Esperantopedia

Učení

1000 nejběžnějších slov v esperantu – seznam ke stažení

Naučte se prvních 100 slov a poznáte víc než polovinu slov v každodenních esperantských větách; prvních 1000 jich pokrývá asi 78 %.

Aktualizováno: 9 min čtení

100 nejběžnějších esperantských slov tvoří 55,2 % všech slov v korpusu o 5,8 milionu slov z esperantských vět. 500 nejběžnějších tvoří 72,2 % a 1 000 nejběžnějších 78,4 %. Níže najdete prvních 300 slov s českými významy. Všech 1 000 je v bezplatném souboru CSV a v souboru Anki pro kartičky. Učit se je můžete pomocí kartiček.

Kolik slov potřebujete?

Když znáte 100 nejčastějších slov, poznáte 55,2 % všech slov v běžných esperantských větách; když znáte 1 000, je to 78,4 %. Pak už každé další slovo přidá méně – proto začínáme těmi nejčastějšími.

55,2 %

slov v běžných větách, pokud znáte 100 nejčastějších

Spočítáno na 822 296 větách (5 831 657 slov) z Tatoeba (CC BY 2.0 FR). Seznam slov: Esperantopedia, CC BY-SA 4.0.

Stáhněte si seznam 1 000 slov

SouborFormátObsah
CSVUTF-8, oddělený čárkami, 1 000 řádků plus záhlavírank, word, part_of_speech, czech, per_million
AnkiUTF-8, oddělený tabulátory, jedno slovo na řádekslovo a za ním jeho český význam

Sloupec per_million ukazuje, kolikrát se slovo vyskytuje v milionu slov korpusu. Pokud se písmena jako ĉ a ŝ v tabulkovém procesoru zobrazují špatně, importujte soubor CSV jako UTF-8.

V Anki importujte textový soubor v hlavním okně. Anki rozpozná tabulátor jako oddělovač; potom zvolíte, který sloupec patří do kterého pole karty, například první sloupec na přední stranu a druhý na zadní.

Oba soubory můžete volně kopírovat, sdílet a upravovat pod licencí CC BY-SA 4.0. Uveďte autora „Esperantopedia (esperantopedia.org)“ a svou verzi sdílejte pod stejnou licencí. Soubory vycházejí z vět z Tatoeby (CC BY 2.0 FR), významů z Wikislovníku (CC BY-SA 4.0) a slovníku ESPDIC Paula Denisowského (CC BY 3.0); české významy jsme sami přeložili a zkontrolovali. Zdroje uvádíme na konci stránky.

Jakou část textu pokrývají nejběžnější slova?

Několik slov odvede většinu práce. Samotných 10 nejběžnějších slov tvoří víc než čtvrtinu všech slov v korpusu.

Podíl všech slov korpusu pokrytý nejběžnějšími slovy
Zobrazit data
Nejběžnější slovaPodíl všech slov korpusu
1026,9 %
2538,4 %
5047,3 %
10055,2 %
20063,2 %
30067,4 %
50072,2 %
75075,9 %
1 00078,4 %
1 50081,8 %
2 00084,0 %
3 00086,6 %

Křivka se rychle zplošťuje. Prvních 64 slov dosáhne 50 %, 394 slov 70 %, 1 207 slov 80 % a asi 2 300 slov 85 %.

Posledních několik procent se rozprostírá do dlouhého ocasu vzácných slov. Část korpusu nikdy nepokryje žádný seznam slov: 1,2 % všech slov jsou vlastní jména, která jsme vynechali, a dalších 2,5 % se nepodařilo rozpoznat jako esperantská slova (hlavně jména jako Tom a Mary, zkratky a překlepy).

Seznam psaných textů na stránce Slovní zásoba dává podobné výsledky: jeho 100 nejběžnějších slov pokrývá 52,7 % a 1 000 nejběžnějších 76,2 % jiného korpusu.

Co seznam obsahuje?

