Esperantské kartičky: 1 000 nejběžnějších slov

Sada obsahuje 1 000 nejběžnějších esperantských slov seřazených podle toho, jak často se vyskytují v 5,8 milionu slov z esperantských vět. Prvních 100 tvoří 55,2 % všech slov v těchto větách a všech 1 000 tvoří 78,4 %. Celý seznam se zdroji a soubory ke stažení je na stránce 1 000 nejběžnějších slov.

55,2 %

slov v běžných větách, pokud znáte 100 nejčastějších

Kolik slov znáte?

0 %50 %100 %

slova rozpoznaná ve větáchznaná slova

12505007501 000

1 000 nejčastějších slov →

Spočítáno na 822 296 větách (5 831 657 slov) z Tatoeba (CC BY 2.0 FR). Seznam slov: Esperantopedia, CC BY-SA 4.0.

#Jak kartičky používat

Kartičky mají dvě části: cestu 1 000 slov, která vás provede slovy popořadě, a volné procvičování, kde si slova i cvičení vybíráte sami. Obě části sdílejí jednu paměť každého slova, takže se vám v obou započítává všechno, co procvičíte.

#Cesta 1 000 slov

1. Vyberte si denní cíl: 5, 10, 20 nebo 30 nových slov denně. Při 10 slovech denně projdete všech 1 000 slov asi za sto dní.
2. Stiskněte Začít se učit. Nejdřív přijdou na řadu slova, na která je právě čas se podívat znovu, a potom nová slova až do vašeho denního cíle.
3. Každé nové slovo se nejdřív představí: výslovnost, význam, příkladová věta a u mnoha slov i piktogram. Stiskněte Naučit se to a slovo se o několik kroků později vrátí k prvnímu ověření. Pokud ho už znáte, stiskněte Už to znám: vrátí se k rychlé kontrole asi za týden.
4. Cesta má 10 etap po 100 slovech. U každé etapy je vidět, jakou část každodenního esperanta pokryjete, když znáte všechna slova až do ní.

Pokud už trochu umíte esperantsky, použijte možnost Označte slova, která znáte: klepněte na slova, která určitě znáte, po 20 najednou, místo abyste je procházeli jedno po druhém.

#Volné procvičování

Vyberte slova: etapu, slova z lekce kurzu, přihrádku, obtížná slova, slova uložená ve slovníku hvězdičkou nebo vlastní výběr. Potom vyberte cvičení:

• Kartičky: vzpomeňte si na odpověď, otočte kartičku a stiskněte Znám to jen tehdy, když jste odpověď věděli, ještě než jste kartičku otočili.
• Výběr z možností: vyberte správnou odpověď ze čtyř.
• Poslech: poslechněte si slovo a vyberte jeho význam.
• Psaní: vidíte význam a píšete esperantské slovo. Místo ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ a ŭ můžete psát cx, gx, hx, jx, sx a ux nebo použít tlačítka s písmeny.
• Věty: doplňte mezeru ve skutečné větě z Tatoeby.
• Dvojice: přiřaďte pět slov k jejich významům.
• Smíšené: cvičení se vybírá samo podle toho, jak dobře každé slovo znáte.

Tlačítka rychlého startu spustí 5minutové procvičování, kolo dvojic, kvíz s 10 otázkami nebo procvičování s obtížnými slovy. Nastavení, která používáte nejčastěji, si můžete uložit jako sadu. Na počítači číselné klávesy vybírají odpověď a Enter pokračuje dál.

#Jak funguje rozložené opakování

Nové slovo zapomínáme zpočátku rychle a po každém úspěšném opakování pomaleji. Rozložené opakování toho využívá: slovo uvidíte znovu krátce předtím, než byste ho zapomněli, takže každé opakování zabere málo času a slovo si pamatujete déle. Výhodu učení rozloženého v čase oproti učení „najednou“ popsal v roce 1885 Hermann Ebbinghaus. Přehled 317 experimentů z roku 2006, jehož autory jsou Nicholas Cepeda a spolupracovníci, ji potvrdil a zjistil, že čím déle si chcete něco pamatovat, tím delší je nejlepší odstup mezi opakováními.

Tyto kartičky plánují opakování algoritmem FSRS (Free Spaced Repetition Scheduler), otevřeným algoritmem, který vyvíjí Jarrett Ye spolu s komunitou open-spaced-repetition. Anki ho nabízí od verze 23.10 a zdejší kartičky používají jeho šestou verzi, FSRS-6. Cílem je ukázat vám slovo znovu ve chvíli, kdy šance, že si ho pamatujete, klesne asi na 90 %.

