Učení
1000 nejběžnějších slov v esperantu – seznam ke stažení
Naučte se prvních 100 slov a poznáte víc než polovinu slov v každodenních esperantských větách; prvních 1000 jich pokrývá asi 78 %.
100 nejběžnějších esperantských slov tvoří 55,2 % všech slov v korpusu o 5,8 milionu slov z esperantských vět. 500 nejběžnějších tvoří 72,2 % a 1 000 nejběžnějších 78,4 %. Níže najdete prvních 300 slov s českými významy. Všech 1 000 je v bezplatném souboru CSV a v souboru Anki pro kartičky. Učit se je můžete pomocí kartiček.
Kolik slov potřebujete?
Když znáte 100 nejčastějších slov, poznáte 55,2 % všech slov v běžných esperantských větách; když znáte 1 000, je to 78,4 %. Pak už každé další slovo přidá méně – proto začínáme těmi nejčastějšími.
55,2 %
slov v běžných větách, pokud znáte 100 nejčastějších
Další slova k naučení
Spočítáno na 822 296 větách (5 831 657 slov) z Tatoeba (CC BY 2.0 FR). Seznam slov: Esperantopedia, CC BY-SA 4.0.
Stáhněte si seznam 1 000 slov
| Soubor | Formát | Obsah |
|---|---|---|
| CSV | UTF-8, oddělený čárkami, 1 000 řádků plus záhlaví | rank, word, part_of_speech, czech, per_million |
| Anki | UTF-8, oddělený tabulátory, jedno slovo na řádek | slovo a za ním jeho český význam |
Sloupec per_million ukazuje, kolikrát se slovo vyskytuje v milionu slov korpusu. Pokud se písmena jako ĉ a ŝ v tabulkovém procesoru zobrazují špatně, importujte soubor CSV jako UTF-8.
V Anki importujte textový soubor v hlavním okně. Anki rozpozná tabulátor jako oddělovač; potom zvolíte, který sloupec patří do kterého pole karty, například první sloupec na přední stranu a druhý na zadní.
Oba soubory můžete volně kopírovat, sdílet a upravovat pod licencí CC BY-SA 4.0. Uveďte autora „Esperantopedia (esperantopedia.org)“ a svou verzi sdílejte pod stejnou licencí. Soubory vycházejí z vět z Tatoeby (CC BY 2.0 FR), významů z Wikislovníku (CC BY-SA 4.0) a slovníku ESPDIC Paula Denisowského (CC BY 3.0); české významy jsme sami přeložili a zkontrolovali. Zdroje uvádíme na konci stránky.
Jakou část textu pokrývají nejběžnější slova?
Několik slov odvede většinu práce. Samotných 10 nejběžnějších slov tvoří víc než čtvrtinu všech slov v korpusu.
Zobrazit data
| Nejběžnější slova | Podíl všech slov korpusu |
|---|---|
| 10 | 26,9 % |
| 25 | 38,4 % |
| 50 | 47,3 % |
| 100 | 55,2 % |
| 200 | 63,2 % |
| 300 | 67,4 % |
| 500 | 72,2 % |
| 750 | 75,9 % |
| 1 000 | 78,4 % |
| 1 500 | 81,8 % |
| 2 000 | 84,0 % |
| 3 000 | 86,6 % |
Křivka se rychle zplošťuje. Prvních 64 slov dosáhne 50 %, 394 slov 70 %, 1 207 slov 80 % a asi 2 300 slov 85 %.
Posledních několik procent se rozprostírá do dlouhého ocasu vzácných slov. Část korpusu nikdy nepokryje žádný seznam slov: 1,2 % všech slov jsou vlastní jména, která jsme vynechali, a dalších 2,5 % se nepodařilo rozpoznat jako esperantská slova (hlavně jména jako Tom a Mary, zkratky a překlepy).
Seznam psaných textů na stránce Slovní zásoba dává podobné výsledky: jeho 100 nejběžnějších slov pokrývá 52,7 % a 1 000 nejběžnějších 76,2 % jiného korpusu.
Co seznam obsahuje?
