Esperanto -ig- a -iĝ-: přechodná a nepřechodná slovesa

Každé esperantské sloveso buď má přímý předmět (je přechodné), nebo ne (je nepřechodné) a přípony -ig- a -iĝ- mezi oběma možnostmi přepínají. -Ig- přidá činitele a předmět: sidi – „sedět“ → sidigi – „posadit (někoho)“. -Iĝ- předmět odebere: fermi – „zavřít (něco)“ → fermiĝi – „zavřít se (samo)“. Obě jsou oficiální přípony z Fundamento de Esperanto (1905).

Čeština tento rozdíl zná z každodenní zkušenosti: „otevřít“ – „otevřít se“, „zavřít“ – „zavřít se“, „probudit“ – „probudit se“. Jen s tím rozdílem, že česká slovesa to nedělají vždy („Film začíná“, „Škola končí“ – tady „se“ chybí) a že „se“ má v češtině i jiné úlohy. Esperanto je důslednější: Mi malfermis la pordon. – „Otevřel/a jsem dveře.“ a La pordo malfermiĝis. – „Dveře se otevřely.“ Holé La pordo malfermis je chyba.

S -iĝ- se předmět stává podmětem; s -ig- se podmět stává předmětem:

Mi podmět malfermis sloveso la pordon předmět

Otevřel/a jsem dveře.

La pordo podmět malfermiĝis sloveso

Dveře se otevřely.

La infano podmět dormas sloveso

Dítě spí.

Ŝi podmět dormigas sloveso la infanon předmět

Uspává dítě.

#Přechodné, nebo nepřechodné?

Přechodné sloveso může mít přímý předmět, který dostává -n (viz akuzativ). Zeptejte se za slovesem „koho?“ nebo „co?“. Mi fermas la pordon – „Zavírám dveře“: odpověď je la pordon, takže fermi je přechodné. Mi dormas – „Spím“ odpověď nemá, takže dormi je nepřechodné.

Samotný slovesný kořen neprozradí, kterého je druhu; záleží na významu a zapisují to slovníky. ReVo, bezplatný esperantský slovník, označuje většinu sloves jako tr (přechodné), ntr (nepřechodné) nebo x (obojí). Každé sloveso, jehož kořen je v tabulkách níže, jsme tam ověřili a ukazujeme jeho označení.

Některá slovesa fungují oběma způsoby. ReVo označuje paroli jako x: Ŝi parolas. – „Mluví.“ a Ŝi parolas Esperanton. – „Mluví esperantem.“ Česká vazba přitom nemusí odpovídat: česky „mluvit esperantem“ (7. pád), esperantsky paroli Esperanton (předmět s -n). Několik nepřechodných sloves přijímá předmět, který jen opakuje děj: Mi dancis valson. – „Tančil/a jsem valčík.“

#Přechodné kořeny: -iĝ- odebírá předmět

Přidejte -iĝ-, když se předmět stává podmětem a děj se odehraje sám, nebo je nám jedno, kdo ho způsobil. Srovnejte:

• La infano rompis la glason. – „Dítě rozbilo sklenici.“
• La glaso rompiĝis. – „Sklenice se rozbila.“

#Nepřechodné kořeny: -ig- přidává předmět

Přidejte -ig-, chcete-li říct, že někdo nebo něco způsobuje, aby se děj odehrál. Dřívější podmět se stává předmětem: La infano dormas. → Ŝi dormigas la infanon. – „Uspává dítě.“ Každé sloveso na -ig- má předmět (PMEG).

Kořeny, které už předmět berou, mohou přidat -ig- také ve smyslu „přimět někoho, aby to udělal“: kompreni – „rozumět“ → komprenigi – „dát někomu porozumět“; manĝi – „jíst“ → manĝigi – „krmit“; scii – „vědět“ → sciigi – „informovat“. Předmětem je buď osoba, nebo věc, nikdy obojí: Mi sciigis lin pri la afero. – „Informoval/a jsem ho o té věci.“

#Sidi, sidiĝi, sidigi: tři slovesa z jednoho kořene

U nepřechodného kořene lze připojit obě přípony.

Česká trojice „sedět – posadit se – posadit“ odpovídá přesně. U nepřechodného kořene označuje -iĝ- začátek děje, téměř jako předpona ek- (viz předpony): sidiĝi ≈ eksidi. Sidiĝi označuje pohyb do sedu, sidi polohu: Bonvolu sidiĝi. – „Posaďte se, prosím.“

#Kořeny přídavných a podstatných jmen: obě přípony

U přídavného jména znamená -ig- „udělat takovým“ a -iĝ- „stát se takovým“: pura – „čistý“ → purigi – „čistit“, puriĝi – „stát se čistým“. Podstatná jména se chovají stejně; logiku viz tvoření slov.

Pro dvojici použijte geedziĝi: Ili geedziĝis en Majo. – „Vzali se v květnu.“ Od amiko – „přítel“ je užitečné sloveso amikiĝi: Mi amikiĝis kun ŝi. – „Spřátelil/a jsem se s ní.“

#České „se“ a -iĝ-: nejčastější chyby

Nejčastější chyba je použít přechodné sloveso bez předmětu. Není-li předmět a věc se prostě děje, nejspíš potřebujete -iĝ-. Čech má tu výhodu, že tam, kde česky řekne „otevírá se“, „zavírá se“, „mění se“, „probouzí se“, potřebuje obvykle i esperantsky -iĝ-. Pozor však na česká slovesa, která „se“ nemají („Film začíná“, „Hodina skončila“): tam si -iĝ- musíte přidat sami.

