Rodina v esperantu: matka, otec a všichni příbuzní

„Rodina“ je v esperantu familio, „matka“ je patrino, „otec“ je patro a „rodiče“ jsou gepatroj. Většina příbuzných se tvoří podle jednoho vzoru: kořen pojmenuje muže (frato „bratr“), přípona -in- z něj udělá ženu (fratino „sestra“) a předpona ge- pojmenuje oba dohromady (gefratoj „sourozenci“). Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.

#Jak se tvoří slova pro rodinu

Jsou to obyčejné předpony a přípony; obecná pravidla jsou na stránce o tvoření slov.

#Příbuzní podle generací

#Prarodiče, rodiče, strýcové a tety

ReVo definuje onklo jako bratra nebo švagra (bofrato) jednoho z rodičů. Esperanto nerozlišuje, jestli jde o strýce z otcovy, nebo z matčiny strany.

#Vaše generace

Esperanto nemá zvláštní slova pro starší a mladší sourozence. PMEG radí v případě potřeby přidat přídavné jméno: pli aĝa fratino „starší sestra“, malpli aĝa frato „mladší bratr“.

#Děti, vnoučata, synovci a neteře

Infano je neutrální a ReVo u něj uvádí dva významy: mladý člověk zhruba do 12 let a něčí dítě v jakémkoli věku. Nevo je dítě bratra nebo sestry a od nepo „vnuk“ se liší jedním písmenem.

#Další slova pro členy rodiny

Oženit se je edziĝi (ReVo: stát se manželem nebo jedním z manželů), vdát se je edziniĝi (stát se manželkou) a uzavřít sňatek (o dvojici) je geedziĝi (stát se manželským párem).

#Příbuzní sňatkem: předpona bo-

Bo- označuje příbuzného sňatkem. Vyskytuje se hlavně ve třech kořenech a jejich ženských tvarech s -in-: bopatro, bofilo a bofrato.

PMEG uvádí, že bofrato pokrývá bratra manžela či manželky, manžela sourozence i manžela sestry manžela či manželky. Pro další příbuzné sňatkem (strýc, bratranec, synovec) se obvykle používají jednoduchá slova bez bo-.

#Nevlastní a polorodí příbuzní: vic- a duon-

PMEG doporučuje vic- pro příbuzné vzniklé novým sňatkem rodiče a duon- jen pro skutečné polorodé příbuzné, kteří mají společného jen jednoho rodiče. Čeština pro oba případy často používá jedno slovo, „nevlastní“; esperanto je rozlišuje.

#Pradědečkové a předkové: pra-

Pra- posune příbuzného o generaci dál, zpět v čase nebo dopředu. Pro každou další generaci se opakuje. Funguje stejně jako česká předpona „pra-“ (pradědeček, prababička, pravnuk).

#Domácí podoby: -ĉj- a -nj-

Přípona -ĉj- tvoří mazlivé mužské podoby a -nj- ženské. Ponecháte několik prvních písmen kořene a zbytek odřežete: paĉjo je z patro, panjo z patrino, onjo z onklino.

Stejné koncovky tvoří domácí podoby i z křestních jmen: Johano → Joĉjo, Mario → Manjo.

#Potomci: přípona -id-

Přípona -id- znamená potomka: hundo „pes“ → hundido „štěně“. U lidí podle PMEG označuje dítě nebo potomka v jakémkoli věku a jde hlavně s tituly a historickými jmény: reĝido „dítě krále“. Pro obyčejné rodiny se říká filo, filino nebo infano. Podstatné jméno idaro označuje všechny potomky jednoho člověka.

#Mužské kořeny, ženské tvary a neutrální slova

PMEG uvádí jako mužské kořeny avo, edzo, fianĉo, filo, frato, kuzo, nepo, nevo, onklo, patro a vidvo, takže ženské slovo potřebuje -in-. Slova infano, parenco, familiano a orfo jsou neutrální. Tradiční esperanto nemá způsob, jak pojmenovat rodiče, sourozence nebo manžela bez určení pohlaví. Čeština má neutrální slova „rodič“, „sourozenec“ a „potomek“, která označují muže i ženu; esperanto k tomu používá ge- jen v množném čísle. PMEG popisuje tři řešení, žádné z nich není součástí oficiálního jazyka:

• Slova s ge- v jednotném čísle: gepatro, gefrato, geedzo. Podle PMEG (2024) se toto užití za posledních 20 až 30 let rozšířilo; ReVo označuje jednotné gepatro jako řídké a poznamenává, že je nepřijímají všichni mluvčí.
• Nové kořeny, například parento pro „rodiče“ a spozo pro „manžela či manželku“; ReVo obojí označuje jako řídké.
• Neutrální význam slov patro nebo edzo, před čímž PMEG varuje, protože může způsobit vážná nedorozumění.

#Ptáme se na rodinu

Typické odpovědi:

PMEG poznamenává, že gefratoj se hodí i tehdy, když nevíte, jestli má dotyčný bratry, sestry, nebo obojí. Pozor na koncovky: havas gefratojn má množné -j a akuzativ -n. Další tázací slova najdete na stránce o otázkách a záporu.

#Krátký popis rodiny

V některých rodinách je esperanto domácím jazykem; čtěte o rodilých mluvčích esperanta.

#Časté otázky

#Jak se řekne „matka“ esperantsky?

Patrino, tedy patro „otec“ plus -in- „žena“. Děti často říkají panjo („máma“) a „táta“ je paĉjo.

#Jak se řekne „rodina“ a „příbuzní“ esperantsky?

Rodina je familio, člen rodiny familiano a příbuzný parenco.

#Jak se řekne „rodiče“ esperantsky?

Gepatroj: kořen patro s předponou ge- „obě pohlaví“. Jeden rodič je patro (otec) nebo patrino (matka).

#Jak se řekne „tchyně“ a „švagr“ esperantsky?

Bopatrino a bofrato. „Tchán a tchyně“ je bogepatroj.

#Existuje neutrální slovo pro „rodiče“ nebo „sourozence“ v jednotném čísle?

V tradičním jazyce ne. Někteří mluvčí používají jednotné gepatro a gefrato, jiní navrhují nové kořeny jako parento; PMEG je považuje za neoficiální.

#Zdroje

• PMEG: Parencoj kaj familianoj
• PMEG: Seksa signifo de O-vortoj
• PMEG: IN, GE, BO, PRA
• PMEG: ID, ĈJ, NJ
• PMEG: Radikoj uzataj prefiksece (DUON, VIC)
• ReVo: patro, patrino, gepatroj, frato, filo, avo
• ReVo: onklo, kuzo, nevo, nepo
• ReVo: edzo, edziĝi, geedzoj, fianĉo, vidvo
• ReVo: infano, familio, parenco, ĝemelo, orfo, -id-