Gramatika
Předpony v esperantu: všech 10 oficiálních s příklady
Deset oficiálních předpon, každá s jedním pevným významem – a mal- změní slovo v jeho přesný opak.
Esperanto má 10 oficiálních předpon: bo-, ĉef-, dis-, ek-, eks-, ge-, mal-, mis-, pra- a re-. Devět jich pochází z Fundamento de Esperanto (1905); mis- se stala oficiální roku 1929. Předpona přidává pevný význam a nikdy nemění slovní druh: fermi „zavřít“ → malfermi „otevřít“.
Předpony jsou jednou částí tvoření slov v esperantu. Druhá část, 31 přípon, následuje za kořenem.
10 oficiálních předpon
| Předpona | Význam | Příklady | Překlad |
|---|---|---|---|
| bo- | příbuzný sňatkem | bopatro, bofrato, bofilino | „tchán, švagr, snacha“ |
| ĉef- | hlavní, vrchní | ĉefurbo, ĉefministro | „hlavní město, předseda vlády“ |
| dis- | od sebe, na všechny strany | disĵeti, disdoni | „rozhodit, rozdat“ |
| ek- | náhlý nebo začínající děj | ekdormi, ekridi, ekvidi | „usnout, rozesmát se, spatřit“ |
| eks- | bývalý | eksedzo, eksreĝo | „bývalý manžel, bývalý král“ |
| ge- | obě pohlaví dohromady | gepatroj, gefratoj, geedzoj | „rodiče, sourozenci, manželé“ |
| mal- | přesný opak | malbona, malgranda, malfermi | „špatný, malý, otevřít“ |
| mis- | chybně | miskompreni, misuzi, miskalkuli | „špatně pochopit, zneužít, špatně spočítat“ |
| pra- | prvotní; o generaci dál | praavo, praarbaro | „praděd, prales“ |
| re- | znovu; zpět | relegi, reveni, redoni | „znovu přečíst, vrátit se, vrátit“ |
Zdroje počítají trochu odlišně. PMEG a lernu uvádějí výše uvedených deset. Anglická Wikipedie uvádí místo ĉef- předponu fi- a přehled afixů od redaktorů ReVo dosahuje dvanácti, protože přidává fi- i předložku trans-. PMEG pokládá fi za oficiální citoslovce, které se používá i jako předpona (fihomo „ničema“), a trans- za předložku. Tato stránka se řídí PMEG: deset.
malbonašpatný
ekdormiusnout
bopatrinotchyně
Vyberte kořen, pak přidejte předponu, přípony a koncovku – slovo i jeho význam se přitom průběžně mění.
= malbonašpatný
Příklady
Co už Čech zná
Několik předpon funguje v češtině velmi podobně:
- pra- je přesně české „pra-“: praavo „praděd“, prapraavo „prapraděd“, praarbaro „prales“.
- dis- odpovídá českému „roz-“: disĵeti „rozhodit“, disdoni „rozdat“, disiĝi „rozejít se“.
- ek- často odpovídá českým předponám „u-“, „roz-“ nebo „vy-“, které označují začátek nebo jednorázový děj: ekdormi „usnout“, ekridi „rozesmát se“, ekkrii „vykřiknout“.
- eks- je české „ex-“ nebo „bývalý“: eksedzino „bývalá manželka“.
- re- znáte z mezinárodních slov jako „reorganizace“ nebo „rekonstrukce“.
- ge- má vzdálenou obdobu v českých slovech „rodiče“, „sourozenci“ a „manželé“, která také označují obě pohlaví dohromady.
Předpona bo- ušetří Čechovi celou řadu slov: bopatro „tchán“, bopatrino „tchyně“, bofilo „zeť“, bofilino „snacha“, bofrato „švagr“, bofratino „švagrová“.