V první stovce převažují gramatická slova. Z prvních 100 slov je 59 gramatických: člen, zájmena, přivlastňovací zájmena, tabulková slova, předložky, spojky, částice a číslovky. V celém seznamu jich je 119 a dohromady tvoří 44,4 % všech slov v korpusu. Třiatřicet z nich jsou tabulková slova, která pocházejí z jediné tabulky o 45 slovech (viz tabulková slova).
Slovesa nesou hodně textu. 313 sloves v seznamu tvoří 17,6 % všech slov, 359 podstatných jmen jen 8,7 %. Zájmeno mi „já“ je na 2. místě a vi „ty, vy“ na 4. místě. Na seznamu psaných textů na stránce Slovní zásoba je mi teprve sedmé.
Deset nejběžnějších slov v každé třídě:
| Třída | Deset nejběžnějších slov |
|---|---|
| Slovesa | esti „být“, povi „moci“, havi „mít“, fari „dělat“, diri „říkat“, voli „chtít“, scii „vědět“, devi „muset“, iri „jít“, ŝati „mít rád“ |
| Podstatná jména | homo „člověk“, tempo „čas“, libro „kniha“, infano „dítě“, jaro „rok“, lingvo „jazyk“, vivo „život“, tago „den“, domo „dům“, mono „peníze“ |
| Přídavná jména | bona „dobrý“, alia „jiný“, granda „velký“, multa „mnohý“, bela „krásný“, nova „nový“, tuta „celý“, kelka „několik“, sola „sám“, unua „první“ |
| Příslovce | pli „více“, tre „velmi“, nur „jen“, plej „nejvíce“, nun „nyní“, jam „už“, bone „dobře“, ankoraŭ „ještě“, multe „hodně“, vere „opravdu“ |
Jak číst české významy
Esperantské sloveso nerozlišuje vid, a proto u častých sloves uvádíme obě české podoby, nejdřív nedokonavou a potom dokonavou: doni „dávat, dát“ (viz slovesa). U předložek, které se v češtině pojí s pádem, je uveden pád: de „od, z; nahrazuje 2. pád“. Za středníkem stojí vedlejší nebo zvláštní použití a v závorce krátká poznámka nebo příklad.
Esperantská slova 1–100
| # | Esperanto | Význam |
|---|---|---|
| 1 | la | určitý člen (čeština ho nemá) |
| 2 | mi | já, mě, mně |
| 3 | esti | být |
| 4 | vi | ty, vy (i při vykání) |
| 5 | ne | ne, nikoli |
| 6 | li | on |
| 7 | de | od, z; nahrazuje 2. pád |
| 8 | al | k, do; komu, čemu |
| 9 | en | v, ve; do (dovnitř) |
| 10 | ke | že, aby |
| 11 | kaj | a, i |
| 12 | tio | to (věc) |
| 13 | ĉu | zda, jestli (otázka ano/ne) |
| 14 | ni | my |
| 15 | ŝi | ona |
| 16 | tiu | ten, tamten |
| 17 | mia | můj |
| 18 | por | pro, na, aby |
| 19 | povi | moci, umět |
| 20 | kiu | kdo, který |
| 21 | havi | mít |
| 22 | ili | oni, ony, ona |
| 23 | ĉi | částice blízkosti (tiu ĉi = tento) |
| 24 | ĝi | to, ono; on, ona (o věcech) |
| 25 | sia | svůj |
| 26 | pri | o (čem), ohledně |
| 27 | fari | dělat, udělat |
| 28 | kio | co |
| 29 | via | tvůj, váš |
| 30 | diri | říkat, říct |
| 31 | voli | chtít |
| 32 | pli | více, víc |
| 33 | kun | s, se |
| 34 | kiel | jak, jako |
| 35 | scii | vědět |
| 36 | oni | neurčitý podmět (lidé, člověk, se) |
| 37 | ĉiu | každý, všichni |
| 38 | da | předložka množství (kilo da… = kilo čeho) |
| 39 | devi | muset, mít povinnost |
| 40 | iri | jít, jet |
| 41 | tie | tam |
| 42 | sed | ale, avšak |
| 43 | kiam | kdy, když |
| 44 | tre | velmi, moc |
| 45 | el | z, ze (zevnitř, ze skupiny) |
| 46 | se | jestliže, pokud, kdyby |