V první stovce převažují gramatická slova. Z prvních 100 slov je 59 gramatických: člen, zájmena, přivlastňovací zájmena, tabulková slova, předložky, spojky, částice a číslovky. V celém seznamu jich je 119 a dohromady tvoří 44,4 % všech slov v korpusu. Třiatřicet z nich jsou tabulková slova, která pocházejí z jediné tabulky o 45 slovech (viz tabulková slova).

Slovesa nesou hodně textu. 313 sloves v seznamu tvoří 17,6 % všech slov, 359 podstatných jmen jen 8,7 %. Zájmeno mi „já“ je na 2. místě a vi „ty, vy“ na 4. místě. Na seznamu psaných textů na stránce Slovní zásoba je mi teprve sedmé.

Deset nejběžnějších slov v každé třídě:

TřídaDeset nejběžnějších slov
Slovesaesti „být“, povi „moci“, havi „mít“, fari „dělat“, diri „říkat“, voli „chtít“, scii „vědět“, devi „muset“, iri „jít“, ŝati „mít rád“
Podstatná jménahomo „člověk“, tempo „čas“, libro „kniha“, infano „dítě“, jaro „rok“, lingvo „jazyk“, vivo „život“, tago „den“, domo „dům“, mono „peníze“
Přídavná jménabona „dobrý“, alia „jiný“, granda „velký“, multa „mnohý“, bela „krásný“, nova „nový“, tuta „celý“, kelka „několik“, sola „sám“, unua „první“
Příslovcepli „více“, tre „velmi“, nur „jen“, plej „nejvíce“, nun „nyní“, jam „už“, bone „dobře“, ankoraŭ „ještě“, multe „hodně“, vere „opravdu“

Jak číst české významy

Esperantské sloveso nerozlišuje vid, a proto u častých sloves uvádíme obě české podoby, nejdřív nedokonavou a potom dokonavou: doni „dávat, dát“ (viz slovesa). U předložek, které se v češtině pojí s pádem, je uveden pád: de „od, z; nahrazuje 2. pád“. Za středníkem stojí vedlejší nebo zvláštní použití a v závorce krátká poznámka nebo příklad.

Esperantská slova 1–100

#EsperantoVýznam
1laurčitý člen (čeština ho nemá)
2mijá, mě, mně
3estibýt
4vity, vy (i při vykání)
5nene, nikoli
6lion
7deod, z; nahrazuje 2. pád
8alk, do; komu, čemu
9env, ve; do (dovnitř)
10keže, aby
11kaja, i
12tioto (věc)
13ĉuzda, jestli (otázka ano/ne)
14nimy
15ŝiona
16tiuten, tamten
17miamůj
18porpro, na, aby
19povimoci, umět
20kiukdo, který
21havimít
22ilioni, ony, ona
23ĉičástice blízkosti (tiu ĉi = tento)
24ĝito, ono; on, ona (o věcech)
25siasvůj
26prio (čem), ohledně
27faridělat, udělat
28kioco
29viatvůj, váš
30diriříkat, říct
31volichtít
32plivíce, víc
33kuns, se
34kieljak, jako
35sciivědět
36onineurčitý podmět (lidé, člověk, se)
37ĉiukaždý, všichni
38dapředložka množství (kilo da… = kilo čeho)
39devimuset, mít povinnost
40irijít, jet
41tietam
42sedale, avšak
43kiamkdy, když
44trevelmi, moc
45elz, ze (zevnitř, ze skupiny)
46sejestliže, pokud, kdyby
47ŝatimít rád, cenit si
48olnež
49liajeho
50parolimluvit, hovořit
51nurjen, pouze
52vidividět
53surna (povrchu)
54plejnejvíce, nej-
55homočlověk
56perpomocí, prostřednictvím; 7. pád (nástroj)
57bonadobrý
58unujeden
59jeobecná předložka (je la tria: ve tři hodiny)
60nianáš
61venipřicházet, přijít
62dumběhem, zatímco
63aliajiný, druhý
64kialproč
65ioněco
66nunnyní, teď
67kredivěřit
68tieltak
69prokvůli, z důvodu
70jamuž, již
71neniamnikdy
72bonedobře
73kiekde
74sise, si, sebe
75iuněkdo, nějaký
76ĉiovšechno, vše
77ankoraŭještě, stále
78tempočas
79ĉiamvždy, pořád
80pensimyslet, přemýšlet
81grandavelký
82multamnohý, mnoho
83manĝijíst
84bezonipotřebovat
85aŭnebo, či
86antaŭpřed
87neniunikdo, žádný
88librokniha
89infanodítě
90jarorok
91lingvojazyk, řeč
92multehodně, mnoho
93kiomkolik
94vereopravdu, skutečně
95vivoživot
96tagoden
97okazidít se, stát se, konat se
98ŝiajejí
99trovinacházet, najít
100dudva, dvě