Mal-: opak
Mal- dává přesný opak slova (PMEG). Jeden kořen s mal- pokrývá oba konce stupnice, takže se učíte jeden kořen místo dvou. Česky bývají protiklady dva různé kořeny („dobrý – špatný“, „velký – malý“), esperantsky stačí bona – malbona, granda – malgranda. Předpona funguje u všech druhů slov:
| Slovní druh | Základní slovo | S mal- |
|---|---|---|
| Přídavné jméno | bona „dobrý“, granda „velký“, varma „teplý“ | malbona „špatný“, malgranda „malý“, malvarma „studený“ |
| Sloveso | fermi „zavřít“, helpi „pomáhat“, ami „milovat“ | malfermi „otevřít“, malhelpi „bránit“, malami „nenávidět“ |
| Podstatné jméno | amiko „přítel“, lumo „světlo“, ordo „pořádek“ | malamiko „nepřítel“, mallumo „tma“, malordo „nepořádek“ |
| Příslovce, částice | pli „více“, plej „nejvíce“, supre „nahoře“ | malpli „méně“, malplej „nejméně“, malsupre „dole“ |
| Předložka | antaŭ „před“ | malantaŭ „za“ |
Samo o sobě je mal- také kořen: malo „opak“, male „naopak“.
Mal- a ne-
Ne znamená prostě „ne“; mal- znamená opak. Malagrabla je „nepříjemný“, zatímco neagrabla je „ne příjemný“ – ani milý, ani protivný. PMEG uvádí mallaŭdi „kritizovat“ proti ne laŭdi „nechválit“. Čeština pro obojí zná jedinou předponu „ne-“ („nepříjemný“, „nemocný“, „nepřítel“), esperanto je pečlivěji rozlišuje.
Kde mal- nefunguje
Mal- se používá jen tam, kde skutečný opak existuje. Mnoho dvojic má dva samostatné kořeny: tago – nokto „den – noc“, komenci – fini „začít – skončit“, nigra – blanka „černý – bílý“ (PMEG). Někteří mluvčí používají samostatné kořeny, například kurta místo mallonga „krátký“, ale ty zůstávají mnohem řidší než tvary s mal-. Dobrý slovník ukáže, které dvojice existují.
Poznámky k ostatním předponám
- ek- se klade na slovesa a má dva významy: začátek děje (ekdormi „usnout“) a náhlý, krátký děj (ekkrii „vykřiknout“). Samostatně: eki „začít“.
- re- znamená „znovu“ (relegi „znovu přečíst“) nebo „zpět“ (reveni „vrátit se“). Samostatně: ree „znovu“.
- ge- je obvykle množné: gepatroj „rodiče“, geedzoj „manželé“. Jednotné gepatro „rodič“ je novější, pokusné užití (PMEG).
- bo- nikdy nestojí samo: bopatrino „tchyně“, bofilo „zeť“.
- pra- vede zpět v čase: praavo „praděd“, prapraavo „prapraděd“, praulo „předek“.
- eks- označuje bývalou roli: eksedzino „bývalá manželka“. Samostatně: eksa „bývalý“, eksiĝi „odstoupit z funkce“.
- mis- přidává představu omylu bez obrácení významu: misdirekti „poslat špatným směrem“. Srovnejte s mal-, které význam obrací.
- ĉef- je také obyčejný kořen: ĉefo „šéf“, ĉefa „hlavní“.
- dis- rozptyluje věci od sebe: disiĝi „rozejít se, rozptýlit se“.
Předložky a další slova v roli předpon
Mnoho oficiálních slov funguje jako předpony, aniž se tak počítá. Největší skupinou jsou předložky: alveni „dorazit“, eliri „vyjít ven“, kunlabori „spolupracovat“, senhejma „bez domova“. K dalším patří „ne-“ (nekredebla „nevěřitelný“), for- (foriri „odejít“), mem- (memstara „samostatný“) a kořen vic- (vicprezidanto „viceprezident“). České sloveso tvoří předpony podobně („při-jít“, „vy-jít“, „od-ejít“, „spolu-pracovat“); rozdíl je v tom, že esperantská předložka se nikdy nemění a vždy znamená totéž.
Neoficiální předpony
Tyto předpony nejsou oficiální afixy. Nepocházejí z Fundamenta ani z rozhodnutí Akademie, takže se bez nich dá mluvit dobře. Slova jimi tvořená jsou přesto běžná ve vědě, technice i v každodenní řeči a mnohá jsou ve slovnících jako ReVo a PIV. PMEG jich popisuje 29 a 24 předpon jednotek SI popisuje zvlášť.
