Pocity a emoce v esperantu – šťastný, smutný, unavený

Jak se cítíte, řeknete esperantsky pomocí esti „být“ a přídavného jména – Mi estas feliĉa „Jsem šťastný/á“, Mi estas laca „Jsem unavený/á“ – nebo pomocí slovesa pocitu: Mi ĝojas „Mám radost“, Mi timas „Bojím se“, Mi enuas „Nudím se“. Několik částí slov (mal-, -iĝ-, -ig-, -em-) pak z jednoho kořene vytvoří celou rodinu pocitů. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny; je vždy předposlední.

#Pocity jako přídavná jména

Přídavná jména končí na -a a v množném čísle mají -j: Ni estas feliĉaj „Jsme šťastní“.

Odstíny významu. Slovník ReVo uvádí, že gaja se cítí a projevuje navenek, zatímco ĝoja je hlubší, niternější pocit. Podobně malgaja je lehčí, vnější nálada a malĝoja hluboký zármutek. Běžné je i trista: PMEG ho označuje za často užívanou alternativu k malgaja a malĝoja, ačkoli ReVo cituje jazykovou příručku, která dává přednost tvarům s mal-. Feliĉa znamená „šťastný“ i „mající štěstí“; pro prosté štěstí řekněte bonŝanca. Ĵaluza je strach ze ztráty něčeho svého; chtít to, co má někdo jiný, je envii „závidět“.

Pocity na -ita. Ĉagrenita, surprizita a ravita „nadšený, okouzlený“ pocházejí ze sloves ĉagreni „zarmoutit“, surprizi „překvapit“ a ravi „okouzlit“. Koncovka -ita dává výsledný stav, takže Mi estas surprizita je „Jsem překvapený/á“ (něčím). Viz příčestí.

#Pocity jako slovesa

Mít rád, milovat, nenávidět. V současném užívání je ŝati mírnější slovo a ami silnější; ReVo poznamenává, že starší užívání bylo opačné. Čeština pro obě slovesa často používá „mít rád“. PMEG vysvětluje, že ŝati a plaĉi znamenají téměř totéž, ale vymění si role: Mi ŝatas la libron odpovídá La libro plaĉas al mi. Pro „nemám to rád“ řekněte Mi ne ŝatas ĝin a malami si nechte pro skutečnou nenávist. Malŝati je v některých slovnících přeloženo jako „nemít rád“, ale ReVo je definuje jako považovat něco za bezcenné nebo nedůležité, takže jistější je Mi ne ŝatas. Pro lásku mezi lidmi viz Miluji tě.

Co následuje za slovesem. Příčinu uveďte pomocí pri nebo pro: ReVo má ĝoji pri la bonaĵo i mi ĝojas pro via helpo. Celá věta se připojuje slovem ke „že“: Mi ĝojas, ke vi venis; Mi timas, ke pluvos „Bojím se, že bude pršet“. Stejné části následují za esti a přídavným jménem: Mi estas ĝoja, ke vi venis. Hlad a žízeň najdete v jídle a pití, chlad a horko v počasí a ročních obdobích.

#Pocity česky a esperantsky

Mnoho českých sloves pocitu je zvratných („bát se“, „stydět se“, „nudit se“) a „bát se“ chce 2. pád. Esperantská slovesa pocitu jsou nezvratná a předmět mají v akuzativu nebo za předložkou:

Dvě české stavby mají v esperantu téměř doslovnou obdobu. „Líbí se mi to“ má stejnou stavbu s 3. pádem jako plaĉi al mi: Tiu kanto plaĉas al mi. – „Ta písnička se mi líbí.“ A „je mi zima“ odpovídá Estas al mi malvarme, kde al mi je „mi“ ve 3. pádu. Český „cítit se“ je zase stejné jako esperantské senti sin, doslova „cítit sebe“.

Pozor na kolera: v esperantu je to „rozzlobený“ (a kolero je „hněv“, kolerema „prchlivý“), zatímco nemoc cholera je ĥolero.

