Esperantopedia

Gramatika

Otázky a zápor v esperantu: ĉu, slova na ki-, ne

Žádná pomocná slovesa, žádná změna slovosledu: dejte před větu ĉu a je z ní otázka.

Aktualizováno: 4 min čtení

Esperanto změní oznamovací větu v otázku ano/ne tím, že na začátek dá ĉu: Vi parolas Esperanton → Ĉu vi parolas Esperanton? – „Mluvíte esperantem?“ Ostatní otázky začínají slovem na ki-, například kio „co“ nebo kie „kde“. Pro zápor dejte ne před slovo, které popíráte, nebo použijte slovo na neni-. V jedné větě stačí jeden zápor (pravidlo 12 ze 16 pravidel).

Otázky ano/ne s ĉu

Ĉu obvykle stojí na začátku otázky (PMEG). Zbytek věty se nemění: není žádné „do“ a sloveso se nepřesouvá. Čeština se při tom spoléhá hlavně na intonaci („Rozumíš mi?“); esperanto má slovo ĉu, které otázku pozná i v psaném textu.

  • Ĉu vi komprenas min? – „Rozumíte mi?“
  • Ĉu vi estas kanadano? – „Jste Kanaďan?“
  • Ĉu vi volas kafon aŭ teon? – „Chcete kávu, nebo čaj?“

Ĉu může stát i na konci po čárce: Vi estas usonano, ĉu? Chcete-li se ujistit, dodejte ĉu ne?: Vi restos hejme, ĉu ne? – „Zůstanete doma, že?“ (PMEG).

V nepřímých otázkách znamená ĉu „zda, jestli“: Mi ne scias, ĉu li venos – „Nevím, jestli přijde“.

Otázky se slovy na ki-

Otázky na podrobnosti začínají slovem na ki- z tabulky tabulkových slov.

SlovoVýznamPříkladPřeklad
kiocoKio estas tio?„Co je to?“
kiukdo, kterýKiu vi estas?„Kdo jste?“
kiajakýKia estas la vetero?„Jaké je počasí?“
kiekdeKie vi loĝas?„Kde bydlíte?“
kienkamKien vi iras?„Kam jdete?“
kiamkdyKiam vi venos?„Kdy přijdete?“
kialpročKial vi ridas?„Proč se smějete?“
kieljakKiel vi fartas?„Jak se máte?“
kiomkolikKiom ĝi kostas?„Kolik to stojí?“
kiesčíKies libro estas tio?„Čí je to kniha?“
kiomakolikátýKioma horo estas?„Kolik je hodin?“ (viz číslovky)

Je-li tázací slovo předmětem, dostane akuzativ -n: Kion vi volas? – „Co chcete?“; Kiun vi vidis? – „Koho jste viděl/a?“.

Slova na ki- obvykle stojí na začátku, ale pro důraz jsou možná i jiná pořadí (Wikipedia; viz slovosled). Tatáž slova uvozují i vztažné věty: la viro, kiu venis – „muž, který přišel“. Česká tázací slova „kdo, co, kde, kdy, proč, jak, kolik, čí“ lze přiřadit téměř jedno k jednomu; kiu navíc pokrývá české „kdo“ i „který“.

Otázku lze položit i samou intonací, bez ĉu (PMEG). V psaném textu je otázka díky ĉu jasná.

Zápor se slovem ne

Ne stojí hned před slovem, které popírá (PMEG). Před slovesem popírá celou větu:

  • Mi ne dormas. – „Nespím.“
  • Ne mi faris tion. – „To jsem neudělal/a já.“
  • Ni faris la kontrakton ne skribe, sed parole. – „Smlouvu jsme uzavřeli ne písemně, ale ústně.“

Česká záporná předpona „ne-“ se píše dohromady se slovesem („nespím“), kdežto esperantské ne je samostatné slovo: Mi ne dormas, nikoli Mi nedormas.

Nek … nek znamená „ani … ani“: Mi volas nek kafon, nek teon – „Nechci ani kávu, ani čaj“. Po záporu nek přidává „a ani“: Mi ne renkontis lin, nek lian fraton – „Nepotkal/a jsem ho, ani jeho bratra“.

Slova na neni-

Řada neni- mezi tabulkovými slovy obsahuje slova, která popírají sama, ať stojí kdekoli.