Většina jsou mezinárodní předpony. V pořádku jsou ve slovech, která už existují v jiných jazycích, například ultrasono „ultrazvuk“. PMEG nedoporučuje tvořit s nimi nová slova, pokud stejnou službu udělá esperantský prvek: kontraŭ-, super-, sub-, antaŭ- nebo ĉef-. Poznamenává také, že šest z nich ve slovníku PIV chybí: afro-, aŭdio-, aŭto-, eŭro-, stif-, video-. Většinu těchto předpon znáte z češtiny (anti-, mini-, mikro-, tele-, ultra-, video-); esperantsky se píšou stejně, jen s koncovkou.
| Předpona | Význam | Příklad | Poznámka |
|---|---|---|---|
| afro- | africký | afroamerikano „Afroameričan“ | Téměř se nepoužívá. |
| anti- | proti, nepřátelský | antifaŝisto „antifašista“, antimaterio „antihmota“ | Obvykle je lepší kontraŭ-, ale odborné výrazy jako antimaterio se přijímají. |
| arĥi-, arki- | hlavní, nejvyšší | arĥiduko „arcivévoda“ | Používejte jen tam, kde existuje mezinárodní slovo s arĥi-. Jinak ĉef-. „Arcibiskup“ je ĉefepiskopo: ReVo označuje arĥiepiskopo jako slovo, kterému je lepší se vyhnout. |
| aŭdio- | zvuková technika | aŭdiodisko „zvukový disk“ | PMEG dává přednost kořenu aŭdi-. |
| aŭto- | sebe, vlastní | aŭtodidakto „samouk“ | Nepoužívejte pro „automatický“: koliduje s aŭto „auto“. Řekněte aŭtomata. |
| bio- | život, živá bytost | biografio „životopis“, biodiverseco „biodiverzita“ | Čím dál víc se cítí jako skutečná předpona. Mnoho slov na bio- jsou také jednotlivé kořeny. |
| des- | odstranění, zrušení | desinfekti „dezinfikovat“, desherbi „plít“ | Navržena, ale málo používána. PMEG dává přednost mal- nebo sen-…-ig-. Nejde o částici des ve spojení ju pli … des pli … „čím více … tím více …“. |
| eko- | ekologický | ekosistemo „ekosystém“, ekoturismo „ekoturistika“ | Používá se. Je zkrácenou formou slova ekologia. |
| eŭro- | evropský | Eŭrovizio „Eurovize“ | Nedoporučuje se: koliduje s eŭro „euro“. Používejte Eŭrop-. |
| hiper- | nadměrný, nad | hiperacideco „hyperacidita“ | Věda. Jasnější je obvykle super- nebo tro. |
| infra- | pod | infrasono „infrazvuk“ | Obvykle sub-. Pro „infračervený“ řekněte transruĝa, ne infraruĝa. |
| ko- | doplněk (matematika) | kosinuso „kosinus“ | Skutečná předpona jen v matematice. Kooperativo „družstvo“ a podobná slova jsou jednotlivé kořeny. |
| kver- | příčný | kversekco „příčný řez“ | Odborná. Obvyklé slovo je transversa. |
| makro- | velkého rozsahu, obrovský | makromolekulo „makromolekula“ | Věda. Srovnejte mikro-. |
| meta- | o sobě samém, o úroveň výš | metalingvo „metajazyk“, metapoezio „poezie o poezii“ | Věda a umění. Metafiziko „metafyzika“ je samostatné slovo, ne „fyzika o fyzice“. |
| mikro- | velmi malý | mikrofilmo „mikrofilm“, mikroorganismo „mikroorganismus“ | Je také předponou SI (viz tabulka níže). |
| mini- | velmi malý, velmi krátký | minijupo „minisukně“, minigolfo „minigolf“ | Používá se, když existuje mezinárodní slovo. Esperantský způsob je -et-. |
| mono- | jeden, jediný | monorelo „jednokolejnice“ | Koliduje s mono „peníze“. PMEG dává přednost unu-: unurelo. |
| pre- | před | prefaco „předmluva“, prelego „přednáška“ | To jsou ustálené jednotlivé kořeny. Pro nová slova použijte antaŭ-. |
| proto- | první, původní | prototipo „prototyp“ | Věda a technika. |