| 47 | ŝati | mít rád, cenit si |
| 48 | ol | než |
| 49 | lia | jeho |
| 50 | paroli | mluvit, hovořit |
| 51 | nur | jen, pouze |
| 52 | vidi | vidět |
| 53 | sur | na (povrchu) |
| 54 | plej | nejvíce, nej- |
| 55 | homo | člověk |
| 56 | per | pomocí, prostřednictvím; 7. pád (nástroj) |
| 57 | bona | dobrý |
| 58 | unu | jeden |
| 59 | je | obecná předložka (je la tria: ve tři hodiny) |
| 60 | nia | náš |
| 61 | veni | přicházet, přijít |
| 62 | dum | během, zatímco |
| 63 | alia | jiný, druhý |
| 64 | kial | proč |
| 65 | io | něco |
| 66 | nun | nyní, teď |
| 67 | kredi | věřit |
| 68 | tiel | tak |
| 69 | pro | kvůli, z důvodu |
| 70 | jam | už, již |
| 71 | neniam | nikdy |
| 72 | bone | dobře |
| 73 | kie | kde |
| 74 | si | se, si, sebe |
| 75 | iu | někdo, nějaký |
| 76 | ĉio | všechno, vše |
| 77 | ankoraŭ | ještě, stále |
| 78 | tempo | čas |
| 79 | ĉiam | vždy, pořád |
| 80 | pensi | myslet, přemýšlet |
| 81 | granda | velký |
| 82 | multa | mnohý, mnoho |
| 83 | manĝi | jíst |
| 84 | bezoni | potřebovat |
| 85 | aŭ | nebo, či |
| 86 | antaŭ | před |
| 87 | neniu | nikdo, žádný |
| 88 | libro | kniha |
| 89 | infano | dítě |
| 90 | jaro | rok |
| 91 | lingvo | jazyk, řeč |
| 92 | multe | hodně, mnoho |
| 93 | kiom | kolik |
| 94 | vere | opravdu, skutečně |
| 95 | vivo | život |
| 96 | tago | den |
| 97 | okazi | dít se, stát se, konat se |
| 98 | ŝia | její |
| 99 | trovi | nacházet, najít |
| 100 | du | dva, dvě |
Esperantská slova 101–200
| # | Esperanto | Význam |
|---|---|---|
| 101 | doni | dávat, dát |
| 102 | post | po, za (časově) |
| 103 | domo | dům |
| 104 | ĉe | u, při |
| 105 | nenio | nic |
| 106 | hodiaŭ | dnes |
| 107 | tro | příliš |
| 108 | ankaŭ | také, taky |
| 109 | plu | dále, nadále (ne plu = už ne) |
| 110 | helpi | pomáhat, pomoci |
| 111 | aĉeti | kupovat, koupit |
| 112 | resti | zůstávat, zůstat |
| 113 | mono | peníze |
| 114 | afero | věc, záležitost |
| 115 | ĉar | protože, neboť |
| 116 | amiko | přítel, kamarád |
| 117 | bela | krásný, pěkný |
| 118 | nova | nový |
| 119 | tute | úplně, zcela |
| 120 | peti | žádat, prosit |
| 121 | kompreni | rozumět, chápat |
| 122 | eĉ | dokonce, i |
| 123 | tuta | celý |
| 124 | bonvoli | být tak laskav (bonvolu = prosím) |
| 125 | laboro | práce |
| 126 | labori | pracovat |
| 127 | ĝis | do, až do (též pozdrav: nashle) |
| 128 | jen | hle, tady je (jsou) |
| 129 | vivi | žít |
| 130 | iom | trochu, nějaké množství |
| 131 | atendi | čekat |
| 132 | laŭ | podle, podél |
| 133 | patro | otec |
| 134 | sen | bez |
| 135 | rigardi | dívat se, podívat se |
| 136 | provi | zkoušet, zkusit |
| 137 | lerni | učit se |
| 138 | aŭto | auto |
| 139 | tiom | tolik |
| 140 | legi | číst |
| 141 | vorto | slovo |
| 142 | tri | tři |
| 143 | kelka | několik, nějaký |
| 144 | aŭdi | slyšet |
| 145 | ami | milovat |
| 146 | loĝi | bydlet |
| 147 | horo | hodina |
| 148 | deziri | přát si, toužit |
| 149 | ofte | často |
| 150 | ajn | -koli, -koliv (kiu ajn = kdokoli) |
| 151 | senti | cítit |
