Rodilí mluvčí esperanta (denaskuloj): kolik jich je a kdo

Ano, esperanto má rodilé mluvčí. Říká se jim denaskuloj – „lidé od narození“ – a odhaduje se jich 1 000 až 2 000. Téměř všichni vyrostli dvojjazyčně nebo trojjazyčně: esperantem mluvili alespoň s jedním z rodičů a všude jinde místním jazykem.

Slovo se skládá z de „od“, nask·i „rodit“ a -ul- „osoba“: de·nask·ul·o. Rodilý mluvčí je denaskulo; přídavné jméno denaska se objevuje ve spojeních jako denaska esperantisto – „rodilý esperantista“.

#Kolik rodilých mluvčích je?

Nikdo nevede rejstřík, takže jde o odhady:

Rozpětí 1 000–2 000 je malé vedle desítek tisíc plynulých mluvčích, kteří se esperanto naučili jako druhý jazyk – viz kolik lidí mluví esperantem. Přesto je jedinečné: žádný jiný mezinárodní pomocný jazyk nemá srovnatelnou komunitu rodin, které jej předávají dětem.

#Jak vznikají esperantské rodiny?

Rodilí mluvčí pocházejí ze dvou druhů rodin:

• Páry se společným národním jazykem, které se přesto rozhodnou mluvit s dětmi esperantem – podle výzkumů jde o většinu případů. Často jeden z rodičů důsledně mluví esperantem, zatímco druhý používá místní jazyk. Renato Corsetti zjistil, že tímto rodičem bývá většinou otec, proto se jeho studie z roku 1996 jmenuje „A mother tongue spoken mainly by fathers“ („Mateřský jazyk, kterým mluví hlavně otcové“).
• Mezinárodní páry, které se poznaly přes esperanto – na kongresu, přes ubytování Pasporta Servo nebo online – a nemají žádný jiný společný jazyk. Esperanto se pak stává domácím jazykem z nutnosti.

V obou případech dítě slyší doma esperanto a ve škole jiný jazyk. Rodilí mluvčí proto téměř nikdy nejsou jednojazyční.

Protože esperanto nemá území, rodiny za sebou jezdí. Každoroční Renkontiĝo de Esperantistaj Familioj (REF), setkání esperantsky mluvících rodin, se koná od roku 1979. Dětský kongres Internacia Infana Kongreseto probíhá každý rok souběžně se Světovým kongresem esperanta a rodiče spojuje online skupina DENASK.

#Kdy se objevili první rodilí mluvčí?

Děti se v esperantu začaly vychovávat do jedné generace od jeho vydání v roce 1887. Britský esperantista Montagu C. Butler (1884–1970) vychovával své děti v tomto jazyce a už roku 1921 popsal jejich řeč v článku Infana Esperanto. Některé rodiny od té doby předávají esperanto po několik generací.

#Kdo jsou slavní rodilí mluvčí esperanta?

Jen o několika rodilých mluvčích existují spolehlivě doložené zprávy:

George Soros bývá často označován za rodilého mluvčího. Jeho otec Tivadar Soros byl esperantský spisovatel, který syna vychoval k tomuto jazyku, a George se v roce 1947 zúčastnil Světového kongresu esperanta v Bernu. Humphrey Tonkin, který přeložil Tivadarovy paměti do angličtiny, však říká, že Soros rodilým mluvčím není a jeho jediným mateřským jazykem je maďarština. Proto jej mezi rodilé mluvčí neřadíme.

#Kdo byl Petr Ginz?

Petr Ginz se narodil 1. února 1928 v Praze do rodiny, kde se mluvilo česky i esperantsky. Jeho otec Otto (česky také Ota) Ginz byl významný pražský esperantista a esperanto se tak stalo jedním ze dvou Petrových rodných jazyků, vedle češtiny. V letech 1941–1942 psal deník, který později vydala jeho sestra Chava Pressburgerová pod názvem Deník mého bratra. V říjnu 1942 byl deportován do Terezína a v roce 1944 zavražděn v Osvětimi; bylo mu šestnáct.

Jeho kresba Měsíční krajina z roku 1942, na které je Země viděná z Měsíce, se dostala do vesmíru s izraelským astronautem Ilanem Ramonem na raketoplánu Columbia (start 16. ledna 2003). Raketoplán se 1. února 2003, v den, kdy by Petr oslavil 75. narozeniny, rozpadl při návratu do atmosféry a kopie, kterou vezl, zanikla. Jiná kopie letěla na Mezinárodní vesmírnou stanici v roce 2018. Viz také esperanto v Česku a české heslo Petr Ginz na Wikipedii.

#Liší se rodilé esperanto od standardního?

