazyk (IALA) pod vedením Alexandra Godea, jde jiným směrem. Namísto pravidelného vymyšleného systému přebírá mezinárodní slova společná svým kontrolním jazykům – hlavně angličtině, francouzštině, italštině a španělštině–portugalštině, s němčinou a ruštinou jako druhotnými vzory – v jejich přirozených podobách. Pro mluvčí románského jazyka bývá interlingua srozumitelná na první pohled.

Cena za to: interlingua se Evropanům snadno čte, ale hůře se správně mluví, protože si ponechává nepravidelnosti ze zdrojových jazyků. Esperanto je na první pohled méně známé, ale zcela pravidelné, a proto se snáze tvoří.

#A co klingonština, lojban a toki pona?

Tyto jazyky nebyly navrženy pro světovou komunikaci:

• Klingonštinu vytvořil lingvista Marc Okrand pro film Star Trek III (1984) a popsal ji v The Klingon Dictionary (1985). Zněním i gramatikou je záměrně cizí. Plynule jí mluví jen několik desítek lidí, ačkoli mnoho fanoušků zná fráze.
• Lojban, vyvíjený od roku 1987 skupinou Logical Language Group z loglanu Jamese Cooka Browna, usiluje o gramatiku bez dvojznačnosti, založenou na predikátové logice.
• Toki pona, kterou vytvořila kanadská lingvistka Sonja Lang (poprvé na internetu 2001, kniha 2014), má jen asi 120–137 základních slov a složité myšlenky vyjadřuje spojováním jednoduchých. V roce 2022 dostala kód ISO tok.

#A co mezislovanština?

Mezislovanština (Medžuslovjansky) je zónový jazyk, jemuž mají rozumět mluvčí všech slovanských jazyků bez studia. Vyrostla z projektů zahájených roku 2006 a sloučených roku 2011, které vedli Jan van Steenbergen a Vojtěch Merunka, a roku 2024 dostala kód ISO isv. Na rozdíl od esperanta necílí na celý svět. Vojtěch Merunka je český informatik a vysokoškolský profesor; u vzniku jazyka tedy stojí i Čech.

#Proč esperanto uspělo tam, kde jiné ne?

Badatelé obvykle poukazují na kombinaci činitelů:

1. Stabilita. Fundamento z roku 1905 ustálilo jádro, takže se studenti nesetkávali s jazykem, který se jim pod rukama mění – na rozdíl od volapüku nebo ida, jejichž tvůrci stále něco upravovali.
2. Vlastnictví komunity. Zamenhof se vzdal osobních práv k jazyku a nechal mluvčí, ať jej rozvíjejí.
3. Naučitelnost. Pravidelná gramatika, fonetický pravopis a produktivní tvoření slov umožňují dojít rychle k opravdové konverzaci.
4. Kultura a instituce. Kongresy od roku 1905, Universala Esperanto-Asocio, původní literatura a později rodilí mluvčí vytvořili živou komunitu, nejen projekt.

Kritici odpovídají, že úspěch esperanta je relativní: zůstává malým jazykem bez oficiálního postavení. Viz kritika esperanta.

#Časté otázky

#Který plánový jazyk je nejrozšířenější?

Esperanto. Odhadovaný počet jeho mluvčích se pohybuje od 60 000 do 2 milionů, tedy mnohem více než u kteréhokoli jiného plánového jazyka; další největší komunity mají stovky nebo nízké tisíce lidí.

#Je ido lepší než esperanto?

Ido odstranilo esperantská písmena s diakritikou, shodu přídavných jmen a většinu užití akuzativu, což někteří považují za jednodušší. Má ale mnohem méně mluvčích, knih a akcí, takže pro praktické použití je esperanto silnější volbou.

#Je klingonština populárnější než esperanto?

Ne. Klingonština je slavná díky Star Treku a asi 250 000 uživatelů Facebooku kdysi tvrdilo, že jí mluví, ale plynule jich ovládá jen několik desítek. Esperanto má desítky tisíc aktivních mluvčích a vlastní rodilé mluvčí.

#Který plánový jazyk se nejsnáze učí?

Toki pona má nejmenší slovní zásobu, ale nelze v ní vyjadřovat věci přesně. Mezi jazyky vytvořenými pro plnohodnotné dorozumívání se esperanto a interlingua obecně pokládají za nejsnazší pro mluvčí evropských jazyků.

#Nahradilo esperanto volapük?

Z velké části ano. Volapük vrcholil koncem 80. let 19. století a mnoho jeho klubů a příznivců, počínaje Norimberkem roku 1888, přešlo k esperantu.

#Zdroje

• Wikipedie, Volapük, Ido, Interlingua, Novial, Lojban, Toki pona, Mezislovanština a Vojtěch Merunka
• Wikipedia, Volapük, Ido, Interlingue, Novial, Interlingua, Lojban, Klingon language, Toki Pona, Interslavic
• Wikipedia (de), Volapük, Ido, Interlingua, Klingonische Sprache, Toki Pona; Wikipedia (pl), Volapük, Interlingua
• SIL International, stránky kódů ISO 639-3: epo, vol, ido, ina, jbo, tlh, tok, isv
• Statistiky stránek Wikimedia pro každé vydání Wikipedie (staženo 7. října 2026; interlingua znovu ověřena 11. října 2026)
• Wikipedia, Comparison between Esperanto and Ido a 1894 Esperanto reform project
• Radio Prague International, Vojtěch Merunka – Developer of Interslavic language spoken in The Painted Bird
• Amri Wandel, „How many people speak Esperanto?“, 2015 (údaj o klingonštině na Facebooku)