| 152 | sola | sám, jediný |
| 153 | mem | sám (zdůraznění) |
| 154 | mondo | svět |
| 155 | problemo | problém |
| 156 | viro | muž |
| 157 | hundo | pes |
| 158 | kia | jaký |
| 159 | eble | možná, snad |
| 160 | lasi | nechávat, nechat |
| 161 | koni | znát (osobu, místo) |
| 162 | tia | takový |
| 163 | ŝajni | zdát se |
| 164 | hejme | doma |
| 165 | lando | země (stát) |
| 166 | uzi | používat, použít |
| 167 | morgaŭ | zítra |
| 168 | hieraŭ | včera |
| 169 | preni | brát, vzít |
| 170 | opinii | domnívat se, myslet si |
| 171 | iam | někdy, kdysi |
| 172 | ludi | hrát, hrát si |
| 173 | patrino | matka |
| 174 | virino | žena |
| 175 | ĉambro | pokoj, místnost |
| 176 | inter | mezi |
| 177 | alveni | dorazit, přijet |
| 178 | kontraŭ | proti, naproti |
| 179 | ekzisti | existovat |
| 180 | unua | první |
| 181 | akvo | voda |
| 182 | morti | umírat, zemřít |
| 183 | skribi | psát, napsat |
| 184 | lernejo | škola |
| 185 | franca | francouzský |
| 186 | sukcesi | uspět, podařit se |
| 187 | ja | přece, vždyť (zdůraznění) |
| 188 | demandi | ptát se, zeptat se |
| 189 | urbo | město |
| 190 | foriri | odcházet, odejít |
| 191 | forgesi | zapomínat, zapomenout |
| 192 | trinki | pít |
| 193 | angla | anglický |
| 194 | rajti | smět, mít právo |
| 195 | do | tedy, takže |
| 196 | frazo | věta, fráze |
| 197 | dek | deset |
| 198 | tuj | hned, ihned |
| 199 | nomo | jméno, název |
| 200 | aspekti | vypadat |
Esperantská slova 201–300
| # | Esperanto | Význam |
|---|---|---|
| 201 | demando | otázka |
| 202 | kato | kočka |
| 203 | iĝi | stávat se, stát se |
| 204 | viziti | navštěvovat, navštívit |
| 205 | kapabli | být schopen, dokázat |
| 206 | perdi | ztrácet, ztratit |
| 207 | ricevi | dostávat, dostat |
| 208 | dio | Bůh, bůh |
| 209 | reveni | vracet se, vrátit se |
| 210 | rapide | rychle |
| 211 | preskaŭ | skoro, téměř |
| 212 | timi | bát se |
| 213 | ilia | jejich |
| 214 | sufiĉe | dost, dostatečně |
| 215 | dormi | spát |
| 216 | longe | dlouho |
| 217 | pordo | dveře |
| 218 | knabo | chlapec, kluk |
| 219 | ĉesi | přestávat, přestat |
| 220 | plaĉi | líbit se |
| 221 | frato | bratr |
| 222 | esperi | doufat |
| 223 | okulo | oko |
| 224 | komenci | začínat, začít (něco) |
| 225 | mano | ruka |
| 226 | vero | pravda |
| 227 | tiam | tehdy, pak |
| 228 | knabino | dívka, děvče |
| 229 | malbona | špatný, zlý |
| 230 | edzino | manželka |
| 231 | renkonti | potkat, setkat se |
| 232 | ideo | nápad, myšlenka |
| 233 | instruisto | učitel |
| 234 | loko | místo |
| 235 | simple | jednoduše, prostě |
| 236 | necesi | být nutné, být potřeba |
| 237 | filo | syn |
| 238 | persono | osoba |
| 239 | serĉi | hledat |
| 240 | studi | studovat |
| 241 | gepatro | rodič |
| 242 | vojo | cesta, silnice |
| 243 | meti | dát někam, položit |
| 244 | montri | ukazovat, ukázat |
| 245 | baldaŭ | brzy |
| 246 | denove | znovu, opět |
| 247 | juna | mladý |
| 248 | lasta | poslední |
| 249 | memori | pamatovat si |
| 250 | ebli | být možné |
| 251 | grava | důležitý, vážný |
| 252 | longa | dlouhý |