Mírně a lingvisté se neshodují v tom, proč. V roce 1993 nizozemský lingvista Kees Versteegh na základě studií kreolských jazyků předpověděl, že se rodilé esperanto bude od naučeného lišit jen málo. V roce 2001 vydal Benjamin Bergen první systematickou studii několika rodilých mluvčích: osmi dětí ve věku 6–14 let nahraných na dětském kongresu ve Francii, jejichž dalšími jazyky byla hebrejština, slovenština, francouzština, švýcarská němčina, ruština a chorvatština. Zjištění, zveřejněná v Journal of Child Language:

• Redukce samohlásek: gramatické koncovky jako -o a -as se někdy, asi v 5 % případů, zredukovaly na neutrální samohlásku.
• Akuzativ: užívání akuzativní koncovky -n sledovalo další jazyk dítěte – téměř vždy u dětí mluvících slovensky, téměř nikdy u dítěte mluvícího francouzsky.
• Jednodušší slovesa: děti se vyhýbaly složeným časům a vidovým předponám jako ek-.
• Slovosled: převážně podmět – sloveso – předmět.

Finský lingvista Jouko Lindstedt (2006), který vychoval vlastní tři děti v esperantu, tvrdil, že to nejsou známky nového „rodilého“ esperanta. Většinu lze vysvětlit dalšími jazyky dětí, běžným mluveným stylem nebo neúplným osvojením. Jeho vlastní děti, jejichž druhým jazykem byla finština, užívaly akuzativ správně a dokonce opravovaly chyby nerodilých mluvčích.

#Vymýšlejí děti nová esperantská slova?

Ano, a ukazuje to, jak plodné je esperantské tvoření slov. Děti kombinují předpony a přípony způsoby, jakými to dospělí dělají jen zřídka. Badatelé zaznamenali například:

• malpluvi – „přestat pršet“ (mal- „opak“ + pluvi „pršet“)
• malmateno – „večer“ (doslova „ne-ráno“)
• elektrujo – „baterie“ (elektro „elektřina“ + -ujo „nádoba“)
• muzi – „jít do muzea“ (z muzeo, nově vyloženého jako muz·ej·o „místo, kde se muzí“)

Corsetti, Pinto a Tolomeo (2004) zkoumali rodičovské deníky pěti dětí ve věku od jednoho do pěti let. Zjistili, že malí rodilí mluvčí tvary přehnaně zpravidelňují, stejně jako děti, které se učí jiné jazyky – jenže v esperantu je takto zpravidelněný tvar často správné slovo.

#Rozhodují rodilí mluvčí, co je správně?

Ne. Ve většině jazyků mají v otázkách gramatiky poslední slovo rodilí mluvčí. V esperantu je normou Fundamento de Esperanto (1905) a užívání celou komunitou, tvořenou většinou mluvčími s esperantem jako druhým jazykem. Akademie esperanta rodilým mluvčím žádné zvláštní postavení nepřiznává a lingvisté jako Ken Miner poznamenali, že to dělá z esperanta pro výzkum neobvyklý případ.

#Časté otázky

#Má esperanto rodilé mluvčí?

Ano. Odhaduje se, že 1 000–2 000 lidí se esperanto naučilo od narození, obvykle vedle jednoho či dvou dalších rodných jazyků.

#Je George Soros rodilý mluvčí esperanta?

Esperanto se jako dítě naučil od otce, esperantského spisovatele Tivadara Sorose, a často se popisuje jako rodilý mluvčí. Humphrey Tonkin, překladatel otcových pamětí, říká, že Sorosovým jediným rodným jazykem je maďarština, takže tvrzení je sporné.

#Jak se říká rodilému mluvčímu esperanta?

Denaskulo (množné číslo denaskuloj), z de nasko – „od narození“. Používá se i spojení denaska esperantisto.

#Který nositel Nobelovy ceny byl rodilým mluvčím esperanta?

Daniel Bovet, který získal Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství 1957. Jeho otec, švýcarský psycholog Pierre Bovet, ho vychoval v esperantu.

#Proč rodiče vychovávají děti v esperantu?

Někteří rodiče nemají žádný jiný společný jazyk. Častěji si rodiče se společným národním jazykem esperanto vybírají proto, aby děti měly další jazyk a místo v mezinárodní komunitě.

#Zdroje

• Benjamin K. Bergen, „Nativization processes in L1 Esperanto“, Journal of Child Language 28 (2001), 575–595
• Jouko Lindstedt, „Native Esperanto as a test case for natural language“, SKY Journal of Linguistics 19 (2006)
• Renato Corsetti, „A mother tongue spoken mainly by fathers“, Language Problems and Language Planning 20(3), 1996, 263–273
• Corsetti, Pinto & Tolomeo, „Regularizing the regular“, Language Problems & Language Planning 28(3), 2004, 261–282
• Wikipedia, Native Esperanto speakers a Daniel Bovet
• Kees Versteegh, „Esperanto as a first language: language acquisition with a restricted input“, Linguistics 31(3), 1993, 539–556
• Sabine Fiedler, „The Esperanto denaskulo“, Language Problems & Language Planning 36(1), 2012, 69–84
• Humphrey Tonkin o George Sorosovi, blog Transparent Language Esperanto
• Vikipedio, Renkontiĝo de Esperantistaj Familioj a Wikipedia, Petr Ginz
• Wikipedie, Petr Ginz a Esperanto (esperantistická rodina Ginzových)
• Ken Miner, „The impossibility of an Esperanto linguistics“, InKoj 2(1), 2011