Esperantská slova 101–200

#EsperantoVýznam
101donidávat, dát
102postpo, za (časově)
103domodům
104ĉeu, při
105nenionic
106hodiaŭdnes
107tropříliš
108ankaŭtaké, taky
109pludále, nadále (ne plu = už ne)
110helpipomáhat, pomoci
111aĉetikupovat, koupit
112restizůstávat, zůstat
113monopeníze
114aferověc, záležitost
115ĉarprotože, neboť
116amikopřítel, kamarád
117belakrásný, pěkný
118novanový
119tuteúplně, zcela
120petižádat, prosit
121komprenirozumět, chápat
122eĉdokonce, i
123tutacelý
124bonvolibýt tak laskav (bonvolu = prosím)
125laboropráce
126laboripracovat
127ĝisdo, až do (též pozdrav: nashle)
128jenhle, tady je (jsou)
129vivižít
130iomtrochu, nějaké množství
131atendičekat
132laŭpodle, podél
133patrootec
134senbez
135rigardidívat se, podívat se
136provizkoušet, zkusit
137lerniučit se
138aŭtoauto
139tiomtolik
140legičíst
141vortoslovo
142tritři
143kelkaněkolik, nějaký
144aŭdislyšet
145amimilovat
146loĝibydlet
147horohodina
148deziripřát si, toužit
149oftečasto
150ajn-koli, -koliv (kiu ajn = kdokoli)
151senticítit
152solasám, jediný
153memsám (zdůraznění)
154mondosvět
155problemoproblém
156viromuž
157hundopes
158kiajaký
159eblemožná, snad
160lasinechávat, nechat
161koniznát (osobu, místo)
162tiatakový
163ŝajnizdát se
164hejmedoma
165landozemě (stát)
166uzipoužívat, použít
167morgaŭzítra
168hieraŭvčera
169prenibrát, vzít
170opiniidomnívat se, myslet si
171iamněkdy, kdysi
172ludihrát, hrát si
173patrinomatka
174virinožena
175ĉambropokoj, místnost
176intermezi
177alvenidorazit, přijet
178kontraŭproti, naproti
179ekzistiexistovat
180unuaprvní
181akvovoda
182mortiumírat, zemřít
183skribipsát, napsat
184lernejoškola
185francafrancouzský
186sukcesiuspět, podařit se
187japřece, vždyť (zdůraznění)
188demandiptát se, zeptat se
189urboměsto
190foririodcházet, odejít
191forgesizapomínat, zapomenout
192trinkipít
193anglaanglický
194rajtismět, mít právo
195dotedy, takže
196frazověta, fráze
197dekdeset
198tujhned, ihned
199nomojméno, název
200aspektivypadat