| 253 | feliĉa | šťastný |
| 254 | eraro | chyba, omyl |
| 255 | amo | láska |
| 256 | tra | skrz, přes |
| 257 | letero | dopis |
| 258 | atingi | dosahovat, dosáhnout |
| 259 | troviĝi | nacházet se, být k nalezení |
| 260 | aŭskulti | poslouchat |
| 261 | fratino | sestra |
| 262 | arbo | strom |
| 263 | apud | vedle, poblíž |
| 264 | scipovi | umět |
| 265 | nek | ani |
| 266 | antaŭe | dříve, předtím |
| 267 | decidi | rozhodovat se, rozhodnout se |
| 268 | malgranda | malý |
| 269 | nokto | noc |
| 270 | eliri | vycházet, vyjít |
| 271 | respondi | odpovídat, odpovědět |
| 272 | vespere | večer, ve večerních hodinách |
| 273 | semajno | týden |
| 274 | propra | vlastní |
| 275 | certe | jistě, určitě |
| 276 | fojo | krát (unu fojon = jednou) |
| 277 | sama | stejný, týž |
| 278 | vera | pravdivý, skutečný |
| 279 | poste | potom, později |
| 280 | sub | pod |
| 281 | familio | rodina |
| 282 | fariĝi | stát se (čím), vzniknout |
| 283 | frue | brzy, časně |
| 284 | esperanto | esperanto (jazyk) |
| 285 | ĵus | právě, před chvílí |
| 286 | ambaŭ | oba, obě |
| 287 | sidi | sedět |
| 288 | pagi | platit, zaplatit |
| 289 | eniri | vcházet, vejít |
| 290 | alta | vysoký |
| 291 | ŝanĝi | měnit, změnit |
| 292 | kafo | káva |
| 293 | kvin | pět |
| 294 | kuracisto | lékař, doktor |
| 295 | facile | snadno, lehce |
| 296 | ekde | od (určitého času) |
| 297 | malpli | méně |
| 298 | helpo | pomoc |
| 299 | tablo | stůl |
| 300 | ruĝa | červený |
Esperantská slova 301–1 000
Soubory CSV a Anki sahají až ke slovu 1 000. Slova 301–1 000 jsou převážně každodenní podstatná jména, slovesa a přídavná jména, například fenestro „okno“ (301), trajno „vlak“ (307), ĝardeno „zahrada“ (352) a flughaveno „letiště“ (984). Tisící slovo, fingro „prst“, se vyskytuje asi 86krát na každý milion slov, tedy 503krát v celém korpusu.
Čím se tento seznam liší od stránky Slovní zásoba?
Stránka Slovní zásoba řadí slova podle Tekstara, korpusu psaných esperantských textů. Tato stránka je řadí podle krátkých každodenních vět. Jádro je společné: 75 ze 100 slov ze seznamu na stránce Slovní zásoba patří i do první stovky zde a všech 100 do prvního tisíce.
| Tato stránka | Slovní zásoba | |
|---|---|---|
| Korpus | Tatoeba: 822 296 vět, 5,8 milionu slov | Tekstaro: více než 10 milionů slov |
| Druh textu | Krátké věty z každodenního života, mnohé přeložené | Zamenhofova díla, další klasika a novější texty |
| Slova v seznamu | 1 000 (300 na této stránce) | 100 |
| 100 nejběžnějších pokrývá | 55,2 % | 52,7 % |
| 1 000 nejběžnějších pokrývá | 78,4 % | 76,2 % |
Slova, která jsou jen ve stovce z Tekstara, jsou většinou malá gramatická slova těsně pod naší stovkou, například ankaŭ „také“ (108), ĉar „protože“ (115) a eĉ „dokonce“ (122), a slova typická pro psaný jazyk: Esperanto (284) a internacia „mezinárodní“ (952). Slova, která jsou jen v naší stovce, jsou každodenní slovesa a podstatná jména: iri „jít“, ŝati „mít rád“, paroli „mluvit“, pensi „myslet“, manĝi „jíst“, libro „kniha“ a infano „dítě“.
Jak se seznam učit?
