Gramatika
Tabulková slova v esperantu: tabulka všech 45 slov
Čtrnáct dílků vytvoří čtyřicet pět slov: naučte se tabulku jednou a každé slovo si odvodíte.
Tabulková slova (též korelativy nebo souvztažná slova) jsou základní tázací a odpovědní slova, například kiu – „kdo“, tie – „tam“ a neniam – „nikdy“. Je jich 45 a každé spojuje jeden z 5 začátků s jednou z 9 koncovek, takže ze 14 dílků vznikne všech 45 slov. Esperantisté jim říkají tabelvortoj – „tabulková slova“ a všechna jsou ve Fundamentu z roku 1905.
Čeština má podobné řady: „kdo – ten – někdo – každý – nikdo“, „kde – tam – někde – všude – nikde“, „kdy – tehdy – někdy – vždy – nikdy“. Esperanto tuto myšlenku dotáhlo do pravidelné tabulky, kterou se naučíte jednou provždy.
Tabulka tabulkových slov
Sloupce jsou začátky, řádky koncovky.
ki- + -o = kio
| Koncovka | ki- (otázka) | ti- (ukazování) | i- (nějaký) | ĉi- (každý) | neni- (žádný) |
|---|---|---|---|---|---|
| -o věc | kio – co | tio – to | io – něco | ĉio – všechno | nenio – nic |
| -u osoba, jedinec | kiu – kdo, který | tiu – ten | iu – někdo, některý | ĉiu – každý | neniu – nikdo, žádný |
| -a druh, vlastnost | kia – jaký | tia – takový | ia – nějaký | ĉia – každého druhu | nenia – žádného druhu |
| -e místo | kie – kde | tie – tam | ie – někde | ĉie – všude | nenie – nikde |
| -el způsob, míra | kiel – jak, jako | tiel – tak | iel – nějak | ĉiel – všemi způsoby | neniel – nijak |
| -am čas | kiam – kdy | tiam – tehdy | iam – někdy | ĉiam – vždy | neniam – nikdy |
| -om množství | kiom – kolik | tiom – tolik | iom – trochu, nějaké množství | ĉiom – všechno, celé množství | neniom – ani trochu |
| -al důvod | kial – proč | tial – proto | ial – z nějakého důvodu | ĉial – ze všech důvodů | nenial – z žádného důvodu |
| -es vlastník | kies – čí | ties – toho | ies – něčí | ĉies – každého | nenies – ničí |
Jak si je zapamatovat
Učte se 14 dílků, ne 45 slov. Pak každé tabulkové slovo čtěte jako „začátek + koncovka“: neni- „žádný“ + -am „čas“ = neniam – „nikdy“.
Začátky odpovídají českým řadám:
- ki- se ptá nebo spojuje, jako české „kdo, kde, kdy“: kio – „co“, kie – „kde“, kiam – „kdy“.
- ti- ukazuje, jako české „ten, tam, tehdy“: tio – „to“, tie – „tam“, tiam – „tehdy“.
- i- je neurčité jako české „ně-“ (někdo, někde, někdy), ĉi- zahrnuje vše jako „vše-“ a „každ-“ (všude, každý) a neni- zapírá jako české „ni-“ (nikdo, nikde, nikdy).
Koncovky jsou těžší část. Pomáhá několik pomůcek (jsou to triky, ne etymologie):
- -e pro místo: české „kde“ také končí na e.
- -es pro vlastníka: kies – „čí“.
- -al pro důvod: kial – „proč“.
- -u je pro osobu nebo jednotlivou věc, -o pro věc obecně.
Procvičujte po jednom řádku napříč všemi pěti sloupci: kiam? – tiam – iam – ĉiam – neniam. Otázka a odpověď často tvoří dvojice: Kie? – Tie. („Kde?“ – „Tam.“) Kiam? – Tiam. („Kdy?“ – „Tehdy.“)
Kiu, nebo kio, ĉiu, nebo ĉiuj
Kiu se ptá na osobu nebo jednu položku ze skupiny a může stát před podstatným jménem: kiu libro – „která kniha“, tiu domo – „ten dům“. Kio se ptá na věc obecně a stojí samostatně:
- Kio estas tio? – „Co je to?“
- Kiu estas tiu? – „Kdo je to?“
Ĉiu znamená „každý“ a je v jednotném čísle; ĉiuj znamená „všichni“ a je v množném:
- Ĉiu infano ludas. – „Každé dítě si hraje.“
- Ĉiuj infanoj ludas. – „Všechny děti si hrají.“
Přidání -n a -j
Koncovky přijímají jen některá tabulková slova. Slova na -u a -a se shodují se svým podstatným jménem stejně jako přídavná jména. Slova na -e, -el, -am, -om a -al fungují jako příslovce a zůstávají beze změny, kromě slov na -e, která berou -n pro směr.
| Skupina | -j (množné) | -n | Příklady |
|---|---|---|---|
| -u | ano | ano | kiuj, kiun, tiujn, ĉiujn |
| -a | ano | ano | kiaj, tian, tiajn |
| -o | normálně ne | ano | kion, tion, nenion |
| -e | ne | jen směr | kien, tien, ĉien, nenien |
| -el, -am, -om, -al, -es | ne | ne | kiel, kiam, kiom, kial, kies |
- Kiun vi vidis? – „Koho jsi viděl/a?“
- Mi aĉetis tiujn librojn. – „Koupil/a jsem ty knihy.“
- Kion vi diris? – „Co jsi řekl/a?“
- Kien vi iras? – „Kam jdeš?“ Porovnejte Kie vi estas? – „Kde jsi?“
- Mi vidis neniun. – „Nikoho jsem neviděl/a.“
Pravidla pro -n jsou stejná jako všude jinde: viz akuzativ.