Esperantská slova 201–300

#EsperantoVýznam
201demandootázka
202katokočka
203iĝistávat se, stát se
204vizitinavštěvovat, navštívit
205kapablibýt schopen, dokázat
206perdiztrácet, ztratit
207ricevidostávat, dostat
208dioBůh, bůh
209revenivracet se, vrátit se
210rapiderychle
211preskaŭskoro, téměř
212timibát se
213iliajejich
214sufiĉedost, dostatečně
215dormispát
216longedlouho
217pordodveře
218knabochlapec, kluk
219ĉesipřestávat, přestat
220plaĉilíbit se
221fratobratr
222esperidoufat
223okulooko
224komencizačínat, začít (něco)
225manoruka
226veropravda
227tiamtehdy, pak
228knabinodívka, děvče
229malbonašpatný, zlý
230edzinomanželka
231renkontipotkat, setkat se
232ideonápad, myšlenka
233instruistoučitel
234lokomísto
235simplejednoduše, prostě
236necesibýt nutné, být potřeba
237filosyn
238personoosoba
239serĉihledat
240studistudovat
241gepatrorodič
242vojocesta, silnice
243metidát někam, položit
244montriukazovat, ukázat
245baldaŭbrzy
246denoveznovu, opět
247junamladý
248lastaposlední
249memoripamatovat si
250eblibýt možné
251gravadůležitý, vážný
252longadlouhý
253feliĉašťastný
254erarochyba, omyl
255amoláska
256traskrz, přes
257leterodopis
258atingidosahovat, dosáhnout
259troviĝinacházet se, být k nalezení
260aŭskultiposlouchat
261fratinosestra
262arbostrom
263apudvedle, poblíž
264scipoviumět
265nekani
266antaŭedříve, předtím
267decidirozhodovat se, rozhodnout se
268malgrandamalý
269noktonoc
270elirivycházet, vyjít
271respondiodpovídat, odpovědět
272vesperevečer, ve večerních hodinách
273semajnotýden
274propravlastní
275certejistě, určitě
276fojokrát (unu fojon = jednou)
277samastejný, týž
278verapravdivý, skutečný
279postepotom, později
280subpod
281familiorodina
282fariĝistát se (čím), vzniknout
283fruebrzy, časně
284esperantoesperanto (jazyk)
285ĵusprávě, před chvílí
286ambaŭoba, obě
287sidisedět
288pagiplatit, zaplatit
289enirivcházet, vejít
290altavysoký
291ŝanĝiměnit, změnit
292kafokáva
293kvinpět
294kuracistolékař, doktor
295facilesnadno, lehce
296ekdeod (určitého času)
297malpliméně
298helpopomoc
299tablostůl
300ruĝačervený

Esperantská slova 301–1 000

Soubory CSV a Anki sahají až ke slovu 1 000. Slova 301–1 000 jsou převážně každodenní podstatná jména, slovesa a přídavná jména, například fenestro „okno“ (301), trajno „vlak“ (307), ĝardeno „zahrada“ (352) a flughaveno „letiště“ (984). Tisící slovo, fingro „prst“, se vyskytuje asi 86krát na každý milion slov, tedy 503krát v celém korpusu.

Čím se tento seznam liší od stránky Slovní zásoba?

Stránka Slovní zásoba řadí slova podle Tekstara, korpusu psaných esperantských textů. Tato stránka je řadí podle krátkých každodenních vět. Jádro je společné: 75 ze 100 slov ze seznamu na stránce Slovní zásoba patří i do první stovky zde a všech 100 do prvního tisíce.

Tato stránkaSlovní zásoba
KorpusTatoeba: 822 296 vět, 5,8 milionu slovTekstaro: více než 10 milionů slov
Druh textuKrátké věty z každodenního života, mnohé přeloženéZamenhofova díla, další klasika a novější texty
Slova v seznamu1 000 (300 na této stránce)100
100 nejběžnějších pokrývá55,2 %52,7 %
1 000 nejběžnějších pokrývá78,4 %76,2 %

Slova, která jsou jen ve stovce z Tekstara, jsou většinou malá gramatická slova těsně pod naší stovkou, například ankaŭ „také“ (108), ĉar „protože“ (115) a eĉ „dokonce“ (122), a slova typická pro psaný jazyk: Esperanto (284) a internacia „mezinárodní“ (952). Slova, která jsou jen v naší stovce, jsou každodenní slovesa a podstatná jména: iri „jít“, ŝati „mít rád“, paroli „mluvit“, pensi „myslet“, manĝi „jíst“, libro „kniha“ a infano „dítě“.

