Tabulková slova v esperantu: tabulka všech 45 slov

Tabulková slova (též korelativy nebo souvztažná slova) jsou základní tázací a odpovědní slova, například kiu – „kdo“, tie – „tam“ a neniam – „nikdy“. Je jich 45 a každé spojuje jeden z 5 začátků s jednou z 9 koncovek, takže ze 14 dílků vznikne všech 45 slov. Esperantisté jim říkají tabelvortoj – „tabulková slova“ a všechna jsou ve Fundamentu z roku 1905.

Čeština má podobné řady: „kdo – ten – někdo – každý – nikdo“, „kde – tam – někde – všude – nikde“, „kdy – tehdy – někdy – vždy – nikdy“. Esperanto tuto myšlenku dotáhlo do pravidelné tabulky, kterou se naučíte jednou provždy.

#Tabulka tabulkových slov

Sloupce jsou začátky, řádky koncovky.

ki- + -o = kio

Koncovka	ki- (otázka)	ti- (ukazování)	i- (nějaký)	ĉi- (každý)	neni- (žádný)
-o věc	kio – co	tio – to	io – něco	ĉio – všechno	nenio – nic
-u osoba, jedinec	kiu – kdo, který	tiu – ten	iu – někdo, některý	ĉiu – každý	neniu – nikdo, žádný
-a druh, vlastnost	kia – jaký	tia – takový	ia – nějaký	ĉia – každého druhu	nenia – žádného druhu
-e místo	kie – kde	tie – tam	ie – někde	ĉie – všude	nenie – nikde
-el způsob, míra	kiel – jak, jako	tiel – tak	iel – nějak	ĉiel – všemi způsoby	neniel – nijak
-am čas	kiam – kdy	tiam – tehdy	iam – někdy	ĉiam – vždy	neniam – nikdy
-om množství	kiom – kolik	tiom – tolik	iom – trochu, nějaké množství	ĉiom – všechno, celé množství	neniom – ani trochu
-al důvod	kial – proč	tial – proto	ial – z nějakého důvodu	ĉial – ze všech důvodů	nenial – z žádného důvodu
-es vlastník	kies – čí	ties – toho	ies – něčí	ĉies – každého	nenies – ničí

#Jak si je zapamatovat

Učte se 14 dílků, ne 45 slov. Pak každé tabulkové slovo čtěte jako „začátek + koncovka“: neni- „žádný“ + -am „čas“ = neniam – „nikdy“.

Začátky odpovídají českým řadám:

• ki- se ptá nebo spojuje, jako české „kdo, kde, kdy“: kio – „co“, kie – „kde“, kiam – „kdy“.
• ti- ukazuje, jako české „ten, tam, tehdy“: tio – „to“, tie – „tam“, tiam – „tehdy“.
• i- je neurčité jako české „ně-“ (někdo, někde, někdy), ĉi- zahrnuje vše jako „vše-“ a „každ-“ (všude, každý) a neni- zapírá jako české „ni-“ (nikdo, nikde, nikdy).

Koncovky jsou těžší část. Pomáhá několik pomůcek (jsou to triky, ne etymologie):

• -e pro místo: české „kde“ také končí na e.
• -es pro vlastníka: kies – „čí“.
• -al pro důvod: kial – „proč“.
• -u je pro osobu nebo jednotlivou věc, -o pro věc obecně.

Procvičujte po jednom řádku napříč všemi pěti sloupci: kiam? – tiam – iam – ĉiam – neniam. Otázka a odpověď často tvoří dvojice: Kie? – Tie. („Kde?“ – „Tam.“) Kiam? – Tiam. („Kdy?“ – „Tehdy.“)

#Kiu, nebo kio, ĉiu, nebo ĉiuj

Kiu se ptá na osobu nebo jednu položku ze skupiny a může stát před podstatným jménem: kiu libro – „která kniha“, tiu domo – „ten dům“. Kio se ptá na věc obecně a stojí samostatně:

• Kio estas tio? – „Co je to?“
• Kiu estas tiu? – „Kdo je to?“

Ĉiu znamená „každý“ a je v jednotném čísle; ĉiuj znamená „všichni“ a je v množném:

• Ĉiu infano ludas. – „Každé dítě si hraje.“
• Ĉiuj infanoj ludas. – „Všechny děti si hrají.“

#Přidání -n a -j

Koncovky přijímají jen některá tabulková slova. Slova na -u a -a se shodují se svým podstatným jménem stejně jako přídavná jména. Slova na -e, -el, -am, -om a -al fungují jako příslovce a zůstávají beze změny, kromě slov na -e, která berou -n pro směr.

