Jídlo a pití v esperantu: slova, jídla a fráze

Jídlo je manĝaĵo a nápoj trinkaĵo; obě slova vznikla ze sloves manĝi „jíst“ a trinki „pít“ a přípony -aĵ- „konkrétní věc“. Denní jídla jsou matenmanĝo „snídaně“, tagmanĝo „oběd“ a vespermanĝo „večeře“. Většina slov pro ovoce, zeleninu a nápoje je tvořena mezinárodními kořeny s podstatnou koncovkou -o, takže mnohá vypadají povědomě. Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.

#Jídla a jedení

Názvy jídel jsou složeniny: mateno „ráno“ + manĝo „jídlo“. Pro slovesa změňte koncovku na -i: Mi matenmanĝas je la sepa – „Snídám v sedm.“ Asi dvacet takových slov se naučíte v 5. lekci bezplatného kurzu.

#Ovoce

Složeniny jsou časté: vinbero je doslova „vinná bobule“ (vino + bero) a akvomelono „vodní meloun“. Pro strom řekněte pomarbo „jabloň“.

#Zelenina

Terpomo je doslova „jablko ze země“ (tero + pomo).

#Maso, ryby, mléčné výrobky a chléb

Bovaĵo je bovo „skot“ + -aĵ- a porkaĵo pochází z porko „vepř, prase“. ReVo definuje viando jako svalovou část zvířecího masa, bez ryb, které zůstávají fiŝo.

#Nápoje

#Chutě a koření

Podstatné jméno je gusto „chuť“ a sloveso gusti „chutnat“: La kafo gustas amare – „Káva chutná hořce.“ ReVo vysvětluje acida jako ostře kyselý, jako ocet nebo citron; spica je „kořeněný“, tedy s výraznou chutí nebo vůní jako koření.

#Česká jídla a pití esperantsky

Pro některé české pokrmy má slovník ReVo vlastní slovo s českým překladem, jiné se řeknou běžným slovem. Slova v tabulce jsou ověřena v ReVo.

ReVo má pro knedliko příklad du pladojn da knedlikoj kun saŭrkraŭto – „dvě porce knedlíků s kysaným zelím“. Pro jídla bez ustáleného esperantského názvu, třeba svíčkovou, ReVo samostatné slovo nemá; popište je, například bovaĵo kun saŭco „hovězí s omáčkou“. Slovo gulaŝo ReVo definuje podle maďarského vzoru, takže česká verze se od něj může lišit.

#Tvoření slov od jídla

Několik přípon udělá z jednoho kořene celou rodinu slov. Viz tvoření slov, přípony a předpony.

PMEG dodává, že -uj- může pojmenovat i rostlinu, která nese plod (pomujo „jabloň“), ale mnozí dnes dávají přednost pomarbo. Jak si objednat v restoracio, najdete mezi frázemi na cesty.

#Fráze u stolu

To, co jíte nebo pijete, je předmět, a proto má -n: Mi manĝas pomon, Mi trinkas teon. Viz akuzativ.

Česky se říká „mám hlad“ a „mám žízeň“ se slovesem „mít“; esperantsky jsou to slovesa malsati a soifi. Vegan je vegano. Po kun „s“ a sen „bez“ není -n, protože jde o předložky. Pro přípitky jako Je via sano! „Na vaše zdraví!“ viz přání a oslavy.

#Množství se slovem da

Slovo da spojuje míru s látkou, kterou měří, podobně jako český druhý pád: „sklenice vody“, „kilo jablek“.

PMEG uvádí tato pravidla:

• Po da není -n. Přidává se k míře: Mi trinkas glason da akvo – „Piji sklenici vody.“
• Po prostých číslech da není. Řekněte Mi havas cent pomojn, ale Mi havas centon da pomoj „Mám sto jablek“, protože cento je podstatné jméno.
• Před la, mia nebo ĝi da není. Použijte de nebo el: Ni manĝis iom de la pano – „Snědli jsme trochu toho chleba.“
• Ptejte se pomocí kiom da: Kiom da sukero vi volas? – „Kolik cukru chcete?“

Glaso da vino je sklenice plná vína, zatímco vinglaso je sklenice určená na víno. Česky je rozdíl stejný: „sklenice vína“ a „sklenice na víno“.

#Časté otázky

#Jak se řekne „jídlo“ esperantsky?

Manĝaĵo je jídlo, to, co jíte; manĝo je chod nebo denní jídlo.

#Jak se řekne snídaně, oběd a večeře esperantsky?

Matenmanĝo, tagmanĝo a vespermanĝo; jako slovesa matenmanĝi, tagmanĝi a vespermanĝi.

#Jak se řekne „mám hlad“ nebo „mám žízeň“ esperantsky?

Mi malsatas nebo Mi estas malsata pro hlad a Mi soifas pro žízeň. Když jste se najedli, řekněte Mi estas sata.

#Jak se řekne „dobrou chuť“ esperantsky?

Bonan apetiton! ReVo to popisuje jako přání před jídlem.

#Zdroje

• ReVo: manĝi (názvy jídel, intermanĝeto), trinki, apetito, sata, soifi, gusti, acida, spica, viando, bovaĵo, porkaĵo, kulero, vegetarano
• ReVo, česká hesla: knedliko, bulko, buĥto, kuko, mielkuko, patkuko, eskalopo, gulaŝo, kolbaso, salamo, saŭrkraŭto, kazeo, krem (acidkremo), prunbrando, bierejo
• PMEG: AĴ, EJ, IST, UJ, Da – bazaj reguloj, Da – detalaj reguloj