Jak se seznam učit?

Učte se slova ve větách, ne jako holý seznam. Bezplatný kurz učí gramatiku a slovní zásobu v kontextu a slovník u mnoha slov ukazuje příklady vět.

Tabulková slova se učte jako systém. Tabulka o 45 slovech (kiu, tiu, iu, ĉiu, neniu a jejich příbuzná kio, kia, kie, kiam…) dává 33 položek tohoto seznamu. Zapamatovat si vzorec je rychlejší než zapamatovat si 33 samostatných slov; viz tabulková slova.

Pomocí afixů poznáte víc slov, než kolik seznam obsahuje. Podle našeho analyzátoru tvoření slov je 881 položek, které nejsou gramatickými slovy, složeno z asi 640 kořenů a 42 položek začíná na mal- (bona „dobrý“ – malbona „špatný“). Když znáte kořen a běžné afixy, lze mnohá slova mimo seznam odhadnout. Viz tvoření slov.

Odhady času, který zabere zvládnutí základní slovní zásoby, najdete na stránce Jak dlouho trvá naučit se esperanto?. Uvedená čísla jsou přibližná a pocházejí ze starých studií.

Pasti pro Čechy: povědomá slova s jiným významem

Několik slov z prvního tisíce vypadá česky povědomě, ale znamená něco jiného. Mi (číslo 2) je „já“, ne české „mi“, tedy krátký tvar slova „mně“. Ja (187) je zdůrazňující částice „přece, vždyť“, ne zájmeno „já“. Do (195) znamená „tedy, takže“; české předložce „do“ odpovídá podle významu en, al nebo ĝis. Pro (69) není české „pro“, to je por (18), ale „kvůli“. Sako (733) je „pytel, taška“, ne oděv.

Dvojici „vědět“ a „znát“ čeština rozlišuje stejně jako esperanto: scii (35) je „vědět“ fakt, koni (161) „znát“ osobu nebo místo. Mi scias, ke li venos. – „Vím, že přijde.“ Mi konas lin. – „Znám ho.“ České „umět“ vyjadřuje scipovi (264). Zvratné si (74) a sia (25) fungují podobně jako české „se, si, sebe“ a „svůj“, ale jen ve třetí osobě; viz zájmena.

Slovanské příbuzenství pomáhá jen málo, protože většina slov pochází z románských a germánských jazyků. Několik shod se ale najde: krom (395) „kromě“, nu (527) „no“ a čísla tri (142) „tři“, ses (610) „šest“, sep (803) „sedm“ a dek (197) „deset“.

Jak seznam vznikl?

  1. Korpus. Použili jsme všech 822 296 esperantských vět z exportu Tatoeby, který jsme stáhli 7. října 2026, a každou větu jsme počítali jednou. Tatoeba je komunitní sbírka vět, z nichž mnohé jsou přeloženy z jiných jazyků. Esperantské věty pocházejí od 947 přispěvatelů a tři věty nemají uvedeného vlastníka.
  2. Slova. Každý řetězec písmen je jedno slovo, což dává 5 831 657 slov. Zápisy s cx, gx a podobně jsme převedli na ĉ, ĝ; zkratky jako s-ro jsme rozvinuli na sinjoro.
  3. Základní tvary. Odstranili jsme množné -j a akuzativní -n. Všechny slovesné tvary (-as, -is, -os, -us, -u) se počítají pod infinitivem na -i a tvary jako min a miajn pod mi a mia. Slova odvozená afixy zůstávají samostatně: bona, bone a malbona jsou tři položky.
  4. Jen skutečná slova. Tvar se počítá, jen když je jeho základní tvar v seznamech hesel ESPDIC, Reta Vortaro nebo Wikislovníku, nebo když ho náš analyzátor tvoření slov dokáže rozložit na známé kořeny a afixy.
  5. Bez vlastních jmen. Slova psaná uprostřed věty častěji velkým než malým písmenem (Maria, Bostono, Japanio) jsme odstranili jako vlastní jména. Zůstala čtyři běžná slova psaná z tradice velkým písmenem: Esperanto, Dio „Bůh“, Kristnasko „Vánoce“ a Interreto „internet“.
  6. Nejméně 30 autorů. Slovo se musí vyskytovat ve větách nejméně 30 různých autorů. Tím odpadnou slova, která jedna osoba opakuje ve vzorových větách: 478 z 511 vět s tvarem slova kaleŝo „kočár“ pochází od jediného autora.
  7. Pořadí. Slova řadíme podle počtu výskytů. per_million je toto číslo vydělené 5 831 657 a vynásobené milionem.
  8. Významy. Anglické významy pocházejí z anglického Wikislovníku a ze slovníku ESPDIC, zkrácené a upravené námi; významy gramatických slov jsou naše. České významy jsme připravili sami: překládali jsme samotné esperantské slovo, ne anglickou glosu, a kontrolovali jsme je v českém Wikislovníku a v českých překladech Reta Vortaro.