SlovoVýznamPříkladPřeklad
neniunikdo; žádnýNeniu venis.„Nikdo nepřišel.“
nenionicMi vidis nenion.„Nic jsem neviděl/a.“
nenienikdeĜi estas nenie.„Nikde to není.“
neniamnikdyMi neniam fumis.„Nikdy jsem nekouřil/a.“
nenielnijakMi neniel povas helpi.„Nijak nemohu pomoci.“
nenialz žádného důvoduLi nenial koleris.„Rozzlobil se bez jakéhokoli důvodu.“
neniažádný (druh)Mi havas nenian ideon.„Nemám nejmenší tušení.“
neniesničíĜi estas nenies.„Je to ničí.“
neniomnic, ani trochuRestas neniom.„Nezbývá ani trochu.“

Žádný dvojitý zápor

Pravidlo 12 ve Fundamentu: „Je-li ve větě jeden zápor, druhý není přípustný.“ Tedy Mi vidis neniun znamená „Nikoho jsem neviděl/a“, bez ne před slovesem.

Dva zápory se ruší. Mi ne amas neniun znamená „Není pravda, že nemiluji nikoho“ – tedy někoho miluji (PMEG).

Tohle je největší past pro mluvčí češtiny. Čeština dvojitý, ba i trojitý zápor „vyžaduje“: „Nikdo nepřišel“, „Nic nevidím“, „Nikdy jsem nekouřil“. Esperantsky se každá z těchto vět zapíše jediným záporem: Neniu venis, Mi vidas nenion, Mi neniam fumis. Napíšete-li z návyku Neniu ne venis, řeknete vlastně „Není pravda, že nikdo nepřišel“, tedy „někdo přišel“. Podobně je tomu v polštině, ruštině, španělštině a dalších jazycích, kde je dvojitý zápor běžný.

Opakování téhož záporného slova jen zesiluje: Neniam, neniam, neniam li revenos – „Nikdy, nikdy, nikdy se nevrátí“ (PMEG).

Odpovídání jes a ne

Jes znamená „ano“ a ne „ne“. Tvoří i krátké odpovědi: Ĉu vi komprenas? – Jes, mi komprenas. / Ne, mi ne komprenas. – „Rozumíte? – Ano, rozumím. / Ne, nerozumím.“

Záporné otázky jsou záludné. U Ĉu vi ne volas kafon? – „Nechcete kávu?“ PMEG popisuje dva používané systémy:

Odpověď„Západní“ systém„Východní“ systém
Jes!„Ano, kávu chci.“„Správně, nechci žádnou.“
Ne!„Ne, nechci žádnou.“„Ne, kávu chci.“

Oba se vyskytují v praxi. Nejbezpečnější je odpovědět celou větou: Jes, mi volas nebo Ne, mi ne volas. Další každodenní fráze najdete v základních frázích.

Příklady ve větách

  • Ĉu vi jam manĝis? – „Už jsi jedl?“
  • Ĉu ni iru al la kinejo aŭ restu hejme? – „Půjdeme do kina, nebo zůstaneme doma?“
  • Kun kiu vi parolis? – „S kým jsi mluvil?“
  • Pri kio vi pensas? – „Na co myslíš?“
  • Kiom da gefratoj vi havas? – „Kolik máš sourozenců?“
  • Kial vi ne venis hieraŭ? – „Proč jsi včera nepřišel?“
  • Mi neniam estis en Japanio. – „V Japonsku jsem nikdy nebyl.“
  • Neniu el ni scias la respondon. – „Nikdo z nás odpověď nezná.“
  • Mi tute ne scias, kie li estas. – „Vůbec nevím, kde je.“

Časté otázky

Jak se v esperantu řekne ano a ne?

„Ano“ je jes a „ne“ je ne. Ne znamená i „nikoli“: Ne, mi ne scias – „Ne, nevím“.

Mění se v esperantských otázkách slovosled?

Ne. Dejte ĉu před oznamovací větu pro otázku ano/ne, nebo začněte slovem na ki-. Pomocné sloveso jako anglické „do“ neexistuje.

Je v esperantu dovolený dvojitý zápor?

Ne. V jedné větě stačí jeden zápor a dva se ruší: Mi ne vidis neniun znamená „Někoho jsem viděl/a“. Je to opak češtiny, kde je dvojitý zápor povinný: české „Nikoho jsem neviděl“ je esperantsky Mi vidis neniun.

Jak odpovědět na zápornou otázku v esperantu?

Mluvčí používají dva různé systémy pro jes a ne, proto je nejjasnější celá věta: Jes, mi volas – „Ano, chci to“.

Jaký je rozdíl mezi ĉu a kiu?

Ĉu se ptá, zda je něco pravda, a očekává jes nebo ne. Kiu znamená „kdo“ nebo „který“: Kiu venis? – „Kdo přišel?“.

Zdroje

Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.