Učte se slova ve větách, ne jako holý seznam. Bezplatný kurz učí gramatiku a slovní zásobu v kontextu a slovník u mnoha slov ukazuje příklady vět.
Tabulková slova se učte jako systém. Tabulka o 45 slovech (kiu, tiu, iu, ĉiu, neniu a jejich příbuzná kio, kia, kie, kiam…) dává 33 položek tohoto seznamu. Zapamatovat si vzorec je rychlejší než zapamatovat si 33 samostatných slov; viz tabulková slova.
Pomocí afixů poznáte víc slov, než kolik seznam obsahuje. Podle našeho analyzátoru tvoření slov je 881 položek, které nejsou gramatickými slovy, složeno z asi 640 kořenů a 42 položek začíná na mal- (bona „dobrý“ – malbona „špatný“). Když znáte kořen a běžné afixy, lze mnohá slova mimo seznam odhadnout. Viz tvoření slov.
Odhady času, který zabere zvládnutí základní slovní zásoby, najdete na stránce Jak dlouho trvá naučit se esperanto?. Uvedená čísla jsou přibližná a pocházejí ze starých studií.
Pasti pro Čechy: povědomá slova s jiným významem
Několik slov z prvního tisíce vypadá česky povědomě, ale znamená něco jiného. Mi (číslo 2) je „já“, ne české „mi“, tedy krátký tvar slova „mně“. Ja (187) je zdůrazňující částice „přece, vždyť“, ne zájmeno „já“. Do (195) znamená „tedy, takže“; české předložce „do“ odpovídá podle významu en, al nebo ĝis. Pro (69) není české „pro“, to je por (18), ale „kvůli“. Sako (733) je „pytel, taška“, ne oděv.
Dvojici „vědět“ a „znát“ čeština rozlišuje stejně jako esperanto: scii (35) je „vědět“ fakt, koni (161) „znát“ osobu nebo místo. Mi scias, ke li venos. – „Vím, že přijde.“ Mi konas lin. – „Znám ho.“ České „umět“ vyjadřuje scipovi (264). Zvratné si (74) a sia (25) fungují podobně jako české „se, si, sebe“ a „svůj“, ale jen ve třetí osobě; viz zájmena.
Slovanské příbuzenství pomáhá jen málo, protože většina slov pochází z románských a germánských jazyků. Několik shod se ale najde: krom (395) „kromě“, nu (527) „no“ a čísla tri (142) „tři“, ses (610) „šest“, sep (803) „sedm“ a dek (197) „deset“.
Jak seznam vznikl?
- Korpus. Použili jsme všech 822 296 esperantských vět z exportu Tatoeby, který jsme stáhli 7. října 2026, a každou větu jsme počítali jednou. Tatoeba je komunitní sbírka vět, z nichž mnohé jsou přeloženy z jiných jazyků. Esperantské věty pocházejí od 947 přispěvatelů a tři věty nemají uvedeného vlastníka.
- Slova. Každý řetězec písmen je jedno slovo, což dává 5 831 657 slov. Zápisy s cx, gx a podobně jsme převedli na ĉ, ĝ; zkratky jako s-ro jsme rozvinuli na sinjoro.
- Základní tvary. Odstranili jsme množné -j a akuzativní -n. Všechny slovesné tvary (-as, -is, -os, -us, -u) se počítají pod infinitivem na -i a tvary jako min a miajn pod mi a mia. Slova odvozená afixy zůstávají samostatně: bona, bone a malbona jsou tři položky.
- Jen skutečná slova. Tvar se počítá, jen když je jeho základní tvar v seznamech hesel ESPDIC, Reta Vortaro nebo Wikislovníku, nebo když ho náš analyzátor tvoření slov dokáže rozložit na známé kořeny a afixy.
- Bez vlastních jmen. Slova psaná uprostřed věty častěji velkým než malým písmenem (Maria, Bostono, Japanio) jsme odstranili jako vlastní jména. Zůstala čtyři běžná slova psaná z tradice velkým písmenem: Esperanto, Dio „Bůh“, Kristnasko „Vánoce“ a Interreto „internet“.
- Nejméně 30 autorů. Slovo se musí vyskytovat ve větách nejméně 30 různých autorů. Tím odpadnou slova, která jedna osoba opakuje ve vzorových větách: 478 z 511 vět s tvarem slova kaleŝo „kočár“ pochází od jediného autora.