Meze seznamu

  • Tatoeba je korpus vět, ne mluveného esperanta. Věty jsou psané, krátké a většinou o každodenním životě a mnohé z nich jsou překlady. Romány, zprávy a mluvená řeč by daly jiné pořadí.
  • Velkou část napsalo několik autorů. Tři nejaktivnější autoři napsali 44,9 % vět. Pravidlo 30 autorů omezuje jejich vliv na jednotlivá slova, ale neodstraňuje ho.
  • Významy jsou krátké glosy, ne definice. Mnohá slova mají několik významů a u předložek a zájmen uvádíme jen nejběžnější české protějšky; úplný obraz dává slovník.
  • Každý tvar je samostatné slovo. bono „dobro“, bona „dobrý“ a bone „dobře“ jsou tři položky. Počítání kořenů by dalo kratší seznam.
  • Jména a čísla nejsou zahrnuta. Jména jsme vynechali a číslice se v tomto počítání nepovažují za slova.

Časté otázky

Kolik slov je potřeba znát v esperantu?

Prvních 500 slov pokrývá 72,2 % slov v každodenních esperantských větách, 1 000 slov 78,4 % a 2 000 slov 84,0 %. Protože esperanto tvoří mnohá slova z kořenů a afixů, můžete rozumět víc slovům, než kolik jste si zapamatovali. Viz tvoření slov.

Kolik slov má esperanto?

Oficiální počet neexistuje, protože mluvčí mohou tvořit nová slova z kořenů a afixů. Slovník ESPDIC uvádí 63 895 hesel (soubor ze 6. října 2024). Reta Vortaro mělo 7. října 2026 celkem 13 094 článků s 32 762 odvozenými slovy. Korpus Tatoeba použitý zde obsahuje 157 389 různých slovních tvarů, než je převedeme na základní tvary.

Existuje seznam esperantských slov ve formátu PDF nebo CSV?

Ano, jako CSV a jako soubor Anki: CSV a Anki s 1 000 slovy, českými významy a četností. PDF nenabízíme. CSV se otevře v každém tabulkovém procesoru, odkud ho lze vytisknout.

Jaká jsou nejběžnější slova v esperantu?

Deset nejběžnějších je la „určitý člen“, mi „já“, esti „být“, vi „ty, vy“, ne „ne“, li „on“, de „od, z“, al „k, do“, en „v, do“ a ke „že, aby“. Dohromady tvoří 26,9 % všech slov v korpusu.

Která esperantská slova se učit nejdřív?

Začněte gramatickými slovy z první stovky: zájmeny, členem, předložkami, spojkami a tabulkovými slovy. Gramatická slova tvoří 44,4 % všech slov v korpusu. Potom přidejte nejběžnější slovesa a podstatná jména z tabulek výše. Stránka Základní fráze ukazuje běžná slova v krátkých každodenních obratech.

Zdroje

Pokud vám Esperantopedia pomohla, můžete ji podpořit.