Ĉi tiu a tiu ĉi: „tento“
Slova s ti- jsou k vzdálenosti neutrální, takže tiu může znamenat „tento“ i „tamten“. Přidáním ĉi se vyjádří blízkost: ĉi tiu nebo tiu ĉi – „tenhle (zde)“, ĉi tie nebo tie ĉi – „tady“. Obě pořadí znamenají totéž. Česky k tomu máme „tenhle“ a „tamten“, esperanto vystačí s jediným ĉi.
Pište je jako dvě slova, bez spojovníku. Spojovník se objevuje jen ve slovech z nich utvořených: ĉi-jare – „letos“, ĉi-nokte – „dnes v noci“.
Ajn: „-koli“
Ajn za tabulkovým slovem znamená „-koli“ nebo „vůbec jakýkoli“: kiu ajn – „kdokoli“, kio ajn – „cokoli“, kie ajn – „kdekoli“, iam ajn – „kdykoli“. Česká přípona „-koli“ je tomu nápadně podobná. Ajn stojí vždy hned za tabulkovým slovem. Nenion ajn znamená „vůbec nic“.
Tabulková slova, která spojují věty
Slova na ki- také uvozují vztažné věty a nepřímé otázky, jako české „kdo“, „který“ a „kde“:
- La viro, kiu venis, estas mia patro. – „Muž, který přišel, je můj otec.“
- La libro, kiun mi legas, estas bona. – „Kniha, kterou čtu, je dobrá.“
- Mi faris tion, kion vi petis. – „Udělal/a jsem to, o co jsi mě požádal/a.“
- Mi ne scias, kie li loĝas. – „Nevím, kde bydlí.“
Pro množství něčeho přidejte da: Kiom da mono vi havas? – „Kolik peněz máš?“ Otázky se slovy na ki- jsou probrány v části o otázkách a záporu.
Příklady ve větách
- Kiu estas tiu viro? – „Kdo je ten muž?“
- Kio estas en la skatolo? – „Co je v krabici?“
- Kian veteron vi havas tie? – „Jaké tam máš počasí?“
- Ĉiu infano ricevis donacon. – „Každé dítě dostalo dárek.“
- Ĉiuj ĝojis pri la neĝo. – „Všichni se radovali ze sněhu.“
- Iu frapas ĉe la pordo. – „Někdo klepe na dveře.“
- Mi serĉis la ŝlosilon ĉie, sed trovis ĝin nenie. – „Hledal jsem klíč všude, ale nikde jsem ho nenašel.“
- Kiam vi alvenos, telefonu al mi. – „Až dorazíš, zavolej mi.“
- Ĉi tiu domo estas pli granda ol tiu. – „Tento dům je větší než tamten.“
- Prenu kiun ajn libron vi volas. – „Vezmi si kteroukoli knihu, kterou chceš.“
Časté otázky
Kolik tabulkových slov má esperanto?
Je jich 45: pět začátků (ki-, ti-, i-, ĉi-, neni-) krát devět koncovek (-o, -u, -a, -e, -el, -am, -om, -al, -es). Tvary jako aliu se začátkem ali- „jiný“ jsou neoficiální a PMEG je nedoporučuje.
Jaký je rozdíl mezi kiu a kio?
Kiu je pro osoby a pro jednu položku z několika („kdo“, „který“) a může stát před podstatným jménem. Kio je pro věci obecně („co“) a stojí samostatně.
Je to ĉi tiu, nebo tiu ĉi?
Obojí je správně a znamená totéž: „tento“. Ĉi může stát před tabulkovým slovem i za ním.
Berou tabulková slova -n?
Ta na -u, -a a -o ho berou jako předmět: kiun, tian, tion. Ta na -e ho berou jen pro směr: tien. Ostatní se nikdy nemění.
Proč se jim říká korelativy?
Protože tvoří odpovídající si sady: ke každému tázacímu slovu patří ukazovací, neurčité, úhrnné a záporné protějšky. Esperantsky se jim říká tabelvortoj, podle tabulky, v níž se obvykle učí.
Zdroje
- PMEG: Tabelvortoj – bazaj reguloj, Postpartoj kaj finaĵoj, ALI-vortoj
- PMEG: Ĉi, Ajn, N por direkto
- Fundamento de Esperanto – Akademio de Esperanto
- Esperanto vocabulary – Wikipedie (anglicky)
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.