| pseŭdo- | falešný, nepravý | pseŭdonimo „pseudonym“ | Zamenhof ji často používal jako skutečnou předponu. PMEG dává přednost ŝajn-, kvazaŭ- nebo kaŝ-. |
| retro- | zpětně | retroiri „jít zpět“, retroaktiva „zpětně působící“ | Poměrně běžná. Je jasnější než re-, které má dva významy. |
| san- | svatý | Sanfrancisko „San Francisco“ | Jen místní jména. PMEG radí Sankta nebo původní tvar, ne směsi jako Sandomingo. |
| semi-, hemi- | půl | semicirklo „půlkruh“, hemisfero „polokoule“ | Poměrně běžné tam, kde existuje mezinárodní slovo. PMEG dává přednost duon-. |
| stif- | nevlastní příbuzný (příbuzenství) | – | Navržena místo duon- nebo vic- u některých příbuzenských slov. Téměř se nepoužívá. |
| tele- | daleko, na dálku | televidi „sledovat televizi“, telekomuniki „komunikovat na dálku“ | PMEG: v moderním světě velmi potřebná, proto ji klidně používejte. |
| termo- | teplo | termometro „teploměr“, termostato „termostat“ | U nových slov PMEG radí varm-, aby se předešlo kolizi se slovem termo „termín“. |
| ultra- | extrémní, za | ultrasono „ultrazvuk“, ultraviola „ultrafialový“ | Odborná. U nových slov PMEG radí trans- nebo ekstrem-. |
| video- | videotechnika | videofilmo „videofilm“ | PMEG dává přednost kořenu vide-. |
Předpony jednotek SI
PMEG uvádí 24 předpon pro jednotky měření. Řídí se mezinárodní soustavou SI a stojí jen před názvy jednotek: kilo- + metro → kilometro „kilometr“. Několik výsledných slov už je oficiálními kořeny a PMEG nedoporučuje tvořit s těmito předponami slova jen pro esperanto.
| Předpona | Násobek | Český název | Příklad |
|---|---|---|---|
| kveta- | 10³⁰ | quetta- | kvetagramo „quettagram“ |
| rona- | 10²⁷ | ronna- | ronagramo „ronnagram“ |
| jota- | 10²⁴ | yotta- | jotagramo „yottagram“ |
| zeta- | 10²¹ | zetta- | zetagramo „zettagram“ |
| eksa- | 10¹⁸ | exa- | eksagramo „exagram“ |
| peta- | 10¹⁵ | peta- | petagramo „petagram“ |
| tera- | 10¹² | tera- | teragramo „teragram“ |
| giga- | 10⁹ | giga- | gigaherco „gigahertz“ |
| mega- | 10⁶ | mega- | megavato „megawatt“ |
| kilo- | 10³ | kilo- | kilogramo „kilogram“ |
| hekto- | 10² | hekto- | hektolitro „hektolitr“ |
| deka- | 10¹ | deka- | dekametro „dekametr“ |
| deci- | 10⁻¹ | deci- | decilitro „decilitr“ |
| centi- | 10⁻² | centi- | centimetro „centimetr“ |
| mili- | 10⁻³ | mili- | milimetro „milimetr“ |
| mikro- | 10⁻⁶ | mikro- | mikrometro „mikrometr“ |
| nano- | 10⁻⁹ | nano- | nanosekundo „nanosekunda“ |
| piko- | 10⁻¹² | piko- | pikosekundo „pikosekunda“ |
| femto- | 10⁻¹⁵ | femto- | femtosekundo „femtosekunda“ |
| ato- | 10⁻¹⁸ | atto- | atosekundo „attosekunda“ |
| zepto- | 10⁻²¹ | zepto- | zeptosekundo „zeptosekunda“ |
| jokto- | 10⁻²⁴ | yokto- | joktosekundo „yoktosekunda“ |
| ronto- | 10⁻²⁷ | ronto- | rontosekundo „rontosekunda“ |
| kvekto- | 10⁻³⁰ | quecto- | kvektosekundo „quectosekunda“ |
Příklady jsou pravidelná spojení předpony a názvu jednotky. PMEG jmenuje kilo-, hekto-, deci-, centi- a mili- jako nejčastější. Čtyři nejnovější předpony (kveta-, rona-, ronto-, kvekto-, přidané do SI v roce 2022) se zatím téměř nepoužívají. Český obchodní „deka“ (10 g) je přitom právě předpona deka-: dekagramo.