U každého slova si FSRS pamatuje dvě věci: jak trvale si slovo pamatujete („stabilita“) a jak je pro vás těžké („obtížnost“). Z toho vypočítá termín dalšího opakování.

• Správná odpověď (v jakémkoli cvičení nebo Znám to u kartičky) prodlužuje odstup do dalšího opakování. Odpovídáte-li pokaždé správně, odstupy rostou zhruba takto: asi 2 dny, potom asi 10 dní, asi 6 týdnů a asi 5 měsíců. Přesná čísla se u jednotlivých slov liší.
• Chybná odpověď (nebo Neznám to) způsobí, že se slovo vrátí ještě v témže procvičování a jeho další opakování přijde brzy, asi za den.

Starším a jednodušším přístupem je Leitnerův systém, který německý vědecký novinář Sebastian Leitner popsal v roce 1972 v knize „So lernt man lernen“: pět přihrádek s pevnými čekacími dobami. FSRS pevné doby nahrazuje odstupem vypočítaným pro každé slovo zvlášť z vašich odpovědí.

Cesta ukazuje pět přihrádek pro všech 1 000 slov, ale ty vypovídají o tom, jak dobře si slova pamatujete, a ne o pevném odstupu. Slova, která jste ještě neviděli, se počítají jako „Nové“. Klepnutím na přihrádku procvičíte její slova. V přihrádce 1 jsou slova, která ještě neznáte nebo jste právě zapomněli. V přihrádce 5 jsou slova, která si pamatujete na dlouho: do jejich dalšího opakování zbývá nejméně 12 dní. Odpovídáte-li pokaždé správně, slovo se dostane do přihrádky 5 při třetí správné odpovědi, asi dva týdny po prvním zobrazení.

#Váš postup

Váš postup se ukládá v tomto prohlížeči, takže stránku můžete zavřít a vrátit se později. Jste-li přihlášeni, ukládá se také do vašeho účtu a můžete pokračovat na jiném zařízení. Vymazání dat tohoto webu v prohlížeči smaže kopii uloženou v tomto prohlížeči.

#Tipy k učení prvního tisíce slov

• Krátce a každý den. Deset nových slov denně znamená prvních 100 slov za deset dní a všech 1 000 asi za sto dní.
• Říkejte každé slovo nahlas. Esperanto se čte tak, jak se píše, a přízvuk je vždy na předposlední slabice: viz abeceda a výslovnost.
• Všímejte si částí slova. Mnohá běžná slova mají společný kořen: lerni „učit se“, lernanto „žák“, lernejo „škola“. Tvoření slov vysvětluje koncovky a afixy a slovník u každého hesla ukazuje rodinu příbuzných slov.
• Využijte češtinu. Tabulková slova z první stovky se řadí podobně jako česká: tázací začínají na ki- (kiu „kdo, který“, kiam „kdy“, kie „kde“) jako většina českých tázacích slov na „k-“, ukazovací na ti- (tiu „ten“, tie „tam“, tiam „tehdy“) jako česká na „t-“ a záporná na neni- (neniu „nikdo“, neniam „nikdy“, nenio „nic“) jako česká na „ni-“.
• Změňte směr. Jakmile se vám etapa od esperanta zdá snadná, procvičujte ji od významu k esperantskému slovu nebo slova pište.

#Časté otázky

#Která esperantská slova se učit nejdřív?

Ta nejčastější. 100 nejběžnějších slov tvoří víc než polovinu všech slov v každodenních větách, takže se učení od nich vyplatí nejrychleji.

#Mohu tato slova použít v Anki?

Ano. Na stránce 1 000 nejběžnějších slov je bezplatný soubor Anki a soubor CSV se stejnými slovy a významy.

#Co se stane, když vynechám den?

Nic se neztratí. Slova, jejichž termín opakování uplynul, na vás čekají a při dalším procvičování přijdou na řadu jako první, počínaje nejnižší přihrádkou.

#Zdroje

• Cepeda, N. J. et al. (2006). Distributed practice in verbal recall tasks: A review and quantitative synthesis. Psychological Bulletin 132(3)
• Spacing effect (Ebbinghaus 1885) – Wikipedie (anglicky)
• Leitner system – Wikipedie (anglicky)
• Lernkartei (Sebastian Leitner, 1972) – Wikipedie (německy)
• ABC of FSRS – Open Spaced Repetition, GitHub (anglicky)
• What spaced repetition algorithm does Anki use? – příručka Anki (anglicky)
• ts-fsrs – FSRS-6 v TypeScriptu, open-spaced-repetition (anglicky)