Ne každé české „se“ je ale -iĝ-. Částice „se“ má v češtině tři různé úlohy:

Zvratné zájmeno („myji se“) tedy esperantsky dává min nebo sin: Mi lavas min. Vzájemné „mají se rádi“ se řekne unu la alian: Ili amas unu la alian. -Iĝ- si zvolíte tehdy, když se děj prostě přihodí věci nebo osobě. České „jmenuje se Petr“ je také -iĝ-: Li nomiĝas Petro.

Komenci s infinitivem je správně, protože infinitiv je předmět: Komencis pluvi. – „Začalo pršet.“

#Esti fermita, nebo fermiĝi?

Obojí může popisovat zavřené dveře, ale říká něco jiného.

Za trpným rodem vždy stojí činitel, kterého lze přidat pomocí de: La pordo estis fermita de la gardisto. – „Dveře byly zavřeny hlídačem.“ Sloveso na -iĝ- říká, že se děj odehrává víceméně samo, takže činitel se obvykle nejmenuje. PMEG staví proti sobě Li estis naskita en Januaro, které zdůrazňuje akt narození, a Li naskiĝis en Januaro, které zdůrazňuje novorozence. Podobně Li estas nomata Petro znamená, že mu tak lidé říkají, zatímco Li nomiĝas Petro prostě uvádí jeho jméno. Více o trpném rodu na stránce o příčestích.

#Kdy není přípona potřeba

• Sloveso, které už samo znamená změnu, obvykle -iĝ- nepotřebuje. Morti už znamená „přejít ze života do smrti“; mortiĝi je vzácné a naznačuje nehodu (PMEG).
• PMEG dává přednost ĉesi nebo ekĉesi před ĉesiĝi, ektimi před timiĝi a ekscii před sciiĝi.
• Chcete-li říct, že někdo způsobuje něco, co už je slovesem na -iĝ-, použijte igi s infinitivem místo nabalování přípon: La bruo igis ŝin vekiĝi. – „Hluk způsobil, že se probudila.“ Igi – „způsobit“ a iĝi – „stát se“ jsou také samostatná slovesa.

#Příklady ve větách

• Mi fermis la pordon. – „Zavřel jsem dveře.“
• La pordo fermiĝis pro la vento. – „Dveře se zavřely kvůli větru.“
• La orkestro komencis la koncerton akurate. – „Orchestr začal koncert včas.“
• La koncerto komenciĝis je la oka. – „Koncert začal v osm hodin.“
• La infano sidiĝis apud la fenestro. – „Dítě se posadilo u okna.“
• La patro sidigis la bebon sur la seĝon. – „Otec posadil miminko na židli.“
• La akvo jam bolas. – „Voda už vře.“
• Mi boligas akvon por teo. – „Vařím vodu na čaj.“
• Liaj vortoj ĝojigis ĉiujn. – „Jeho slova všechny potěšila.“
• La prezoj altiĝis dum la jaro. – „Ceny během roku vzrostly.“

#Časté otázky

#Jaký je rozdíl mezi -ig- a -iĝ-?

-Ig- znamená „způsobit“: přidává činitele a předmět (bruli → bruligi). -Iĝ- znamená „stát se“ nebo „dít se samo“: nikdy nemá předmět (fermi → fermiĝi). Všechny přípony jsou uvedeny na stránce o příponách.

#Je komenci v esperantu přechodné?

Ano, ReVo ho označuje tr. Bere to, co se začíná (Mi komencis la laboron), nebo infinitiv (Li komencis paroli). Pro událost, která začne sama, použijte komenciĝi: La koncerto komenciĝis.

#Jak se řekne „obchod se otevírá v devět“?

La butiko malfermiĝas je la naŭa. Otevírá-li ho člověk, použijte základní sloveso: La vendisto malfermas la butikon je la naŭa. – „Prodavač otevírá obchod v devět.“

#Jak poznám, že je esperantské sloveso přechodné?

Podívejte se do ReVo, které slovesa označuje tr, ntr nebo x (obojí), nebo se za slovesem zeptejte „koho?“ či „co?“. Slovesa na -ig- jsou vždy přechodná a slovesa na -iĝ- nikdy.

#Jak napsat -iĝ- bez písmene se stříškou?

V x-systému napište igx: komencigxi se změní na komenciĝi.

#Sidi, nebo sidiĝi pro „posadit se“?

Sidiĝi označuje samotný pohyb do sedu: Ŝi sidiĝis apud mi. – „Posadila se vedle mě.“ Sidi je stav, kdy někdo sedí: Mi sidas. – „Sedím.“ Sidigi znamená posadit někoho jiného.

#Zdroje

• PMEG: IG-verboj, IĜ-verboj, Objektaj verboj, Senobjektaj verboj
• PMEG: IG a IĜ (včetně srovnání sloves na IĜ s trpnými slovesy)
• PMEG: Pasivo – bazaj reguloj, Pasivigeblaj frazoj
• Reta Vortaro (ReVo): zkratky tr, ntr, x; hesla jako komenci, fini, fermi, sidi, morti, veki, bruli
• Fundamento de Esperanto – Akademio de Esperanto