Dvě podobnosti vyžadují pozornost. Eksa- (10¹⁸) není eks- „bývalý“ a mikro- je také obecná předpona „velmi malý“ ze seznamu výše.
Příklady ve větách
- La butiko malfermiĝas je la naŭa. – „Obchod se otevírá v devět.“
- Bonvolu ne miskompreni min. – „Prosím, nepochopte mě špatně.“
- Miaj gepatroj loĝas en Varsovio. – „Moji rodiče bydlí ve Varšavě.“
- Post la koncerto la homoj disiris. – „Po koncertě se lidé rozešli.“
- Subite la bebo ekploris. – „Najednou se miminko rozplakalo.“
- Mi relegis la leteron antaŭ ol respondi. – „Znovu jsem si přečetl dopis, než jsem odpověděl.“
- Mia bopatrino kuiras tre bone. – „Moje tchyně vaří velmi dobře.“
- Ŝi estas la ĉefkuiristo de la restoracio. – „Ona je šéfkuchařkou restaurace.“
- Niaj prapatroj vivis tute alie. – „Naši předkové žili úplně jinak.“
Časté otázky
Kolik předpon má esperanto?
Deset oficiálních: bo-, ĉef-, dis-, ek-, eks-, ge-, mal-, mis-, pra-, re-. Některé zdroje uvádějí místo ĉef- předponu fi- a mnoho předložek také funguje jako předpony. PMEG popisuje i 29 neoficiálních předpon a 24 předpon jednotek SI.
Co znamená mal- v esperantu?
Mal- změní slovo v jeho přesný opak: bona „dobrý“ → malbona „špatný“, fermi „zavřít“ → malfermi „otevřít“.
Jaký je rozdíl mezi mal- a ne-?
Ne jen popírá: neagrabla je „ne příjemný“. Mal- říká opak: malagrabla je „nepříjemný“.
Může být předpona samostatným slovem?
Ano. Většina předpon bere koncovky jako každý kořen: eksa „bývalý“, ree „znovu“, malo „opak“, eki „začít“.
Která předpona přibyla po roce 1905?
Jen mis-, oficiální od roku 1929. Všechny ostatní pocházejí z Fundamenta.
Jsou kilo-, mega- a mili- oficiální esperantské předpony?
Ne, ale jsou uznávaným způsobem pojmenování násobků jednotek. Stojí jen před názvy jednotek (kilometro „kilometr“, megavato „megawatt“, milimetro „milimetr“) podle mezinárodní soustavy SI.
Které neoficiální předpony se používají nejčastěji?
Z obecných PMEG označuje tele- (televidi „sledovat televizi“) za velmi potřebnou. Běžné jsou také eko-, bio-, retro- a mini-. U měření jsou nejčastější kilo-, hekto-, deci-, centi- a mili-.
Zdroje
- PMEG – předpony (seznam deseti)
- PMEG – MAL
- PMEG – MIS (oficiální od roku 1929)
- PMEG – Afiksecaj elementoj (slova užívaná jako afixy)
- PMEG – neoficiální afixy
- PMEG – neoficiální předpony (seznam 29)
- PMEG – mezinárodní afixy (předpony jednotek SI)
- PMEG – další slova podobná afixům (fi)
- Tým ReVo – oficiální a neoficiální afixy
- ReVo – kilo-
- Akademio de Esperanto – Akademia Vortaro, vysvětlivky (MIS 1929)
- Universala Vortaro (Fundamento)
- lernu – Prefiksoj
- Wikipedia – Esperanto vocabulary
- Předpona soustavy SI – Wikipedie – české názvy předpon
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.