- Pořadí. Slova řadíme podle počtu výskytů.
per_millionje toto číslo vydělené 5 831 657 a vynásobené milionem. - Významy. Anglické významy pocházejí z anglického Wikislovníku a ze slovníku ESPDIC, zkrácené a upravené námi; významy gramatických slov jsou naše. České významy jsme připravili sami: překládali jsme samotné esperantské slovo, ne anglickou glosu, a kontrolovali jsme je v českém Wikislovníku a v českých překladech Reta Vortaro.
Meze seznamu
- Tatoeba je korpus vět, ne mluveného esperanta. Věty jsou psané, krátké a většinou o každodenním životě a mnohé z nich jsou překlady. Romány, zprávy a mluvená řeč by daly jiné pořadí.
- Velkou část napsalo několik autorů. Tři nejaktivnější autoři napsali 44,9 % vět. Pravidlo 30 autorů omezuje jejich vliv na jednotlivá slova, ale neodstraňuje ho.
- Významy jsou krátké glosy, ne definice. Mnohá slova mají několik významů a u předložek a zájmen uvádíme jen nejběžnější české protějšky; úplný obraz dává slovník.
- Každý tvar je samostatné slovo. bono „dobro“, bona „dobrý“ a bone „dobře“ jsou tři položky. Počítání kořenů by dalo kratší seznam.
- Jména a čísla nejsou zahrnuta. Jména jsme vynechali a číslice se v tomto počítání nepovažují za slova.
Časté otázky
Kolik slov je potřeba znát v esperantu?
Prvních 500 slov pokrývá 72,2 % slov v každodenních esperantských větách, 1 000 slov 78,4 % a 2 000 slov 84,0 %. Protože esperanto tvoří mnohá slova z kořenů a afixů, můžete rozumět víc slovům, než kolik jste si zapamatovali. Viz tvoření slov.
Kolik slov má esperanto?
Oficiální počet neexistuje, protože mluvčí mohou tvořit nová slova z kořenů a afixů. Slovník ESPDIC uvádí 63 895 hesel (soubor ze 6. října 2024). Reta Vortaro mělo 7. října 2026 celkem 13 094 článků s 32 762 odvozenými slovy. Korpus Tatoeba použitý zde obsahuje 157 389 různých slovních tvarů, než je převedeme na základní tvary.
Existuje seznam esperantských slov ve formátu PDF nebo CSV?
Ano, jako CSV a jako soubor Anki: CSV a Anki s 1 000 slovy, českými významy a četností. PDF nenabízíme. CSV se otevře v každém tabulkovém procesoru, odkud ho lze vytisknout.
Jaká jsou nejběžnější slova v esperantu?
Deset nejběžnějších je la „určitý člen“, mi „já“, esti „být“, vi „ty, vy“, ne „ne“, li „on“, de „od, z“, al „k, do“, en „v, do“ a ke „že, aby“. Dohromady tvoří 26,9 % všech slov v korpusu.
Která esperantská slova se učit nejdřív?
Začněte gramatickými slovy z první stovky: zájmeny, členem, předložkami, spojkami a tabulkovými slovy. Gramatická slova tvoří 44,4 % všech slov v korpusu. Potom přidejte nejběžnější slovesa a podstatná jména z tabulek výše. Stránka Základní fráze ukazuje běžná slova v krátkých každodenních obratech.
Zdroje
- Tatoeba: downloads – soubor
epo_sentences_detailed.tsv.bz2, export podle jazyka, stažený 7. října 2026 - Creative Commons Attribution 2.0 France (věty Tatoeby)
- Wiktionary: Esperanto lemmas (CC BY-SA 4.0)
- Wikislovník (cs): příklad hesla esti – české významy jsme kontrolovali i v esperantských heslech českého Wikislovníku
- Kaikki.org: Esperanto dictionary from Wiktionary data
- ESPDIC: Esperanto-English dictionary by Paul Denisowski (CC BY 3.0)
- Reta Vortaro – české překlady hesel; statistiky
- Wiktionary: Frequency lists/Esperanto/Tekstaro 2023
- Anki manual: importing text files
- Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0
Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.