Jak se řekne „miluji tě“ esperantsky

„Miluji tě“ se esperantsky řekne Mi amas vin, výslovnost mi A-mas vin. Mi je „já“, amas je „miluje“ v přítomném čase a vin je „tebe“ s koncovkou předmětu -n. Stejná věta platí pro partnera, dítě, rodiče i kamaráda a pro jednoho člověka i pro více lidí, protože vi znamená „ty“ i „vy“. Česky tedy „miluji tě“ i „miluji vás“.

#Jak říct „miluji tě“

Výslovnost je zapsána po slabikách, přízvučná slabika velkými písmeny.

Hodně práce tu odvede tvoření slov. Z kořene am- „láska“ vznikají amo „láska“, ami „milovat“, amato / amatino „milovaný / milovaná“, amiko „přítel“, enamiĝi „zamilovat se“ a amindumi „dvořit se“. Přípona -eg- slovo zesiluje, -et- ho zmenšuje nebo zjemňuje. Více v kapitole o příponách.

Česky pro to existují dva stupně: „mám tě rád/a“ a „miluji tě“. ReVo překládá ami i ŝati českým „mít rád“, ale ŝati je mírnější – hodí se pro kamaráda nebo první sympatii, kdežto ami je hluboký cit.

#Oslovení a něžná jména

Přípona -in- označuje ženu a -et- přidává něhu: kara „drahý“ → karulo „drahý člověk, miláček“ → karuleto „malý miláček“. Mluvčí si další oslovení tvoří úplně volně stejným způsobem.

#Komplimenty

Všimněte si koncovek: přídavné jméno se shoduje se svým podstatným jménem, proto belajn okulojn má na obou slovech -j (množné číslo) i -n (předmět). Čeština se také shoduje, ale v rodě, čísle a pádu, kdežto esperanto potřebuje jen tyto dvě koncovky. Více o podstatných a přídavných jménech.

#Schůzky, žádosti o ruku a přání

Slovesa o sňatku ukazují, jak esperanto zachází s pohlavím. Edziĝi znamená „stát se manželem“, edziniĝi „stát se manželkou“ a geedziĝi „vzít se navzájem“ – předpona ge- znamená „obě pohlaví dohromady“. Čeština má stejnou trojici: edziĝi odpovídá „oženit se“, edziniĝi „provdat se“ a geedziĝi „vzít se“. Slovník ReVo uvádí příklady s kun i s al po těchto slovesech.

#Esperanto a láska: „Edzperanto“

Esperantisté žertují, že jejich jazyk je Edzperanto – hříčka ze slov edzo „manžel“ a peranto „prostředník“. Vtip se objevil roku 1923 v básni Raymonda Schwartze o dvou přítelkyních, které hledají manžele. Uchytil se, protože se skutečně mnoho párů seznámilo díky esperantu: už ve 30. letech sbírali esperantisté zprávy o desítkách mezinárodních sňatků, které začaly dopisy nebo kongresy.

Některé z těchto párů vychovaly děti v esperantu. Badatelé odhadují asi 1 000 rodin s přibližně 2 000 dětmi, které mluví esperantem odmala (2004). Ve většině takových rodin ale mají rodiče společný mateřský jazyk; v mnoha jiných je esperanto jediný jazyk, který rodiče sdílejí. Více o rodilých mluvčích esperanta.

#Časté otázky

#Jak se řekne „miluji tě“ esperantsky?

Mi amas vin (mi A-mas vin). Chcete-li říct „já tebe taky“, přidejte ankaŭ: Mi ankaŭ amas vin.

#Jaký je rozdíl mezi „Mi amas vin“ a „Mi ŝatas vin“?

Ami je „milovat“ a ŝati „mít rád“. Pro kamaráda nebo novou sympatii řekněte Mi ŝatas vin, pro hluboký cit Mi amas vin.

#Jak se řekne „má lásko“ esperantsky?

Mia amo – „má lásko“ – nebo mia kara, „můj drahý, má drahá“. Pro milovanou osobu se běžně používá karulo (muž) a karulino (žena).

#Jak se řekne „chybíš mi“ esperantsky?

Vi mankas al mi – doslova „ty chybíš ke mně“. Mi sopiras al vi – „stýská se mi po tobě“ – je silnější.

#Říká se „Mi amas vin“ stejně muž i žena?

Ano. Zájmena ani slovesa v esperantu nemění tvar podle pohlaví, takže Mi amas vin zní stejně, ať to říká kdokoli komukoli. Česky se naopak rod projeví v minulém čase a v příčestí („zamiloval jsem se“ × „zamilovala jsem se“), esperantské Mi enamiĝis je pro oba stejné.

#Zdroje

• Wiktionary: mi amas vin
• Wiktionary: karulo, koramiko, enamiĝi, sopiri, edziĝi
• ReVo: edzo, edziĝi, edziniĝi, geedziĝi
• ReVo: ami, enamiĝi, amindumi, ŝati
• Vikipedio: Edzperanto
• Vikipedio: Internaciaj geedziĝoj esperantistaj
• Wikipedia: Native Esperanto speakers
• PMEG: Personaj pronomoj