#Čtyři způsoby, jak říct, jak se cítíte

V senti sin „cítit se“ je min předmět a přídavné jméno za ním popisuje vás, a proto nemá -n: Ni sentas nin solaj „Cítíme se osamělí“. PMEG to popisuje jako přívlastek připojený přes sloveso. Pro to, jak dobře se cítíte, použijte příslovce: Mi sentas min bone „Cítím se dobře“. Poslední vzorec je z PMEG, který cituje Estas al mi malvarme ze Zamenhofova překladu Andersenových pohádek; al mi označuje osobu, která to pociťuje.

#Části slov, které tvoří pocity

Další informace najdete u předpon a přípon. Na co si dát pozor:

• Opak, nebo jen „ne“. Mal- je opačná myšlenka, zatímco ne ji jen popírá. Dvojice z PMEG je ami → malami: Mi ne amas lin „Nemiluji ho“, ale Mi malamas lin „Nenávidím ho“.
• Žádné ĝojiĝi. ReVo ĝojiĝi neuvádí, protože ĝoji už znamená „cítit radost“.
• Strach. Timiĝi existuje, ale PMEG pro „lekat se“ doporučuje ektimi.
• Přechodný stav. PMEG uvádí, že -em- může pojmenovat i okamžitou touhu: dormema znamená „ospalý“ (chce se mu spát), ne „hodně spící“.

#Ptáme se na pocity a odpovídáme

ReVo definuje farti jako být v dobrém nebo špatném stavu, pokud jde o funkce těla, a Kiel vi fartas? je stále standardní „jak se máte?“; odpovědi najdete v pozdravech. Kiel vi sentas vin? se ptá na vaši momentální náladu.

#Utěšování a reakce

Příkazy končí na -u, což je rozkazovací způsob, a ne z nich dělá zákaz. Česky je při utěšování obvyklejší tykání (Neplač, Neboj se), ale esperantské vi platí pro tykání i vykání. Krátké výkřiky jako Ve! „běda“ a Hura! „hurá“ jsou citoslovce.

#Časté otázky

#Jak se řekne „jsem šťastný“ esperantsky?

Mi estas feliĉa nebo Mi estas ĝoja. Samotné Mi ĝojas znamená „mám radost“, obvykle z něčeho konkrétního.

#Jak se řekne „jsem unavený“ esperantsky?

Mi estas laca. „Jsem vyčerpaný“ je Mi estas lacega a „unavuji se“ je Mi laciĝas.

#Jak se řekne „jsem smutný“ esperantsky?

Mi estas malĝoja, Mi estas malgaja nebo Mi estas trista. Používají se všechna tři a malĝoja je nejhlubší.

#Jak se řekne „bojím se“ esperantsky?

Mi timas, s předmětem (Mi timas la hundon) nebo větou (Mi timas, ke pluvos). „Nebojte se“ je Ne timu.

#Jaký je rozdíl mezi feliĉa a ĝoja?

Feliĉa je obvyklé „šťastný“ a znamená také „mající štěstí“. Ĝoja je „radostný“ a ĝoji je „mít z něčeho radost“.

#Zdroje

• ReVo: feliĉa, ĝoji, ĝoja, malĝoja, gaja, malgaja, kontenta, trista, kolera, timi, laca, enui
• ReVo: esperi, bedaŭri, sopiri, honti, envii, ŝati, ami, malami, plaĉi, ĉagreni, ravi
• ReVo: trankvila, soleca, fiera, ĵaluza, nervoza, kondolenci, kunsenti, farti, okazi
• PMEG: EM, IĜ, ET, MAL, EK
• PMEG: IĜ-verboj (timiĝi, ektimi), priskribaj verboj (esti, fariĝi), similsignifaj verboj (ŝati, plaĉi)
• Tatoeba (CC BY 2.0 FR), fráze potvrzené jako doložené: #1150510 Kio estas al vi?, #435657 Kio okazis?, #3952972 Kio ĝenas vin?, #656588 Kiel vi sentas vin?, #1840821 Mi sentas min sola, #12091947 Kial vi estas malĝoja?, #4810793 Mi kondolencas, #550822 Kia domaĝo, #1015630 Ne ploru, #429408 Ne timu, #466730 Trankviliĝu, #470078 Mi enuas