• Kiun vi vidis? – „Koho jsi viděl/a?“
• Mi aĉetis tiujn librojn. – „Koupil/a jsem ty knihy.“
• Kion vi diris? – „Co jsi řekl/a?“
• Kien vi iras? – „Kam jdeš?“ Porovnejte Kie vi estas? – „Kde jsi?“
• Mi vidis neniun. – „Nikoho jsem neviděl/a.“

Pravidla pro -n jsou stejná jako všude jinde: viz akuzativ.

#Ĉi tiu a tiu ĉi: „tento“

Slova s ti- jsou k vzdálenosti neutrální, takže tiu může znamenat „tento“ i „tamten“. Přidáním ĉi se vyjádří blízkost: ĉi tiu nebo tiu ĉi – „tenhle (zde)“, ĉi tie nebo tie ĉi – „tady“. Obě pořadí znamenají totéž. Česky k tomu máme „tenhle“ a „tamten“, esperanto vystačí s jediným ĉi.

Pište je jako dvě slova, bez spojovníku. Spojovník se objevuje jen ve slovech z nich utvořených: ĉi-jare – „letos“, ĉi-nokte – „dnes v noci“.

#Ajn: „-koli“

Ajn za tabulkovým slovem znamená „-koli“ nebo „vůbec jakýkoli“: kiu ajn – „kdokoli“, kio ajn – „cokoli“, kie ajn – „kdekoli“, iam ajn – „kdykoli“. Česká přípona „-koli“ je tomu nápadně podobná. Ajn stojí vždy hned za tabulkovým slovem. Nenion ajn znamená „vůbec nic“.

#Tabulková slova, která spojují věty

Slova na ki- také uvozují vztažné věty a nepřímé otázky, jako české „kdo“, „který“ a „kde“:

• La viro, kiu venis, estas mia patro. – „Muž, který přišel, je můj otec.“
• La libro, kiun mi legas, estas bona. – „Kniha, kterou čtu, je dobrá.“
• Mi faris tion, kion vi petis. – „Udělal/a jsem to, o co jsi mě požádal/a.“
• Mi ne scias, kie li loĝas. – „Nevím, kde bydlí.“

Pro množství něčeho přidejte da: Kiom da mono vi havas? – „Kolik peněz máš?“ Otázky se slovy na ki- jsou probrány v části o otázkách a záporu.

#Příklady ve větách

• Kiu estas tiu viro? – „Kdo je ten muž?“
• Kio estas en la skatolo? – „Co je v krabici?“
• Kian veteron vi havas tie? – „Jaké tam máš počasí?“
• Ĉiu infano ricevis donacon. – „Každé dítě dostalo dárek.“
• Ĉiuj ĝojis pri la neĝo. – „Všichni se radovali ze sněhu.“
• Iu frapas ĉe la pordo. – „Někdo klepe na dveře.“
• Mi serĉis la ŝlosilon ĉie, sed trovis ĝin nenie. – „Hledal jsem klíč všude, ale nikde jsem ho nenašel.“
• Kiam vi alvenos, telefonu al mi. – „Až dorazíš, zavolej mi.“
• Ĉi tiu domo estas pli granda ol tiu. – „Tento dům je větší než tamten.“
• Prenu kiun ajn libron vi volas. – „Vezmi si kteroukoli knihu, kterou chceš.“

#Časté otázky

#Kolik tabulkových slov má esperanto?

Je jich 45: pět začátků (ki-, ti-, i-, ĉi-, neni-) krát devět koncovek (-o, -u, -a, -e, -el, -am, -om, -al, -es). Tvary jako aliu se začátkem ali- „jiný“ jsou neoficiální a PMEG je nedoporučuje.

#Jaký je rozdíl mezi kiu a kio?

Kiu je pro osoby a pro jednu položku z několika („kdo“, „který“) a může stát před podstatným jménem. Kio je pro věci obecně („co“) a stojí samostatně.

#Je to ĉi tiu, nebo tiu ĉi?

Obojí je správně a znamená totéž: „tento“. Ĉi může stát před tabulkovým slovem i za ním.

#Berou tabulková slova -n?

Ta na -u, -a a -o ho berou jako předmět: kiun, tian, tion. Ta na -e ho berou jen pro směr: tien. Ostatní se nikdy nemění.

#Proč se jim říká korelativy?

Protože tvoří odpovídající si sady: ke každému tázacímu slovu patří ukazovací, neurčité, úhrnné a záporné protějšky. Esperantsky se jim říká tabelvortoj, podle tabulky, v níž se obvykle učí.

#Zdroje

• PMEG: Tabelvortoj – bazaj reguloj, Postpartoj kaj finaĵoj, ALI-vortoj
• PMEG: Ĉi, Ajn, N por direkto
• Fundamento de Esperanto – Akademio de Esperanto
• Esperanto vocabulary – Wikipedie (anglicky)